ných předpisů a do 3 let, byly-li chybně vyměřeny na podkladě nesprávné skutkové podstaty. Uvedené lhůty jsou zachovány jen, byl-li nový výměr doručen před jejich uplynutím.
(3) Byl-li výměr z úřední moci pozměněn nebo zrušen proto, že úřad (velitelství, útvar, ústav) vycházel z nesprávné skutkové podstaty, lze požadovat vrácení neprávem vyplacené částky nejvýše za uplynulou dobu tří roků. Totéž platí, byly-li omylem vyplaceny služební příjmy vyšší, než příslušely.
(4) Zavinila-li osoba uvedená v § l, odst. l, že úřad při výměře nebo výplatě příjmů vycházel z nesprávné skutkové podstaty, může být výměr změněn nebo zrušen kdykoliv a vrácení přeplatků může být požadováno bez jakéhokoliv časového omezení.
§47. Osvobození od poplatků a dáve k.
Podání osob uvedených v § l, odst. l ve věcech upravených tímto zákonem a předpisy vydanými k jeho provedení a protokoly sepsané v těchto věcech jsou osvobozeny od poplatků a dávek za úřední úkony ve věcech správních.
§48. Kontrola.
(1) Příslušný ústřední úřad je povinen učinit opatření za účelem kontroly dodržování ustanovení tohoto zákona a předpisů vydaných na jeho podkladě.
(2) Vláda stanoví, jak se pro porušení služebních povinností, bez újmy odpovědnosti podle trestního zákona, stíhá, kdo úmyslně nebo z hrubé nedbalosti poruší ustanovení tohoto zákona nebo předpisů vydaných podle něho o zařazování na plánovaná služební a funkční místa.
(3) Povinnost k náhradě škody stanovená zvláštními předpisy není ustanovením odstavce 2 dotčena.
§ 49.
(1) Pensijní zabezpečení příslušníků ozbrojených sborů z povolání a pozůstalých, po nich upraví zvláštní zákon.
(2) Do vydání zákona uvedeného v odstavci l platí dosavadní předpisy se změnou, že vláda stanoví, jaká část služebního příjmu tvoří pensijní základnu a jaká je nejnižší výměra výslužného a vdovského důchodu.
15
§ 50.
(1) Není-li v tomto zákoně nebo v předpisech, vydaných na jeho podkladě stanoveno jinak, zrušují se všechny dosavadní předpisy o věcech upravených tímto zákonem.
(2) Až do vydání předpisů podle § 45 platí dosavadní předpisy o náhradách služebních výloh.
§51.
(1) Pro výměru odstupného podle ustanovení § 11 zákona ze dne 22. února 1949, č. 44 Sb., o úpravě právních poměrů souvisících s reorganizací velitelského sboru vojska, nastupuje na místo příslušného služného polovina příslušného základního platu.
(2) Na místo služebních příjmů podle služného nejnižšího stupně platové stupnice odpovídající hodnosti délesloužících poddůstojníků (poddůstojníků z povolání), na které se vztahuje § 17, odst. 2 zákona č. 44/1949 Sb., nastupuje hodnostní základ odpovídající příslušné hodnosti.
§ 52.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 1949; provedou jej ministři národní obrany, vnitra a spravedlnosti v dohodě se zúčastněnými členy vlády.
Důvodová zpráva.
A. část všeobecná.
Ač potřeba vydání nového platového zákona pro vojsko, SNB i SVS byla obecně uznávána, teprve lidově demokratická republika přistupuje k jeho uskutečnění. Plníc tím zároveň program československé vlády přijatý v Košicích, činí tak v době, kdy ozbrojené sbory po slavném únorovém vítězství dosáhly značných úspěchů v boji proti nepřátelům lidově demokratického zřízení a našeho národního majetku. Zákon iná nabýt činnosti v době, kdy do armády, SNB i SVS jsou přijímáni nejlepší dělníci ze závodů a je posilována politická úroveň očištěných kádrů jejich usilovným školením, zejména v učení marxismuleninismu. Zásady nového lidově demokratického platového zákona pro takto obrozené sbory budou platit konečně v době, kdy armádu, SNB i SVS čekají nové a stále rostoucí úkoly A kdy tyto sbory nadále budujeme a posilujeme.
Jedním z prostředků posílení ozbrojených sborů je zlepšení jejich hmotného postavení a tento úkol osnova sleduje.
Hlavní zásady osnovy jsou:
Osnova má platit pro vojsko, SNB i SVS, bude rámcová a nebudou v ní obsaženy sazby služebních příjmů, neboť je stanoví vláda.
Zrušují se služební kategorie, služební třídy i platové stupnice a příslušníci ozbrojených sborů se roztřiďují jen podle hodností.
Podle zásady "odměna podle zásluhy", bude se služební příjem řídit hodnotou vykonané práce danou mírou odpovědnosti zastávaného místa, druhem a množstvím práce i prospěchem, který přináší celku.
Podle obdoby zákona č. 44/1949 Sb. ruší se v SNB i SVS dosavadní kategorie gážistů mimo služební třídy a zřizuje se sbor strážmistrů SNB a SVS.
B. K jednotlivým paragrafům.
K§1:
V tomto paragrafu je stanoven osobní okruh zaměstnanců, na které se osnova vztahuje. Spadají sem zásadně všechny vojenské osoby v činné službě a některé jiné osoby postavené jim naroveň po stránce náležitostí
(vojenští chovanci) a všichni příslušníci SNB
a SVS.
K § 2:
Počet a druh vyjmenovaných náležitostí je obdobný dnešním náležitostem vojenských osob z počtu mužstva, až na t. zv. zástupné, které má povahu jakýchsi funkčních přídavků, vyplácených osobám z počtu mužstva, pokud zastávají funkce, které jinak obvykle zastávají důstojníci a poddůstojníci vojska. Slovem,, zástupné" se vyjadřuje, že jde o odměnu za zastupování důstojníků a poddůstojníků z povolání. Mimo to se pamatuje na hospodárnostmi prémie a jednorázové odměny [č. 2, písm. d)] podobně jako u osob uvedených v oddílu 2 (srv. § 17). Dosavadní pojmy "žold", "nemocniční žold" a "vězeňský žold" se nahrazují českými pojmy "služné" (pro vojenské chovance "kapesné"), "nemocniční příspěvek" a "vězeňský příspěvek".
K §§ 3 a 4:
Není podstatných změn proti dosavadnímu stavu. Naturální náležitosti, jimiž je v podstatě celé hmotné zabezpečení vojáka, tvoří hlavní část celkového nákladu; denní služné (kapesné, nemocniční příspěvek, vězeňský příspěvek) je doplňkem pro zajištění nezbytných osobních potřeb vojáka (vojenského chovance).
K § 5:
Služebními přídavky se rozumí jednak dosavadní různé přídavky poskytované vzhledem k nebezpečnosti služby (letecké a pod. ), jednak odměny za vyšší pracovní námahu (na př. za čištění a obsluhu nadměrného počtu koní a pod. ).
K § 6:
Zástupné, jehož povšechná charakteristika je popsána ve vysvětlivce k § 2, není odměnou nárokovou; bude přiznáváno jen u útvarů řadové služby v těch případech, kdy je nutno při nedostatku poddůstojníků nebo důstojníků z povolání obsadit služební místa vyhrazená pro tyto osoby vojenskými osobami základní služby. Zástupné má být též jedním z výchovných prostředků k získání zájmu vojenských osob základní služby o odpovědnější službu na místech nejnižších velitelů a tím i prostředkem k výchově kádrů pro dobu branné pohotovosti.
K § 7:
Pamatuje se na možnost odměňovat mimořádné práce, vynálezy, zlepšovací návrhy,
úspory atd. stejným způsobem jako u osob uvedených v oddílu 2.
K § 8:
Ustanovení odpovídá dnešnímu stavu s odchylkou uvedenou v odstavci 3; stát si tu vyhrazuje možnost použít zástupného (§ 6) k úhradě škod, které mu způsobila vojenská osoba při zastávání služebního místa, s nímž je spojen nárok na zástupné.
K § 9:
Roztřídění vojenských osob podle hodností je provedeno rozkazem vrchního velitele branné moci.
Příslušníci SNB a SVS se dělí podle tohoto zákona na strážmistry a důstojníky. Jejich hodnosti určuje příslušný ministr podle § 2, odst. 4 zákona č. 286/1948 Sb. (u SNB) a podle § 6, odst. 2 zákona č. 321/1948 Sb. (u SVS).
Stanovení jednotlivých služebních oborů má význam hlavně pro určení podmínek pro přijímání.
K § 10:
Základním a nejdůležitějším prostředkem regulování početních stavů je účelné plánování služebních míst. Proto se stanovení celkového počtu služebních míst vyhrazuje vládě. Aby však v rámci tohoto počtu bylo usnadněno pružné rozvržení služebních míst podle jednotlivých služebních oborů a hodností a jejich rychlé přizpůsobení měnícím se potřebám služby a organisačním změnám, ponechává zákon konkrétní rozvržení plánovaných služebních míst příslušnému ministru.
Systém plánování služebních míst je také nezbytným předpokladem pro poskytování funkčního přídavku podle § 15.
K § 11:
Ze zásady stanovené v § 10 plyne, že přijetí a povýšení je možné jen na volné plánované služební místo.
K § 12:
K jednotlivým složkám služebního příjmu se odkazuje na vysvětlivky k §§ 13 až 23.
K § 13:
Všeobecně je třeba poznamenat, že podle sovětského vzoru je platový systém založen na odměňování podle hodností a funkcí.
Základní plat se bude tedy řídit podle hodností bez ohledu na funkci, na příslušnost k té či oné bývalé služební kategorii (služební třídě) a bez zřetele na předběžné vzdělání nebo za řádění do služebního oboru.
Základní plat bude jednotný a nahradí všechny dosavadní služební příjmy s výjimkou výchovného; základní plat bude tedy obsahovat dosavadní služné, činovné, platový přídavek, zvláštní přídavek, vojenský (četnický) přídavek a dosavadní zálohu na platovou úpravu.
Základní plat se skládá ze základní částky pro jednotlivé hodnosti (hodnostní základ), která bude zvyšována pravidelně podle toho, jak dlouho dotyčná osoba vykonává službu (zvýšení za výsluhu let).
Základní plat bude stejný pro vojenské osoby z povolání a pro příslušníky SNB a SVS. Bude pro ně též platit stejná zásada, pokud jde o zvýšení, za výsluhu let.
K§ 14:
Jde o ustanovení (odstavec l, písm. a) až d), která nedoznají podstatných změn proti dosavadnímu stavu.
Odstavec 2 má na mysli všeobecně platnou úpravu (na př. zákona č. 235/1948 Sb., o úpravě některých poměrů členů národních výborů a členů jejich složek).
K § 15:
Osnova vychází ze vzoru sovětského, kde funkční přídavek představuje odměnu za zastávání funkce bez ohledu na hodnost. To znamená, že pro přiznání přídavku není rozhodná hodnost zařaděné osoby, nýbrž služební místo, které tato osoba zastává a které je určeno jako funkční místo. Takovým místem se rozumí zejména místo velitelské nebo místo, s nímž je spojena zvýšená odpovědnost a činnost vyžadující vyšší míry znalostí i nebo činnost spočívající v řízení a kontrole služby a práce podřízených orgánů. Zásady pro hodnocení služebních míst jako míst funkčních stanoví vláda, která též určí počet funkčních stupňů a výši funkčních přídavků.
Pro která služební místa bude předepsán funkční přídavek a jakého stupně, tedy činnost konkrétní (pro jednotlivé případy), určí příslušný ministr, a to tak, že při organisování kteréhokoliv útvaru, velitelství, úřadu, ústavu a pod. výnosem stanoví, zda a s kterým místem je spojen funkční přídavek a jakého stupně.
Tím se dává možnost jednotlivým ministrům vykonávat personální politika pružně, s ohledem na výkonnost a schopnosti zaměstnanců a na potřeby služby.
K §16:
Služební přídavek může být poskytnut osobám povolaným ke služebním výkonům, které
kladou vyšší požadavky než obvyklá služba, vyžadují větší námahy, nebo ohrožují zdraví a bezpečnost života, nebo jsou spojeny se zvýšenou odpovědností za svěřený majetek. Může být přiznán jak osobám zařaděným na funkční místa, tak i ostatním příslušníkům ozbrojených sborů z povolání.
K§ 17:
Přejímá se systém odměn za vyšší výkony, zavedený již v hospodářském podnikání, jehož účelem je povzbuzování zaměstnanců k zvýšeni výkonnosti.
K §§ 18 až 22:
Poskytování oděvních součásti nebo příspěvku na ně je obvyklé a nutné u osob, jimž je nařízeno nosit předepsaný služební oděv při výkonu služby.
Pokud jde o ubytování podle § 20, odst. l, není změn proti dosavadnímu stavu. Poskytování služebních bytů přichází v úvahu jen v těch případech, kdy zaměstnanci jsou povinni bydlet v těchto bytech podle úředního příkazu nebo se zřetelem na uložený výkon služby (stálá a bezprostřední dosažitelnost zaměstnance).
Ustanovení o stravování a kuřivu (§ 21, odst. 1) u poddůstojníků z povolání odpovídá dosavadní úpravě. Osnova dává možnost, aby i strážmistrům SNB a SVS byly z ekvitních důvodů přiznány tytéž náležitosti, pokud pro to budou dány podmínky.
Jiné naturální příjmy bude možno poskytnout za podmínek uvedených v § 22.
K §24:
Osnova přizpůsobuje výši výchovného a podmínky pro ně zásadám zákona č. 90/1949 Sb.
K §25:
Osnova pamatuje na podporu příslušníků ozbrojených sborů z povolání, po případě jejich pozůstalých, v mimořádných případech (na př. zranění nebo usmrcení při výkonu služby).
K §26:
Jde o ustanovení (odstavec 2), která nedoznají podstatných změn proti dosavadnímu stavu.
K §27:
Ustanovení má vyloučit pochybnosti o tom, které druhy služebních příjmů se považují za částečně vyňaté z exekuce ve smyslu § 4, č. l a 4 zákona č. 47/1947 Sb.
K §28:
Nároky na výživné ze zákona nebudou napříště administrativními srážkami nijak dotčeny. Tato změna je ve prospěch osob majících ze zákona nárok na výživu vůči zaměstnanci, aby případnými administrativními srážkami nepozbyly, byť jen po dobu-trvání srážek, prostředků určených k jejich výživě.
K §29:
Tento paragraf upravuje platové poměry důstojníků a poddůstojníků vojska a příslušníků SNB a SVS ve výslužbě při přechodném povolání do činné služby, a to v podstatě shodně s dosavadním stavem.
K § 30:
Ustanovení zmocňuje vládu, aby upravila platové poměry důstojníků povolaných na vojenské cvičení a k činné službě za mimořádných opatření, jakož i platové poměry důstojníků základní služby (t. j. vojenských osob, které během základní služby byly jmenovány důstojníky).
K §31:
Pamatuje se na zvláštní úpravu náležitostí frekventantů vojenských akademií pro výchovu důstojníků z povolání, jimiž mohou být jak vojenské osoby z počtu mužstva, tak i někteří příslušníci ozbrojených sborů z povolání (na př. poddůstojníci z povolání nebo strážmistři). U vojenských osob nepřináší ustanovení změn proti dosavadnímu stavu.
K §32:
Zákonem ze dne 22. února 1949, č. 44 Sb., o úpravě právních poměrů souvisících s reorganisací velitelského sboru vojska, byl zřízen sbor poddůstojníků z povolání a zároveň provedena likvidace skupiny t. zv. vojenských gážistů mimo služební třídy (rotmistrů) a délesloužících poddůstojníků. Poněvadž úkoly armády i Sboru národní bezpečnosti jsou společné a nelze je dělit, musí mít oba tyto ozbrojené sbory, pokud je to možné, stejnou organisační základnu a ovšem též i stejnou základnu platovou.
Zřizuje se proto sbor "strážmistrů SNB", který bude odpovídat sboru poddůstojníků vojska z povolání. Po legislativní stránce postačuje pouze přeznačení tohoto sboru (sbor gážistů m. sl. tř. SNB ponese označení "strážmistři SNB"). Podobně jako u armády zavádějí se pouze tři hodnosti proti dřívějším čtyřem (hodnost praporčíka SNB se ruší).
K §33:
Platí obdobně, co bylo uvedeno k § 32 s tou změnou, že u SVS jsou dosud jen tři platové stupnice.
K§34:
Ve Sboru vězeňské stráže nebyly dosud služební kategorie důstojníků SVS. Proto osnova zmocňuje ministra spravedlnosti, aby ke dni počátku účinnosti zákona rozhodl o převedení a zařadění dosavadních úředníků vězeňské služby do služebních kategorií a platových stupnic důstojníků podle zásad obdobných těm, podle nichž byli převedeni do SNB úředníci služby státně bezpečnostní a kriminální, tak, aby do nového platového zákona vstupovali za stejných předpokladů jako důstojníci SNB. Změna proti uvedenému způsobu přeřaďování je v tom, že je možno při promítnutí civilních hodnostních stupňů do stupňů vojenských počítat s hodnosti štábního kapitána jako s hodností samostatnou, zatím co dosud tato hodnost nebyla platově vyjádřena, poněvadž měla s hodností kapitána společnou platovou stupnici. Prakticky to znamená, že při převodech je možno jít z tohoto důvodu o jednu dosavadní platovou stupnici níže.
K §35:
Osnova legalisuje dosavadní stav, který byl usnesením vlády zaveden ve věci poskytování záloh na novou platovou úpravu státních zaměstnanců.
K § 36:
Umožňuje se poskytování vyrovnávacích přídavků v případech, kde by došlo k nesrovnalostem.
K §§ 37 až 39:
Poněvadž osnova je rámcová a provedení zákona si vyžádá určité doby, je třeba zajistit, aby příslušníkům ozbrojených sborů z povolání mohly být přechodně zálohou vypláceny dosavadní příjmy.
K §41:
Ustanovení odstavců l až 3 se vztahují na příslušníky ozbrojených sborů z povolání,
a) kteří nemohou pro menší tělesnou způsobilost (na př. pro následek zranění ve službě) nebo z jiných nezaviněných důvodů dále konat službu u ozbrojených sborů, nebo
b) jejichž další ponechání v ozbrojených sborech by nebylo v souladu s požadavky služby, avšak jinak není námitek proti jejich ponechání v jiném oboru veřejné správy.
Podle povahy jednotlivých případů bude rozhodnuto, zda jim má být přiznán vyrovnávací přídavek, k čemuž zpravidla dojde jen v případech uvedených pod písm. a).
K §42:
Ustanovení odstavce 2 se opírá o § 74, odst. l, č. 8 a § 89, odst 2, č. 2 ústavní listiny.
K § 46:
Není podstatných změn proti dosavadnímu stavu.
K §48:
Ustanovení odstavce l ukládá příslušnému ústřednímu úřadu, aby zabezpečil stálou a řádnou kontrolu přesného dodržování předpisů nového platového práva.
K §49:
Plyne ze zvláštní povahy služby příslušníků ozbrojených sborů z povolání a ze skutečnosti, že mohou být reaktivováni nebo povoláni k přechodnému výkonu činné služby.
K §51:
Tato ustanovení jsou nutná, ježto zákon upravuje též platové poměry osob uvedených zákoně č. 44/1949 Sb.
V Praze dne 28. června 1949.
Předseda vlády: A. Zápotocký v. r.
Ministr národní obrany: gen. Svoboda v. r.
Ministr vnitra: Václav Nosek v. r.
Ministr spravedlnosti: Dr. Čepička v. r.
Státní tiskárna v Praze. — 8285-49.