K §5:

Kromě povinností, uvedených v § 5, ukládá se notáři zvláště povinnost mlčenlivosti. Proto není notář v zásadě bez svolení stran povinen vypovídati před soudy a úřady ve věcech jemu svěřených. Zájem státní ovšem nepřipouští, aby závazek mlčenlivosti trval i v případech, kdy speciálním předpisem je uložena každému občanu povinnost oznamovací, jako je tomu na př. v zákoně na ochranu lidově demokratické republiky nebo v případech, kdy zachováním mlčenlivosti by byl ohrožen důležitý státní zájem. Proto může ministr spravedlnosti notáře zprostit této povinnosti.

K §6:

Notáři vykonávají svůj úřad v krajských sborech notářských. To však nemá být překážkou, aby notář svou činnost vykonával i mimo obvod krajského sboru notářského, jak to též odpovídá novodobé potřebě.

K§7:

Ustanovení toto zaručuje kontinuitu výkonu notářství v případech, kdy notáři není možno vykonávat úřad pro dočasnou překážku.

K §8:

Zákonný požadavek, aby v případech uvedených v odstavci l, písm. a) až c), rozhodl ministr spravedlnosti, odpovídá jmenovacímu právu ministra, stejně i požadavek, že resignace ke své účinnosti vyžaduje přijetí ministrem.

Zájem veřejný vyžaduje, aby příslušnému orgánu byla dána možnost zakázat notáři výkon úřadu ještě před rozhodnutím o zániku úřadu.

K §9:

Kontinuita řádného výkonu notářské působnosti vyžaduje, aby při zániku úřadu notáře až do jmenování nového, notáře bylo zajištěno poskytování právní pomoci. Ponechává se proto dosavadní možnost, aby notářský úřad byl v mezidobí veden dále buď jiným notářem nebo notářským koncipientem způsobilým k notářskému úřadu; notář nebo notářský koncipient k tomu určený bude fungovat jako správce notářství.

K §10:

Územní organisace notářství je odůvodněna vztahem k organisaci soudnictví a ovšem i vztahem k zásadně shodné organizaci krajských národních výborů.

K §13:

Ustanovení je výrazem zákonné tendence, aby bylo notářství zbaveno podnikatelské povahy. Ve shodě s ústavou má být notářům přiznána spravedlivá odměna za práci, ovšak vyloučena příležitost z bezpracným ziskům. Důvěra v notáře bude tím posílena.

K §§14 a 15:

Organisačním soustředěním notářství v ústředním sboru notářském jsou zajištěny předpoklady pro jednotný postup krajských sborů.

K §16:

Bližší vymezeni práv a povinností krajských sborů a ústředního sboru i jejich složení bude provedeno v organisačních řádech, jež vydá ministr spravedlnosti nařízením.

Jednací řády pro jejich orgány vydá ústřední sbor a schválí ministr spravedlnosti.

K §17:

Z důvodů uvedených při § 2 je třeba vyhradit ministerstvu spravedlnosti intensivní dozor na výkon notářství, na činnost krajských sborů a ústředního sboru a všech jejich orgánů.

Ministerstvo spravedlnosti zde chrání veřejný zájem a upravuje se proto jeho dohlédací právo tak, aby bylo dosaženo bez prodlení nápravy tam, kde hrozí porušení veřejných zájmů.

K §18:

úprava právních poměrů notářských koncipientů je uspořádána odchylně od úpravy dosavadní.

Notářští koncipienti nebudou zaměstnanci notářů, nýbrž krajského sboru, který je přiděluje notářům k výkonu praxe. Tím je zaručen jejich všestranný výcvik.

K §19:

Instituce zástupce notářova dává možnost, aby notářský koncipient zastupováním pověřený, získával postupně odborné zkušenosti a prohluboval svou způsobilost. Zároveň je praktickým opatřením, které umožňuje, aby při zaneprázdnění anebo nepřítomnosti notáře mohl jej koncipient v jednotlivých případech zastoupit v zájmu plynulého poskytování právní pomoci.

K §20:

Dosavadní duplicita notářských spisů a protokolů se opouští a zavádí se jednotná forma notářských zápisů; také způsob vyhotovení, určených pro stranu, má být jednotný a bude záležet ve vydávání notářských osvědčení z těchto notářských zápisů.

Dosavadní povaha notářských listin jako listin veřejných, je zachována. Jsou tudíž jak notářské zápisy, tak i osvědčení z nich vydaná, listinami veřejnými. Také notářská potvrzení, která nemají povahu samostatných listin a jsou pouhými doložkami na jiných listinách, mají průvodní moc veřejných listin.

K §21:

Vykonatelnost notářských zápisů soudní exekucí při zachování předepsaných náležitostí zjednává tak jako soudní smír lepší a rychlejší ochranu právních nároků strany. Uspokojení nároku je usnadněno tím, že není třeba domáhat se exekučního titulu pořadem práva.

Vykonatelné notářské zápisy jsou také důležitým prostředkem k zabezpečení právních a hospodářských styků mezinárodních, neboť i mezistátní úmluvy uznávají notářské listiny jako exekuční titul na území smluvních států.

K §§ 22 a 23:

Veřejný zájem a povaha notářských listin jako listin veřejných nedovolují, aby notář byl účasten na zřizování listin tam, kde dochází ke kolisi s jeho osobním zájmem, nebo zájmem osob jemu blízkých, nebo kde by mohl být podjatým.

Z téhož důvodu je úkolem notáře dbát právní i mravní čistoty jednání, které má být předmětem úředního úkolu, o Který byl požádán.

Vyšší zákonná ochrana, kterou zákon poskytuje osobám nezpůsobilým k právním činům, ukládá i tu notáři, aby šetřil náležité opatrnosti při zjišťování podmínek této způsobilosti.

K §§25 až 28:

Zmíněné již odstranění duplicity notářských listin je přesněji vyřešeno v §§ 25 a 26.

V obou skupinách případů, tudíž Jak tehdy, kdy jde o zřízení veřejné listiny o právním jednání nebo projevu, tak tehdy, kdy jde toliko o osvědčení důležitých skutečností nebo příběhů, bude stejně veřejnou listinou notářský zapiš, ze kterého se vydá účastníku notářské osvědčení.

Osvědčovací činnost uvádí tu zákon taxativně.

V § 27 jsou pak uzákoněny podrobnější náležitosti formální, tedy uvedeny údaje, které musí notářský zápis pod sankcí, neplatnosti obsahovat.

V § 28 stanoví označení pro případy, kdy nejde o samostatnou listinu, nýbrž toliko o doložku na listině jiné. Jsou to nejběžnější případy potvrzení shody opisů s originálem a potvrzení správnosti překladů.

K §29:

Protestace směnek a indosovatelných cenných papírů je upravena zvláštními předpisy a sem zařazena pouze zmínka pro evidenci.

K §30:

Zákon ponechává notáři oprávnění, aby přijímal do úschovy listiny i cenné hodnoty. Oprávnění to je zcela ve shodě s důvěrou k úřadu notáře.

K §31:

Zákon zachovává dosavadní možnost pověřit notáře určitými úkoly jako soudního komisaře. Přejímá dosavadní rozsah této činnosti, stanoví toliko jiný název pro tuto jeho funkci a označuje ji jako činnost z příkazu.

K §32:

Zákon dává právní podklad pro úpravu notářských sazeb ministrem spravedlnosti v dohodě s ministrem-předsedou státního úřadu plánovacího a umožňuje notáři i straně, aby se domáhali určení výše odměny a nákladů u soudu. Naproti tomu určení odměny za výkon notáře, který je činný z příkazu, se vyhrazuje soudu, který notáře pověřil. Určení odměny úředním rozhodnutím usnadňuje jejich vymáhání.

K §33:

Uložení notářských listin, pečetí a ostatních pomocných knih v archivu zabezpečuje právní jistotu v zájmu veřejném. Podrobnosti budou upraveny nařízením.

K §34:

Povaha činnosti notářů a povinnosti tímto zákonem jim uložené vyžadují, aby jejich porušení bylo stiháno se zvýšenou přísností.

K §35:

Pokud se notář nebo koncipient dopustil činů, které lze kvalifikovat pouze jako nepořádnost, podléhá dozoru výboru ve smyslu ustanovení § 12 tohoto zákona, v ostatních případech bude provinění notářů posouzeno v kárném řízení.

K §§ 36 až 41:

Nevyžadují výkladu, neboť zněním zákona je upravená materie vyčerpána. Pro detailní postup platí obdobně ustanovení kárných předpisů se soudci.

K §42:

Lhůta pro opravné prostředky je určena v souladu s obdobnými ustanoveními.

K § 43:

Z důvodu přehlednosti a pružnosti neupravuje zákon všechny podrobnosti, které vývojem poměrů mohou doznat změny.

K §44:

Zákon zrušuje dosavadní notářské sbory (komory), organisované v souladu se zemským zřízením. Je proto nutno, aby až do ustanovení řádných orgánů notářských sborů bylo pro přechodnou dobu učiněno potřebné opatření.

Potřeba, aby výkon notářský byl uveden v soulad se zvýšenými požadavky zákona, vyžaduje, aby byla dána možnost přezkoumat i osobní způsobilost a vhodnost notářů k dalšíma vedení úřadu. Zákon proto stanoví jako podmínku dalšího úřadování rozhodnutí ministra spravedlnosti o tom, že se notář v úřadě ponechává. Z týchž důvodů se vyžaduje obdobné rozhodnutí i stran správců notářství ústředním sborem a zástupců notářů krajským sborem.

Dosavadní kandidáti notářství se stávají samočinně zaměstnanci krajského sboru; přitom se ovšem doba jejich zaměstnání v notářství před účinností tohoto zákona včítá do doby zaměstnání, má-li délka zaměstnání vliv na nároky, zaměstnance vůči zaměstnavateli (na př. na nároky mzdové).

K odstranění duplicity upouští se na Slovensku od názvu "veřejný notář" a pro celé státní území se zavádí jednotný název notář.

K §45:

Toto ustanovení je důsledkem nové krajské organisace notářství.

K §46:

Dosavadní notářské řády obsahují i ustanovení o závěti zřízené před notářem. Ježto o formě závěti před soudem nebo před notářem bude ustanoveno souborně v občanském zákoně, neupravuje se zde oprávnění notáře působiti při zřízení veřejné závěti.

Mezidobí od účinnosti zákona o notářství do uzákonění nových předpisů práva dědického bylo nutno překlenout zařazení vhodného ustavení do přechodných předpisů.

K §47:

Toto ustanovení má zabránit pochybnostem a sporům v případech, kdy po účinnosti zákona má být posouzena platnost notářského spisu dříve zřízeného. Z téhož důvodu a též z důvodů praktických se výslovně stanoví, že z notářských spisů, dříve zřízených, lze napříště vydávat jen notářská osvědčení, nikoliv tedy jako dosud snímky notářských spisů.

K §49:

Zákon zrušuje dosavadní právní předpisy jím nahrazené a uvádí příkladný výpočet nejdůležitějších z nich. Vzhledem k tomu, že notářský řád č. 75/1871 ř. z. neobsahuje předpisy p tom, při kterých právních jednáních je k jejich platnosti potřebí formy notářského spisu, nýbrž jest tak ustanoveno v samostatném zákoně č. 76/1871 ř. z., kdežto na Slovensku jsou obdobné normy obsaženy přímo v notářském řádě, totiž v zák. čl. VII/1886, bylo nutno za chovat v platnosti příslušná ustanovení tohoto zák. čl. Tak budou zachovány na celém státním území předpisy o případech, kdy k platnosti právního jednání je zapotřebí formy notářského spisu, až do doby, kdy po případě novými předpisy hmotného práva budou provedeny společné změny.

K §50:

úprava notářských sazeb bude provedena, s přihlédnutím k úpravě sazeb odvokátů a bylo proto nutno odsunout účinnost zákona stran zrušení předpisů o poplatcích notářů až do vyhlášeni nového sazebníku.

Provedení tohoto zákona si nevyžádá zvláštních nákladů ze státní pokladny.

V Praze dne 28. června 1949.

Předseda vlády: A. Zápotocký v. r.

Ministr spravedlnosti: Dr. A. Čepička v. r.

Státní tiskárna v Praze. — 3283-49.