Národní shromáždění republiky Československé 1949.
L volební období. 3. zasedáni.
310.
Zpráva
výboru ústavně-právního
k vládnímu návrhu zákona (tisk 280) o stálých přísežných znalcích a tlumočnicích.
Výbor ústavně-právní projednal ve své schůzi konané dne 7. června 1949 vládní návrh zákona (tisk 280) o stálých přísežných znalcích a tlumočnících a usnesl se doporučiti Národnímu shromáždění jeho přijetí s následujícími změnami:
1. v § 5, odst. l, v řádce 7. nahrazují se slova "svou funkci" slovy "svůj úřad"; *
2. nadpis § 12 se škrtá a pod očíslování (§ 12) se vsouvá proloženě na zvláštní řádek nadpis,, Znalečné. ";
3. v § 18, odst. l, písm. b), poslední řádek, škrtá se "odst. l";
4. v § 23, odst. l, písm. a) b) c) d) nahrazuje se středník čárkou.
V Praze dne 7. června 1949.
Dr. Bartuška v. r.,
předseda.
Dr. Vácha v. r.,
zpravodaj.
Zákon
ze dne ................ 1949,
o stálých přísežných znalcích a tlumočnících. %
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
Část první. Ustanovení obecná. Ustanovováni.
§1.
(1) Stálého přísežného znalce nebo stálého přísežného tlumočníka (v této části dále jen
"znalec") ustanovuje na žádost nebo z moci úřední krajský soud, v jehož obvodě má znalec bydliště.
(2) Na ustanovení znalcem není právního nároku.
(3) Byl-li znalec ustanoven z moci úřední, musí úřad přijmout.
§2. (1) Znalcem může být ustanoven, kdo:
a) je československým občanem;
b) je občansky bezúhonný, státně spolehlivý a oddán myšlence lidově demokratického zřízení;
c) vykazuje potřebné znalosti a zkušenosti a je s to úřad znalce náležitě vykonávat.
(2) Ministerstvo spravedlnosti může z důvodů hodných zvláštního zřetele prominout podmínku československého občanství.
§3. Počet znalců.
Počet znalců se řídí místní potřebou. Krajský soud posoudí podle svého uvážení, zda potřebného počtu bylo dosaženo; při tom dbá, aby tu byl dostatek znalců z každého oboru, z něhož soudy znalce přibírají.
§4. Seznam znalců.
Krajský soud vede pro všechny soudy svého obvodu seznam znalců, které ustanovil (dále jen "seznam").
§5. Přísaha znalců.
(1) Znalec vykoná před nastoupením úřadu do rukou předsedy soudu nebo soudce jím určeného tuto přísahu:
"Přísahám na svou čest a svědomí, že budu věren československé republice a jejímu lidově demokratickému zřízení, že budu zachovávat zákony a nařízení a svůj úřad plnit nestranně podle svého nejlepšího vědomí, svědomí a odborného vědění, že ve věcech mně svěřených budu zachovávat tajemství a při veškerém svém jednání budu mít vždy na zřeteli zájmy a prospěch republiky a jejího lidu.
Tak přísahám. "
(2) Bydlí-li znalec mimo obvod okresního soudu, který je v sídle krajského soudu, může přísahu vykonat u okresního soudu svého bydliště.
§6. Dekret a zápis do seznamu.
(1) Po složení přísahy se znalci vydá ustanovovací dekret, na němž se vyznačí doba a místo jejího složení.
(2) Jakmile byl znalci dekret vydán, zapíše krajský soud znalce do seznamu.
Výkon úřadu.
§7.
(1) Znalec je oprávněn vykonávat svůj úřad na celém území státu.
(2) Na žádost úřadů a orgánů veřejné správy nebo stran může být znalec činný i mimo soudní řízení.
§8.
O vyloučení a odmítnutí znalce platí předpisy o vyloučení a odmítnutí soudců. Jinak může znalec odepřít výkon úřadu jen v případech, v kterých je svědek zproštěn svědecké povinnosti.
§9.
Znalec je povinen vést deník, v němž zapisuje všechny znalecké úkony podle předmětu a s udáním, pro koho, kdy a za jakou odměnu byl úkon proveden.
§ 10.
Při písemném výkonu svého úřadu užívá znalec kulaté pečeti. Pečeť obsahuje malý státní znak, jméno, příjmení a bydliště znalce, jakož i obor, pro který byl ustanoven.
§11.
Příležitostný znalec.
Není-li pro některý obor v obvodě soudu znalce nebo nemůže-li znalec svůj úřad vykonat, přibere soud znalce z jiného soudního obvodu. Bylo-li by to spojeno s nepoměrnými náklady nebo nesnese-li věc odkladu, zejména jde-li o věc národního pojištění, může soud podle svého uvážení přibrat k znaleckému úkonu i jinou osobu, která má potřebné znalosti; ustanovení o znalcích platí pak přiměřené.
§ 12. Z n a l e č n é.
(1) Znalec má nárok na náhradu hotových výloh spojených se znaleckým úkonem a na přiměřenou odměnu (znalečné).
(2) Při stanovení odměny se přihlédne k všem okolnostem případu a k povaze odborných znalostí, jež zkoumání znalcovo předpokládalo.
(3) Podrobné předpisy k provedení odstavců l a 2 a sazbu odmění vydá vláda nařízením; než se tak stane, platí, po případě jsou použivatelné, dosavadní předpisy a sazby.
a
Dozor a kárná moc.
§ 13.
Znalec je podroben dozoru a kárné moci krajského soudu, kterým byl ustanoven. Tím není dotčeno právo soudu ukládat znalci tresty podle předpisů o soudním řízení.
§ 14.
(1) Znalec se dopouští kárného provinění, jestliže vědomě nebo z nedbalosti porušil povinnosti uložené mu přísahou a úřadem.
(2) Trestnost kárného provinění zanikne, uplyne-li od jeho spáchání jeden rok. Zakládá-li jednání, které je předmětem kárného řízení, skutkovou podstatu soudně trestného činu, nepromlčí se provinění dříve, než nastane promlčení podle trestních předpisů. O přerušení a stavení promlčení platí předpisy o přerušení a stavení promlčení soudně trestných přestupků.
§ 15.
Kárné tresty jsou výstraha, písemné pokárání, pokuta do 50. 000 Kčs a zbavení úřadu. Pokuta a zbavení úřadu mohou být vysloveny zároveň.
§16.
(1) Před rozhodnutím musí být znalci podrobně oznámeno, z čeho je obviněn, a musí být o tom slyšen.
(2) Do rozhodnutí, kterým byla uložena pokuta vyšší než 1. 000 Kčs nebo vysloveno zbavení úřadu, může znalec do 15 dnů ode dne doručení podat u krajského soudu stížnost k ministerstvu spravedlnosti.
§17.
Pokuty se vymáhají soudní exekucí a odvádějí do státní pokladny.
§ 18.
škrtnutí ze seznamu. (1) Krajský soud škrtne znalce ze seznamu:
a) odpadne-li některá z podmínek pro jeho ustanovení nebo zjistí-li se dodatečně, že nebyla splněna;
b) byl-lí znalec pro kárný přestupek pravomocným rozhodnutím zbaven úřadu podle § 15;
c) nemá-li už bydliště v jeho obvodě.
(2) Znalec může být ze seznamu škrtnut, prohlásí-li, že se vzdává úřadu.
(3) Byl-li znalec škrtnut podle odstavce l, písm. a), může do 15 dnů ode dne-doručení rozhodnutí podat u krajského soudu stížnost k ministerstvu spravedlnosti.
Řízení.
§ 19.
(1) Krajský soud vykoná každého pátého roku šetření o tom, zda jsou u znalců i nadále splněny podmínky pro jejich ustanovení nebo zda není i jinak třeba znalce škrtnout ze seznamu (§ 18).
(2) Podle výsledku tohoto šetření zařídí krajský soud čeho třeba, aby seznam byl uveden v soulad se skutečným stavem a podle potřeby doplněn.
§ 20.
Před rozhodnutím vykoná krajský soud potřebná šetření a jde-li o ustanovení znalce, vyzve též krajský národní výbor, jednotnou odborovou organisaci, příslušnou zájmovou korporaci nebo organisaci, u znalce z oboru národního pojištění i ústřední národní pojišťovnu, aby se vyjádřily ve lhůtě, kterou k tomu zároveň určí; nedojde-li takové vyjádření včas, může soud rozhodnout bez něho.
§ 21.
Ve věcech upravených tímto zákonem vykonává pravomoc krajského soudu jeho předseda; nestanoví-li zákon jinak, není proti jeho rozhodnutí opravného prostředku.
Část druhá.
Zvláštní ustanovení pro stálé přísežné
tlumočníky.
§22.
(1) Překlad písemnosti z cizí nebo do cizí řeči pořídí stálý přísežný tlumočník (v této části dále jen "tlumočník") na písemnosti samé nebo spojí překlad s písemností tak, aby neoddělitelnost překladu od přeložené písemnosti byla zabezpečena.
(2) Jde-li o písemnost, kterou s překladem spojit nelze (sbírky zákonů, části vázaných knih a pod. ), spojí se s překladem její ověřený opis.
§23.
(1) Tlumočník ověří překlad připojením doložky. Doložka musí obsahovat:
a) řadové číslo deníku (§ 9),
b) data úředního opatření, jímž byl tlumočník ustanoven (§ 1), odkaz na složenou přísahu (§ 5) a prohlášení, že překlad úplně souhlasí s přeloženou písemností,
c) datum, kdy byl překlad pořízen,
d) účtované znalečné s odkazy na příslušné položky sazby,
e) podpis a pečeť tlumočníka.
(2) Došlo-li v překladu ke škrtům nebo jinakým opravám, třeba na to v doložce upozornit; škrtnutá slova musí zůstat čitelná.
(3) Doložka musí být napsána v znění českém nebo slovenském; lze k ní připojit doložku stejného obsahu v řeči, z které nebo do které byl překlad pořízen.
(4) Doložka požívá veřejné víry.
§ 24.
Krajský soud může, je-li to místními poměry odůvodněno, zmocnit tlumočníka, aby ověřoval správnost opisů listin sepsaných v cizí řeči, jejímž tlumočníkem byl ustanoven. O takovém ověření platí přiměřeně předpisy o ověření opisů listin soudem.
§ 25.
Pokud podle platných mezinárodních smluv nebo jiných předpisů je třeba, aby podpis tlumočníkův byl ověřen, a není-li v takovém případě stanoven postup jiný, provede toto ověření krajský soud, jímž byl tlumočník ustanoven. Tím není dotčena nutnost dalšího ověření vyššími úřady nebo orgány.
Část třetí. - -
Ustanovení přechodná a závěrečná.
§ 26.
(1) Seznam podle § 4 nahrazuje všechny seznamy znalců a tlumočníků dosud u soudů vedené.
(2) Osoby, které jsou zapsány v některém z dosavadních seznamů znalců nebo tlumočníků, se do seznamu vedeného podle tohoto zákona převedou, jsou-li pro to splněny podmínky podle tohoto zákona a požádají-li o to do jednoho měsíce ode dne jeho vyhlášení; taková žádost nepodléhá poplatku a rozhodnutí o ní nepodléhá ani dávce za úřední úkon ve věcech správních. Do dne doručení rozhodnutí o podané žádosti mohou tyto osoby svůj úřad vykonávat.
§ 27.
(1) Zrušuje se platnost, po případě použivatelnost, všech předpisů, které odporují ustanovením tohoto zákona, zejména
a) dvorského dekretu ze dne 22. prosince 1835, č. 109 sb. z. s., o soudních tlumočnících;
b) nařízení č. 58. 600/1916 I. M., o soudních tlumočnících;
c) ustanovení § 25 vládního nařízení ze dne 10. července 1931, č. 115 Sb., o výběru a úhrnné odměně správců konkursní podstaty, vyrovnacích správců a znalců v řízení konkursním a vyrovnacím;
d) ustanovení §§ l až 10 vládního nařízení ze dne 23. června 1933, č. 100 Sb., kterým se vydávají předpisy o odhadu nemovitosti v řízení exekučním (odhadní řád);
e) vládního nařízení ze dne 13. července 1939, č. 269 Sb., o seznamech stálých soudních znalců.
(2) Zrušuje se též ustanovení § 16 zákona ze dne 13. února 1947, č. 15 Sb., o stíhání černého obchodu a podobných pletich.
§ 28. Účinnost a provedení.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr spravedlnosti v dohodě se zúčastněnými členy vlády.
Státní tiskárna v Praze. — 2927-49.