Národní shromáždění republiky Československé 1949.

I. volební období. 3. zasedáni.

291.

Zpráva

výboru rozpočtového

o státním závěrečném účtu republiky Československé za rok 1945 (ode dne osvobození do konce roku 1945) (tisk 240).

Rozpočtový výbor ve svých schůzích, konaných dne 27. a 28. dubna t. r., projednával Státní závěrečný účet republiky Československé za rok 1945 (ode dne osvobození do konce roku 1945) (tisk 240).

Po 7 lete přestávce, způsobené válkou a okupací, byl se značným zpožděním předložen Národnímu shromáždění Státní závěrečný účet za 8 měsíců státního hospodaření nově osvobozené republiky. Je to účetní závěrka za počáteční období budování státu, a to státu nového, lidově-demokratického, tak podstatně se lišícího od státu "parlamentní měšťácké demokracie". Ideovou náplní tohoto období byl "Košický vládní program", přijatý a schválený nejen vládou NF Čechů a Slováků, ale drtivou většinou českého a slovenského lidu.

Porážka hitlerovských hord a osvobození našich zemí slavnou Rudou armádou osvoboditelkou, umožnilo sjednocení násilně roztrhaného státního území. Loupeživé, záměrné a systematické drancování našich zemí přivedlo naše národní hospodářství na pokraj záhuby. Statisíce obětí na životech, statisíce osob, vracejících se z německých káznic a koncentráků, potřebovaly okamžitou zdravotní i jinou pomoc. Statisíce repatriantů, příslušníků všech evropských národů se vracelo do svých domovu přes naše země. Tisíce provinivších se Němců prchalo z našich zemí, aby se vyhnuli spravedlivému trestu. Přes milion poctivých

Čechů a Slováků již v roce 1945 počalo osidlovat naše pohraničí a tak pomáhali zachránit miliardové hodnoty národního majetku. Bylo potřebí vybudovat nový aparát státní a veřejné moci, a to aparát naplněný novým duchem, duchem lidově-demokratickým, odpovídajícím Košickému vládnímu programu. Hospodářský vývoj během okupace byl v každé odtržené části jiný. Každá oblast měla jinou měnu. Kterákoliv měnová jednotka, která byla zákonným oběživem v té nebo oné části, byla měnou inflační, ničím nepodloženou. Oběživo dosáhlo výše 109 miliard K. Stouplo státní zadlužení, neboť Němci kromě jiných způsobů rabování předpisovali t. zv. "matrikulární příspěvek" ve stále stoupající výši. Doprava byla ochromena, tisíce železničních kolejí zničeno, stovky staničních budov bombardováno, poškozeno a z provozu vyřazeno. Nejdůležitější průmyslové podniky nálety těžce poškozené, téměř v troskách, zemědělská produkce, a to jak živočišná, tak i rostlinná, byla hluboko pod předválečným průměrem. Výše válečných škod, přepočtená a vyjádřená dnešní kupní silou Kčs činí celkem l bilion 351 miliard 800 milionů Kčs.

Řešení těchto všech hlavních a jen zhruba naznačených úkolů vyžadovalo plného úsilí nejen vlády, ale celého národa. K zahojení všech ran a následků války a okupace se především musela roztočit kola továren a mušek) býti zabezpečeno obdělání veškeré zemědělské

půdy. Musela býti sjednocena a ozdravěna měna jako předpoklad zdravého hospodářského vývoje. Mzdové otázky a celá sociální politika musela býti řízena jednotně v celém státě a musel býti zabezpečen její jednotný vývoj. V oblasti cenové tvorby byl tento úkol taktéž naléhavý. Proto jako součást měnové reformy byla provedena mzdová i cenová úprava. Hladina hospodářských čísel byla zvýšena o trojnásobek. Bylo provedeno znárodnění bank a klíčového průmyslu. Tím byl odstraněn konkurenční boj mezi jednotlivými skupinami bank a tak umožněno úvěrování znovuvýstavby našeho národního hospodářství, neovlivňované zájmem jednotlivců. Daňový systém, okupanty rozrušený, byl sjednocen a obnoven. Plánovitý odsun Němců započal. Byla upevněna vnitřní i vnější bezpečnost republiky. Obnovovací a rekonstrukční práce jak v průmyslu tak i v dopravě a zemědělství rychle pokračovaly. Zahraniční obchod v poslední čtvrtině roku neustále vzrůstal.

Rozpočtový výbor při projednávání Státního závěrečného účtu za rok 1945 vycházel ze všech těchto skutečností. Uvážil nesmírné úkoly, které před námi stály a jednotlivé výdajové i příjmové položky vážil a měřil oodle těchto úkolů. Tento státní závěrečný účet se také nedá porovnávat se žádným jiným státním závěrečným účtem vzhledem na tyto okolnosti a mimořádně výjimečnou dobu, kterou v číslicích zobrazuje. Prvá část hospodaření roku 1945 není v této účetní závěrce zachycena a bude předložena vládě ve zvláštní souhrnné zprávě.

Po stránce formální je i tento státní závěrečný účet rozdělen do třech skupin, a to

I. vlastní státní správa,

II. správa státní podniků,

III. správa státního dluhu.

Je zachované i oddělení správního účtu a účtu pokladního. Jsou zachyceny i účiny kontokorentní. Podrobné tabulky přehledně sestavené jsou vítanou a cennou pomůckou k objasnění každé jednotlivé položky. Poněvadž,

jak již shora uvedeno, není možno státní závěrečný účet porovnávat se žádným jiným závěrečným účtem, a to ani v podrobnostech, uvedu pouze celkové číslice.

Skutečný pokladní schodek činil 11 miliard 928, 137. 057, 81 Kčs, takže náležitostní schodek proti schodku pokladnímu je větší o 3 miliardy 78, 120. 747, 55 Kčs.

Úvěrové operace v roce 1945 uzavřené, použité na krytí tohoto schodku činily:

Hospodaření státních podniků ve II. závěrkovém období r. 1945 skončilo celkovou ztrátou 1. 361, 390. 000 Kčs. Bylo jich celkem 31, z toho 11 bylo aktivních. Investiční náklady státních podniků činily celkem 2. 011, 003. 000 Kčs. Jejich výše byla určena nutností napraviti aspoň částečně válečné škody, aby byl zabezpečen jejich provoz.

Dluhová služba si v r. 1945 vyžádala 2. 127, 706. 776, 90 Kčs. Souhrn státního dluhu v obou skupinách činil koncem roku 108 miliard 43, 102. 644, 95 Kčs. Vzrostl tedy státní dluh od 30. září 1938 po dobu okupace až do konce r. 1945 o ohromnou část 61 miliard 549, 249. 919, 20 Kčs.

Rozpočtový výbor konstatoval po právu, že díky obětavé práci všech pracujících ze všech vrstev národa se nám podařilo rychle překonávat poválečné potíže. Reakce sice ještě v roce 1945 se pokoušela ve stranách NF, a to i ve vládě, rušit nebo zpomalovat tento proces, ale díky pevné linii KSČ a její věrnosti Košickému vládnímu programu a bdělosti lidu, se reakci její plány nedařily.

Rozpočtový výbor neshledal ve Státním závěrečném účtu žádných nesprávností, a proto doporučuje Národnímu shromáždění závěrečný účet ke schválení.

V Praze dne 29. dubna 1949.

Valo v. r.,

předseda.

Janouš v. r., zpravodaj.

Statni tiskárna v Praze. — 2285-49.