Národní shromáždění republiky Československé 1949.
I. volební období. 3. zasedání.
284.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne 1949
o zbraních a střelivu.
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
Část první.
Předpisy o zbraních a střelivu s výjimkou
vojenských a nedovolených zbraní
(střeliva).
§ 1. Výroba, obchod a oprava.
(1) Vyrábět zbraně a střelivo, obchodovat s nimi a opravovat zbraně smějí jen osoby oprávněné k tomu podle příslušných předpisů, a to jen ve stálých provozovnách.
(2) Krajský národní výbor může výjimečně povolit výrobu zbraní a střeliva pro účely studijní nebo vyučovací.
(3) S výjimkou případů uvedených v odstavcích l a 2 nesmí nikdo vyrobit zbraň nebo střelivo nebo zbraň opravit, a to ani pro vlastní potřebu.
§2. Držení.
(1) Držet střelnou zbraň nebo střelivo
může jen ten, kdo k tomu obdržel od okres-
ního národního výboru povolení (zbrojní list).
(2) Zbrojní list se smí vydat jen, není-li obavy ze zneužití; osobám mladším 18 let pak jen v případech hodných zvláštního zřetele.
(3) Zbrojní list nepotřebují osoby uvedené v § l, odst. l a 2, pokud jde o zbraně (střelivo), jež oprávněně vyrábějí, opravují nebo s nimiž oprávněně obchodují.
(4) K držení zbraní sečných, bodných a úderných není třeba povolení. Zbraně tyto nesmějí však držet osoby mladší 18 let; výjimku může povolit okresní národní výbor. Okresní národní výbor může, je-li obava ze zneužití, zakázat určité osobě držení těchto zbraní vůbec nebo jejich držení nad určité množství.
§ 3.
Nošení.
(1) Nosit jakoukoli zbraň nebo střelivo smí pouze ten, kdo k tomu obdržel od okresního národního výboru povolení (zbrojní pas).
(2) Zbrojní pas se smí vydat zpravidla pouze osobám starším 18 let, prokáží-li potřebu nosit zbraň a není-li obavy ze zneužití.
(3) Povolení nosit zbraň opravňuje ji též držet, povolení nosit střelnou zbraň opravňuje též držet a nosit střelivo k ní patřící, a to v množství vyznačeném ve zbrojním pase. Osoba, které byl zbrojní pas vydán, je povinna mít jej vždy při sobě, kdykoliv zbraň (střelivo) nosí, a je povinna prokázat se jím na vyzvání orgánům Sboru národní bezpečnosti nebo jiné veřejné stráže.
(4) Ustanovení odstavce 3 platí obdobně i o loveckých lístcích (§ 33 zákona ze dne 18. prosince 1947, č. 225 Sb., o myslivosti).
§ 4. Nákup a jiný způsob převodu.
Zbraň (střelivo) smí koupit nebo jiným způsobem ji získat zásadně jen ten, kdo je oprávněn držet nebo nosit příslušný druh zbraně (střeliva), a to pouze v takovém množství, aby nebylo překročeno množství zbraní (střeliva), které je oprávněn držet nebo nosit. Jen za těchto předpokladů lze takové osobě zbraň (střelivo) prodat nebo jiným způsobem zbraň (střelivo) na ni převést.
Část druhá.
Předpisy o nedovolených zbraních a o nedovoleném střelivu.
§ 5.
Nedovolené zbraně a střelivo. (1) Nedovolené zbraně jsou:
s
a) zbraně zákeřné, jako na př. pušky nebo dýky v holi, gumové obušky, zabijáky a boxery,
b) zbraně upravené tak, že jejich vzhled lze rozložením nebo jiným způsobem snadno utajit,
c) zbraně, jejichž původní podoba byla změněna k tomu účelu, aby se jimi mohlo způsobit těžší zranění,
d) výbušná zařízení.
(2) Nedovoleným střelivem jsou náboje s třaskavou střelou, jakož i náboje, jejichž střela je upravena tak, že se jimi může nebezpečněji zranit.
§ 6. Omezení.
Nedovolené zbraně (střelivo) je zakázáno vyrábět, opravovat, prodávat nebo jiným způsobem zcizovat, jich nabývat, je držet nebo nosit; výjimky z těchto zákazů může v případech hodných zvláštního zřetele povolit krajský národní výbor.
část třetí.
Předpisy o vojenských zbraních a o vojenském střelivu.
§7. Vojenské zbraně a střelivo.
Vojenskými zbraněmi se rozumějí zbraně určené výhradně nebo převážně pro vojenské účely, vojenským střelivem pak střelivo určené výhradně pro vojenské zbraně.
§8. Výroba a oprava.
Vyrábět a opravovat vojenské zbraně (střelivo) smějí jen osoby, které jsou k tomu oprávněny podle příslušných předpisů a obdržely mimo to zvláštní povolení, vydané ministerstvem národní obrany v dohodě s ministerstvy vnitra a průmyslu nebo orgány těmito ministerstvy pověřenými. Vyrobené vojenské zbraně (střelivo), pokud nejsou určeny pro vývoz, smí oprávněný výrobce dodat pouze vojenské správě. Jinak nesmí nikdo ani pro vlastní potřebu vojenskou zbraň (střelivo) vyrobit nebo vojenskou zbraň opravit.
§9. Držení.
(O Držet vojenskou zbraň (střelivo) smí jen ten, kdo k tomu obdržel povolení (zbrojní
list), jež vydává okresní národní výbor v dohodě s vojenskou správou, a jen za podmínek v povolení uvedených.
(2) Povolení k držení vojenských zbraní (střeliva) nepotřebují osoby uvedené v § 8, pokud jde o zbraně (střelivo), jež oprávněně vyrábějí nebo opravují.
§ 10. N o š e n í.
Nosit vojenskou zbraň (střelivo) lze jen na základě povolení (zbrojního pasu), jež vydává okresní národní výbor v dohodě s vojenskou správou, a to jen za podmínek v povolení uvedených. Ustanovení § 3, odst. 3 platí i tu.
§11. Nákup a jiný způsob převodu.
(1) Vojenské zbraně (střelivo) smí koupit nebo jiným způsobem získat pouze osoba oprávněná k držení nebo k nošení vojenských zbraní (střeliva), a to jen od vojenské správy.
(2) Vojenské zbraně (střelivo) lze prodat nebo jiným způsobem převést pouze na vojenskou správu.
Část čtvrtá.
Výjimky.
§12.
Výjimky pro stát a národní p o d n i k y.
Tento zákon se nevztahuje na:
a) výrobu, opravu a držení zbraní a střeliva státem pro účely vojenské správy nebo Sboru národní bezpečnosti,
b) opravu a držení zbraní a střeliva státem v jiných odvětvích veřejné správy nebo národními podniky, zachovávají-li se přitom podmínky, které stanoví ministerstvo vnitra, a to, je-li dotčen zájem obrany státu nebo jde-li o vojenské zbraně (střelivo), v dohodě s ministerstvem národní obrany.
§13.
Výjimky pro vojenské osoby, příslušníky Sboru národní bezpečnosti a jiné veřejné strážní o r g á n y.
(1) Ustanovení tohoto zákona o držení a nošení zbraní (střeliva) se nevztahují na vojenské osoby v činné službě a na příslušníky
Sboru národní bezpečnosti v činné službě, pokud jde o zbraně (střelivo), jež náleží k výzbroji nebo výstroji vojska nebo Sboru národní bezpečnosti. Povolení k držení nebo nošení jiných zbraní (střeliva) vydávají vojenským osobám z povolání v činné službě vojenská správa, příslušníkům Sboru národní bezpečnosti v činné službě pak orgány, které určí ministerstvo vnitra.
(2) Ustanovení tohoto zákona o držení a nošení zbraní a střeliva se dále nevztahují na veřejné strážní orgány, mají-li ve službě právo nebo povinnost nosit zbraň (střelivo), pokud jde o tuto zbraň (střelivo).
část pátá. Společná ustanovení.
§14. Součástky zbraní a střeliva.
(1) Tento zákon se vztahuje též na takové součástky zbraní, kterých je nezbytně třeba k jejich použití.
(2) Střelivem se v tomto zákoně rozumějí náboje do střelných zbraní, u vojenského střeliva však též takové součástky nábojů, kterých je nezbytně třeba k jejich použití.
§15. Předpisy o povoleních.
Povolení potřebná podle tohoto zákona se vydávají podle volného uvážení. Orgán (úřad) příslušný k vydání povolení může je odnít, vznikne-li dodatečně obava ze zneužití, nebo žádá-li to veřejný zájem: je-li nebezpečí z prodlení, může povolení předběžně odnít kterýkoli okresní národní výbor.
§16.
Jak se naloží se zbraněmi (střelivem), pro něž není oprávnění.
(1) Osoby, jejichž oprávnění k držení zbraní (střeliva) zaniklo, jsou povinny zbraně (střelivo) odevzdat okresnímu národnímu výboru něho na místo jím určené. Osoby povinné k odevzdání zbraní (střeliva) mohou je převést na osobu oprávnenou k jejich držení nebo navrhnout, aby na jejich náklad byly učiněny neupotřebitelnými. Neučiní-li tak, prodá zbraň střelivo nebo je učiní neupotřebitelnými okresní národní výbor sám na náklad osoby povinné odevzdáním: čistý výtěžek z prodeje zbraní (střeliva) budiž odevzdán osobě, která byla povinna zbraně (střelivo) odevzdat. Jde-li o vojenské zbraně (střelivo),
odevzdá je okresní národní výbor vždy vojenské správě.
(2) Ustanovením odstavce l nejsou dotčeny předpisy o předběžném zabavení ani o zabavení a propadnutí zbraní a střeliva v trestním řízení soudním nebo správním.
§ 17. D o z o r.
(1) Okresní národní výbor může za účelem dozoru provést kdykoli kontrolu místností, v nichž výrobci zbraní (střeliva), obchodníci se zbraněmi (střelivem) nebo osoby oprávněné k opravě zbraní vyrábějí zbraně (střelivo), je uschovávají, s nimi obchodují nebo je opravují, jakož i místností, v nichž jsou uloženy obraně (střelivo) provozovatelů střelnic.
(2) Dozor nad výrobou vojenských zbraní a vojenského střeliva vykonávají pouze orgány vojenské správy, pro něž platí obdobně ustanovení odstavce 1.
(3) Je-li důvodné podezření, že v obvodě okresního národního výboru je více zbraní (střeliva), jež lze držet jen na podkladě povolení, než odpovídá povolením platným pro tento obvod, nebo je-li důvodné podezření, že při výrobě zbraní (střeliva), při obchodu s nimi nebo při opravě zbraní došlo k hrubému porušení ustanovení tohoto zákona nebo předpisů podle něho vydaných, může okresní národní výbor za účelem zjištění těchto zbraní (střeliva) provést i prohlídku obytných i jiných místností.
(4) Při prohlídkách místností je šetřit předpisů o ochraně svobody osobní, domovní a tajemství listovního.
§18. Předběžné zabavení a zadržení.
(1) Byl-li někdo přistižen příslušníkem Sboru národní bezpečnosti nebo jiným orgánem veřejné stráže se zbraní (střelivem), aniž se může prokázat předepsaným povolením je nosit, nebo bylo-li zjištěno, že někdo drží zbraň (střelivo), aniž se může prokázat předepsaným povolením je držet, budiž mu zbraň (střelivo) odňata a odevzdána okresnímu národnímu výboru (předběžné zabavení).
(2) Osoby, jež smějí podle příslušných předpisů opravovat zbraně, jsou povinny požadovat od osoby, která přinese k opravě zbraň, k jejímuž držení je třeba povolení, aby se tímto povolením vykázala. Nemůže-li tato osoba tak učinit, jsou osoby oprávněné k opravě zbraní povinny zbraň zadržet a oznámit to okresnímu národnímu výboru; totéž platí,
přinese-li zbraň k opravě osoba, o níž osoba oprávněná k opravě ví, že jí bylo držení zbraní zakázáno.
§ 19. Mimořádná opatření.
(1) Je-li to nutné k zachování nebo obnovení veřejného pořádku nebo veřejné bezpečnosti nebo z jiného důležitého veřejného zájmu, mohou ministerstvo vnitra a pro své obvody též krajské a okresní národní výbory nařídit hlášení všech nebo určitých druhů zbraní (střeliva) nebo jejich odevzdání na určité místo do úschovy nebo omezit a po případě i zakázat jejich nošení nebo držení.
(2) Nepřihlásí-li se o zbraň (střelivo) ten, kdo je odevzdal, do jednoho roku po zrušení těchto opatření, může je okresní národní výbor prodat; čistý výtěžek připadne státu.
Část šestá. Ustanovení trestní.
§ 20. Soudně trestné činy.
(1) Kdo nejsa k tomu oprávněn podle tohoto zákona nebo předpisů podle něho vydaných vyrábí zbraně (střelivo) nebo kdo s nimi bez povolení obchoduje, bude potrestán, nejde-li o čin přísněji trestný, pro přečin tuhým vězením od 3 měsíců do 3 let. Vedle trestu na svobodě může být uložen též trest peněžitý od 1. 000 Kčs do 100. 000 Kčs.
(2) Zbraně a střelivo, které byly předmětem takového trestného činu, buďtež při odsouzení prohlášeny za propadlé. Propadnutím zbraní (střeliva) nesmějí však býti dotčena práva třetích osob na trestném činu nezúčastněných.
§ 21.
Správní přestupky.
(1) Kdo nejsa k tomu oprávněn podle tohoto zákona nebo předpisů podle něho vydaných vojenskou zbraň (střelivo) nebo nedovolenou zbraň (střelivo) vyrobí, opraví, drží nebo nosí anebo sobě nebo někomu jinému opatří nebo přenechá, bude potrestán, nejde-li o čin přísněji trestný, pro správní přestupek vězením (uzamčením) do l roku; vedle trestu vězení (uzamčení) může být uložena též pokuta do 50. 000 Kčs. Stejně bude potrestán, kdo ve lhůtě stanovené podle § 19, odst. l nesplní povinnost ohlásit zbraně (střelivo) nebo je odevzdat na určité místo do úschovy, nebo kdo poruší předpis, jímž bylo podle § 19,
odst. l omezeno nebo zakázáno nošení nebo držení zbraní (střeliva).
(2) Kdo poruší jiným způsobem ustanovení tohoto zákona nebo předpisů podle něho vydaných, bude potrestán, nejde-li o čin přísněji trestný, pro správní přestupek pokutou do 50. 000 Kčs nebo vězením (uzamčením) do 6 měsíců.
(3) Pro případ nedobytnosti pokuty budiž zároveň vyměřen náhradní trest vězení podle míry zavinění do 6 měsíců.
(4) Zbraně a střelivo, jimiž byl spáchán správní přestupek, mohou být v odsuzujícím nálezu prohlášeny za propadlé, s výjimkou případu, kdy oprávněný držitel zbrojního pasu nosil střelnou zbraň (střelivo), aniž měl při sobě zbrojní pas nebo průkaz nahrazující zbrojní pas. Vojenské zbraně a vojenské střelivo, jejichž držení bylo zakázáno (§ 19), buďtež vždy prohlášeny za propadlé, i když nelze nikoho stíhat. Propadnutím zbraně (střeliva) nesmějí však být dotčena práva třetích osob na trestném činu nezúčastněných.
§22. Beztrestnost.
(1) Trestného činu se nedopouští, kdo, ač nejsa oprávněn k nošení zbraně (střeliva), má při sobě ve chvíli bezprostředně hrozícího nebezpečí zbraň (střelivo) prokázané jen k jeho odvrácení.
(2) Bylo-li podle § 19, odst. l nařízeno odevzdání všech nebo určitých druhů zbraní (střeliva), nebude stíhán a potrestán za nedovolené jejich držení, kdo zbraň (střelivo) odevzdá na určené místo ve stanovené lhůtě.
část sedmá. Ustanovení přechodná a závěrečná.
§23.
Přechodná ustanovení o povoleních.
(1) Povolení vydaná podle dosavadních předpisů zůstávají v platnosti na dobu, na niž byla vydána, platí však o nich všechna ustanovení tohoto zákona a předpisů podle něho vydaných. Průkazy o povoleních, vydané podle dosavadních předpisů, buďtež na vyzvání předloženy orgánům příslušným podle tohoto zákona, které je, pokud je toho vzhledem k ustanovením tohoto zákona nebo předpisů podle něho vydaných třeba, doplní nebo upraví.
00 Osoby, které drží v den počátku účinnosti tohoto zákona zbraně (střelivo), jež lze podle tohoto zákona držet jen na základě povolení, jsou povinny, nemají-li povolení k držení podle dosavadních předpisů, do 4 týdnů podat žádost o toto povolení. Potvrzení o včas podané žádosti opravňuje držet zbraň (střelivo) do konečného vyřízení žádosti.
§24. Prováděcí předpisy.
(1) Podrobnější předpisy k provedení tohoto zákona vydá ministerstvo vnitra, a to, pokud se týkají vojenských zbraní (střeliva), spolu s ministerstvem národní obrany, jakož i v dohodě s ostatními zúčastněnými ministerstvy. Tyto předpisy se vyhlásí v úředním listě. Prováděcími předpisy se zejména zajistí evidence zbraní (střeliva), jak to vyžaduje veřejná bezpečnost.
(2) Způsobem uvedeným v odstavci l mohou být vydány bezpečnostní předpisy o zasílání zbraní (střeliva), o jejich dopravě, o střelnicích, o sbírání nevystříleného vojenského střeliva a o nakládání s ním, o používání střelných zbraní a o dalších výjimkách a úlevách z ustanovení tohoto zákona.
§25. Poměr k dosavadním předpisům.
(1) Zrušují se veškeré předpisy, které odporují ustanovením tohoto zákona, zejména:
1. patent ze dne 24. října 1852, č. 223 ř. z., o výrobě, obchodu a držení zbraní a střeliva a nošení zbraní (zbrojní patent),
2. nařízení ze dne 29. ledna 1853, č. 16 ř. z., o provedení zbrojního patentu,
3. nařízení ze dne 2. dubna 1853, č. 63 ř. z., o držení a nošení soukromých zbraní vojenskými osobami,
4. nařízení ze dne 26. prosince 1853, č. 8 ř. z. z roku 1854, jímž se určují úřády, které mají vydávat zbrojní pasy úředníkům podléhajícím jurisdikci vojenské,
5. nařízení ze dne 11. září 1854, č. 230 ř. z., o připojení popisu osoby a vlastnoručního podpisu nebo úředně potvrzeného znamení ruky toho, komu zbrojní pas svědčí,
6. nařízení ze dne 20. srpna 1857, č. 159 ř. z. (vysvětlivky k zbrojnímu patentu),
7. nařízení ze dne 11. února 1860, č. 39 ř. z., ve znění nařízení ze dne 1. října 1896, č. 182 ř. z. (další vysvětlivky k zbrojnímu patentu),
8. nařízení ze dne 7. února 1866, č. 21 ř. z., o průvodních listech pro zbraně a střelivo, které mají u sebe cestující,
9. nařízení ze dne 19. března 1866, č. 35 ř. z.,
o délce zapovězených zbraní,
10. nařízení ze dne 22. srpna 1866, č. 100 ř. z. (další vysvětlení k zbrojnímu patentu),
11. nařízeni ze dne 4. prosince 1875, č. 148 ř. z., o délce zapovězených zbraní (přeměna na metrickou míru),
12. nařízení č. 5476/1914 M. E. (uh. pres. m. rady), o omezování držby zbraní, ve znění nařízení č. 5735/1914 M. E., pokud se týká zbraní a střeliva,
13. župní statuty o zbraních a střelivu, jakož
i předpisy podle nich vydané,
14. zákon ze dne 8. dubna 1938, č. 81 Sb., o zbraních a střelivu,
15. vyhláška ministra vnitra ze dne 13. června 1946, č. 1440 Ú. 1. I, o používání vzduchovek, ve znění vyhlášky ministra vnitra ze dne 24. prosince 1946, č. l Ú. 1. I z roku 1947,
16. ustanovení § 372 trestního zákona ze dne 27. května 1852, č. 117 ř. z., § 640 trestního zákona vojenského ze dne 15. ledna 1855, č. 19 ř. z., a §§ 34, 35 a 61 zák. čl. XL/1879, o přestupcích.
(2) Nedotčeny zůstávají zákon ze dne
13. května 1936, č. 131 Sb., o obraně státu, a předpisy podle něho vydané, zákon ze dne 6. října 1948, č. 231 Sb., na ochranu lidově demokratické republiky, zákon ze dne
14. dubna 1920, č. 300 Sb., o mimořádných opatřeních, ve znění zákona ze dne 10. července 1933, č. 125 Sb., zákon ze dne 18. prosince 1947, č. 225 Sb., o myslivosti, předpisy o výbušinách a živnostenský řád (zákon).
§ 26. Účinnost a provedení.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem, který stanoví nařízením ministr vnitra v dohodě s ministrem národní obrany; provedou jej ministři vnitra, národní obrany a spravedlnosti v dohodě se zúčastněnými členy vlády.
Důvodová zpráva.
Osnovaný zákon má za účel nově upravit předpisy o zbraních a střelivu; dosavadní ustanovení v tomto oboru jsou již značně zastaralá a nejednotná. Na území Českosloven-
ské republiky platí dosud v oboru zbrojního práva dva soubory norem. V českých zemích upravuje zbrojní právo patent ze dne 24. října 1852, č. 223 ř. z., který byl doplněn Četnými
prováděcími nařízeními, jež jsou citována v § 25, odst. l, č. 2 až 11 osnovaného zákona. Na Slovensku je tato právní materie obsažena jednak v župních statutech, jednak v býv. uherském nařízení ze dne 27. července 1914, č. 5476, ve znění nařízení ze dne 1. srpna 1914, č. 5735.
Nejednotnost právních předpisů v oboru zbrojního práva byla pociťována již za předmnichovské republiky, kdy byl připraven a vydán zákon o zbraních a střelivu, který pak byl v roce 1938 publikován ve Sbírce zákonů a nařízení pod č. 81. Tento zákon však nevešel v účinnost vzhledem k tomu, že nebylo vydáno prováděcí nařízení, jímž měl být stanoven též počátek jeho účinnosti.
Dosavadní předpisy o zbraních a střelivu nevyhovují v nynější době zejména z toho důvodu, že není možno na jejich podkladě evidenčně podchytit držitele zbraní dovolených, t. j. na př. střelných zbraní, jež jsou delší 18 cm. Dosavadní právní předpisy umožňují dále volné nabývání zbraní a střeliva, jež nebyly zbrojním patentem prohlášeny za zakázané.
Ustanoveními připravovaného zákona budou zjednány předpoklady pro to, aby se zbraně a střelivo nemohly dostat do rukou osob, které by je mohly zneužít k sabotážním a teroristickým činům proti lidově demokratické republice. Podle osnovaného zákona bude držení střelných zbraní, jakož i nošení všech druhů zbraní a střeliva vázáno na povolení (zbrojní list, resp. zbrojní pas), které bude vydávat zásadně okresní národní výbor. Lovecký lístek bude i nadále nahrazovat povolení k držení resp. nošení lovecké zbraně a příslušného střeliva. V prováděcí vyhlášce bude pamatováno na úlevy, pokud jde o nabývání a držení brokového střeliva.
Navržená osnova vychází z ustanovení zákona č. 81/1938 Sb., je však na rozdíl od něho více rámcová a umožňuje pružnou úpravu zbrojního práva prováděcími předpisy.
Návrh zákona je rozčleněn v sedm částí:
V části první (§§ l až 4) jsou obsažena ustanovení o zbraních a střelivu s výjimkou zbraní (střeliva) nedovolených a zbraní (střeliva) vojenských,
část druhá (§§ 5 a 6) obsahuje ustanovení o nedovolených zbraních a o nedovoleném střelivu,
část třetí (§§ 7 až 11) pojednává o vojenských zbraních a o vojenském střelivu,
v části čtvrté (§§ 12 a 13) jsou uvedeny výjimky z ustanovení osnovaného zákona pro
stát, vojenské osoby, příslušníky Sboru národní bezpečnosti a veřejné strážní orgány,
v části páté (§§ 14 až 19) jsou obsažena společná ustanovení,
v části šesté (§§ 20 až 22) jsou trestní ustanovení a
v části sedmé (§§ 23 až 26) pak ustanovení přechodná a závěrečná.
K jednotlivým ustanovením osnovy, pokud potřebují vysvětlení, se uvádí:
K§1:
Výroba a prodej zbraní a střeliva je dosud t. zv. živností koncesovanou. Výroba zbraní je v nynější době prakticky soustředěna v národních podnicích. Rovněž dovoz a vývoz zbraní a střeliva je nyní v rukou státu. Společnosti "KOVO", jež byla zřízena vyhláškou ministra zahraničního obchodu ze dne 20. prosince 1948, č. 3271 Ú. 1. I, byl vedle jiných předmětů vyhrazen dovoz a vývoz zbraní střelných, sečných, bodných a úderných, dále pak nábojnic a hotových nábojů pro zbraně sportovní a lovecké. Koncesované podniky, jež jsou v rukou soukromých podnikatelů, zabývají se povětšině opravou zbraní a maloobchodem se zbraněmi a střelivem.
Ustanovením odstavce 2 je pamatováno na případy, kdy půjde o výrobu zbraní a střeliva v odborných školách nebo ve vědeckých a výzkumných ústavech.
Opravou zbraní podle odstavce 3 se nerozumí drobná oprava zbraní loveckých a sportovních pro vlastní potřebu, pokud nejde o opravy, které vyžadují nového přezkoušení zbraní podle § 5, odst. l zákona č. 207/ 1931 Sb., o zkoušení a označování ručních střelných zbraní a o označování nábojů.
K§2:
Podle dosavadní úpravy platné v českých zemích je vázáno na povolení (zbrojní list) pouze držení zbraní zakázaných, mezi něž náleží střelné zbraně, které jsou kratší 18 cm. Držení střelných zbraní délky 18 cm a větší — pokud ovšem nejde o zbraně vojenské — není dosud vázáno na povolení. Na Slovensku předpisuje ustanovení § l, odst. 6 nařízení č. 5476/1914 povolení k držení zbraní bez ohledu na to,
o jaký druh zbraně jde.
Osnovaným zákonem se váže na povolení držení všech druhů zbraní střelných, jakož
i střeliva.
K držení zbraní sečných, bodných a úderných nepředpisuje osnovaný zákon zvláštního povolení, ustanovením odstavce 4, věty druhé se však dává okresním národním výborům možnost, aby zakázaly určité osobě držení uvedených zbraní.
K §3:
K nošení všech druhů zbraní, tedy i zbrani sečných, bodných a úderných bude třeba zbrojního pasu. V osnovaném zákoně se ponechává dosavadní rozdíl mezi "držením" a "nošením" zbraní a střeliva. Při provádění zákona bude totiž nepochybně použito přísnějších měřítek při vydávání zbrojních pasů, opravňujících k nošení zbraní, resp. střeliva, než při vydávání zbrojních listů, na podkladě nichž bude možno střelnou zbraň (střelivo) pouze držet, bez možnosti ji nosit.
Dalším důvodem pro zmíněné rozlišování mezi "držením" a "nošením" zbraní (střeliva) je okolnost, že lovecký lístek podle § 33 zákona č. 225/1947 Sb., o myslivosti, nahrazuje zbrojní pas, pokud jde o lovecké zbraně. V případě, že by si majitel lovecké zbraně nedal pro běžný rok vystavit lovecký lístek (na př. z toho důvodu, že by neměl příležitost pro přechodnou dobu provozovat myslivost), a nebyl-li by zaveden institut "držení" zbraní, musil by majitel lovecké zbraně svou zbraň vzhledem k ustanovení § 16 odevzdat okresnímu národnímu výboru. Risiko, po případě znehodnocení zbraně (zrezivění), by nesl majitel lovecké zbraně, což by bylo v tomto případě neopodstatněné.
K §4:
Ustanovením tohoto paragrafu se sleduje, aby zejména střelnou zbraň nebo střelivo bylo možno prodat nebo jiným způsobem zcizit pouze osobě, která má povolení k držení nebo nošení střelné zbraně (střeliva). V prováděcí vyhlášce bude stanoveno, že nákup nebo jiný druh nabytí střelné zbraně (střeliva) je vázán na předložení zbrojního listu, po případě zbrojního pasu. Oprávnění výrobci zbraní a střeliva nebo obchodníci s nimi nebudou povinni předkládat při nákupu zbrojní list vzhledem k tomu, že podle ustanovení § 2, odst. 3 osnovy nepotřebují k držení zbraní a střeliva zbrojní list, pokud jde o zbraně jimi vyráběné, opravované, kupované nebo prodávané.
K§5:
Toto ustanovení vymezuje pojem nedovolených zbraní a nedovoleného střeliva. Ustano-
vení odstavce l, písm. b) dopadá na t. zv. pytlácké zbraně; pod písm. c) jsou uvedeny zbraně upravené k tomu účelu, aby jimi mohlo býti způsobeno nebezpečnější zranění (na př. zkrácením hlavně). Výbušnými zařízeními [odstavec l, písm. d)] jsou míněny zejména t. zv. pekelné stroje.
K §6:
Omezuje se pronikavým způsobem disposice s nedovolenými zbraněmi a nedovoleným střelivem. S těmito zbraněmi bude možno disponovat pouze v případech, kdy krajský národní výbor povolí výjimku ze zákazu uvedených v §6.
K§7:
V tomto paragrafu se vymezuje pojem vojenských zbraní a vojenského střeliva.
K§8:
Disposici s vojenskými zbraněmi a vojenským střelivem dlužno vzhledem k povaze těchto předmětů vyhradit pouze vojenské správě. Pro potřebu Sboru národní bezpečnosti a pro potřebu jiných ozbrojených sborů dodá tyto zbraně a střelivo vojenská správa prostřednictvím příslušného ressortu.
K §§9 a 10:
Tato ustanovení upravují držení a nošení vojenských zbraní a vojenského střeliva. Povolení k nošení vojenských zbraní budou vydávána soukromým osobám v případech zcela ojedinělých.
K§ 11:
Vojenské zbraně nebo vojenské střelivo bude možno koupit nebo jiným způsobem nabýt pouze od vojenské správy. Ustanovením odstavce 2 se vylučuje zcizování vojenských zbraní a vojenského střeliva i mezi oprávněnými držiteli vojenských zbraní nebo vojenského střeliva.
K § 12:
Výjimkami z ustanovení zákona o výrobě, opravě a držení zbraní a střeliva je nutno pamatovat na vojenskou správu a na Sbor národní bezpečnosti. Výjimky podle ustanovení písm. b) se budou vztahovat na jiná odvětví veřejné správy, při čemž musí být splněny podmínky stanovené ministerstvem vnitra, které v případech tam uvedených postupuje v dohodě s ministerstvem národní obrany. Pokud jde o národní podniky, budou povolovány výjimky zejména pro národní dopravní podniky a pro budoucí národní podnik, který bude obstarávat poštovní službu.
K §13:
Výjimka podle odstavce 2 se vztahuje zejména na příslušníky Sboru uniformované vězeňské stráže, na orgány veřejné plavební bezpečnosti, dále pak na přísežné hajné k ochraně lesů, polního majetku, myslivosti, rybářství, vod a vodních děl a na civilní hlídače vojenské správy (zákon č. 33/1936 Sb. ).
K §15:
Orgánům veřejné správy musí býti vyhrazena volná úvaha při vydávání povolení vzhledem k tomu, že jde o ochranu důležitých veřejných zájmů. Z téhož důvodu se v zákoně pamatuje na možnost odnětí povolení, vznikne-li dodatečně obava ze zneužití nebo žádá-li to důležitý veřejný zájem.
K§ 16:
Odevzdáním zbraní a střeliva se vylučuje disposice s těmito předměty, pokud na ně není povolení, nebo pokud na ně bylo příslušné povolení odňato. Osoba, která zbraně nebo střelivo odevzdala do úschovy, má možnost tyto zbraně (střelivo) prodat osobě oprávněné k držení nebo nošení příslušného druhu zbraní.
K §17:
Ustanovením o kontrole a o domovních prohlídkách má býti zaručeno, že ustanovení zákona budou dodržována.
K § 18:
Ustanovením odstavce 2 se nahrazuje § 372 trestního zákona, § 640 vojenského trestního zákona, jakož i §§ 34, 35 a 61 zák. čl. XL/1879, o přestupcích, platného na Slovensku, které se zrušují (§ 25, odst. l, č. 16 osnovaného zákona).
K §19:
V tomto paragrafu je pamatováno na mimořádné okolnosti, kdy by bylo nutno, bez ohledu na vydaná povolení, všeobecně omezit držení a nošení zbraní. Pro jednotlivé případy postačí
opatření okresního národního výboru, vydané podle ustanovení § 15, věty druhé.
K §§20 a 21:
Návrh zákona rozlišuje mezi soudně trestnými činy a správními přestupky. Soudům se přikazuje trestání přestoupení ustanovení zákona, jež se týkají výroby všech druhů zbraní a střeliva a obchodu s nimi. Ustanovení zákona č. 231/1948 Sb., na ochranu lidově demokratické republiky — zejména jeho § 29 — zůstávají nedotčena. Trestání ostatních přestupků osnovaného zákona se přikazuje okresním národním výborům, při čemž na přestupky, jež se týkají vojenských zbraní (vojenského střeliva) nebo nedovolených zbraní (nedovoleného střeliva), se vztahuje přísnější trestní sankce. Tato přísnější sankce se bude vztahovat též na přestupky mimořádných opatření podle § 19 osnovy.
K §22:
Beztrestnost vymezená v odstavci l se vztahuje na případy nutné a spravedlivé obrany. Odstavec 2 je obdobou ustanovení § 30 zákona č. 231/1948 Sb., na ochranu lidově demokratické republiky.
K§23:
Tato ustanovení mají za účel usnadnit národním výborům a občanům, kteří drží zbraně a střelivo, na něž není dosud třeba povolení, přechod do právního stavu, odpovídajícího navrhovanému zákonu.
K §24:
V tomto ustanovení jsou shrnuta zmocnění k vydání prováděcích předpisů (vyhlášek), jež budou uveřejněny v úředním listu. Prováděcími předpisy bude uložena povinnost výrobcům zbraní a střeliva a obchodníkům s nimi, aby vedli záznamy o vyrobených a o prodaných zbraních a střelivu. Úlevy z ustanovení osnovaného zákona se budou týkat zejména diplomatických osob a konsulů z povolání, pokud bude zajištěna vzájemnost. Úlevami bude pamatováno též na osoby oprávněné k provozování myslivosti, pokud jde o naplňování loveckého střeliva pro vlastní zbraň. V prováděcí vyhlášce bude též stanoveno, že k držení historických zbraní — pokud jejich počet nepřekročí určité množství — nebude třeba zvláštního povolení.
K §25:
Odstavec l obsahuje přehled předpisů, které zákon, zrušuje; v odstavci 2 jsou pak uvedeny předpisy, jež zůstávají ustanoveními osnovaného zákona nedotčeny.
K §26: Obsahuje účinnostní a prováděcí doložky.
Prováděním osnovaného zákona nevzniknou veřejné správě nové finanční náklady.
V Praze dne 22. dubna 1949.
Předseda vlády: A. Zápotocký v. r.
Ministr vnitra: V. Nosek v. r.
Státní tiskárna v Praze. — 2277-49.