Národní shromáždění republiky Československé 1949.

L volební období. 3. zasedání.

268.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne....... 1949

o některých přechodných opatřeních v trestních věcech důchodkových a daňových.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

(1) Sídla okresních soudů důchodkových jsou v sídlech okresních národních výborů; obvody okresních soudů důchodkových jsou shodné s obvody okresních národních výborů.

(2) V sídlech krajských národních výborů se zřizují pro jejich obvody krajské soudy důchodkové, které vykonávají působnost dosavadních vrchních soudů důchodkových.

(3) Předsedou okresního soudu důchodkového je předseda okresního soudu vykonávajícího soudní moc ve věcech trestních, v jehož obvodu je sídlo okresního soudu důchodkového, a předsedou krajského soudu důchodkového předseda krajského soudu vykonávajícího soudní moc ve věcech trestních, v jehož obvodu je sídlo krajského soudu důchodkového.

§2.

(1) Důchodkové soudy rozhodují v senátech, které se skládají

a) u okresních soudů důchodkových ze soudce z povolání jako předsedy a ze dvou soudců z lidu jako přísedících,

b) u krajských soudů důchodkových a u nejvyššího soudu důchodkového ze dvou soudců z povolání, z nichž jeden předsedá, a ze tří soudců z lidu jako přísedících.

(2) Jednání a rozhodování senátu účastní se jako zpravodajové bez hlasovacího práva

a) u okresních soudů důchodkových zástupce okresního národního výboru, u něhož bylo provedeno trestní vyšetřování,

b) u krajských soudů důchodkových zástupce krajského národního výboru a

c) u nejvyššího soudu důchodkového zástupce ministerstva financí.

(3) Zpravodaj vykonává působnost příslušející dosud referentu (stálému referentu) důchodkového soudu.

(4) Práce kanceláře okresních a krajských soudů důchodkových obstarávají příslušné okresní a krajské národní výbory.

§3.

(1) Soudce z povolání pro senáty okresních a krajských soudů důchodkových a jejich náhradníky ustanoví předseda krajského soudu vykonávajícího soudní moc ve věcech trestních, v jehož obvodu je sídlo dotčeného důchodkového soudu.

(2) Předseda soudu volá soudce z lidu k zasedání důchodkových soudů z řad soudců z lidu povolaných národními výbory, po případě vládou pro příslušný soud. Ustanovení §§ 10 až 19 zákona ze dne 22. prosince 1948, č. 319 Sb., o zlidovění soudnictví, a předpisy vydané podle nich platí zde přiměřeně.

§4.

Ustanovení §§ 2 a 3 platí obdobně o složení nalézacích a odvolacích senátů podle zákona o přímých daních ve znění předpisů jej měnících a doplňujících a o jmenování členů senátů a jejich náhradníků.

§5.

Ustanovení §§ l až 3, pokud se vztahují na důchodkové soudy, platí pouze v zemích českých.

§6.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej ministři financí, spravedlnosti a vnitra.

Důvodová zpráva.

Část všeobecná.

Trestní soudnictví důchodkové spočívá v zemích českých v podstatě na trestním zákonu důchodkovém z r. 1835, úředním návodu k tomuto zákonu (§§ 118—184), dále různých podrobnějších předpisech jako jsou dekret dvorské komory ze dne 13. října 1835, č. 6. 524/P týkající se přísedících okresních soudů důchodkových, cís. nařízení ze dne 11. ledna 1836 pojednávající o vrchních soudech důchodkových a o nejvyšším, soudu důchodkovém, dekrety nejvyššího soudu důchodkového ze dne 30. prosince 1900, č. 183 a ze dne 8. února 1907, č. 37, o zřízení stálého referenta u vrchního soudu důchodkového. Tyto předpisy jsou uvedeny u §§ 794—798 trestního zákona důchodkového (Manzovo vydání z r. 1905 a 1913). Další normou v oboru trestního soudnictví důchodkového je zákon č. 134/1919 Sb., kterým se zřizuje nejvyšší soud důchodkový a vládní nařízení č. 238/ 1919 Sb., o uspořádání služby pro nejvyšší soud důchodkový.

Podle těchto předpisů vykonávají soudní moc v trestních věcech důchodkových v I. stolici okresní soudy důchodkové v sídlech okresních finančních ředitelství pro jejich obvody, v II. stolici a zároveň v kvalifikovaných případech v I. stolici vrchní soudy důchodkové v sídlech zemských finančních ředitelství pro obvody jednotlivých zemí a v II. stolici v posléze uvedených případech nejvyšší soud důchodkový pro země české. Všechny tyto soudy rozhodují v senátech složených výlučně ze soudců z povolání a finančních úředníků.

Do této organisace důchodkových soudů podstatně zasáhl zákon ze dne 21. prosince 1948, č. 281 Sb., o výkonu finanční správy národními výbory, jímž byla působnost finančních úřadů I. a II. stolice přenesena na okresní a krajské národní výbory, které se ujímají tohoto výkonu postupně v časovém pořadí, jež určí vláda nařízením. Dnem 1. ledna 1949 ujaly se podle vládního nařízení č. 302/48 Sb. krajské národní výbory správy, kterou dosud v oboru veřejných dávek vykonávala zemská finanční ředitelství. Dnem 1. března 1949 ujaly se podle vládního nařízení ze dne 22. února 1949, č. 36/49 Sb., okresní národní výbory správy, kterou v oboru těchto dávek vykonávaly dosud finanční úřady I. stolice. Ježto územní organisace důchodkových soudů zřízených podle zmíněného trestního zákona důchodkového jest — jak výše uvedeno — odvislou od organisace finanční správy a ani ze zákona č. 281/48 Sb.,

ani z trestního zákona důchodkového nelze bezpečně odvoditi rozsah působnosti těchto soudů, zejména vrchních soudů důchodkových, obvody jejich místní příslušnosti i jejich sídla, jeví se v zájmu nerušeného chodu veškerého trestního soudnictví důchodkového naléhavá potřeba, aby tyto otázky byly nejen zákonem na jisto postaveny, ale organisace trestních soudů důchodkových uvedena výslovné v soulad s krajským zřízením a zároveň i požadavkem ústavy 9. května o zlidovění soudnictví.

Požadavek posléze uvedený jest nutno uskutečniti i pokud jde o nalézací a odvolací senáty podle zákona o přímých daních, jež se dosud skládají rovněž jen ze soudců z povolání a finančních úředníků.

Osnova sama má pak povahu přechodné normy platné jen na dobu, než bude projednán již připravovaný zákon o trestním právu finančním. Nezasahuje proto do ostatních platných předpisů trestního práva důchodkového a daňového, ponechávajíc tento úkol uvedenému zákonu.

Trestního soudnictví důchodkového na Slovensku se osnova vůbec nedotýká, neboř jest nově upraveno zákonem č. 319/48 Sb., o zlidovění soudnictví, který nabyl účinnosti dnem 1. února 1949. Právě tato skutečnost činí uskutečnění navržené osnovy ještě naléhavějším. Při její koncepci bylo již přihlíženo k zásadám, na nichž bude spočívati reforma trestního práva finančního.

Část zvláštní.

K§1.

Osnova uvádí výslovně v soulad s organisací finanční správy vykonávané národními výbory podle zákona č. 281/48 Sb. územní organisaci okresních soudů důchodkových, a to tak, že meze místní příslušnosti těchto soudů stanoví shodně s obvody okresních národních výborů. Pro výkon působnosti dosavadních vrchních soudů důchodkových zřizuje krajské soudy důchodkové a jejich místní příslušnost stanoví rovněž shodně s obvody krajských národních výborů. Zároveň určuje osnova i sídla důchodkových soudů podle sídel zmíněných národních výborů a vzhledem ke změnám provedeným ve složení těchto soudů stanoví dále výslovně, kdo jest jejich předsedou. Působnost nejvyššího soudu důchodkového vykonávajícího soudní moc v trestních věcech důchodkových pro obvod zemí českých zůstává nedotčena.

K §2.

Požadavek ústavy 9. května o účasti soudců z lidu při výkonu soudcovské moci provádí osnova shodně se zásadami uvedenými v §§ 10 až 19 zákona ze dne 22. prosince 1948, č. 319 Sb., o zlidovění soudnictví. Na místo úřednických členů důchodkových soudů nastupují soudci z lidu, a to u okresních soudů důchodkových dva a u krajských soudů důchodkových a nejvyššího soudu důchodkového tři. Z důvodů účelnosti a v zájmu zjednodušení soudní agendy zřizuje u krajských soudů důchodkových na rozdíl od ustanovení v § 6 cit. zák. pouze pětičlenný senát, který bude působit podle platných předpisů trestního práva důchodkového zároveň jako soud I. a II. stolice.

K zajištění nezbytné součinnosti orgánů finanční správy, kteří byli z přímé účasti na soudním rozhodování vyloučeni, zavádí osnova funkci zpravodajů, kterými u okresních soudů důchodkových budou vyšetřující úředníci trestních oddělení finančních referátů okresních národních výborů a u krajských soudů důchodkových rovněž úředníci těchto referátů přidělení trestním oddělením. Obdobně i u nejvyššího soudu důchodkového bude funkci zpravodaje vykonávat úředník ministerstva financí pověřený správou trestní agendy ve věcech důchodkových.

Zpravodajové nemají v senátu ani hlasovacího práva ani hlasu poradního. Práva a povinnosti jim příslušející jsou jinak shodná s právy a povinnostmi dosavadních referentů (stálých referentů) důchodkových soudů. Přísluší jim tedy zejména právo přednášeti výsledek trestního vyšetřování, činiti návrhy na potrestání, býti přítomni při poradě senátu a podávati členům senátu zprávy a vysvětlení.

Vedle zpravodajů účastní se zasedání senátu též zapisovatelé, jejichž postavení vymezuje trestní zákon důchodkový a úřední návod k němu a na němž osnova ničeho nemění.

Kanceláře těchto soudů, které budou vykonávati veškeré práce spojené s výkonem soudní moci, obstarávají a jejich náklady uhrazují příslušné okresní a krajské národní výbory. Kancelářské práce nejvyššího soudu

důchodkového obstarává podle vládního nařízení ze dne 6. května 1919, č. 238 Sb., o uspořádání služby pro nejvyšší soud důchodkový, ministerstvo financí, které rovněž hradí výlohy s tím spojené.

K §3.

V zájmu jednotného postupu při obsazování senátů důchodkových soudů soudci z povolání stanoví osnova, že tyto soudce a jejich náhradníky jak pro okresní soudy důchodkové tak i pro krajské soudy důchodkové bude nadále jmenovati předseda krajského soudu pro věci trestní. Pro jmenování soudců z povolání za členy nejvyššího soudu důchodkového platí dosavadní předpisy trestního práva důchodkového.

Jako soudci z lidu budou u důchodkových soudů působiti ti soudci z lidu, kteří jsou povoláni národními výbory, po případě vládou pro výkon moci soudcovské podle zákona č. 319/48 Sb. Budou tedy nadále členy jak soudů řádných, tak i soudů důchodkových.

K §4.

Shodně s organisací důchodkových soudů provádí osnova i organisaci nalézacích a odvolacích senátů zřízených podle zákona o přímých daních, do nichž rovněž v instančním odstupňováni zařazuje soudce z lidu.

K §5.

K zabránění pochybností o územní platnosti osnovy v oboru trestního práva důchodkového stanoví se výslovně, že ustanovení §§ l až 3 platí pouze v zemích českých. Ustanovení §§2 a 3 však platí — pokud jde o složení senátů podle zákona o přímých daních, jmenování jejich členů a předsedů — obdobně na území celého státu. Předpisy trestního práva důchodkového platného na Slovensku zůstávají nedotčeny.

K § 6.

Účinnost osnovy navrhuje se dnem vyhlášení; provedení její ukládá se ministrům financí, spravedlnosti a vnitra.

V Praze dne 8. března 1949.

Předseda vlády:

Zápotocký v. r.

Ministr financí: Dr. Dolanský v. r.

Státní tiskárna v Praze. — 1811-49.