Národní shromáždění republiky Československé 1949.

I. volební období. 2. zasedání.

257.

"Vládní návrh.

Zákon

ze dne 1949

o výkonu veřejné správy v oboru organisace a ochrany práce

národními výbory.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

(1) Veřejnou správu v oboru organisace a ochrany práce vykonávají bez újmy příslušnosti jiných úřadů (§ 2, odst 3) krajské a okresní národní výbory.

(2) Tato správa zahrnuje:

a) poradenství pro volbu povolání a včleňování dorostu do povolání, odborný výcvik učňů, soustavné rozmisťování pracujících, péči o stálost pracovních poměrů, o pracovní výkonnost a kázeň a o hospodárné zaměstnávání pracujících a podpůrnou péči při provádění těchto úkolů;

b) účast při provádění státní mzdové politiky;

c) ochranu života a zdraví zaměstnanců při práci, čítajíc v to pracovní lékařství a dohled nad zachováváním pracovních podmínek;

d) dohled nad zachováváním předpisů o závodní sociální službě zaměstnancům;

e) ochranu domácké práce;

f) účast při provádění úkolů týkajících se zájmového zastoupení zaměstnanců;

g) podporování odborného školení pracujících, kteří mění povolání, a osob se sníženou pracovní schopností;

h) podporování pracovních studií a práce úkolářů;

i) pěstování výzkumu a podporování zlepšovatelských akcí ve věcech organisace a ochrany práce;

k) podporování vynalézavosti a tvořivosti pracujících.

(3) Krajské a okresní národní výbory plní úkoly v oboru organisace a ochrany práce v úzké součinnosti s jednotnou odborovou organisací, a úkoly uvedené v odstavci 2, písm. g) až k) též v součinnosti s československým ústavem práce; při tom spolupracují se zájmovými organisacemi.

§2.

(1) Dnem 1. dubna 1949 přechází na krajské národní výbory působnost

a) zemských úřadů ochrany práce,

b) okresních úřadů ochrany práce ve věcech aa) odborného výcviku učňů,

bb) státní mzdové politiky,

cc) dohledu nad zachováváním předpisů o ochraně života a zdraví zaměstnanců při práci a předpisů o pracovních podmínkách ve všech pracovních oborech (inspekce práce),

c) kterou ha Slovensku vykonávají jiné úřady nebo orgány ve věcech odborného výcviku učňů.

(2) Dnem 1. dubna 1949 přechází na okresní národní výbory působnost okresních úřadů ochrany práce, pokud podle odstavce l nepřešla na krajské národní výbory.

(3) Působnost jiných úřadů ve věcech uvedených v § l zůstává nedotčena.

§3.

Vláda nově upraví nařízením

a) organisaci pracovního lékařství, pokud je prováděly dosud zvláštní ústavy,

b) územní organisaci rozhodčích komisí, zřízených podle dekretu presidenta republiky ze dne 24. října 1945, č. 104 Sb., o závodních a podnikových radách, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících.

§ 4.

Ministerstvo sociální pece přidělí v dohodě s ministerstvem vnitra krajským a okresním národním výborům v rámci schválené systemisace služebních míst z osobního stavu v oboru své působnosti potřebný počet zaměstnanců pro odborné služby. Ministerstvo vnitra převezme v dohodě s ministerstvem sociální péče do osobního stavu v oboru své působnosti potřebný počet ostatních zaměstnanců úřadů ochrany práce.

§ 5.

Jednání a opominutí příčící se předpisům v oboru organisace a ochrany práce stíhají okresní národní výbory jako správní přestupky, při čemž v případech, kde se taková jednání nebo opominutí dosud trestala pořádkovými pokutami, ukládají pokutu do 10. 000 Kčs a vyměří zároveň pro případ nedobytnosti náhradní trest vězení (uzamčení) do jednoho měsíce.

§ 6.

Písemnosti a úřední úkony ve věcech organisace a ochrany práce jsou osvobozeny od poplatků a dávek za úřední úkony ve věcech správních. Nedotčeny však zůstávají předpisy o poplatcích a dávkách za úřední úkony ve věcech správních v řízení o zaměstnávání cizích státních příslušníků a o vydávání náhradních pracovních průkazů.

§ 7.

(1) Dnem 31. března 1949 se zrušují okresní a zemské úřady ochrany práce.

(2) Věcných prostředků úřadů ochrany práce bude použito k vybavení referátů práce a sociální péče, pokud ministerstvo sociální péče nerozhodne, že jich má býti výjimečně použito jinak.

§ 8.

Dnem 31. března 1949 se zrušuje vládní nařízení ze dne 4. června 1945, č. 13 Sb., o zatímní výstavbě úřadů ochrany práce, a nařízení Slovenské národní rady ze dne 27. listopadu 1945, č. 142 Sb. n. SNR, o zřízení okresních úřadů ochrany práce a zemského úřadu ochrany práce, a předpisy vydané podle těchto nařízení.

§ 9.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr sociální péče v dohodě s ministrem vnitra a ostatními zúčastněnými členy vlády.

Důvodová zpráva.

Všeobecná část.

Podle ustanovení § 124, odst. l ústavy vykonávají národní výbory na území, pro něž jsou zvoleny, veřejnou správu ve všech jejích oborech, mimo jiné zejména též ochranu práce. Ustanovení § 176, odst. 3 ústavy také praví, že zákon určí, kdy počnou národní výbory vykonávat veřejnou správu v oborech, které až dosud nenáležejí do jejich působnosti.

Zákon o krajském zřízení č. 280/1948 Sb., říká v ustanovení § 8, odst. 2, písmene b) a v odst. 3, písm. b), že krajská správa zahrnuje v sobě také správní obory, které dosud obstarávají jiné orgány, než zemské národní výbory (na Slovensku působnost téhož druhu, kterou tam dosud vykonávají pověřenectva nebo jiné úřady), a že krajské národní výbory se budou ujímati právě zmíněných správních oborů počínajíc dnem 1. ledna 1949 postupně podle zvláštních zákonů.

Takovým zvláštním zákonem je, pokud jde o správní obor organisace a ochrany práce, tato osnova v ustanoveních §§ l a 2; navíc pak osnova obsahuje ustanovení o převzetí a vykonávání tohoto správního oboru také okresními národními výbory.

Osnova zvolila pro dotčený obor veřejné správy označení "organisace a ochrana práce" & přihlédnutím k ustanovení § 26, odst. 2 a § 124, odst. l ústavy.

Osnova upravuje v podstatě přenesení úkolů v oboru organisace a ochrany práce, které dosud obstarávaly úřady ochrany práce. Ustanovení § 124, odst. l ústavy by vyžadovalo, aby na národní výbory byly přeneseny též správní úkoly z oboru organisace a ochrany práce, které dosud vykonávaly jiné úřady, jako báňské, plavební, železniční a pod.

Jde zejména o dohled nad zachováváním předpisů o ochraně života a zdraví zaměstnanců a působnost ve věcech pracovní doby a pod.

Tyto otázky bude třeba vyřešiti v souvislosti s jednáním o dalším trvání těchto úřadů, jež resortně nepodléhají ministerstvu soc. péče.

Osnova obsahuje ještě některá ustanovení, jež souvisí s nově upravenou příslušností v správním oboru organisace a ochrany práce.

Finanční dosah osnovy nelze předem vyčísliti. Lze však předpokládati, že osnova kromě nákladů spojených s přesídlením zaměstnanců a s přepravou a event. pořízením věcného vybavení, nepřinese běžné výdaje.

Zvláštní část.

K § 1:

Odstavec l je v souladu s ustanovením § 124, odst. l ústavy a navazuje přímo na ustanovení

§ 8, odst. 2, písm. b) a odst. 3, písm. b) zákona č. 280/1948 Sb., pokud jde o správní obor organisace a ochrany práce; platí však také pro okresní národní výbory.

V odst. 2 se taxativně vypočítává, co náleží do správního oboru organisace a ochrany práce. Pokud jde o úkoly uvedené pod písm. a), b), c), e), f), jsou to úkoly, které dosud obstarávaly okresní úřady ochrany práce. K písm. d) a c) se poznamenává, že ustanovení tam uvedené souvisí s připravovanými osnovami zákona o organisaci bezpečnostní, zdravotní a sociální služby v závodech a zákona o domácké práci, úkoly uvedené v odst. 2, pod písm. g) až k) se týkají působnosti československého ústavu práce (srovnej §§ 2 a 5 zákona č. 129/1947 Sb. ).

Je třeba upozorniti, že ustanovení § l, odst. l a 2 jsou toliko rámcovým vymezením kompetence v oboru organisace a ochrany práce. Pro konkrétní správní úkoly okresních a krajských národních výborů jsou směrodatné příslušné materiálně — právní normy. Osnova je zaměřena k lidskému činiteli v oboru organisace a ochrany práce a netýká se tudíž otázek čistě hospodářských a technických.

Pokud jde o ustanovení odst. 3, nutno poukázati na ustanovení § 25 ústavy a na ustanovení § 3, zákona č. 144/1946 Sb. o jednotné odborové organisaci.

K § 2:

Ustanovení odst. l, písm. a) odpovídá ustanovení § 8 zákona č. 280/1948 Sb.

K odstavci l, písm. b):

aa) Do působnosti správních orgánů ve věcech odborného výcviku učňů náležejí úkoly, které dosud vykonávaly podle vlád. nař. č. 306/ 1948 Sb. okresní úřady ochrany práce v sídlech bývalých obchodních a živnostenských komor, t. j. vedení seznamu učňů, dozor nad vznikem a průběhem učebního poměru, rozhodování o připuštění k učňovské zkoušce, organisace učňovských zkoušek, vydávání výučních listů; tato agenda vzroste později o rozhodování o prodloužení a započítávání učební doby a o dozor nad prováděním odborného výcviku učňů.

Provádění těchto složitých úkolů vyžaduje specialisovaných odborníků s delší praxí. Učňovské zkoušky je nutno organisovati s ohledem na řidčeji zastoupené učební obory (jako na př. kominíci, studnaři, hodináři atd. ) v rámci krajů, neboť by nebylo účelným vytvářeti učební komise pro méně než 10 učňů. Některé agendy (na př. vydávání výučních listů) by bylo možno přenésti na okresní národní výbory, avšak tato agenda těsně souvisí s ostatní agendou učňovskou Mimo to by přenesení působnosti ve věcech učňovských na okresní národní výbory vyžadovalo nejméně trojnásobného počtu zaměstnanců. Proto je řešení navrhované v osnově s hlediska využití pracovních sil hospodárnější.

bb) Agendu v oboru státní mzdové politiky obstarávají dosud v I. stolici mzdová oddělení okresních úřadů ochrany práce, zřízených pro obvod několika správních okresů. Tato oddělení jsou vybavena odbornými referenty, jejichž počet je závislý na velikosti a hospodářské povaze správního obvodu dotčeného okresního úřadu ochrany práce. Mezi jednotlivými odbornými referenty je provedena dělba práce tak, aby byli obzvláště zapracováni v určitém oboru a měli v něm větší přehled. To je usnadněno také tím, že jejich působnost se vztahuje na větší území. Vzhledem k celkovému poměrně malému počtu mzdových referentů u všech okresních úřadů ochrany práce nebylo by možno vybaviti všechny okresní národní výbory zapracovanými mzdovými referenty. V nejlepším případě by bylo možno přiděliti pro každý správní okres jen jediného mzdového referenta, který by musel po stránce mzdové ovládati všechny obory námezdné činnosti, které by se v dotčeném správním okrese vyskytovaly. Lze těžko předpokládati, že by na to stačil, nehledě ani k tomu, že by pro poměrně malý územní rozsah své působnosti neměl možnost získati zkušenosti v oborech, které se na onom území bud' vůbec nevyskytují anebo se vyskytují jen v malé míře, čímž by ovšem byla ztížena jeho srovnávací činnost, která je tak důležitá v mzdové politice. Přenesení působnosti v oboru státní mzdové politiky na okresní národní výbory způsobilo by z vylíčených důvodů naprostou roztříštěnost této agendy a nejednotné její provádění. Za tohoto stavu by byla také velmi obtížná snaha o řádné školení dotčených referentů a měla by patrně také jen malé výsledky. — Hlavním předpokladem úspěšné mzdové politiky je její jednotné řízení. Proto je nutno dbáti, aby působnost v tomto oboru byla soustředěna u větších správních celků, které umožňují rozhled dotčených odborných referentů a potřebnou dělbu práce. Ze všech těchto důvodů bylo třeba pověřiti vykonáváním působnosti v oboru státní mzdové politiky v I. stolici krajské národní výbory.

cc) § 29, odst. 4 ústavy stanoví m. j., že ochrana života a zdraví při práci je zajištěna zejména státním dozorem. Zákon o prvním pětiletém hospodářském plánu rozvoje československé republiky č. 241/1948 Sb. říká v § 16,

odst. 4, písm. c) m. j., že se bude více a soustav něji pečovat zejména o dobudování jednotného státního dozoru na bezpečnost při práci všeho druhu. Z toho vyplývá požadavek soustřediti všechen státní dozor nad zachováváním předpisů o ochraně života a zdraví při práci a nad zachováváním předpisů o pracovních podmínkách zaměstnanců ve všech pracovních oborech u jediných úřadů, t. j. u národních výborů.

Osnova se však z důvodů, které jsou uvedeny ve všeobecné části, omezuje na úpravu organisace t, zv. živnostenské inspekce (inspekce práce), vykonávané dosud okresními úřady ochrany práce.

Okresní národní výbory nelze pověřiti touto agendou a to jednak proto, že dozorčí služba vyžaduje větších územních obvodů, jednak pro naprosto nedostatečný osobní stav dozorčích úředníků. Tyto skutečnosti se projevují i v dosavadní organisaci této služby. Inspektoráty práce v krajích českých jsou totiž zřízeny jen u některých okresních úřadů ochrany práce (celkem 22) a jejich působnost se vztahuje zpravidla na obvod dvou nebo více okresních úřadů ochrany práce, tudíž na obvod několika správních okresů. Tak na př. obvod dosavadního inspektorátu práce v Praze tvoří obvody tří okresních úřadů ochrany práce a jeho působnost se vztahuje na statutární město Prahu a 11 správních okresů. Obvody a sídla dosavadních inspektorátů práce v českých krajích jsou zřejmý z II. přílohy k vyhlášce č. 164/ 1945 Sb., na Slovensku je dosud živnostenská inspekce organisována obdobným způsobem. Budoucí začlenění inspekce práce do krajských národních výborů umožní v dostatečné míře decentralisovaný výkon této služby a zajistí její jednotné provádění v celém hospodářském celku, který bude tvořiti územní obvod toho nebo onoho krajského národního výboru. Všeobecně lze říci, že jde o organisované soustředění této dozorčí služby a o vytvoření jednotného dozoru.

Ustanovení odst. 1, písm. c) bylo do osnovy vloženo proto, poněvadž na Slovensku vykonávají veřejnou správu ve věcech odborného výcviku učňů okresní národní výbory a společenstva.

Úkoly uvedené v tomto paragrafu budou prováděti referáty práce a sociální péče.

K §3:

Dosavadní ústavy pracovního lékařství (počtem 12) byly zřízeny při některých okresních úřadech ochrany práce vyhláškou ministra sociální péče č. 1341/1946 Ú. 1. 1. jako výzkumné

a vyšetřovací orgány zdravotní ochrany práce. Jsou součástí okresních úřadů ochrany práce, při nichž byly zřízeny. Při jejich organisaci bude třeba přihlédnouti k ústavům národního zdraví (§ 3 zákona č. 49/1947 Sb. a ví. nař. c. 219/1948 Sb. ), zřízeným u okresních nárpdních výborů v sídlech krajských národních výborů, a to se zřetelem na jednotné provádění zdravotní politiky v rámci národních výborů. O zaměstnancích platí ustanovení § 4; se zřetelem k tomu, že bude třeba dbáti také na širší poslání ústavů pracovního lékařství v Praze a Bratislavě, vyhrazuje se organisace pracovního lékařství vládnímu nařízení.

K § 4:

Tento paragraf navazuje na § 30, odst. l zákona č. 280/1948 Sb., rozvíjí zásadu vyslovenou v první větě tohoto ustanovení a vztahuje ji také na okresní národní výbory. Plnění prvního pětiletého hospodářského plánu rozvoje závisí do značné míry na správném řízení pracovních sil Tyto úkoly mohou s úspěchem prováděti jen zaměstnanci zapracovaní, jimiž jsou zaměstnanci dosavadních úřadů ochrany práce. Ustanovení se týká rovněž účetních úředníků.

K § 5:

Jde o pořádkové pokuty na př. podle ustanovení § 23, odst. l, dekr. č. 88/1945 Sb., podle § 6, odst. l zákona č. 177/1946 Sb.

K § 6:

Ustanovení je pozměněným zněním ustanovení § 5 vl. nař. č. 13/1945 Sb. Zaměstnávání cizinců je dosud upraveno II. částí použivatelného vl. nař. č. 58/1942 Sb.

Poznamenává se, že při hromadném najímáni cizích práč. sil podle příslušných mezistátních smluv nestihá tyto cizí síly poplatková a dávková povinnost. O náhradě za ztracený nepoškozený práč. průkaz, srovnej ustanovení § 3, odst. 4 zákona č. 29/1946 Sb., kterým se zavádějí pracovní průkazy.

K § 8:

Zrušují se tudíž také tyto předpisy: Vyhláška ministra sociální péče ze dne 21. prosince 1945, č. 164 Sb., o obvodech a sídlech okresních úřadů ochrany práce a jejich poboček, ve znění vyhlášky ze dne 29. srpna 1946, č. 178 Sb., vyhláška ze dne 24. října 1945, č. 353 (Ú. 1. 1 č. 126), kterou se vydávají bližší předpisy k provedení vládního nařízení ze dne 4. června 1945, č. 13 Sb., o zatímní výstavbě úřadů ochrany práce, ve znění vyhlášky ze dne 16. března 1948, č. 466 (ú. 1. 1 č. 56), vyhláška ze dne 15. května 1946, č. 1341 (Ú. 1. I č. 88), kterou se při některých okresních úřadech ochrany práce zřizují ústavy pracovního lékařství.

V Praze dne 15. března 1949.

Předseda vlády: A. Zápotocký v. r.

Ministr sociální péče: E. Erban v. r.

Státní tliskárna v Praze. — 1502-49