Národní shromáždění republiky Československé 1949.
L volební období. 2. zasedání.
248.
Zpráva
výboru sociálně — politického a zdravotnického
k vládnímu návrhu zákona (tisk 242)
o rodinných přídavcích.
Výbor sociálně — politický a zdravotnický projednal ve své schůzi konané dne 15. března 1949 vládní návrh zákona (tisk 242) o rodinných přídavcích a usnesl se doporučiti Národnímu shromážděni jeho přijetí beze změny, pouze s opra-
vou tiskové chyby v § 3, odst. 3, kde v poslední řádce se opravuje slovo "listu" na "listě" a v § 20, odst. l v poslední řádce se slovo "vyhláškou" opravuje na slovo "vyhlásí".
V Praze dne 15. března 1949.
Mátl v. r.,
předseda.
Kleňhová-Besserová v. r.,
zpravodajka.
Zákon
ze dne 1949
o rodinných přídavcích.
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Rodinné přídavky podle tohoto zákona se
poskytují
a) zaměstnancům povinně pojištěným pro případ nemoci a mateřství podle zákona ze dne 15. dubna 1948, č. 99 Sb., o národním pojištění, s výjimkou uvedenou v § 21 (v dalším "zaměstnanci"),
b) osobám, které mají nárok na nemocenské nebo jsou v ústavním ošetřování na základě svého pojištění jako zaměstnanci podle zákona o národním pojištění,
c) zaměstnankyním, které mají nárok na peněžitou pomoc v mateřství podle zákona o národním pojištění,
d) osobám vykonávajícím činnou službu v československé armádě,
e) osobám studujícím na řádném učilišti, starají-li se nebo jsou-li povinni se starati o nezaopatřené děti (§ 3) bydlící na území československé republiky a jsou-li splněny ostatní podmínky podle tohoto zákona.
§ 2.
(1) Osoba uvedená v § l má nárok na rodinný přídavek podle tohoto zákona, byla-li v kalendářním čtvrtletí, za které se rodinný přídavek poskytuje, alespoň po dobu 45 dnů jako zaměstnanec povinně pojištěna pro připad nemoci a mateřství nebo byla-li v tomto a předcházejícím kalendářním čtvrtletí dohromady takto povinně pojištěna alespoň 90 dní (v dalším jen "oprávněný").
(2) Do dob uvedených v odstavci l se nezapočítává doba povinného nemocenského pojištění, po kterou zaměstnanec neměl nároku na mzdu.
(3) Době povinného pojištění podle odstavce l se klade na roven
a) doba, po kterou osoba uvedená v § l měla nárok na nemocenské nebo byla v ústavním ošetřování na základě svého pojištění jako zaměstnanec podle zákona o národním pojištění;
b) doba, po kterou osoba uvedená v § l měla jako zaměstnankyně nárok na peněžitou pomoc v mateřství podle zákona o národním pojištění;
c) doba činné služby v československé armádě s výjimkou služební doby ztrávené v poměru vojenské osoby z povolání, jestliže
• osoba uvedená v § l byla v posledních 12 měsících před nástupem této služby jako zaměstnanec alespoň 182 dny povinně pojištěna pro případ nemoci a mateřství podle zákona o národním pojištění;
d) doba studia na řádném učilišti, jestliže osoba uvedená v § l byla v posledních 12 měsících před vstupem na řádné učiliště jako zaměstnanec alespoň 182 dny povinně pojištěna pro případ nemoci a mateřství podle zákona o národním pojištění.
(4) Vyžaduje-li toho státní řízení práce nebo mzdové politiky, může vláda nařízením stanoviti rozhodné doby uvedené v odstavci l jinak.
§ 3.
(1) Za nezaopatřené děti se považují pokrevné i osvojené děti oprávněného nebo jeho manželky (manžela) do 16 let věku.
(2) Za nezaopatřené se považuje i dítě (odstavec 1) starší 16 let, jehož vlastní příjem nepřevyšuje 1. 800 Kčs v kalendářním čtvrtletí,
a) nemůže-li si pro nemoc nebo tělesnou či duševní vadu vlastní prací opatřiti výživu nebo
b) připravuje-li se soustavně na budoucí životní povolání studiem na řádném učilišti nebo jiným školením (výcvikem), v tomto případě však nejdéle do 25. roku věku. Nemohlo-li dítě skončiti školení (výcvik) do 25. roku věku pro plnění branné povinnosti, zvyšuje se tato věková hranice o dobu, po kterou byla tato povinnost plněna; po dobu plnění branné povinnosti se dítě nepovažuje za nezaopatřené.
(3) Za nezaopatřené děti lze v případech hodných zřetele považovati též děti starší 16 let, u nichž nejsou splněny podmínky odstavce 2, jakož i vnuky, sourozence a schovance. Podrobnosti upraví ministerstvo sociální péče směrnicemi, které vydá po slyšení představenstva Fondu rodinných přídavků (§ 14) a které vyhlásí v úředním listě.
(4) Jsou-li u více osob splněny podmínky pro poskytnutí rodinného přídavku na totéž dítě, přísluší přídavek jen jednou, a to té z nich, která má dítě v přímém zaopatření.
§ 4. (1) Rodinný přídavek činí
na l dítě.....150 Kčs měsíčně,
na 2 děti.....350 Kčs měsíčně,
na 3 děti.....600 Kčs měsíčně,
na 4 děti.... 900 Kčs měsíčně,
na 5 dětí..... 1250 Kčs měsíčně,
na 6 dětí.... 1650 Kčs měsíčně.
na 7 dětí..... 2100 Kčs měsíčně,
na 8 dětí..... 2600 Kčs měsíčně,
na 9 dětí. .. 3100 Kčs měsíčně,
na 10 dětí..... 3600 Kčs měsíčně,
a zvyšuje se o 500 Kčs měsíčně na každé další nezaopatřené dítě.
(2) Vyžaduje-li toho řízení státní mzdové politiky, může vláda nařízením upraviti výši rodinných přídavků pro zaměstnance některých výrobních oboru nebo jejich odvětví anebo pro určité skupiny zaměstnanců vyššími částkami, než je uvedeno v odstavci 1.
(3) Rodinný přídavek přísluší za každý kalendářní měsíc, ve kterém se osoba uvedená v § l stará o nezaopatřené dítě (§3).
§5. (1) Rodinný přídavek nepřísluší na dítě,
a) na které se poskytuje výchovné podle příslušných ustanovení platových úprav státních a jiných veřejných zaměstnanců, po případě podle obdoby těchto předpisů, nebo
b) na které se poskytuje výchovné podle příslušných ustanovení zákona o národním pojištění.
(2) Vláda může nařízením podrobněji upraviti poskytování rodinných přídavků domáckým dělníkům a osobám zaměstnaným střídavě u různých zaměstnavatelů a při tom vázati nárok na rodinné přídavky podmínkou dosažení určitého nejmenšího výdělku v kalendářním čtvrtletí nebo v jiném období.
§ 6
Rodinný přídavek je splatný vždy po uplynutí kalendářního čtvrtletí v den, který stanoví ministerstvo sociální péče po slyšení jednotné odborové organisace vyhláškou v úředním liště.
§7.
Nárok na rodinný přídavek musí býti uplatněn do roka od posledního dne měsíce, v němž vznikl. Byl-li uplatněn později, zaniká nárok na rodinné přídavky za dobu předcházející této lhůtě.
§8.
(1) Pokud oprávněný nemá dítě v přímém zaopatření, vyplácí se rodinný přídavek osobě, která je v přímém zaopatření má.
(2) Manželka (manžel) oprávněného, poručník nebo opatrovník jeho dětí, okresní péče o mládež nebo místní národní výbor bydliště oprávněného může navrhnouti okresnímu soudu příslušnému podle tohoto bydliště, aby určil osobu nebo orgán veřejné správy, kterým má býti rodinný přídavek vyplácen na místo oprávněnému, je-li nebezpečí, že by oprávněný nepoužil rodinného přídavku ve prospěch nezaopatřeného dítěte. Soud rozhodne usnesením po provedeném nesporném řízení podle předpisů o ustanovení opatrovníka. Vyhoví-li soud návrhu, jest příjemce rodinného přídavku povinen vynaložiti jej výhradně ve prospěch nezaopatřeného dítěte.
(3) Nárok na rodinný přídavek může býti platně postoupen (zastaven) nebo zabaven jen k zajištění nebo uspokojení pohledávky, vzniklé vůči oprávněnému z titulu péče o nezaopatřené dítě, na které nárok přísluší.
§9.
(1) Nárok na rodinný přídavek se uplatňuje u příslušné okresní národní pojišťovny (§ 218 zákona o národním pojištění). Podrobnosti o způsobu uplatňování nároku, zejména o tom. jak se prokazují předpoklady vzniku a trvání nároku, určí ministerstvo sociální péče vyhláškou v úředním listě.
(2) Oprávněný i příjemce rodinného přídavku je povinen oznámiti příslušné okresní národní pojišťovně, která mu rodinný přídavek vyplácí, do 15 dnů všechny změny v poměrech rozhodných pro vznik a trvání nároku na rodinný přídavek nebo pro jeho vyplácení.
§10.
(1) O nároku na rodinný přídavek rozhoduje příslušná okresní národní pojišťovna výměrem. Výměr se nevydává, jestliže se rodinný přídavek přiznává, leč by si to strana výslovně vyžádala. *
(2) O opravných prostředcích a opravném řízení platí obdobně předpisy upravující opravné prostředky a opravné řízení v národním pojištění nemocenském.
§11.
(1) Přeplatky na rodinných přídavcích, vzniklé nesplněním nebo opomenutím povinností uložených tímto zákonem oprávněnému nebo příjemci rodinného přídavku, zejména pak tím, že oprávněný nebo příjemce vylákal rodinný přídavek nepravdivým tvrzením nebo zatajením rozhodných skutečností, je příjemce povinen vrátiti. O vrácení rozhodne příslušná okresní národní pojišťovna výměrem a vymáhá je stejným způsobem jako příspěvek podle § 12.
(2) Přeplatky podle odstavce 1 mohou býti sraženy při příštích výplatách rodinných přídavků témuž příjemci.
§ 12.
(1) Na náklady spojené s poskytováním rodinných přídavků- platí zaměstnavatelé ze svého příspěvek, který činí 4% vyměřovacího základu pro pojistné za zaměstnance povinně pojištěné pro případ nemoci a mateřství, stanoveného podle § 20 zákona o národním pojištění. Příspěvek se neplatí za zaměstnance uvedené v § 21.
(2) O příspěvku podle odstavce l platí obdobně ustanovení §§ 121 až 130 a 132 až 134 zákona o národním pojištění. Příspěvek vybírá, předpisuje a vymáhá příslušná okresní národní pojišťovna.
§ 13.
Pokud prostředky Fondu rodinných přídavků (§ 14) nepostačí k úhradě nákladů spojených s poskytováním rodinných přídavků, uhradí zbytek stát. Stát poskytne Fondu v případě potřeby přiměřené zálohy.
§ 14.
(1) Nositelem práv a závazků podle tohoto zákona je Fond rodinných přídavků (dále jen "Fond"), který je zřízen při ministerstvu sociální péče.
(2) Orgánem Fondu je představenstvo, které se skládá z předsedy, dvou místopředsedů a dalších devíti členů. Předsedou je zástupce ministerstva sociální péče, prvním místopředsedou zástupce pověřenectva sociální péče a druhým zástupce zaměstnanců. Dalšími členy představenstva jsou zástupce ministerstva financí, zástupce, ministerstva zdravotnictví, dva zástupci ústřední národní pojišťovny, z nichž jeden je ze Slovenska, a pět zástupců zaměstnanců.
(3) Předsedu, místopředsedy a členy představenstva s výjimkou zástupců ministerstev financí a zdravotnictví jmenuje a odvolává ministr sociální péče. Zástupce ministerstva financí jmenuje a odvolává ministr financí, zástupce ministerstva zdravotnictví jmenuje a odvolává ministr zdravotnictví. Druhý místopředseda, zástupce zaměstnanců a zástupci Ústřední národní pojišťovny se jmenují a odvolávají na návrh jednotné odborové organisace. Za každého ze členů uvedených v poslední větě odstavce 2 se jmenuje náhradník.
(4) Podrobnosti o správě, hospodaření a účtování Fondu určí stanovy, na nichž se usnese představenstvo. Stanovy schvaluje ministerstvo sociální péče v dohodě s ministerstvem financí a vyhlásí je v Úředním listě.
(5) Okresní národní pojišťovny vyplácejí rodinné přídavky na účet Fondu.
(6) ústřední národní pojišťovna odvádí Fondu příspěvky (§ 12), pokud jich není třeba na výplatu rodinných přídavků. Podrobnosti upraví představenstvo Fondu směrnicemi.
§ 15.
Za správní náklady, které vzniknou ústřední národní pojišťovně její účastí na provádění tohoto zákona, poskytne jí Fond přiměřenou náhradu. Její výši stanoví ministerstvo sociální péče v dohodě s ministerstvem financí po slyšení představenstva Fondu a ústřední národní pojišťovny.
§ 16.
(1) úřady a orgány veřejné správy, soudy a veřejnoprávní korporace jsou povinny spolupůsobiti v mezích své působnosti při provádění tohoto zákona.
(2) Majetek, právní jednání a listiny Fondu jsou osvobozeny od daní, dávek a poplatků.
(3) Písemnosti a úřední úkony, potřebné k řízení podle tohoto zákona, jsou osvobozeny od poplatků a dávek za úřední úkony ve věcech správních.
§ 17.
(1) Rodinný přídavek není součástí vyměřovacího základu pro dávky a pojistné podle zákona o národním pojištění a je osvobozen od všech veřejných dávek.
(2) Určuje — li soud výživné na dítě, nepřihlíží k rodinnému přídavku, který se na ně poskytuje.
(3) Poskytuje-li zaměstnavatel na základě povinnosti, uložené mu příslušnými předpisy, zaměstnanci přídavek na dítě (výchovné, vychovávací přídavek a pod. ), je povinen započítati na toto plnění rodinný přídavek podle tohoto zákona.
§ 18.
(1) Kdo se dopustí jednání nebo opomenutí příčícího se ustanovením tohoto zákona nebo předpisů vydaných k jeho provádění, zejména kdo
a) nesplní včas bez náležité omluvy ohlašovací povinnost uloženou tímto zákonem,
b) sjedná s oprávněným smlouvu, kterou mají býti omezena nebo zkrácena práva plynoucí pro oprávněného z tohoto zákona,
c) učiní v řízení o rodinných přídavcích nepravdivou výpověď o okolnostech, které mohou míti vliv na rozhodnutí,
d) dosáhne rodinného přídavku předstíráním,
e) požaduje, ač k tomu není oprávněn, poskytnutí rodinného přídavku na totéž dítě u několika územních organisačních složek Ústřední národní pojišťovny,
f) nevyhoví jiné povinnosti podle tohoto zákona,
bude potrestán, nejde-li o čin přísněji trestný, pro správní přestupek okresním národním výborem pokutou do 20. 000 Kčs nebo vězením (uzamčením) do 6 týdnů nebo oběma těmito tresty. Pro případ nedobytnosti pokuty vyměří zároveň okresní národní výbor podle míry zavinění náhradní trest na svobodě do 6 týdnů.
Uloží-li se oba tresty zároveň, nesmí trest na svobodě spolu s náhradním trestem vězení (uzamčení) přesahovati 6 týdnů.
(2) Ustanovení odstavce l se nevztahuje na orgány veřejné správy.
(3) Dopustí-li se trestného jednání nebo opomenutí podle odstavce l v podniku nebo zařízení právnické osoby fysická osoba, která neodpovídá podle zákona nebo stanov za jejich správu nebo je skutečně samostatně nespravuje, trestá se podle odstavce l též fysická osoba, která odpovídá za správu podniku nebo zařízení nebo je skutečně spravuje, pokud o trestném činu věděla nebo zanedbala povinnou péči. Došlo-li k trestnému činu na podkladě správního úkonu více fysických osob, odpovídajících jako sbor za správu podniku nebo zařízení právnické osoby nebo spravujících skutečně podnik nebo zařízení, jsou trestné všechny osoby, které se vyslovily pro jednání nebo opomenutí zakládající trestný čin.
§ 19.
(1) Na nezaopatřené děti bydlící mimo území československé republiky mohou býti rodinné přídavky poskytovány jen za podmínek a v rozsahu, které stanoví vláda nařízením.
(2) Ministr sociální péče může nařízením pověřiti gine územní organisační složky Ústřední národní pojišťovny působností okresních národních pojišťoven podle tohoto zákona.
(3) Ministerstvo sociální péče může činiti opatření k odstranění příkrostí, které se vyskytnou při provádění tohoto zákona.
§ 20.
(1) Fond může použíti části přebytků svého hospodaření k podporování zdravé populace ve všech vrstvách obyvatelstva, zejména
a) podporováním ústavů a zařízení pro děti a
b) poskytováním podpor v jednotlivých případech sociálně a populačně zvlášť odůvodněných.
Podrobnosti určí směrnice, které vydá ministerstvo sociální péče v dohodě s ministerstvem zdravotnictví po slyšení představenstva Fondu a vyhlásí v úředním listě.
(2) Výši částky, které může Fond použíti k účelům uvedeným v odstavci l, určí každoročně ministerstvo sociální péče v dohodě s ministerstvem financí po slyšení představenstva Fondu.
§ 21.
Tento zákon se nevztahuje na státní a jiné veřejné zaměstnance, jimž náleží výchovné, jsou-li u nich splněny předpoklady podle příslušných platových úprav nebo jejichž smluvní platy jsou upraveny se zřetelem na nezaopatřené děti podle obdoby těchto úprav.
§ 22.
Dobou povinného pojištění pro případ nemoci a mateřství se, pokud jde o dobu před 1. říjnem 1948, rozumí doba povinného pojištění podle, předpisů o veřejnoprávním pojištění, uvedených v § l zákona ze dne 13. prosince 1945, č. 154 Sb., o rodinných přídavcích některých osob pojištěných pro případ nemoci, ve znění zákona ze dne 2. dubna 1947, č. 58 Sb.
§ 23.
Zákon č. 154/1945 Sb. ve znění zákona č. 58/1947 Sb. se zrušuje. Předpisy vydané podle něho zůstávají, pokud neodporují ustanovením tohoto zákona, nedotčeny, dokud nebudou nahrazeny předpisy, které budou vydány podle tohoto zákona.
§ 24.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1949; provede jej ministr sociální péče v dohodě se zúčastněnými členy vlády.
Štátní tiskárna v Praze. — 1379-49.