Národní shromáždění republiky Československé 1949.
I. volební období. 2. zasedání.
247.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne............................1949
o organisaci správy v hlavním městě Praze.
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
Oddíl 1. Všeobecná ustanovení.
§ 1.
Základní ustanovení.
(1)Na území hlavního města Prahy vykonávají působnost národních výborů všech stupňů ústřední národní výbor a obvodní národní výbory.
(2) úkoly lidové správy na území Prahy, které podle své povahy vyžadují jednotného výkonu, plní ústřední národní výbor. Ostatní úkoly této správy plní v městských obvodech obvodní národní výbory.
§ 2.
území.
(1) území Prahy se dělí pro účely správy na městské obvody, které zřídí a jejichž hranice určí vláda nařízením. Drobné úpravy hranic těchto obvodů může provésti na návrh ústředního národního výboru ministr vnitra v dohodě s ministry spravedlnosti a financí nařízením.
(2) K připojení sousední obce k Praze nebo k odloučení takové části jejího území, z níž
má býti utvořena samostatná obec, je třeba vládního nařízení. O jinakých změnách hranic mezi Prahou a sousedními obcemi platí obecné předpisy o změně hranic obcí s tou odchylkou, že ke schválení nebo k provedení takovéto změny je příslušné ministerstvo vnitra.
Oddíl 2.
Organisace pražských orgánů
lidové správy a působnost jejich
výkonných složek.
Všeobecná ustanoveni.
§ 3. Počet členů.
Ústřední národní výbor má 100 členů. Obvodní národní výbory mají po 30 členech, člen obvodního národního výboru nemůže býti zároveň členem ústředního národního výboru; stane-li se jím, pozbývá členství v obvodním národním výboru.
§ 4. Volby a odvolatelnost.
(1) členové ústředního národního výboru a obvodních národních výborů jsou voleni. Mohou být ze své funkce odvoláni.
(2) Voliči oprávnění voliti pražské orgány lidové správy nevolí při volbách do krajského národního výboru Pražského kraje.
(3) Podrobnosti o podmínkách i o výkonu volebního práva a o provádění voleb a způsob odvolávání členů upraví zákon.
§ 5.
Odpovědnost a kontrola.
Členové ústředního národního výboru, obvodních národních výborů a jejich výkonných sborových složek jsou ze své činnosti odpovědni lidu a podléhají jeho kontrole. Způsob, jakým lid provádí kontrolu a uplatňuje tuto odpovědnost, stanoví zákon.
§ 6. Rozpouštění.
(1) Orgány lidové správy v Praze mohou být rozpuštěny, zejména neplní-li své úkoly nebo ohrožují-li svou činností řádný chod veřejné správy.
(2) Na rozpuštění ústředního národního výboru se usnáší vláda. Obvodní národní výbory rozpouští ministr vnitra. Nové volby buďtež vypsány nejpozději do dvou měsíců.
(3) Na přechodnou dobu, než se ujmou funkce orgány nově zvolené, učiní ministr vnitra potřebná opatření k zatímnímu vedení správy.
§ 7.
Plenární zasedání a výkonné složky.
(1) Ústřední národní výbor a obvodní národní výbory určují na svých plenárních zasedáních směr své činnosti a svou politiku a řídí a usměrňují činnost svých výkonných složek.
(2) V mezích usnesení plenárního zasedání ústředního (obvodního) národního výboru vykonávají veřejnou správu jejich výkonné složky, jimiž jsou
a) rada ústředního (obvodního) národního výboru,
b) primátor a jeho náměstkové (předseda obvodního národního výboru a jeho náměstek),
c) referenti ústředního národního výboru a jejich náměstkové (referenti obvodního národního výboru),
d) komise ústředního (obvodního) národního výboru.
§ 8. Podřízenost a dohled.
(1) Ústřední národní výbor a jeho výkonné složky jsou podřízeny přímo vládě a v jednotlivých oborech své působnosti věcně příslušným ministrům a ústředním úřadům. Obvodní národní výbory a jejich výkonné složky jsou podřízeny plenárnímu zasedání a radě ústředního národního výboru a v jednotlivých oborech své působnosti věcně příslušným referentům ústředního národního výboru a věcně příslušným ministrům a ústředním úřadům.
(2) Ústřední národní výbor i jeho výkonné složky jsou za zachovávání zákonů a nařízení, jakož i směrnic a pokynů nadřízených orgánů, odpovědny ministru vnitra; obvodní národní výbory a jejich výkonné složky jsou za to odpovědny primátorovi.
(3) Primátor a referenti ústředního národního výboru dohlížejí v oboru své působnosti na to, zda obvodní národní výbory a jejich výkonné složky plní své povinnosti. Obdobně dohlížejí v oboru své působnosti na ústřední národní výbor a jeho výkonné složky ústřední úřady.
Zvláštní ustanovení pro ústřední národní výbor.
§9. Plenární zasedáni.
(1) ústřednímu národnímu výboru je vyhrazeno v plenárním zasedání usnášeti se na zásadních věcech povahy politické, hospodářské a organisační, zejména schvalovati plán hospodářského rozvoje Prahy, usnášeti se na rozpočtu a voliti výkonné složky.
(2) ústřední národní výbor může v plenárním zasedání rozhodnouti o kterékoli záležitosti, která náleží do jeho oboru působnosti.
§10. Rada.
(1) členy rady ústředního národního výboru jsou primátor, jeho náměstkové a referenti ústředního národního výboru.
(2) Rada řídí veškerou činnost ústředního národního výboru. Přísluší jí správa všech záležitostí náležejících do působnosti ústředního národního výboru, pokud nejsou vyhrazeny plenárnímu zasedání nebo primátorovi.
(3) Rada vykonává svou působnost zásadně prostřednictvím referentů, může však pověřiti komise, aby v rozsahu, který vymezí, rozhodovaly jejím jménem. Rada je však oprávněna rozhodnouti o kterékoli záležitosti, o níž jinak rozhodují referenti nebo komise. Ve věcech, které jsou zvláštními předpisy přikázány radě, nemohou rozhodovati ani referenti ani komise.
4) Rada může v době, kdy ústřední národní výbor nezasedá, zřizovati komise, je však povinna požádati nejbližší plenární zasedání o dodatečné schválení.
(5) Rada přezkoumává veškerá rozhodnutí, která vydal referent ústředního národního výboru nebo jím zmocněný zaměstnanec nebo komise ústředního národního výboru, bylo-li proti nim podáno odvolání. Dospěla-li rada k názoru, že by se odvolání, které není nepřípustné, mohlo vyhověti, může vyhověti odvolacímu návrhu a vyříditi odvolání, netýká-li se rozhodnutí v odpor vzaté nikoho jiného než odvolatele. Odvolání, která nebyla takto vyřízena, musí býti předložena odvolací stolici, pokud není jinak stanoveno, do tří týdnů po jejich podání.
(6) Rada kontroluje činnost jednotlivých referentů a komisí ústředního národního výboru i činnost obvodních národních výborů a dává jim závazné pokyny.
§ 11.
Primátor.
(1) Primátora potvrzuje na návrh vlády president republiky.
(2) Primátor zastupuje ústřední národní výbor a Prahu jako svazek lidové správy navenek, předsedá plenárním zasedáním a schůzím rady ústředního národního výboru, činí neodkladná opatření v oboru působnosti rady, komisí a referentů, sjednocuje činnost referentů, je povinen zastavit výkon usnesení nebo opatření plenárního zasedání a výkonných složek ústředního národního výboru, které vybočuje z mezí jejich působnosti nebo odporuje platným předpisům nebo je v rozporu se směrnicemi a pokyny nadřízených orgánů, a je služebním představeným zaměstnanců.
(3) Počet primátorových náměstků stanoví ministr vnitra. Primátor může pověřiti náměstka plněním určitých úkolů z oboru své působnosti, a to buď pro jednotlivé případy nebo všeobecně.
(4) Primátor je za výkon svého úřadu odpověden plenárnímu zasedání ústředního národního výboru i jeho radě, jíž je podřízen. Je povinen říditi se příkazy a pokyny ministra vnitra.
§ 12. Referenti.
(1) Referenti rozhodují a činí opatření jménem rady ústředního národního výboru v rozsahu činnosti jejich referátů, pokud rozhodnutí není vyhrazeno radě, primátorovi nebo komisím, a jsou bezprostředními služebními představenými zaměstnanců přidělených jejich referátu.
(2) Referent může se souhlasem rady zmocniti přidělené zaměstnance, aby rozhodovali a činili opatření z jeho příkazu.
(3) Je-li některý z referentů zaneprázdněn nebo nemůže-li vykonávati svou funkci z jiných důvodů, zastupuje ho jeho náměstek. Náměstkem může býti toliko člen ústředního národního výboru. Náměstkové referentů mají po dobu, pokud zastupují referenta, práva a povinnosti referenta.
(4) Referent je za výkon svého úřadu odpověden plenárnímu zasedání ústředního národního výboru i jeho radě, jíž je podřízen. Je povinen říditi se příkazy a pokyny věcně příslušných ústředních úřadů.
§ 13. Ústřední tajemník.
(1) Rada ústředního národního výboru ustanoví z přidělených zaměstnanců ústředního tajemníka; potvrzuje ho ministr vnitra.
(2) Přednostové referátů ústředního národního výboru a ostatní zaměstnanci přidělení ústřednímu národnímu výboru a obvodním národním výborům jsou podřízeni ústřednímu tajemníku.
(3) ústřední tajemník jest pomocníkem primátorovým při výkonu jeho působnosti a jeho výkonným orgánem a zastupuje ho v jeho funkci služebního představeného zaměstnanců.
§ 14. Komise.
(1) Komise ústředního národního výboru mají funkci poradní, pokud nebyly radou nebo zvláštními předpisy pověřeny rozhodovací pravomocí.
(2) Nedotčena zůstávají ustanovení o komisích, jichž zřízení je předepsáno zvláštními předpisy.
Zvláštní ustanoveni pro obvodní národní výbory.
§ 15. Organisace a působnost.
Organisaci obvodních národních výborů a působnost jejich výkonných složek upraví vláda nařízením přiměřeně podle zásad platných pro ústřední národní výbor.
§ 16. Obvodní tajemník.
(1) Rada obvodního národního výboru ustanoví z přidělených zaměstnanců obvodního tajemníka: potvrzuje ho primátor.
(2) Ustanovení § 13, odst. 2 a 3 platí obdobně.
Společná ustanovení.
§ 17. Společná správa.
(1) ústřední národní výbor na straně jedné a krajské, okresní nebo místní národní výbory na straně druhé mohou se sdružiti souhlasnými usneseními svých plenárních zasedání, která schválí věcně příslušný ústřední úřad v dohodě s ministerstvem vnitra, ke společnému obstarávání jednotlivých záležitostí
lidové správy; mohou býti k témuž účelu také sdruženy usnesením vlády. Obdobně se mohou sdružiti nebo mohou býti sdruženy ke společné správě obvodní národní výbory. Usnesení plenárních zasedání obvodních národních výborů schvaluje ústřední národní výbor; o nuceném sdružení rozhoduje věcně příslušný ústřední úřad v dohodě s ministerstvem vnitra.
(2) Sdružování ke společnému výkonu lidové správy společnými orgány v celých oborech této správy upraví vláda nařízením.
§ 18. Jednací řády.
(1) Plenární zasedání ústředního (obvodního) národního výboru se konají nejméně čtyřikrát do roka a jsou zpravidla veřejná. Plenární zasedání musí býti svoláno, usnese-li se na tom rada příslušného národního výboru nebo žádá-li o to alespoň čtvrtina jeho členů, uvádějíc předmět jednání. Plenární zasedání obvodního národního výboru musí býti mimo to svoláno, nařídí-li tak rada ústředního národního výboru.
(2) Schůze rady a komisí ústředního (obvodního) národního výboru se konají podle potřeby a jsou zpravidla neveřejné.
(3) Plenární zasedání a schůze sborových výkonných složek jsou schopny se usnášeti, je-li přítomna nadpoloviční většina všech členů. Nesejdou-li se členové tak, aby byli schopni se usnášet, svolá je předsedající znovu k projednání téhož pořadu. Takto znovu svolané plenární zasedání nebo schůze sborové výkonné složky jsou schopny se usnášeti za přítomnosti nejméně třetiny členů.
(4) K platnosti usnesení se vyžaduje, aby se pro návrh vyslovilo více členů než proti němu. Při rovnosti hlasů se považuje návrh za přijatý, hlasoval-li pro něj předsedající.
(5) Jednací řády stanoví nejmenší počet kladných hlasů potřebných pro přijetí návrhu; mohou také pro některé druhy usnesení stanoviti vyšší většinu.
(6) Na jednacích řádech pro plenární zasedání ústředního národního výboru a obvodních národních výborů a jejich sborových výkonných složek se usnáší plenární zasedání ústředního národního výboru a schvaluje je ministerstvo vnitra.
§ 19.
Vnitřní organisace.
(1) Práce ústředního národního výboru a obvodních národních výborů se obstarávají v referátech. V čele každého referátu je referent. Počet referčtů a rozsah jejich činnosti stanoví vláda nařízením.
(2) Všeobecné zásady pro složení komisí stanoví a všeobecné předpisy pro vnější styk i pro vnitřní úřadování ústředního národního výboru a obvodních národních výborů, zejména také kancelářský řád, vydá ministerstvo vnitra. Zvláštní předpisy o složení jednotlivých komisí a zvláštní předpisy pro vnitřní úřadování jednotlivých referátů s hlediska odborných potřeb mohou vydati věcně příslušné ústřední úřady v dohodě s ministerstvem vnitra.
§ 20. Řízení.
(1) Dokud nebude vydán zákon upravující všeobecně zásady řízení před národními výbory, řídí se ústřední národní výbor a obvodní národní výbory, pokud zvláštními předpisy není nebo nebude stanoveno jinak, dosavadními předpisy o řízení.
(2) Pokud opravný prostředek není vyloučen, lze se odvolati z rozhodnutí, opatření a nálezů obvodních národních výborů k ústřednímu národnímu výboru a z rozhodnutí, opatření a nálezů ústředního národního výboru k příslušnému ústřednímu úřadu. Z rozhodnutí ústředního národního výboru jako odvolací stolice není další odvolání přípustné.
(3) Opatření pražských orgánů lidové správy, která podle příslušných předpisů vyžadují schválení dohlédacím orgánem, schvaluje, jde-li o opatření obvodního národního výboru, ústřední národní výbor, jinak věcně příslušný ústřední úřad. Opatření ústředního národního výboru podle předpisů o finančním hospodářství svazků lidové správy schvaluje ministerstvo vnitra.
§21.
Zaměstnanci.
O systemisaci služebních míst u pražských orgánů lidové správy se usnáší rada ústředního národního výboru a schvaluje ji vláda. Vláda určí zároveň po slyšení ústředního národního výboru počet systemisovaných služebních míst, který bude obsazen zaměstnanci, jež pražským orgánům lidové správy přidělí jednotlivé ústřední úřady v dohodě s ministerstvem vnitra.
§22. Tresty za správní přestupky.
Jednání a opominutí příčící se nařízením vydaným ústředním národním výborem nebo obvodními národními výbory v oboru místní bezpečnosti se trestají pokutou do 50. 000 Kčs nebo vězením do 14 dnů. Pro případ nedobytnosti pokuty se vyměří z? roven náhradní trest vězení podle míry zavinění do 14 dnů.
Oddíl 3.
§ 23. Národní bezpečnost.
(1) Pro území hlavního města Prahy a Pražského kraje zřizuje se velitelství národní bezpečnosti se sídlem v Praze, podřízené bezprostředně ministru vnitra. Pro jednotlivé městské obvody hlavního města Prahy zřizují se obvodní velitelství národní bezpečnosti. Organisace a činnost těchto velitelství upraví ministerstvo vnitra.
(2) Vláda stanoví nařízením, v jakém rozsahu a jakým způsobem vykonávají na území Pražského kraje i Prahy veřejnou správu v oboru národní bezpečnosti krajský národní výbor Pražského kraje, pražské orgány lidové správy a ministerstvo vnitra.
*
Oddíl 4. Ustanovení společná, přechodná a závěrečná.
§ 24. Prováděcí předpisy.
(1) Vláda vydá nařízením předpisy k provedení tohoto zákona, v nichž upraví zejména rozsah činnosti ústředního národního výboru a obvodních národních výborů (§ l, odst. 2), jakož i působnost plenárního zasedání (§9, odst. 1) a primátora (§ 11, odst. 2).
(2) Předpisy o výkonu poukazovacího práva a o organisaci účetní a pokladní služby pro ústřední národní výbor a obvodní národní výbory vydá nařízením ministr financí v dohodě s ministrem vnitra. Ustanovení § 11, odst. 2 zákona ze dne 20. března 1919, č. 175 Sb., o zřízení a působnosti nejvyššího účetního kontrolního úřadu, zůstává nedotčeno.
(3) Vládní nařízení vydaná k provedení tohoto zákona mohou svěřiti bližší úpravu obecným právním předpisům, které vydá příslušný ústřední úřad v dohodě s ministerstvem vnitra nebo ústřední národní výbor se schválením těchto ústředních úřadů.
§ 25. Zatímní orgány.
(1) ústřední národní výbor v dosavadním složení a obvodní rady zanikají.
(2) Na přechodnou dobu, dokud nezačnou působiti pražské orgány lidové správy vyšlé z voleb, jmenuje ministr vnitra na návrh ústředního akčního výboru Národní fronty členy zatímního ústředního národního výboru a zatímních obvodních národních výborů a jejich náhradníky. Způsob volby a ustavení jejich výkonných složek upraví ministerstvo vnitra.
§ 26. Nevyřízená odvolání.
O odvoláních, která byla před účinností tohoto zákona podána proti rozhodnutím dosavadních pražských orgánů lidové správy a nebyla dosud vyřízena orgánem příslušným podle dosavadních předpisů, rozhodne ústřední národní výbor, jde-li o odvolání proti rozhodnutí obvodní rady, jinak věcně příslušný ústřední úřad (§ 20, odst. 2).
§ 27.
Platnost dosavadních rozhodnutí a opatření.
(1) Rozhodnutí a opatření, učiněná před účinností tohoto zákona pražskými orgány lidové správy v mezích jejich působnosti buď podle dosavadních předpisů nepříslušnými nebo ne plně obsazenými, se považují za rozhodnutí nebo opatření učiněná orgány (složkami) příslušnými nebo řádně obsazenými.
(2) Opatření učiněná k přípravě reorganisace lidové správy v Praze před účinností tohoto zákona se považují za opatření učiněná podle tohoto zákona, pokud jsou ve shodě s jeho ustanoveními.
§ 28. Zrušení dosavadních předpisů.
(1) Zrušuje se platnost, po případě použivatelnost všech předpisů odporujících ustanovením tohoto zákona, zejména
a) obecního řádu pražského ze dne 27. dubna 1850, č. 85 čes. z. z.,
b) ustanovení § 2a vládního nařízení ze dne 5. května 1945, č. 4 Sb., o volbě a pravomoci národních výborů, ve znění vládního nařízení ze dne 7. sprna 1945, č. 44 Sb.,
c) vládního nařízení ze dne 7. srpna 1945, č. 46 Sb., o prozatímní organisaci správy hlavního města Prahy.
(2) Ustanovení § 21 zákona ze dne 21. prosince 1948, č. 280 Sb., o krajském zřízení, neplatí pro krajský národní výbor Pražského kraje.
(3) Nedotčena zůstávají ustanovení zákona ze dne 21. července 1948, č. 199 Sb., o komunálních podnicích, a předpisů podle něho vydaných.
§ 29. Ú č i n n o s t a provedení.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1949, předpisy k jeho provedení lze však vydati již ode dne jeho vyhlášení; provede jej ministr vnitra v dohodě se zúčastněnými členy vlády.
Důvodová zpráva.
A. Všeobecná část.
1. Praha a její lid zasáhli častokrát rozhodujícím způsobem do dějin národa a státu. V květnu 1945 učinilo povstání pražského lidu konec vládě fašistických uchvatitelů. Také v únoru 1948 vystoupil pražský lid v čele s pražským dělnictvem proti reakci a určil svým vystoupením význačnou měrou další vývoj republiky k socialismu.
Sama ústava 9. května zdůraznila mimořádné postavení a význam Prahy ustanovením, že organisaci lidové správy v hlavním městě Praze upravuje zvláštní zákon (§ 129, odst. 2).
I po květnu 1945, kdy správa v hlavním městě přešla do rukou orgánů lidové správy, zůstala Praha jedním ze statutárních měst; zásada — vyslovená v prozatímním pražském statutu (č. 46/1945 Sb. ) — že ústřední národní výbor má být podřízen přímo ústředním orgánům státním, nebyla provedena. Teprve o prvém výročí únorových událostí 1948, v nichž měla Praha a její lid tak významnou úlohu, dochází k takovému uspořádání pražské správy, které je plně právo jak mimořádnému významu Prahy v dějinách a v současném životě, tak i jejímu postavení jako hlavního města lidově demokratické republiky.
2. Nová organisace pražské správy dává do rukou pražského lidu nástroj k výstavbě hlavního města lidově demokratické republiky; uvádí i v Praze v plném rozsahu ve skutek zásady lidově demokratické správy, především opravdovou lidovost a účelnou decentralizaci; likviduje nadobro poslední pozůstatky buržoasní správy jejímž nástrojem byl byrokratický magistrát, cizí potřebám pracujícího lidu.
S. Postavení Prahy, jímž je určeno zvláštní uspořádání pražské správy, záleží v tom, že Praha jest nejen obcí, nýbrž má počtem obyvatelstva, rozlohou i zvláštními potřebami význam kraje, je však nadto ještě hlavním měs-
tem republiky, organickou součástí a centrem středočeské oblasti tvořící Pražský kraj a velkoměstem, v němž bydlí polovina obyvatelstva Pražského kraje a téměř desetina obyvatel republiky. Této zvláštní povaze Prahy musí odpovídat organisace pražské správy. Na pražskou správu a její orgány nelze proto mechanicky přenášet organisační schéma správy krajské, okresní nebo místní.
Tento zvláštní charakter a úkoly pražské správy uvádí nová organisační úprava v soulad se zásadami lidové správy, jak je vytýčila ústava 9. května a jak byly vtěleny do zákona o krajském zřízení.
Nová organisace vypořádává se pak ještě s dalším úkolem: umožňuje na jedné straně co nejširší decentralisaci ve výkonu správy svěřeném orgánům pražských obvodů, a přibližuje tak výkon správy lidu těchto obvodů, na druhé straně však uchovává a zabezpečuje jednotu a celistvost města, jehož vytvoření je dílem staletého vývoje a pokroku.
4. Z těchto skutečností a zásad vyplývá nové organisační uspořádání pražské správy:
Na území hlavního města vytváří se správní útvar svého druhu, jehož lidové orgány nejsou závislé na orgánech Pražského kraje a jsou dohromady vybaveny působností krajských, okresních i místních národních výborů;
ústřední národní výbor jakožto orgán, působící na celém území hlavního města, jest přímo podřízen ústředním orgánům státním; působnost krajského, okresního a místního národního výboru je rozvržena podle zvláštních potřeb pražské správy mezi ústřední orgán pražské lidové správy, ústřední národní výbor, a mezi orgány jednotlivých pražských obvodů, obvodní národní výbory, při čemž ústřednímu národnímu výboru přísluší úkoly, které podle své povahy vyžadují jednotného výkonu;
v pražských obvodech — jejichž územní uspořádání odchýlí se podstatně od ohraničení tradičních městských čtvrtí — tvoří se útvary s vlastními orgány, obvodními národními výbory, vybavenými širokou kompetencí, čímž se i na území hlavního města uskutečňuje ústavou vytýčený princip účelné decentralisace, zároveň však jsou dány záruky, aby jednota správy a celistvost města, zejména jako svazku lidové správy, byla zachována a zajištěna;
ústřední národní výbor je odvolací stolicí ' ve věcech, ve kterých obvodní národní výbory rozhodují v stolici první;
umožňuje se administrativní spolupůsobení Prahy s Pražským krajem, s nímž Praha organicky souvisí, což se může projeviti i ve vytvoření společných orgánů;
jinak je organisace pražských orgánů lidové správy vybudována podle zásad krajského zřízení.
5. Zákon je rámcový. Obsahuje jen ustanovení základní a předpokládá řadu prováděcích předpisů, k jichž vydání je zmocněna vláda.
K nejdůležitějším z nich patří:
podrobnější předpisy o organisaci pražských lidových orgánů,
předpisy o rozdělení Prahy na městské obvody,
předpisy o rozdělení působnosti mezi ústřední národní výbor a obvodní národní výbory.
V mezích prováděcích vládních nařízení budou moci věc podrobněji upravit ústřední úřady, v některých případech ústřední národní
výbor s jejich schválením.
Zvláštní část. K § 1:
Na území Prahy vykonávají pražské lidové orgány, t. j. ústřední národní výbor a obvodní národní výbory, působnost národních výborů krajských, okresních i místních. Praha má tím v organisaci veřejné správy zvláštní postavení, jaké předvídá zákon o krajském zřízení.
Rozdělení úkolů mezi ústřední národní výbor a obvodní národní výbory provede vláda nařízením; podrobnější úprava naleží ústředním orgánům, po případě i ústřednímu národnímu výboru & jejich schválením (§ 24, odst. 1 a 2).
K § 2:
Nové městské obvody podle vládního nařízení, jež bude vydáno, nebudou se krýti s dosavadními obvody, pro něž byly zřízeny obvodní rady.
K §3:
Ústřední národní výbor má stejný počet členů, jaký měl podle dosavadních předpisů.
Počet členů obvodního národního výboru je stanoven pro všechny obvody stejně, bez ohledu na počet obyvatel nebo voličů obvodu.
K §§4 až 6:
Přejímají se nebo provádějí předpisy ústavy (§§ 126, 127 a 132), podrobnější úprava bude provedena zákonem zvlášť.
Ustanovení § 4, odst. 2 souvisí s tím, že krajský národní výbor Pražského kraje nevykonává působnost na území Prahy.
Ustanovení § 6, odst. 3 týká se zatímní správy v případě rozpuštění.
K §7:
Plenární zasedání konají jak ústřední národní výbor, tak i obvodní národní výbory. Z poměru podřízenosti obvodních národních výboru vůči ústřednímu nápadnímu výboru plyne, že politika obvodních národních výborů musí býti v souladu se zásadními usneseními plenárního zasedání ústředního národního výboru.
K§8:
Toto ustanovení provádí a konkretisuje § 131 ústavy. Obvodní národní výbory a jejich složky jsou podřízeny jak ústřednímu národnímu výboru a jeho složkám, tak i vládě, ministrům a ústředním úřadům.
K §§ 9 až 19:
Zákon stanoví toliko zásady organisace pražských orgánů lidové správy a zásady jednání jejich sborových orgánů, a to obdobně podle zásad, které platí pro krajské národní výbory.
Je to zejména v úpravě působnosti plena, které se omezuje na zásadní určování politiky a na zásadní akty organisační a hospodářské povahy, aniž by se zabývalo vyřizováním konkrétní správní agendy.
Rada má býti orgánem, který řídí správu, avšak v konkrétních případech rozhoduje zásadně prostřednictvím referentů.
Komise jsou poradními orgány, mohou však být pověřeny rozhodovací pravomocí.
Pomocníky a výkonnými orgány primátora a předsedů obvodních národních, výborů jsou tajemnici.
Dobrovolné i nucené sdružování podle § 17 má svůj vzor v § 31 zákona o krajském zřízení. Druhý odstavec míří na případy, v nichž nutnost společné správy, zejména v oboru správy krajské, si vyžádá zásahu vlády.
K § 20:
Dosavadními předpisy o řízení míní se vládní nařízení č. 8/1928 Sb. o správním řízení, které podle dosavadních předpisů platí pro ústřední národní výbor v oboru okresní správy přímo, v oboru správy místní pak nepřímo (se zřete lem na nařízení č. 150/1944 Sb., které je dosud použivatelnou normou). Tyto předpisy budou zatím platiti i pro obory, které dosud nenáležely do působnosti národních výborů (pro obor správy finanční, ochrany práce a pod. ), avšak toliko potud, pokud pro řízení v těchto oborech nejsou nebo nebudou vydány zvláštní předpisy.
K § 22:
Trestní sazby § 143 starého pražského obecního řádu nahrazují se novými zvýšenými
trestními sazbami na přestupky v oboru t. zv. místní policie.
K § 23:
Zvláštní charakter pražské oblasti vyžaduje zvláštní úpravy v oboru národní bezpečnosti. Pro Prahu i Pražský kraj se proto zřizuje jediné velitelství národní bezpečnosti. Podle § 28, odst. 2, likviduje se krajské velitelství národní bezpečnosti, zřízené v rámci bezpečnostního referátu krajského národního výboru Pražského kraje.
K ostatním ustanovením zákona není třeba poznámek.
Uzákonění osnovy si nevyžádá nových nákladů, naopak se očekávají od nové organisace úspory, zejména pokud jde o náklady osobní.
V Praze dne 1. března 1949.
Předseda vlády: A. Zápotocký v. r.
Ministr vnitra: V. Nosek v. r.
Státní tiskárna v Praze. — 1283-49.