Národní shromáždění republiky Československé 1949.
I. volební období. 2. zasedání.
243.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne...................1949
o přísežných hajných k ochraně lesů, polního majetku, myslivosti, rybářství a vod a vodních děl.
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
§1.
Přísežnými hajnými (přísežnou stráží) podle tohoto zákona se rozumějí osoby, které byly podle předpisů o ochraně lesů, polního majetku, myslivosti, rybářství a vod a vodních děl ustanoveny k ochraně některého z těchto statků a vykonaly přísahu.
§2.
(1) Přísežným hajným může býti ustanovena a do přísahy vzata, pokud tomu nebrání některý z důvodů uvedených v § 3, odst. 1, osoba, která
a) dosáhla věku 18 let,
b) je československým občanem,
c) je státně spolehlivá,
d) je tělesně a duševně způsobilá,
e) prokázala znalost povinností a práv přísežného hajného vyplývajících z tohoto zákona a z příslušných předpisů o ochraně statků uvedených v § 1.
(2) Za průkaz znalosti podle odstavce 1, písm. e) se považuje vysvědčení o úspěšné návštěvě některé lesnické, hájenské nebo rybářské školy nebo o úspěšně vykonané lesnická
zkoušce nebo zkoušce z myslivosti. Jinak se prokazuje znalost podle odstavce l, písm. e) ústní zkouškou, která se skládá u okresního národního výboru.
§ 3.
(1) Přísežným hajným nemůže býti ustanovena a do přísady vzata osoba, která byla pravoplatně odsouzena
a) pro kterýkoliv zločin nebo přečin anebo pro přestupek spáchaný z pohnutek nízkých a nečestných nebo spáchaný střelnou zbraní,
b) pro některý z trestných činů uvedených v §§ 48, 52, 58 až 60 zákona ze dne 18. prosince 1947, č. 225 Sb., o myslivosti,
c) pro nedovolené držení zbraně nebo
d) pro polní nebo lesní pych, pokud od vykonáni trestu na svobodě nebo od zaplacení trestu na penězích neupylnula lhůta delší tří roků.
(2) Krajský národní výbor může z důvodů zvláštního zřetele hodných povoliti výjimky z ustanovení odstavce 1.
§ 4.
(1) Táž osoba může býti ustanovena přísežným hajným a vzata do přísahy pro jednoho nebo více zaměstnavatelů nebo pro několik odvětví ochranné služby nebo pro několik služebních okrsků (§ 6, odst. 2).
(2) Zaměstnanci podniků "československé státní lesy, národní podnik", "československé státní statky, národní podnik" a zaměstnanci lesů a statků ve vojenské správě mohou býti ustanoveni přísežnými hajnými a do přísahy vzati pro všechna odvětví ochranné služby a pro celý obvod podniku.
§ 5.
(1) Zaměstnavatel, který chce ustanoviti přísežného hajného, musí žádati, aby ustanovení bylo schváleno okresním národním výborem a aby navržená osoba byla vzata do přísahy.
(2) Místně příslušný je okresní národní výbor, v jehož obvodu je služební okrsek přísežného hajného (§ 6, odst. 2). Je-li tento okrsek v obvodu několika okresních národních výborů, je příslušný okresní národní výbor, v jehož obvodu má přísežný hajný své bydliště.
(3) Zjistí-li okresní národní výbor, že jsou splněny podmínky uvedené v § 2, schválí ustanovení příslušného hajného a vezme ho do přísahy.
§ 6. (1) Přísaha zní takto:
"Přísahám, že budu věren československé republice a jejímu lidově demokratickému zřízení, že budu ochrannou službu mně přikázanou vykonávat s největší péčí a že budu statek, jehož ochrana je mi svěřena, svědomitě ochraňovati proti všem útokům, že veškerou škodu na chráněném majetku, kterou zjistím, budu hned hlásit a že se vystříhám jakéhokoliv překročení svých oprávnění. "
(2) O schválení ustanovení přísežného hajného a o vzetí do přísahy vydá okresní národní výbor osvědčení, jehož vzor vyhlásí ministerstvo zemědělství v dohodě s ministerstvem vnitra v úředním listu. V osvědčení musí být vyznačen územní obvod, přikázaný přísežnému hajnému k výkonu ochranné služby (služební okrsek), a uvedeny zbraně, které smí přísežný hajný držeti a nositi. Osvědčení nahrazuje zbrojní pas na tyto zbraně. Přísežný hajný musí míti osvědčení při výkonu služby s sebou a na požádání se jím vykázati.
(3) Okresní národní výbor vede seznam přísežných hajných, v němž se vyznačují jméno a příjmení, povolání a bydliště přísežného hajného, druh ochranné služby, služební okrsek, datum vykonání přísahy, oprávnění k držení a rosení zbraní a zaměstnavatelovo jméno a bydliště.
§ 7.
Zaměstnavatel je povinen oznámiti okresnímu národnímu výboru do 8 dnů:
a) změní — li se služební okrsek přikázaný přísežnému halnému nebo druh ochranné služby mu přikázané nebo
b) ustanovil — li přísežným hajným osobu, která již koná jako přísežný hajný službu pro jiného zaměstnavatele.
Zaměstnavatel musí zároveň předložiti osvědčení k provedení opravy nebo doplnění.
§ 8.
Zjistí-li okresní národní výbor, že nejsou splněny podmínky pro ustanovení přísežného hajného podle § 2 nebo že tu nebyly v době ustanovení, prohlásí osvědčení za neplatné.
§ 9.
(1) Bylo-li osvědčení prohlášeno za neplatné podle § 8 nebo přestal — li přísežný hajný vykonávat ochrannou službu z jiného důvodu, je povinen neprodleně odevzdati osvědčení zaměstnavateli. Zaměstnavatel je povinen odevzdati osvědčení okresnímu národnímu výboru, po případě oznámiti zároveň, že přísežný hajný přestal vykonávati ochrannou službu pro něho. Přestane-li přísežný hajný vykonávat ochrannou službu jen pro některého z více zaměstnavatelů, je povinen oznámiti to okresnímu národnímu výboru a předložiti osvědčení k provedení opravy.
(2) Má-li býti přísežným hajným ustanovena osoba, která byla již jednou přísežným hajným ustanovena a vykonala přísahu, nebere se v takovém případě znovu do přísahy. Postačí opětné vydání osvědčení okresním národním výborem.
§10.
(1) Přísežný hajný může při výkonu ochranné služby ve svém služebním okrsku zadržeti jen
1. osobu, kterou přistihne při trestném činu spáchaném na majetku, k jehož ochraně byl ustanoven,
a) není-li mu známa a nemůže-li býti její totožnost ihned spolehlivě zjištěna, nebo
b) protiví-li se mu při výkonu jeho služby, nebo
c) způsobila-li značnou škodu;
2. neznámou osobou podezřelou, že spáchala trestný čin na majetku, k jehož ochraně byl ustanoven, nemůže-li býti její totožnost ihned spolehlivě zjištěna.
(2) Dá-li se osoba, která může býti podle odstavce l zadržena, na útěk, může ji přísežný hajný stíhati a zadržeti i mimo svůj služební okrsek.
(3) Vznikne-li podezření, že zadržená osoba má při sobě předměty, jimiž byl spáchán trestný čin na majetku, k jehož ochraně byl přísežný hajný ustanoven, nebo předměty, které slouží k spáchání takového trestného činu nebo z něho pocházejí, může přísežný hajný provésti prohlídku šatstva a předmětů, které má zadržená osoba při sobě, a tyto předměty odebrati.
(4) Přísežný hajný je povinen předvésti zadrženou osobu bez prodlení místnímu národnímu výboru nebo bezpečnostním orgánům a odevzdati jim odebrané věci.
§11.
(1) Přísežný hajný smí při výkonu služby v nezbytně nutné míře použíti zbraně, šetře opatrnosti podle okolností potřebné, jen v případě nutné obrany, aby odvrátil bezprávný útok vedený proti jeho osobě nebo bezprostředně mu hrozící nebo útok na život jíně osoby.
5.
(2) K použití jsou připuštěny veškeré sečné, bodné a střelné zbraně, které jsou obvyklé ve veřejné bezpečnostní službě, pokud je přísežný hajný k držení a nošení takových zbraní oprávněn (§ 6, odst. 2).
§ 12.
Přísežný hajný je povinen zjistiti přímé následky použití zbraně ihned, jakmile se to může státi bez ohrožení jeho nebo jiné osoby. Poraněnému jest pokud možno poskytnouti první pomoc. O použití zbraně jest neprodleně zpraviti bezpečnostní orgány, jakož i zaměstnavatele přísežného hajného.
§ 13.
-žádosti za schválení ustanovení přísežného hajného a osvědčení o vzetí do přísahy jsou osvobozeny od poplatků a dávek za úřední úkony ve věcech správních.
§ 14.
Osoby, které byly ustanoveny přísežními hajnými a vzaty do přísahy podle dosavadních předpisů, se považují za přísežné hajné podle tohoto zákona. Zaměstnavatelé těchto osob jsou povinni do 30 dni od poetku účinnosti tohoto zákona předložiti okresnímu národnímu výboru dosavadní osvědčení a Dožádati o vydání osvědčení podle tohoto zákona.
§ 15.
Ustanovení zákona ze dne 22 ledna 1948, č. 12 Sb. o zevním, označí přispané stráže, určené k ochraně lesů polního majetku myslivosti a rybářství, platí i pro přísežné hajné ustanovené k ochraně vod a vodních děl.
§ 16.
(1) Jednání a opominutí příčící se ustanovením tohoto zákona se trestají, pokud nejde o čin trestný soudně, jako správní přestupek pokutou do 20. 000 Kčs nebo vězením (uzamčením) do jednoho měsíce nebo oběma těmito tresty. Zároveň s pokutou se vyměří pro případ nedobytnosti náhradní trest vězení (uzamčení) podle míry zavinění do jednoho měsíce. Uloží-li se oba tresty zároveň, nesmí trest na svobodě spolu s náhradním trestem za nedobytnou pokutu činiti více než jeden měsíc.
(2) Trestním nálezem mohou býti věci, jimiž byl trestný čin spáchán nebo které byly určeny k jeho spáchání, prohlášeny za propadlé ve prospěch státu.
§17.
(1) Zrušuje se platnost, po případě použivatelnost předpisů, které odporují tomuto zákonu, zejména ustanovení
1. § 52, odat. 4 a §§ 53 až 58 cís. patentu ze dne 3. prosince 1852, č. 250 ř. z., jímž se vydává nový lesní zákon,
2. nařízení ze dne 2. ledna 1854, č. 4 ř. z., o vzetí do přísahy ochranného personálu lesního a dozorčího personálu mysliveckého pro službu mysliveckou,
3. nařízení ze dne 1. července 1857, č. 124 ř. z., o požadavcích pro vzetí do přísahy pro ochrannou službu lesní a mysliveckou,
4. zákona ze dne 16. června 1872, č. 84 ř. z., o úředním postavení strážního personálu ustanoveného k ochraně jednotlivých odvětví zemědělství,
5. §§ 20 až 27. 29 a 30 zákona ze dne 12. října 1875, 6. 76 češ. z. z., o ochraně polního majetku,
6. §§ 19 až 25, 28 a 29 zákona ze dne 13 ledna 1875, č. 12 mor. z. z., o ochraně polního majetku,
7. §§ 18 až 24, 27 a 28 zákona ze dne 30. června 1875. č. 21 slez. z. z., o ochraně polního majetku,
8. § 178, odst. 2 zák. čl. XXIII/1885, o vodním právu,
9. § 70. druhé věty vodního zákona, ve znění přílohy vládního nařízení ze dne 7. srpna 1942, č. 305 Sb.,
10. §§ 37 až 40 zák. čl. XXXI/1879. o lesním zákonu, a nařízení č. 72. 086/1895 F. M.,
11. §§ 76 až 86 a 96 zák. čl. XII/1894, o polním hospodářství a polní policii, a §§ 76 až 86 prováděcího nařízení č. 48. 000/1894 F. M.,
12. zákona ze dne 1. května 1896. č. 53 mor. z. z., o požadavcích pro potvrzení a vzetí do přísahy strážního personálu ustanoveného k ochraně zemědělství, a
13. vládního nařízení ze dne 20. srpna 19-12, č. 311 Sb., o ochranné službě myslivecké.
(2) Ustanovení § 30 zák. č. 225/1947 Sb. zůstávají nedotčena.
§ 18.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr zemědělství v dohodě se zúčastněnými členy vlády.
Důvodová zpráva.
Ustanovení přísežných hajných k ochraně lesů, polního majetku, myslivosti, rybářství a vod a vodních děl, vzetí jich do přísahy, a jejich práva a povinnosti nejsou v zemích českých upraveny jednotně, nýbrž několika různými předpisy, a to:
nařízením ministerstva vnitra a spravedlnosti č. 4/1854 ř. z. o tom, jak se osoby v příčině služby lesnické a myslivecké mají bráti pod přísahu,
nařízením ministerstva záležitostí vnitřních a spravedlnosti č. 124/1857 ř. z. o tom, čehož potřebí, aby kdo mohl vzat býti pod přísahu ke službě na ochranu myslivosti.
zákonem č. 84/1872 ř. z. o úředním postavení strážního personálu ustanoveného k ochraně jednotlivých odvětví zemědělství,
zákonem č. 53/1896 mor. z. z. o požadavcích pro potvrzení a vzetí do přísahy strážního personálu ustanoveného k ochraně zemědělství a
vládním nařízením ze dne 20. srpna 1942, č. 311 Sb., o ochranné službě myslivecké.
Kromě toho částečnou úpravu obsahují také předpisy o ochraně lesů, polí, myslivosti a rybářství a vodní zákony. Pokud jde o lesní hajné, jsou to ustanovení §§ 52 až 58 lesního zákona č. 250/1852 ř. z. a pro myslivecké hajné předpisy §§ 29 a 30 zákona č. 225/1947 Sb. o myslivosti. Zákony o ochraně polního majetku — pro Čechy č. 76/1875 čes. z. z., pro Moravu č. 12/1875 mor. z. z. a pro Slezsko č. 21/1875 slez. z. z. — stanoví v hlavě III jednak možnost, aby ustanovení polní hlídači byli úřadem potvrzováni a bráni do přísahy, jednak stanoví podmínky, za kterých se tak může státi, a případy, kdy práva z potvrzení a vzetí do přísahy vzešlá mohou býti odňata. Pokud jde o personál pověřený dozorem nad rybolovem, přichází tu v úvahu § 18 zákona č. 22/1885 čes. z. z., podle něhož může personál býti úřadem brán do přísahy, při čemž se na něj vztahují předpisy, které platí o personálu k ochraně polního majetku. Prováděcí předpis k tomuto ustanovení zákona o rybolovu je obsažen ve vyhlášce místodržitelství ze dne 4. března 1908, č. 22 čes. z. z. Obdobné ustanovení pro Moravu je obsaženo v zákoně č. 79/ 1882 mor. z. z., k němuž prováděcí předpis je obsažen ve vyhlášce moravského místodržitele ze dne 20. května 1882, č. 80 mor. z. z.; § 17 slez. zákona č. 28/1883 slez. z. z. má stejné znění jako § 18 zákona českého. Prováděcí předpis k tomuto slezskému zákonu je obsažen v nařízení slezského zemského presidenta ze dne 3. července 1883, č. 29 slez. z. z.
Na Slovensku nebyly vydány zvláštní normy, jako tomu bylo v zemích českých, nýbrž předpisy o organisaci střežení polního a lesního majetku, ochraně myslivosti, rybářství a vod jsou obsaženy pouze v zákonech na ochranu lesů, polního majetku, myslivosti a rybářství a vod a vodních děl. O lesních hajných obsahují příslušná ustanovení §§ 37 až 45 zák. čl. XXXI/1879, o lesním zákonu, a prováděcí nařízení ministerstva orby a ministerstva vnitra. Pokud jde o polní hajné, jsou příslušná ustanovení obsažena v hlavě IX zák. čl. XII/ 1894, o polním hospodářství a polní policii, a v prováděcím nařízení č. 48. 000/1894 F. M., kde jsou pravidla služební i disciplinární pro tyto hajné a pravidla pro nošení a používání zbraní. O personálu ustanoveném k ochraně rybolovu obsahuje příslušné předpisy zák. čl. XIX/1888, o rybářském produkčním zákonu, o stráži k ochraně vod zák. čl. XXIII/1885, o vodním právu, a o mysliveckých hajných zmíněný již zákon č. 225/1947 Sb.
Tuto roztříštěnost norem a nejednotnost řešení otázek, o něž jde, je třeba odstraniti a zavésti pro celé území státu jednotnou úpravu, která by vyhovovala nynějším poměrům. Pokud jde o služební odznak přísežné stráže, došlo již k této úpravě zákonem č. 12/1948 Sb. o zevním označení přísežné stráže, určené k ochraně lesů, polního majetku, myslivosti a rybářství.
Za podklad navrhované osnovy bylo vzato vládní nařízení č. 311/1942 Sb. o ochranné službě myslivecké, které má velmi podrobná ustanovení a vybavuje přísežnou stráž takovou pravomocí, která zaručuje řádné plnění úkolů jí svěřených.
K jednotlivým ustanovením osnovy se poznamenává:
K § 2:
V tomto ustanovení jsou uvedeny podmínky, které musejí býti splněny, aby někdo mohl býti ustanoven přísežným hajným a vzat do přísahy. Z podmínek uvedených v odstavci l, písm. a) až e) nejsou připuštěny žádné výjimky. Podle odstavce l, písm. e) se požaduje dostatečná znalost povinností a práv přísežného hajného, kterou je nutno prokázat způsobem uvedeným v odstavci 2. Zkouškou konanou u okresního národního výboru není míněna zkouška před nějakou zvláštní zkušební komisí a podle zvláštního zkušebního řádu, nýbrž ústní zkouška konaná před orgánem okresního národního výboru, který má vzíti navrženou osobu do přísahy. Jde o zkoušku
obdobnou dosavadním zkouškám přísežného ochranného personálu mysliveckého, ustanoveného a do přísahy vzatého podle vládního nařízení č. 311/1942 Sb. Orgán okresního národního výboru se přesvědčí otázkami kladenými osobě, která má býti vzata do přísahy, zda má dostatečné znalosti o povinnostech a právech přísežného hajného, a v kladném případě, jsou — li splněny i ostatní podmínky odstavce l, vezme navrženou osobu do přísahy.
Ministerstvo zemědělství vydá okresním národním výborům zvláštní směrnice pro výkon těchto zkoušek.
U osob, které vykonaly zkoušku z myslivosti, lesnickou zkoušku nebo absolvovaly lesnickou nebo hájenskou školu, dá se předpokládat, že mají potřebné znalosti povinností a oprávnění přísežného hajného. Nebylo by proto účelné, aby tyto znalosti musely znovu prokazovat zvláštní zkouškou. Zkouškou z myslivosti jest rozuměti nejen zkoušku, která byla vykonána podle § 61, odst. 3 zákona č. 225/1947 Sb. (podle vyhlášky ministra zemědělství ze dne 12. května 1948, č. 926 Ú. l. 1, kterou se vydává zkušební řád pro zkoušky z myslivosti), ale i zkoušku vykonanou podle vládního nařízení ze dne 9. září 1942, č. 340 Sb., o zkoušce pro myslivce z povolání, po případě podle nařízení č. 40. 086/1893 F. M., o zkoušce pro stráže zvěře.
Lesnickou zkouškou se rozumí zkouška vykonaná podle
a) instrukcí o výkonu přípravné služby úřednických čekatelů zemědělsko-technické lesní služby dohlédací nebo vyšší pomocné zemědělsko-technické lesní služby dohlédací u politických úřadů a zkušebního řádu pro ustanovovací zkoušky, vydaných podle § 3, odst. 2 a § 4, odst. l vládního nařízení ze dne 10. července 1931, č. 132 Sb., o zvláštních podmínkách pro ustanovení úřednickým čekatelem nebo úředníkem a pro povýšení úředníka v jednotlivých úřednických kategoriích a služebních oborech,
b) nařízení ministra orby ze dne 3. února 1903, č. 30 ř. z., o státních zkouškách lesníků a ochranného i technického pomocného personálu lesního,
c) nařízení ministra orby ze dne 7. května 1907, č. 116 ř. z., o státní zkoušce pro technickou službu státní lesní správy,
d) nařízení č. 25. 347/1880 F. M., o odborné zkoušce pro horáry,
e) vyhlášky ministerstva hospodářství ze dne 8. srpna 1939, č. 181 Úr. nov., kterou se stanoví odborná praktická zkouška pro lesní úředníky a absolventy státních vyšších lesnických škol,
f) vyhlášky ministerstva hospodářství ze dne 30. září 1939, č. 264 úr. nov., o státní zkoušce pro lesní inženýry.
K § 7:
Oznámení podle § 7 nutno učiniti okresnímu národnímu výboru příslušnému podle § 5.
K § 9:
Ustanovení odstavce 2 vyplývá z nového pojetí přísahy. Přísaha není určena totiž pouze pro toho zaměstnavatele, který o vzetí přísežného hajného do přísahy požádal, nýbrž směřuje k ochraně statků, bez rozdílu, zda je vykonávána pro toho či onoho zaměstnavatele. Proto není třeba přísahu opakovat, je-li přísežný hajný dodatečně ustanoven jiným zaměstnavatelem, aby konal ochrannou službu i pro něho, ani změní — li přísežný hajný svého zaměstnavatele nebo nastane — li změna toliko v okrsku, přikázaném přísežnému hajnému k výkonu ochranné služby.
K § 11:
Ustanovení o použití zbraně bylo převzato z § 10 zákona ze dne 21. prosince 1948, č. 286 Sb., o národní bezpečnosti.
K § 14:
Dosavadními předpisy se tu rozumějí předpisy uvedené v § 17.
K ostatním ustanovením osnovy není třeba bližšího vysvětlení.
Osnova si nevyžádá zvýšených nákladů ze státní pokladny.
V Praze dne 8. února 1949.
Předseda vlády: A. Zápotocký v. r.
Ministr zemědělství: J. Ďuřiš v. r.
Státní tiskárna v Praze. — 1167-49.