Národní shromáždění republiky Československé 1949.
I. volební období. 2. zasedání.
242.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne.................................1949
o rodinných přídavcích.
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
§1.
Rodinné přídavky podle tohoto zákona se poskytují
a) zaměstnancům povinně pojištěným pro případ nemoci a mateřství podle zákona ze dne 15. dubna 1948, č. 99 Sb., o národním pojištění, s výjimkou uvedenou v § 21 (v dalším "zaměstnanci"),
b) osobám, které mají nárok na nemocenské nebo jsou v ústavním ošetřování na základě svého pojištění jako zaměstnanci podle zákona o národním pojištění,
c) zaměstnankyním, které mají nárok na peněžitou pomoc v mateřství podle zákona o národním pojištění,
d) osobám vykonávajícím činnou službu v československé armádě,
e) osobám studujícím na řádném učilišti,
starají-li se nebo jsou-li povinni se starati o nezaopatřené děti (§3) bydlící na území Československé republiky a jsou-li splněny ostatní podmínky podle tohoto zákona.
§2.
(1) Osoba uvedená v § l má nárok na rodinný přídavek podle tohoto zákona, byla-li
v kalendářním čtvrtletí, za které se rodinný přídavek poskytuje, alespoň po dobu 45 dnů jako zaměstnanec povinně pojištěna pro případ nemoci a mateřství nebo byla-li v tomto a předcházejícím kalendářním čtvrtletí dohromady takto povinně pojištěna alespoň 90 dní (v dalším jen "oprávněný").
(2) Do dob uvedených v odstavci l se nezapočítává doba povinného nemocenského pojištění, po kterou zaměstnanec neměl nároku na mzdu.
(3) Době povinného pojištění podle odstavce l se klade na roven
a) doba, po kterou osoba uvedená v § l měla nárok na nemocenské nebo byla v ústavním ošetřování na základě svého pojištění jako zaměstnanec podle zákona o národním pojištění;
b) doba, po kterou osoba uvedená v § l měla (jako zaměstnankyně nárok na peněžitou pomoc v mateřství podle zákona o národním pojištění;
c) doba činné služby v československé armádě s výjimkou služební doby ztrávené v poměru vojenské osoby z povolání, jestliže osoba uvedená v § l byla v posledních 12 měsících před nástupem této služby jako zaměstnanec alespoň 182 dny povinně pojištěna pro případ nemoci a mateřství podle zákona o národním pojištění;
d) doba studia na řádném učilišti, jestliže osoba uvedená v § l byla v posledních 12 měsících před vstupem na řádné učiliště jako zaměstnanec alespoň 182 dny povinně pojištěna pro případ nemoci a mateřství podle zákona o národním pojištění.
(4) Vyžaduje-li toho státní řízení práce nebo mzdové politiky, může vláda nařízením stanoviti rozhodné doby uvedené v odstavci l jinak.
§ 3.
(1) Za nezaopatřené děti se považují pokrevné i osvojené děti oprávněného nebo jeho manželky (manžela) do 16 let věku.
(2) Za nezaopatřené se považuje i dítě (odstavec 1) starší 16 let, jehož vlastní příjem nepřevyšuje 1. 800 Kčs v kalendářním čtvrtletí,
a) nemůže-li si pro nemoc nebo tělesnou či duševní vadu vlastní prací opatřiti výživu nebo
b) připravuje-li se soustavně na budoucí životní povolání studiem na řádném učilišti nebo jiným školením (výcvikem), v tomto
případě však nejdéle do 25. roku věku. Nemohlo-li dítě skončiti školení (výcvik) do 25. roku věku pro plnění branné rovinnosti. zvyšuje se tato věková hranice o dobu, po kterou byla tato povinnost plněna; po dobu plnění branné povinnosti se dítě nepovažuje za nezaopatřené.
(3) Za nezaopatřené děti lze v případech hodných zřetele považovati též děti starší 16 let, u nichž nejsou splněny podmínky odstavce 2. jakož i vnuky, sourozence a schovance. Podrobnosti upraví ministerstvo sociální péče směrnicemi, které vydá po slyšení uředstavenstva Fondu rodinných přídavků (§ 14) a které vyhlásí v úředním listu.
(4) Jsou-li u více osob splněny podmínky pro poskytnutí rodinného přídavku na totéž dítě. přísluší přídavek jen jednou, a to té z nich, která má dítě v přímém zaopatření.
§4.
(1) Rodinný přídavek činí
na 1 dítě.....150 Kčs měsíčně,
na 2 děti.....350 Kčs měsíčně,
na 3 děti.....600 Kčs měsíčně,
na 4 děti.....900 Kčs měsíčně,
na 5 dětí.....1250 Kčs měsíčně,
na 6 dětí.....1650 Kčs měsíčně,
na 7 dětí..... 2100 Kčs měsíčně,
na 8 dětí.....2600 Kčs měsíčně,
na 9 dětí.....3100 Kčs měsíčně,
na 10 dětí.....3600 Kčs měsíčně,
a zvyšuje se o 500 Kčs měsíčně na každé další nezaopatřené dítě.
(2) Vyžaduje-li toho řízení státní medové politiky, může vláda nařízením upraviti výši rodinných přídavků pro zaměstnance některých výrobních oborů nebo jejich odvětví anebo pro určité skupiny zaměstnanců vyššími částkami, než je uvedeno v odstavci 1.
(3) Rodinný přídavek přísluší za každý kalendářní měsíc, ve kterém se osoba uvedená v § 1 stará o nezaopatřené dítě (§3).
§5. (1) Rodinný přídavek nepřísluší na dítě,
a) na které se poskytuje výchovné podle příslušných ustanovení platových úprav státních a jiných veřejných zaměstnanců, po případě podle obdoby těchto předpisů, nebo
b) na které se poskytuje výchovné podle příslušných ustanovení zákona o národním pojištění.
(2) Vláda může nařízením podrobněji upraviti poskytování rodinných přídavků domáckým dělníkům a osobám zaměstnaným střídavě u různých zaměstnavatelů a při tom vázati nárok na rodinné přídavky podmínkou dosažení určitého nejmenšího výdělku v kalendářním čtvrtletí nebo v jiném období.
§ 6.
Rodinný přídavek je splatný vždy po uplynutí kalendářního čtvrtletí v den, který stanoví ministerstvo sociální péče po slyšení jednotné odborové organisace vyhláškou v Úředním listě.
§ 7.
Nárok na rodinný přídavek musí býti uplatněn do roka od posledního dne měsíce, v němž vznikl. Byl-li uplatněn později, zaniká nárok na rodinné přídavky za dobu předcházející této lhůtě.
§ 8.
(1) Pokud oprávněný nemá dítě v přímém zaopatření, vyplácí se rodinný přídavek osobě, která je v přímém zaopatření má.
(2) Manželka (manžel) oprávněného, poručník nebo opatrovník jeho dětí, okresní péče o mládež nebo místní národní výbor bydliště oprávněného může navrhnouti okresnímu soudu příslušnému podle tohoto bydliště, aby určil osobu nebo orgán veřejné správy, kterým má býti rodinný přídavek vyplácen na místo oprávněnému, je-li nebezpečí, že by oprávněný nepoužil rodinného přídavku ve prospěch nezaopatřeného dítěte. Soud rozhodne usnesením po provedeném nesporném řízení podle předpisů o ustanovení opatrovníka. Vyhoví-li soud návrhu, jest příjemce rodinného přídavku povinen vynaložiti jej výhradně ve prospěch nezaopatřeného dítěte.
(3) Nárok na rodinný přídavek může býti platně postoupen (zastaven) nebo zabaven jen k zajištění nebo uspokojení pohledávky, vzniklé vůči oprávněnému z titulu péče o nezaopatřené dítě, na které nárok přísluší.
§ 9.
(1) Nárok na rodinný přídavek se uplatňuje u příslušné okresní národní pojišťovny (§ 218 zákona o národním pojištění). Podrobnosti o způsobu uplatňování nároku, zejména o tom, jak se prokazují předpoklady vzniku a trvání nároku, určí ministerstvo sociální péče vyhláškou v úředním listě.
(2) Oprávněný i příjemce rodinného přídavku je povinen oznámiti příslušné okresní
národní pojišťovně, která mu rodinný přídavek vyplácí, do 15 dnů všechny změny v poměrech rozhodných pro vznik a trvání nároku na rodinný přídavek nebo pro jeho vyplácení.
§ 10.
(1) O nároku na rodinný přídavek rozhoduje příslušná okresní národní pojišťovna výměrem. Výměr se nevydává, jestliže se rodinný přídavek přiznává, leč by si to strana výslovně vyžádala.
(2) O opravných prostředcích a opravném řízení platí obdobně předpisy upravující opravné prostředky a opravné řízení v národním pojištění nemocenském.
§ 11.
(1) Přeplatky na rodinných přídavcích, vzniklé nesplněním nebo opomenutím povinností uložených tímto zákonem oprávněnému nebo příjemci rodinného přídavku, zejména pak tím, že oprávněný nebo příjemce vylákal rodinný přídavek nepravdivým tvrzením nebo zatajením rozhodných skutečností, je příjemce povinen vrátiti. O vrácení rozhodne příslušná okresní národní pojišťovna výměrem a vymáhá je stejným způsobem jako příspěvek podle § 12.
(2) Přeplatky podle odstavce l mohou býti sraženy při příštích výplatách rodinných přídavků témuž příjemci.
§ 12.
(1) Na náklady spojené s poskytováním rodinných přídavků platí zaměstnavatelé ze svého příspěvek, který činí 4% vyměřovacího základu pro pojistné za zaměstnance povinně pojištěné pro případ nemoci a mateřství, stanoveného podle § 20 zákona o národním pojištění. Příspěvek se neplatí za zaměstnance uvedené v § 21.
(2) O příspěvku podle odstavce l platí obdobně ustanovení §§ 121 až 130 a 132 až 134 zákona o národním pojištění. Příspěvek vybírá, předpisuje a vymáhá příslušná okresní národní pojišťovna.
§ 13.
Pokud prostředky Fondu rodinných přídavků (§ 14) nepostačí k úhradě nákladů spojených s poskytováním rodinných přídavků, uhradí zbytek stát. Stát poskytne Fondu v případě potřeby přiměřené zálohy.
§ 14.
(1) Nositelem práv a závazků podle tohoto zákona je Fond rodinných přídavků (dále jen "Fond"), který je zřízen při ministerstvu sociální péče.
(2) Orgánem Fondu je představenstvo, které se skládá z předsedy, dvou místopředsedů a dalších devíti členů. Předsedou je zástupce ministerstva sociální péče, prvním místopředsedou zástupce pověřenectva sociální péče a druhým zástupce zaměstnanců. Dalšími členy představenstva jsou zástupce ministerstva financí, zástupce ministerstva zdravotnictví, dva zástupci ústřední národní pojišťovny, z nichž jeden je ze Slovenska, a pět zástupců zaměstnanců.
(3) Předsedu, místopředsedy a členy představenstva s výjimkou zástupců ministerstev financí a zdravotnictví jmenuje a odvolává ministr sociální péče. Zástupce ministerstva financí jmenuje a odvolává ministr financí, zástupce ministerstva zdravotnictví jmenuje a odvolává ministr zdravotnictví. Druhý místopředseda, zástupce zaměstnanců a zástupci ústřední národní pojišťovny se jmenují a odvolávají na návrh jednotné odborové organisace. Za každého ze členů uvedených v poslední větě odstavce 2 se jmenuje náhradník.
(4) Podrobnosti o správě, hospodaření a účtování Fondu určí stanovy, na nichž se usnese představenstvo. Stanovy schvaluje ministerstvo sociální péče v dohodě s ministerstvem financí a vyhlásí je v Úředním listě.
(5) Okresní národní pojišťovny vyplácejí rodinné přídavky na účet Fondu.
(6) ústřední národní pojišťovna odvádí Fondu příspěvky (§ 12), pokud jich není třeba na výplatu rodinných přídavků. Podrobnosti upraví představenstvo Fondu směrnicemi.
§ 15.
Za správní náklady, které vzniknou ústřední národní pojišťovně její účastí na provádění tohoto zákona, poskytne jí Fond přiměřenou náhradu. Její výši stanoví ministerstvo sociální péče v dohodě s ministerstvem financí po slyšení představenstva Fondu a ústřední národní pojišťovny.
§ 16.
(1) Úřady a orgány veřejné správy, soudy a veřejnoprávní korporace jsou povinny spolupůsobiti v mezích své působnosti při provádění tohoto zákona.
(2) Majetek, právní jednání a listiny Fondu jsou osvobozeny od daní, dávek a poplatků.
(3) Písemnosti a úřední úkony, potřebné k řízení podle tohoto zákona, jsou osvobozeny od poplatků a dávek za úřední úkony ve věcech správních.
§ 17.
(1) Rodinný přídavek není součástí vyměřovacího základu pro dávky a pojistné podle zákona o národním pojištění a je osvobozen od všech veřejných dávek.
(2) Určuje-li soud výživné na dítě, nepřihlíží k rodinnému přídavku, který se na ně poskytuje.
(3) Poskytuje-li zaměstnavatel na základě povinnosti, uložené mu příslušnými předpisy, zaměstnanci přídavek na dítě (výchovné, vychovávací přídavek a pod. ), je povinen započítati na toto plnění rodinný přídavek podle tohoto zákona.
§ 18.
(1) Kdo se dopustí jednání nebo opomenutí příčícího se ustanovením tohoto zákona nebo předpisů vydaných k jeho provádění, zejména kdo
a) nesplní včas bez náležité omluvy ohlašovací povinnost uloženou tímto zákonem,
b) sjedná s oprávněným smlouvu, kterou mají býti omezena nebo zkrácena práva plynoucí pro oprávněného z tohoto zákona,
c) učiní v řízení o rodinných přídavcích nepravdivou výpověď o okolnostech, které mohou míti vliv na rozhodnutí,
d) dosáhne rodinného přídavku předstíráním,
e) požaduje, ač k tomu není oprávněn, poskytnutí rodinného přídavku na totéž dítě u několika územních organisačních složek Ústřední národní pojišťovny,
f) nevyhoví jiné povinnosti podle tohoto zákona,
bude potrestán, nejde-li o čin přísněji trestný, pro správní přestupek okresním národním výborem pokutou do 20. 000 Kčs nebo vězením (uzamčením) do 6 týdnů nebo oběma těmito tresty. Pro případ nedobytnosti pokuty vyměří zároveň okresní národní výbor podle míry zavinění náhradní trest na svobodě do 6 týdnů. Uloží-li se oba tresty zároveň, nesmí trest na svobodě spolu s náhradním trestem vězení (uzamčení) přesahovati 6 týdnů.
(2) Ustanovení odstavce l se nevztahuje na orgány veřejné správy.
(3) Dopustí-li se trestného jednání nebo opomenutí podle odstavce l v podniku nebo zařízení právnické osoby fysická osoba, která
neodpovídá podle zákona nebo stanov za jejich správu nebo je skutečně samostatně nespravuje, trestá se podle odstavce l též fysická osoba, která odpovídá za správu podniku nebo zařízení nebo je skutečně spravuje, pokud o trestném činu věděla nebo zanedbala povinnou péči. Došlo-li k trestnému činu na podkladě správního úkonu více fysických osob, odpovídajících jako sbor za správu podniku nebo zařízení právnické osoby nebo spravujících skutečně podnik nebo zařízení, jsou trestné všechny osoby, které se vyslovily pro jednání nebo opomenutí zákládající trestný čin.
§ 19.
(1) Na nezaopatřené děti bydlící mimo území československé republiky mohou býti rodinné přídavky poskytovány jen za podmínek a v rozsahu, které stanoví vláda nařízením.
(2) Ministr sociální péče může nařízením pověřiti jiné územní organisační složky Ústřední národní pojišťovny působností okresních národních pojišťoven podle tohoto zákona.
(3) Ministerstvo sociální péče může činiti opatření k odstranění příkrostí, které se vyskytnou při provádění tohoto zákona.
§ 20.
(1) Fond může použíti části přebytků svého hospodaření k podporování zdravé populace ve všech vrstvách obyvatelstva, zejména
a) podporováním ústavů a zařízení pro děti a
b) poskytováním podpor v jednotlivých případech sociálně a populačně zvlášť odůvodněných.
Podrobnosti určí směrnice, které vydá ministerstvo sociální péče v dohodě s ministerstvem zdravotnictví po slyšení představenstva Fondu a vyhláškou v úředním listě.
(2) Výši částky, které může Fond použíti k účelům uvedeným v odstavci l, určí každoročně ministerstvo sociální péče v dohodě s ministerstvem financí po slyšení představenstva Fondu.
§ 21.
Tento zákon se nevztahuje na státní a jiné veřejné zaměstnance, jimž náleží výchovné, jsou — li u nich splněny předpoklady podle příslušných platových úprav nebo jejichž smluvní platy jsou upraveny se zřetelem na nezaopatřené děti podle obdoby těchto úprav.
§ 22.
Dobou povinného pojištění pro případ nemoci a mateřství se, pokud jde o dobu před
1. říjnem 1948, rozumí doba povinného pojištění podle předpisů o veřejnoprávním pojištění, uvedených v § 1 zákona ze dne 13. prosince 1945, č. 154 Sb., o rodinných přídavcích některých osob pojištěných pro případ nemoci, ve znění zákona ze dne 2. dubna 1947, č. 58 Sb.
§ 23.
Zákon č. 154/1945 Sb. ve znění zákona č. 58/1947 Sb. se zrušuje. Předpisy vydané podle něho zůstávají, pokud neodporují ustanovením tohoto zákona, nedotčeny, dokud nebudou nahrazeny předpisy, které budou vydány podle tohoto zákona.
§24.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1949; provede jej ministr sociální péče v dohodě se zúčastněnými členy vlády.
Důvodová zpráva.
Zákon o rodinných přídavcích č. 154/1945 Sb. ve znění zákona č. 58/1947 Sb. je ve své dávkové, úhradové i organisační struktuře velmi těsně spjat se zákonnými předpisy, upravujícími veřejnoprávní sociální pojištění. Ustanovením § 278 zákona o národním pojištění č. 99/1948 Sb. byly všechny tyto dosavadní předpisy o veřejnoprávním sociálním pojištění zrušeny. Je tedy nutno změniti a doplniti zákon o rodinných přídavcích tak, aby jeho ustanovení byla přizpůsobena ustanovením zákona o národním pojištění. To je hlavním účelem předkládané osnovy. Toto přizpůsobení provádí osnova jak ve vymezení okruhu zaměstnanců, jimž se rodinné přídavky poskytují a ve stanovení věkových hranic pro nezaopatřené děti, na něž přídavky příslušejí, tak novou úpravou ustanovení organisačních a předpisů o řízení v oboru rodinných přídavků. Pro přehlednost se provádí novelisace dosavadního zákona č. 154/1945 Sb. a jeho novely č. 58/1947 Sb. ve formě nového zákona.
Materiální obsah dávkové i úhradové části dosavadního zákona o rodinných přídavcích se osnovou v podstatě nemění. Jedinou výjimkou je snížení věkové hranice dítěte pro bezpodmínečný nárok na rodinné přídavky z dosavadních 18 na 16 let věku. Tato změna je naprosto nutná v důsledku ustanovení §§ 54, 67 a. 68 zákona o národním pojištění, v nichž je tato věková hranice stanovena týmž způsobem. Po dosažení 16 roku věku budou rodinné přídavky poskytovány jen tehdy, nepřevyšuje-li vlastní příjem dítěte 1. 800 Kčs v kalendářním čtvrt-
letí a nemůže-li si dítě pro nemoc nebo tělesnou či duševní vadu samo opatřiti výživu nebo připravuje-li se soustavně na budoucí povolání studiem nebo jiným školením (výcvikem). Výše rodinných přídavků a ostatní podmínky pro jejich poskytování zůstávají v podstatě nezměněny.
Za rok 1947 bylo na rodinných přídavcích vyplaceno okrouhle 3. 596 milionů Kčs. Celkový příjem na příspěvcích podle § 10 dosavadního zákona o rodinných přídavcích činil okrouhle 4. 048 mil. Kčs. Rozdílu bude z největší části použito ve smyslu § 18 tohoto zákona (§20 osnovy) na různé akce určené k podporování zdravé i populace ve všech vrstvách obyvatelstva. Na všeobecné zvýšení rodinných přídavků — bez opatření nové zvláštní úhrady — nelze prozatím pomýšleti, neboť přechodem k vyměřování příspěvků přímo z vyměřovacího základu v důsledku příslušných ustanovení zákona o národním pojištění dojde u zaměstnanců, kteří do 30. září 1948 podléhali pojištění podle zákona č. 221/24 Sb., i po zvýšení horní hranice započitatelného výdělku k poklesu příjmu na příspěvcích asi o 350 mil. Kčs ročně.
Z osnovy nevzejde při zachování dosavadní výše přídavků žádné finanční zatížení pro státní pokladnu, ježto lze se vší pravděpodobností očekávati, že finanční hospodářství Fondu bude v r. 1949 vyrovnané. I kdyby došlo ke schodku, byl by uhrazen z dosavadního čistého jmění Fondu, jež lze odhadnouti ke konci r. 1948 asi na jednu miliardu Kčs.
K jednotlivým ustanovením osnovy, pokud mění nebo doplňují dosavadní zákonné předpisy, se poznamenává:
K § 1:
Okruh osob, jimž se poskytují rodinné přídavky, se nemění. Jeho vymezení se přizpůsobuje zákonu o národním pojištění. Státním a jiným veřejným zaměstnancům, jimž se platovými úpravami zaručuje výchovné, nebudou — stejně jako dosud — rodinné přídavky poskytovány a také nebude za ně odváděn příspěvek podle § 12 osnovy. Dosavadní označení "pečovati o dítě" se v osnově všude nahrazuje označením "starati se o dítě" ve shodě s terminologií, které je používáno v přípravě nového manželského a rodinného práva. Osnova rozšiřuje poskytování rodinných přídavků i na děti, o které se osoba uvedená v § l nestará (dosud se v těchto případech poskytovaly rodinné přídavky jen fakultativně). Výplata rodinných přídavků na tyto děti se ovšem děje vždy do rukou osoby, která má dítě v přímém zaopatření (§8, odst. 1).
K § 2:
Změny obsažené v odstavci l a 2 jsou formální povahy. Ustanovení odstavce 3 o dobách, kladených na roven době povinného pojištění, se přizpůsobuje zákonu o národním pouštění a přehledněji stylisuje. Meritorně se tato ustanovení proti dosavadnímu stavu rovněž nemění. Nové ustanovení čtvrtého odstavce má zjednati podklad pro možnost přizpůsobení podmínek uvedených v odstavci l a 2 potřebám plánovitého řízení práce a mzdové politiky.
K § 3:
Okruh nezaopatřených dětí, na něž se mají rodinné přídavky poskytovati, se vymezuje tak, aby se v podstatě shodoval s okruhem dětí, na něž přísluší výchovné, sirotčí důchod a dávky nemocenského pojištění podle zákona o národním pojištění. Na rozdíl od dosavadního stavu přestanou se od počátku účinnosti osnovy poskytovati rodinné přídavky v případech, kde dítě starší 16 let a mladší 18 let se nepřipravuje na své příští povolání, nebo není neschopné k práci anebo má vlastní příjem přesahující 1. 800 Kčs čtvrtletně, tedy vesměs v případech, kde poskytování rodinných přídavků není sociálně politicky náležitě odůvodněno.
K § 4:
Ustanovení odstavce 2 má zjednati možnost pro výhodnější úpravu výše rodinných pří-
davků v některých nejdůležitějších výrobních oborech a odvětvích, významných zejména pro provádění pětiletého plánu, zvláště pak tam, kde toho bude vyžadovati řízení mzdové politiky.
K § 5:
Ustanovení § 24 zákona o národním pojištění dává pro pojištění domáckých dělníků, osob zaměstnaných střídavě u různých zaměstnavatelů, sezónních zaměstnanců v zemědělství a lesnictví, osob zaměstnaných u cizích zastupitelských úřadů a organisací požívajícrch diplomatických výsad, 'jakož i osob zaměstnaných v plavebních podnicích možnost stanoviti směrnicemi odchylky od ustanovení tohoto zákona. Obdobná úprava formou vládního nařízení se navrhuje i pro poskytování rodinných přídavků domáckým dělníkům a osobám, zaměstnaným střídavě u různých zaměstnavatelů. U ostatních kategorií zaměstnanců, uvedených v § 24 zákona o národním pojištění, není této zvláštní úpravy v oboru rodinných přídavků třeba se zřetelem k ustanovení § 2, odst. l a 2 osnovy.
K § 6:
Podle dosavadních předpisů bylo přípustno výjimečné vyplácení rodinných přídavků i v jiných obdobích. Dělo se tak jedině u pojištěnců byv. nemocenské pojišťovny československých státních drah, jimž byly až do 30. června 1948 vypláceny rodinné přídavky měsíčně. Po zrušení této pojišťovny zákonem o národním pojištění není této výjimky nadále třeba.
K § 7:
Nový text vyjadřuje jen přesněji praxi při provádění dosavadního obdobného ustanovení.
K § 8:
Podle ustanovení prvního odstavce bude ve všech případech, kde oprávněný nemá dítě v přímém zaopatření, rodinný přídavek vyplácen osobě, která toto ojíte v přímém zaopatření má, a to bez ohledu na výši event. vyživovacího příspěvku. Jedině tak lze zjednati předpoklady pro to, aby rodinného přídavku bylo i v těchto případech použito k účelu, pro který je určen. Podmínka přímého zaopatření je ovšem splněna i tehdy, žije-li dítě odděleně od zaměstnance jen proto, že toho vyžaduje jeho příprava pro budoucí povolání, nebo z důvodů bytové tísně, z důvodů zdravotních a pod. Odstavce 2 a 3 jen zpřesňují znění obdobných ustanovení dosavadních.
K § 9:
Změna spočívá jen v přizpůsobení organisačním ustanovením zákona o národním pojištění.
K §10:
O opravných prostředcích a opravném řízení platí tedy příslušná ustanovení třetího oddílu sedmé části zákona o národním pojištění, od 1. února 1949 pak příslušná ustanovení zákona o zlidovění soudnictví čís. 319/1948 Sb.
K § 11:
Ustanovení o povinnosti k vrácení přeplatků na rodinných přídavcích, vzniklých zaviněním uplatňovatele nebo příjemce rodinných přídavků, se upravuje tak, aby se jeho obsah věcně shodoval s ustanovením § 109, odst. 2 zákona o národním pojištění o vrácení neprávem přijatých dávek z národního pojištění.
K § 12:
Předpisy o příspěvku určeném k úhradě nákladů spojených s poskytováním rodinných přídavků se mění tak, aby se shodovaly s předpisy o pojistném v národním pojištění, s nímž se příspěvek společně vybírá, předpisuje a vymáhá. Percentuální sazba příspěvků (4% vyměřovacího základu) zůstává nezměněna. Za státní a jiné veřejné zaměstnance, jejichž platové úpravy obsahují výchovné jako součást služebních požitků, se příspěvek neplatí.
K §13:
Dosavadní ustanovení se zde přejímá beze změny.
K §14:
Zástupce ministerstva financí a zástupce ministerstva zdravotnictví v představenstvu Fondu rodinných přídavků, které podle dosavadního zákona jmenoval rovněž ministr sociální péče, bude napříště jmenovati ministr financí, resp. ministr zdravotnictví. Ke schválení stanov Fondu rodinných přídavků bude napříště třeba i souhlasu ministerstva financí.
K §§15 a 16:
Změny dosavadního stavu jsou jen formální a spočívají pouze ve změně názvu nositele pojištění i jeho územních orpranisačních složek a v menších stylistických zpřesněních. Pro stanovení výše náhrady správních nákladů Ústřední národní pojišťovně se nově předpisuje účast ministerstva financí.
K §17:
Ustanovení odstavce l přizpůsobuje dosavadní stav zákonu o národním pojištění. Nové ustanovení odstavce 2, podle něhož nebudou soudy při stanovení výživného přihlížeti k rodinným přídavkům, unifikuje dosavadní nejednotnou praxi a zachovává rodinný přídavek k účelu, pro který je určen. V odstavci 3 se dosavadní oprávnění zaměstnavatele započítati rodinné přídavky na přídavky na děti, poskytované jako součást platu (mzdy), nahrazuje z důvodů mzdově politických a v zájmu jednotnosti povinností zaměstnavatele k tomuto započtení.
K §18:
Trestní ustanovení se v odstavci l přizpůsobují obdobným ustanovením zákona o národním pojištění. Odstavce 2 a 3 odpovídají ustanovením § 17, odst. 2 a 3 zákona o státní mzdové politice čís. 244/1948 Sb.
K §19:
Rodinné přídavky se poskytují podle § l osnovy pouze na děti bydlící na území československé republiky. Navrhované znění odstavce l zmocňuje vládu, aby nařízením upravila poskytování rodinných přídavků zaměstnancům pracujícím v československé republice a pečujícím o děti bydlící mimo území československé republiky. Jde tu zejména o polské, bulharské, rumunské a italské dělníky, kteří u nás pracují na základě mezistátních úmluv o náboru těchto dělníků a zanechali své děti ve své vlasti. Z části je tato věc již upravena mezistátními ujednáními.
Ustanovení druhého odstavce pamatuje na to, aby úkoly svěřenými zákonem o rodinných přídavcích okresním národním pojišťovnám mohly býti pověřeny i jiné územní organisační složky ústřední národní pojišťovny, zejména Národní pojišťovny, pokud budou zřízeny.
Ustanovení třetího odstavce umožňuje ministerstvu sociální péče odstraňovati příkrosti, jež se vyskytnou při provádění tohoto zákona. Použije se ho zvláště v případech, kde by nárok na rodinné přídavky nepříslušel na př. jen proto, že vlastní příjem dítěte převyšuje jen o nepatrnou částku hranici stanovenou v § 3, odst. 2.
K §20:
Výčet akcí, určených k podporování zdravé populace, je jen demonstrativní. Rozsah provádění tohoto ustanovení bude záviseti na výši prostředků, které budou pro tento účel k disposici.
K § 21:
Jak již bylo uvedeno k § l, zůstává dosavadní okruh osob, na něž se zákon o rodinných přídavcích vztahuje, beze změny.
K § 22:
Toto přechodné ustanovení upravuje způsob použití §§ l a 2 v případech, kde pro rozhodování o poskytnutí rodinných přídavků přichází v úvahu doba veřejnoprávního pojištění přede dnem počátku účinnosti materiálních ustanovení zákona o národním pojištění.
K § 23:
Pro přehlednost byl zákon o rodinných přídavcích vypracován v úplném novém znění včetně změn plynoucích z přizpůsobení zákonu o národním pojištění. Proto se dosavadní před-
pisy o rodinných přídavcích dnem účinnosti osnovy zrušují. Převážná část těchto zákonných ustanovení se při tom proti dosavadnímu právnímu stavu věcně nemění. Ježto však na základě dosavadních ustanovení platného zákona byla vydána řada prováděcích právních předpisů, jež zůstávají svým věcným obsahem i nadále v platnosti, právě tak jako ustanovení, na jejichž základě byla vydána, jsou v nezměněném nebo jen formálně pozměněném znění převzata do osnovy, považuje se za nutné z důvodů právní kontinuity, aby tyto právní předpisy přes zrušení dosavadního zákona zůstaly i nadále v platnosti, pokud neodporují novému zákonu. Jde tu na př. o směrnice podle § 3, odst. 3 a § 20, odst. l osnovy, podrobnosti podle § 9, odst. l osnovy a stanovy podle § 14, odst 4 osnovy. Po uzákonění osnovy budou tyto předpisy postupně nahrazovány předpisy novými.
V Praze dne 15. února 1949.
Předseda vlády: A. Zápotocký v. r.
Ministr sociální péče: E. Erban v. r.
Státní tiskárna v Praze. — 1139-49.