Národní shromáždění republiky Československé 1949.
L volební období. 2. zasedání.
238.
Zpráva
výborů branného a bezpečnostního, sociálně-politického
a zdravotnického a rozpočtového
k vládnímu návrhu zákona (tisk 215)
o úpravě právních poměrů souvisících s reorganisací velitelského sboru vojska;
L
Výbor branný a bezpečnostní projednal ve své schůzi, konané dne 15. února 1949 vládní návrh zákona (tisk 215) o úpravě právních poměrů souvisících s reorganisací velitelského sboru vojska a usnesl se doporučiti Národ-
nímu shromáždění jeho přijetí beze změny. Opraveny byly pouze tiskové chyby:
v § 4, odst. 1 řádce páté má slovo "některý" zníti správně "některých" a
v § 13, odst. 1, bod 1 v páté řádce se za slovo "opatřovacích" vkládá závorka a čárka.
V Praze dne 15. února 1949.
Dr. Klinger v. r.,
místopředseda.
Dolejšek v. r..
zpravodaj.
II.
Sociálně-politický a zdravotnický výbor projednal ve své schůzi, konané dne 15. února 1949, vládní návrh zákona (tisk 215) o úpravě právních poměrů souvisících s reorganisací
velitelského sboru vojska a usnesl se doporučiti Národnímu shromáždění jeho přijetí beze změny s tiskovými opravami provedenými výborem branným a bezpečnostním.
V Praze dne 15. února 1949.
Mátl v. r., předseda.
Patera v. r.,
zpravodaj.
m.
Rozpočtový výbor projednal ve své schůzi, konané dne 16. února 1949, vládní návrh zákona (tisk 215) o úpravě právních poměrů souvisících s reorganisací velitelského sboru
vojska a usnesl se doporučiti Národnímu shromáždění jeho přijetí beze změny s tiskovými opravami provedenými výborem branným a bezpečnostním.
V Praze dne 16. února 1949.
Souček v. r.,
místopředseda.
Sajal v. r.,
zpravodaj.
Zákon.
ze dne 1949
o úpravě právních poměrů souvisících s reorganisací velitelského sboru vojska.
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
čl. L
část první. Poddůstojníci vojska z povolání.
§ 1
(1) Poddůstojníci vojska z povolání (dále jen "poddůstojníci z povolání") jsou poddůstojníci, kteří vykonávají vojenskou službu jako své povolání na podkladě veřejnoprávního služebního poměru.
(2) Služební poměr poddůstojníka z povolání vzniká přijetím. Podrobnosti o přijetí, zejména o jeho způsobu a podmínkách, upraví ministerstvo národní obrany. Pokud tento zákon nebo předpisy vydané podle něho nestanoví jinak, vztahují se na služební poměr poddůstojníků z povolání předpisy o služebním poměru důstojníků z povolání.
§ 2.
(1) Osoba, která byla přijata za poddůstojníka z povolání, je povinna konat vojenskou činnou službu po dobu 5 let od prvního dne měsíce, následujícího po nastoupení služby v poměru poddůstojníka z povolání, a je-li dnem nastoupení první den v měsíci, od tohoto dne.
(2) Za poddůstojníka z povolání může být přijata i osoba, která má ještě závazek k další činné službě podle branného zákona.
(3) Převzala-li vojenská osoba podle příslušných předpisů za odborné školení poskytnuté jí vojenskou správou závazek k další činné službě, stane se v případě úspěšného skončení školení dnem nastoupení této další činné služby poddůstojníkem z povolání a
splní převzatý závazek ve služebním poměru poddůstojníka z povolání.
(4) Ministerstvo národní obrany stanoví služebním předpisem
a) služební povinnosti poddůstojníků z povolání,
b) dobu služby, která po přijetí za poddůstojníka z povolání je dobou zkušební, a podmínky, za kterých lze poddůstojníka z povolání v této době propustit,
c) podmínky, za kterých lze zprostit poddůstojníka z povolání předčasně závazku podle odstavce 1.
§ 3.
C) Poddůstojníci z povolání vykonávají nižší velitelské nebo odborné funkce ve vojsku ve stálém styku s mužstvem, s nímž nesou veškerou námahu vojenské služby.
(2) Poddůstojníci z povolání jsou povinni ve službě nosit výstroj vydaný vojenskou správou. Pokud nestanoví ministerstvo národní obrany pro některé případy výjimky, jsou povinni bydlet ve vojenských objektech (kasárnách) a stravovat se společně s mužstvem.
§ 4.
(1) Na platové poměry poddůstojníků z povolání se vztahují, pokud tento zákon nestanoví jinak, příslušná ustanovení zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb., o úpravě platových a některých služebních poměrů státních zaměstnanců (platový zákon), ve znění předpisů jej měnících a doplňujících, o vojenských gážistech mimo služební třídy, a příslušná
s
ustanovení předpisů vydaných podle uvedeného zákona.
(2) Služební místa poddůstojníků z povolání se systemisují v rámci stanovené normální potřeby sil, a to
a) služební místa staršími v Ib platové stupnici,
b) služební místa rotných v II platové stupnici,
c) služební místa četařů v III platové stupnici.
(3) Staršinům ve výslužbě povolaným přechodně k výkonu činné služby přísluší služné podle platové stupnice Ia, byly-li jejich odpočivné platy vyměřeny ze služného podle této stupnice (štábní praporčíci).
(4) Systemisaci služebních míst poddůstojníků z povolání stanoví vláda.
(5) Pro poddůstojníky z povolání, kteří v činné službě vojenské dokončili některou dvouroční vojenskou odbornou školu s výjimkou škol elévských, učňovských a vojenské hudební školy, systemisují se služební místa jen v platové stupnici Ib a II.
(6) Za nejnižší platovou stupnici se u poddůstojníků z povolání považuje pro zápočet služební doby platová stupnice III.
§ 5.
(1) Poddůstojníci z povolání mají nárok na naturální náležitosti jako vojenské osoby z počtu mužstva podle příslušných předpisů, pokud tento zákon nebo předpisy vydané podle něho nestanoví jinak. Platí však náhradu
a) za stravování ve výši částky určené podle příslušných služebních předpisů k opatření potravin na přípravu stravy pro vojenský útvar, jemuž jsou přiděleni,
b) za opotřebení služebního výstroje ve výši stanovené ministerstvem národní obrany.
(2) Na bydlení ve vojenských objektech (kasárnách) podle § 3, odst. 2, druhé věty vztahují se příslušné předpisy o naturálním ubytování, platné pro poddůstojníky. Poddůstojníkům z povolání, kterým vojenská správa neposkytne naturální ubytování podle předchozí věty, přísluší peněžitá náhrada, jejíž výši stanoví ministerstvo národní obrany v dohodě s ministerstvem financí.
(3) Peněžitá náhrada podle odstavce 2 přísluší ženatým poddůstojníkům z povolání také v době, po kterou jsou ze služebních důvodů dočasně odloučeni od rodiny, i když jsou v novém služebním působišti ubytováni ve vojenském objektu (kasárnách).
(4) Náležitosti podle odstavců l až 3 nemohou být zabaveny exekucí, ani úmluvou za-
staveny nebo postoupeny, ani nepodléhají administrativním srážkám. Nepodléhají také dani ze mzdy,
(5) O vedlejších náležitostech poddůstojníků z povolání platí předpisy vydané pro rotmistry (§ 15) podle §§ 147 a 148 platového zákona. Pokud jim nepříslušejí již podle těchto předpisů, mají poddůstojníci z povolání nárok na vedlejší náležitosti podle příslušných ustanovení vládních nařízení vydaných na podkladě ustanovení § 3 zákona ze dne 31. května 1932, č. 83 Sb., o úpravě náležitostí vojenských osob z počtu mužstva v činné službě a některých jiných osob jim co do náležitostí na roven postavených, jakož i o zaopatření délesloužících.
§ 6.
Pro poddůstojníky z povolání a jejich rodinné příslušníky platí předpisy o vojenské nemocenské péči, vztahující se na rotmistry (§ 15) a jejich rodinné příslušníky.
§ 7.
Služební poměr poddůstojníků z povolání se končí
1. jmenováním důstojníky z povolání,
2. převedením do služebního poměru občanských zaměstnanců vojenské správy nebo do jiné veřejné služby,
3. přeložením do zálohy,
4. ztrátou československého občanství,
5. odnětím hodnosti,
6. úmrtím.
§ 8.
Poddůstojníci z povolání mohou být jmenováni důstojníky z povolání v některé ze služebních kategorií III. služební třídy, konali-li službu jako poddůstojníci z povolání nejméně po dobu 10 let. Ministerstvo národní obrany stanoví služebním předpisem, v kterých případech a za jakých podmínek může být takové jmenování provedeno i před uplynutím desítileté doby, stanovené v předchozí větě.
§ 9.
(1) Poddůstojníci z povolání, kteří již nemají závazek k vojenské činné službě (§ 2, odst. 1),
a) přeloží se do zálohy, požádají-li o to,
b) mohou být na svou žádost nebo z moci úřední převedeni do služebního poměru občanských zaměstnanců vojenské správy nebo do jiné veřejné služby a přeloženi do zálohy.
(2) Doba strávená a započitatelná v poměru poddůstojníka z povolání hodnotí se v novém služebním poměru po převodu podle odstavce l, písm. b) vždy jako doba strávená a započitatelná v tomto novém služebním poměru.
(3) Vláda vydá nařízením podrobné předpisy k provedení odstavce l, písm. b), zejména o tom, na kterých služebních (pracovních) místech, pokud nejde o místa, která se podle zákonných ustanovení doplňují ze zaměstnanců nižších kategorií nebo která se obsazují povýšením z nižší platové stupnice, budou poddůstojníci z povolání umisťováni přednostně.
§10.
Předpisy o odpočivných (zaopatřovacích) platech rotmistrů (§ 15), po případě pozůstalých po nich platí i pro poddůstojníky z povolání a pozůstalé po nich, pokud tento zákon nestanoví jinak.
§ 11
(1) Poddůstojníku z povolání, jehož služební poměr skončil přeložením do zálohy na vlastní žádost, náleží odstupné, pokud nejde o případ uvedený v odstavci 2, konal-li službu v poměru poddůstojníka z povolání po dobu
a) alespoň 5 let, avšak kratší než 10 let, ve výši pětinásobku měsíčního služného, které mu naposled příslušelo,
b) alespoň 10 let, ve výši desítinásobku měsíčního služného, které mu naposled příslušelo.
(2) Nárok na odstupné nemá poddůstojník,
a) který se převádí do služebního poměru občanských zaměstnanců vojenské správy nebo do jiné veřejné služby [§ 9, odst. l, písm. b)],
b) jemuž byly přiznány odpočivné platy (§ 10),
c) který byl odsouzen, je-li s odsouzením spojena ztráta, způsobilosti k dosažení veřejných úřadů nebo byla-li rozsudkem vyslovena ztráta hodnosti.
(3) Délkou doby rozhodné pro stanovení výše odstupného podle odstavce l se rozumí doba strávená v poměru poddůstojníka z povolání, nebyla-li podle příslušných předpisů vyloučena ze započtení pro zvýšení služného.
(4) Vyplacení odstupného podle odstavce nevylučuje povinnost vojenské správy k vydání částek podle příslušných předpisů o přestupech v sociálním pojištění.
(5) Poddůstojník z povolání, který byl přeložen do zálohy s odstupným, je povinen vrátit odstupné,
a) bude-li opětně přijat za poddůstojníka z povolání nebo
b) vstoupí-li po přeložení do zálohy s odstupným do služebního poměru občanských zaměstnanců vojenské správy nebo do jiné veřejné služby.
Podrobnosti o způsobu vrácení odstupného stanoví v případech podle písm. a) předchozí věty ministerstvo národní obrany, v případech podle písm. b) ministerstvo financí.
(6) Přijme-li se za poddůstojníka z povolání osoba, která byla z poměru délesloužícího poddůstojníka přeložena do zálohy s odbytným, platí ustanovení odstavce 5 obdobně.
§ 12.
(1) Pro poddůstojníky z povolání platí jen část I zákona ze dne 4. července 1923, č. 154 Sb., o vojenském kázeňském a kárném právu, jakož i o odnětí vojenské hodnosti a přeložení do výslužby řízením správním, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících, s výjimkou ustanovení § 4, odst. l, 6 a 7 o trestu odnětí hodnosti.
(2) O zprošťování poddůstojníků z povolání od výkonu služby platí příslušné předpisy o důstojnících z povolání. Pokud ministerstvo národní obrany nestanoví služebním předpisem jinak, poddůstojník z povolání po dobu zproštění od výkonu služby nenosí výstroj vydaný vojenskou správou, nebydlí ve vojenských objektech (kasárnách), nestravuje se společně s mužstvem (§3, odst. 2) a nemá nárok na náležitosti podle § 5.
§ 13.
(1) Ministr národní obrany může správním opatřením poddůstojníka z povolání, je-li jeho další ponechání v činné službě na újmu důležitých vojenských nebo jiných státních zájmů, propustit z činné služby, 1. isou-li splněny podmínky pro přeložení do výslužby nebo do zálohy s odbytným (§§2 a 5, odst. 2, č. l a 2 zákona ze dne 17. února 1922, č. 76 Sb., o vojenských požitcích zaopatřovacích),
a) odejmout mu hodnost a přeložit ho do zálohy s odpočivnými platy nebo do. zálohy s odbytným nebo
b) odejmout mu hodnost a přeložit ho do zálohy bez nároku na odpočivné platy (odbytné),
2. nejsou-li však splněny podmínky pro přeložení do výslužby nebo do zálohy s odbytným,
a) přeložit ho do zálohy s odstupným (odstavec 3) nebo
b) odejmout mu hodnost a přeložit ho do zálohy s odstupným (odstavec 3) nebo bez něho.
(2) Opatření podle odstavce l činí ministr národní obrany na návrh zvláštní komise. Podrobné předpisy o této komisi, zejména o jejím složení a její působnosti, vydá ministerstvo národní obrany.
(3) O výši odstupného podle odstavce l, č. 2 platí obdobně ustanovení § 11, odst. l, při čemž však odstupné nepřísluší, nebyl-li splněn závazek podle § 2, odst. 1.
§ 14.
(1) Po skončení služebního poměru přeloží se poddůstojníci z povolání, pokud se nepřekládají do výslužby, do zálohy jako poddůstojníci (příslušníci mužstva) v záloze.
(2) O branné povinnosti poddůstojníků ve výslužbě platí obdobně příslušné předpisy o branné povinnosti důstojníků ve výslužbě.
Část druhá.
Opatření o délesloužících poddůstojnících a rotmistrech.
§15.
Pokud se v tomto zákoně mluví o rotmistrech, rozumějí se tím dosavadní vojenští gážisté mimo služební třídy (rotmistři, štábní rotmistři, praporčíci a štábní praporčíci).
§ 16.
Ode dne počátku účinnosti tohoto zákona nelze
a) přijímat vojenské osoby za délesloužící poddůstojníky podle § 19, druhé věty branného zákona, b) jmenovat nebo povyšovat rotmistry.
§ 17.
(1) Délesloužící poddůstojníci, kteří v den počátku účinnosti tohoto zákona ještě nesplnili závazek k další činné službě podle branného zákona, mohou být na svou žádost podanou ve lhůtě, kterou stanoví ministerstvo národní obrany, přijati za poddůstojníky z povolání. Stane-li se tak, zaniká dnem přijetí jejich povinnost splnit závazek k další činné službě, který na sebe vzali jako déle-
sloužící poddůstojníci. Do doby činné vojenské služby, k níž jsou povinni jako poddůstojníci z povolání (§ 2, odst. 1), a pro povýšení se započítává služba v poměru déksloužících poddůstojníků tak, jako kdyby byla strávena celá ve služebním poměru poddůstojníků z povolání. Tato doba tvoří též základ pro stanovení stupně služného v příslušné platové stupnici, jestliže z celkového zápočtu předchozí služby podle příslušných předpisů nevyplývá výhodnější platové zařadění.
(2) Délesloužící poddůstojníci, kteří v den počátku účinnosti tohoto zákona nesplnili závazek k další činné službě podle branného zákona a nepožádají o přijetí za poddůstojníky z povolání nebo jejichž žádosti nebude vyhověno, posuzují se během doby, po kterou plní závazek, jejž převzali jako délesloužící poddůstojníci, jako poddůstojníci z povolání. Po tuto dobu nemohou být povýšeni a příslušejí jim služební příjmy podle služného nejnižšího stupně platové stupnice, odpovídající jejich hodnosti. První příspěvek na pořízení předepsaného výstroje jim nepřísluší. Dnem následujícím po dni, jímž se končí další činná služba, ke které se zavázali jako délesloužící poddůstojníci, přeloží se do zálohy jako poddůstojníci v záloze a posuzují se, jako kdyby celý závazek k další činné službě splnili v poměru délesloužících poddůstojníků.
(3) U délesloužících poddůstojníků, kteří podali žádost o přijetí za poddůstojníky z povolání podle odstavce l a u nichž závazek k další činné službě skončí dříve, než bylo rozhodnuto o jejich žádosti, má se za to, že závazek trvá až do rozhodnutí o žádosti. Rozhodne-li se o jejich přijetí kladně, upraví se jejich poměr podle odstavce l, nebudou-li přijati, přeloží se do zálohy podle odstavce 2. věty čtvrté.
(4) Vojenské osoby, které přede dnem počátku účinnosti tohoto zákona převzaly závazek k další činné službě vzhledem k tomu, že jim vojenská správa poskytla odborné školení, mohou, pokud ukončily nebo ukončí toto školení úspěšně, žádat, aby byly přijaty za poddůstojníky z povolání. Budou-li přijaty, upraví se jejich poměr obdobně podle odstavce l, nebudou-li přijaty nebo nepožádají-li o přijetí podle předchozí věty, splní závazek k další činné službě v poměru, upraveném obdobně podle odstavce 2, při čemž se však po splnění závazku při přeložení do zálohy posuzují, jako kdyby k provedené úpravě nebylo došlo. Pokud podle odstavce l nebo 2 je rozhodná doba strávená v poměru délesloužícího poddůstojníka, rozumí se jí v případech upravených v tomto odstavci doba, po kterou byl
plněn převzatý závazek k další činné službě. Předchozími ustanoveními není dotčena povinnost k zákonité presenční službě.
(5) Pokud se proti osobě, na kterou se vztahuje některé z ustanovení odstavců l až 4, vede soudní trestní řízení, lze o jejím přijetí za poddůstojníka z povolám podle odstavce 1 nebo 3 rozhodnout až po pravoplatném skončení soudního trestního řízení.
§18.
(1) Rotmistři z povolání mohou být jmenováni důstojníky z povolání, není-li tu důvodu, který jmenování vylučuje (§ 23, odst. 1).
(2) Podle odstavce 1 mohou být jmenováni
a) štábní praporčíci a praporčíci poručíky,
b) štábní rotmistři a rotmistři, narození před 1. lednem. 1909, poručíky,
c) štábní rotmistři a rotmistři, narození po 31. prosinci 1908, podporučíky
a ustanoveni čekateli ve služebních kategoriích III. služební třídy.
(3) Štábní rotmistři a rotmistři, kteří budou podle předchozího odstavce jmenováni poručíky nebo podporučíky, se platově zařadí tak, jako kdyby byli dnem předcházejícím dni jmenování povýšeni na praporčíky.
(4) Po ukončení čekatelského poměru se propůjčí osobám uvedeným v odstavci 2, písm. a) a b) služební místo v 8. platové stupnici a osobám uvedeným v odstavci 2, písm. c) služební místo v 9. platové stupnici.
§ 19.
(1) Rotmistři z povolání v hodnostech praporčíků, štábních rotmistrů nebo rotmistrů mohou být na svoji žádost přijati za poddůstojníky z povolání podle části první. Budou-li přijati, pohlíží se na dobu strávenou ve služebním poměru rotmistra z povolání a v předcházejícím poměru délesloužícího poddůstojníka, jako kdyby byla strávena v poměru poddůstojníka z povolání podle tohoto zákona.
(2) Rotmistři, kteří budou přijati za poddůstojníky z povolání podle odstavce l, budou zároveň jmenováni staršiny.
(3) Praporčíci z povolání, přijatí za poddůstojníky z povolání, podrží služné podle dosavadní platové stupnice, štábní rotmistři a rotmistři se platově zařadí tak, jako kdyby byli dnem předcházejícím dni jmenování povýšeni na praporčíky.
§20.
(1) Rotmistři z povolání mohou být na svou žádost nebo z moci úřední převedeni do služebního poměru občanských zaměstnanců vojenské správy nebo do jiné veřejné služby, při čemž se zařadí, pokud podle příslušných předpisů jejich dosavadní platové zařadění při převodu do kategorií, jejichž platové poměry jsou upraveny obdobně podle platových poměrů rotmistrů, nezůstává zachováno, způsobem, který stanoví vláda nařízením.
(2) V platových stupnicích, do nichž budou rotmistři z povolání převedeni podle odstavce 1, přísluší jim služné rovnající se jejich dosavadnímu služnému, a není-li v nové platové stupnici takového služného, služné nejblíže vyšší. Ustanovení § 17, odst. 5 platového zákona platí tu obdobně.
(3) Pokud by u rotmistra z povolání převedeného podle odstavců l a 2 součet služného, činovného, platového přídavku a vojenského přídavku, příslušejícího naposled v poměru rotmistra, byl vyšší než součet služného, činovného a platového přídavku a případného přídavku podle § 37, odst. 2 vl. nař. ze dne 17. prosince 1946, č. 3 Sb. z roku 1947, kterým se upravují některé otázky organisace a služební a platové poměry sboru uniformované vězeňské stráže, příslušejícího po převodu, náleží po dobu jednoho roku rozdíl jako vyrovnávací přídavek. Vyrovnávací přídavek se zmenší při každém zvýšení služného, činovného nebo platového přídavku, vyjímajíc úpravu činovného v důsledku změny skupiny míst činovného, o částku případného celkového zvýšení.
(4) O převedení podle odstavce 1 rozhoduje, jde-li o převedení do služebního poměru občanských zaměstnanců vojenské správy, ministerstvo národní obrany, jinak ministerstvo financí v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady.
§21.
(1) Rotmistři z povolání, kteří nebudou jmenováni důstojníky z povolání, ani přijati za poddůstojníky z povolání, ani převedeni do služebního poměru občanských zaměstnanců vojenské správy nebo do jiné veřejné služby (§§ 18—20), přeloží se do výslužby, po případě do zálohy s odbytným podle zákona č. 76/1922 Sb. Ministerstvo národní obrany může v případech hodných zřetele se souhlasem vlády přeložit takovéto osoby do výslužby, i když nesplňují podmínky stanovené zákonem č. 76/1922 Sb.
(2) Rotmistři z povolání, kteří nebudou jmenováni důstojníky z povolání podle ustanovení § 18, nabudou hodnosti staršiny.
§ 22.
(1) Rotmistři ve výslužbě mohou být jmenováni poručíky ve výslužbě, není-li tu důvodu, který jmenování vylučuje (§ 23, odst. 1), při čemž se jejich dosavadní odpočivné platy nemění. Povolají-li se však přechodně k činné službě, upraví se jejich služné podle 8. platové stupnice s přihlédnutím k ustanovení § 106, odst. 3 platového zákona o úpravě služného při propůjčení důstojnického služebního místa, při čemž platí obdobně ustanovení § 18, odst. 3. Při propuštění z přechodné činné služby tvoří poslední služné pensijní základnu pro nové vyměření výslužného.
(2) Není-li tu důvodu, který jmenování vylučuje (§ 23, odst. 1), mohou být jmenováni štábní praporčíci a praporčíci v záloze poručíky v záloze, štábní rotmistři a rotmistři v záloze podporučíky v záloze.
(3) Rotmistři ve výslužbě nebo v záloze, kteří nebudou jmenováni důstojníky podle odstavce l nebo 2, nabudou hodnosti staršiny.
§ 23.
(1) Podle ustanovení tohoto zákona nemohou být jmenováni důstojníky rotmistři,
a) kteří nemají kladný poměr k lidově demokratickému zřízení a budování lidově demokratické armády,
b) jejichž jmenování by bylo na újmu důležitých vojenských nebo jiných státních zájmů.
(2) U rotmistrů, proti nimž se vede soudní trestní řízení nebo řízení před kárným výborem, učiní se konečné opatření podle §§ 18 až 22 po skončení řízení a podle jeho výsledku, po případě se zpětnou účinností. Až do této doby zůstávají jejich dosavadní služební a platové poměry nedotčeny. Ode dne, který stanoví ministerstvo národní obrany, užívají hodnostního označení, staršiny.
(3) S výjimkou trestu odnětí hodnosti nebrání trest uložený kárným výborem opatření podle §§ 18 až 22. Takové opatření nepřerušuje výkon uloženého kárného trestu.
Část třetí.
Ustanovení o délesloužících poddůstojnicích a rotmistryních.
§ 24.
Ustanovení tohoto zákona se vztahují i na ženy, které v den počátku jeho účinnosti konají vojenskou činnou službu v poměru délesloužících poddůstojnic nebo rotmistryň, při čemž však u nich místo přeložení do zálohy dochází k propuštění z branné moci.
čl. II.
Zákon ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb., o úpravě platových a některých služebních poměrů státních zaměstnanců (platový zákon), ve znění předpisů jej měnících a doplňujících, se mění a doplňuje takto:
1. § 98, odst. l zní:
"(1) Služební místa důstojnická se systemisují v rámci stanovené normální potřeby sil podle svého významu v devíti platových stupnicích, a to místa odpovídající hodnosti
generála v platové stupnici 1. a 2.,
plukovníka v platové stupnici 3.,
podplukovníka v platové stupnici 4.,
majora v platové stupnici 5.,
kapitána a štábního kapitána v platové
stupnici 6.,
nadporučíka v platové stupnici 7.,
poručíka v platové stupnici 8.,
podporučíka v platové stupnici 9. "
2. V tabulce služného uvedené v § 103, odst. l se za dosavadní platovou stupnici 8. vsunuje nová platová stupnice 9. takto:
| V platové stupnici | ve služební 1 třídě: | S | l u ž n | é | ||||||||
| ve stupni služného | s náslužným přídavkem | |||||||||||
a | b | C | d | e | 1. | 2. | 3. | 4. | 5. | 6. | ||
Kčs | ||||||||||||
9. | III. | 15000 | 16560 | 19200 | 21360 | 23400 | 25560 | 27600 | 29640 | 31800 | 34400 | 37200 |
3. Ustanovení § 103, odst. 2, písm. c) zní:
,, c) na služebních místech systemisovaných v ostatních služebních kategoriích II. služební třídy služné stupně a) osmé platové stupnice. "
4. V § 103, odst. 2 se vkládá na konci nové ustanovení písm. d), které zní:
,, d) na služebních místech systemisovaných v ostatních služebních kategoriích III. služební třídy služné stupně a) deváté platové stupnice. "
5. V tabulce činovného uvedené v § 104, odst. l se za dosavadní činovné pro platovou stupnici 8. vsunuje nově činovné pro platovou stupnici 9. takto:
| Služební třída | |||
Platová stupnice | skupina míst | I. II. a III. | |
| Kčs | |||
A | __ | 13200 | |
9. | B | — | 11352 |
C | — | 9504 | |
6. V § 119, odst. l, větě první, se slova:
"podporučíci podle služného stupně a) osmé platové stupnice"
nahrazují slovy:
"podporučíci podle služného stupně b) deváté platové stupnice. "
7. § 122 zní:
"O systemisaci služebních míst platí ustanovení § 98, při čemž se však nesystemisují služební místa důstojnická v platové stupnici 9. odpovídající hodnosti podporučíka. "
8. § 124 zní:
"(1) Na služební plat důstojnický se vztahují ustanovení §§ 102 až 105, při čemž ustanovení § 103, odst. 2, písm. c) platí i pro III.
služební třídu, kdežto ustanovení písm. d) téhož odstavce zde neplatí.
(2) Generál v 1. platové stupnici dosahuje nejvýše služného stupně b) této stupnice. "
čl. III.
V čl. III, § l, odst. l zákona ze dne 16. května 1946, č. 139 Sb., jímž se zatímně upravují platové a některé služební poměry vojenských a četnických gážistů, se mezi slova
"důstojníkům v 8. platové stupnici ......... | 5. 400 Kčs" |
a slova "důstojníkům čekatelům.. | 4. 200 Kčs" |
vkládají slova "důstojníkům v 9. platové stupnici ......... |
4. 800 Kčs". |
Čl. IV.
Zákon ze dne 31. května 1932, č. 83 Sb.. o úpravě náležitostí vojenských osob z počtu mužstva v činné službě a některých jiných osob jim co do náležitostí na roven postavených, jakož i o zaopatření délesloužících, ve znění zákona ze dne 14. února 1946, č. 37 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. V § 2, odst. 1 se za slova "rotnému ....... | . 16 Kčs" |
vkládají slova "staršinovi ....... | 18 Kčs" |
2. V § 2, odst. 2 se za slova "četaři a rotnému ..... | 8 Kčs" |
vkládají slova "staršinovi ....... | 9 Kčs" |
Čl. V.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej. ministři národní obrany a financí v dohodě se zúčastněnými členy vlády.
Státní tiskárna v Praze. —892-49.