Národní shromáždění republiky Československé 1949.
I. volební období. 2. zasedání.
236.
Zpráva
výborů ústavně právního a rozpočtového
k vládnímu návrhu zákona (tisk 206)
o minimálních veřejných odpočivných (zaopatřovacích) platech a o změně
některých ustanovení, upravujících pensijní nároky a vstup do výslužby,
jakož i o některých výhodách pro státní zaměstnance.
L
Ústavně-právní výbor projednal ve své schůzi, konané dne 16. února 1949, vládní návrh zákona (tisk 206) o minimálních veřejných odpočivných (zaopatřovacích) platech a
0 změně některých ustanovení, upravujících pensijní nároky a vstup do výslužby, jakož
1 o některých výhodách pro státní zaměstnance a usnesl se doporučiti Národnímu shromáždění jeho přijetí s následujícími změnami:
V čl. II, pod č. 3. v páté řádce se opravuje tisková chyba a sice "širocí" na "sirotčí", poslední věta "Děti adoptované a schovanci mají
nárok na sirotčí pensi, jsou-li u nich splněny podmínky stanovené v § 8, odst. 2, č. 1. " se škrtá.
V čl. III, pod č. 4. v poslední větě za slovo "Děti" se vkládá "nemanželské, " a konec věty ", písm. a). " se škrtá, za číslicí se dělá tečka a uvozovky.
V čl. IV, pod č. 4. v poslední větě za slovo "Děti" se vkládá "nemanželské, " v poslední řádce za číslicí "2" se dělá tečka a uvozovky a 'konec věty se škrtá.
V Praze dne 16. února 1949.
Dr. Bartuška v. r.,
předseda.
Dr. Verich v. r.,
zpravodaj.
II.
Rozpočtový výbor prerokoval na svojej schôdzke, konanej dna 16. februára 1949, vládny návrh zákona (tlač 206) a usniesol sa dono-
ručiť Národnému shromaždeniu jeho prijatie vo znění usnesenom výborom ústavno-právňym.
V Prahe dňa 16. februára 1949.
Souček v. r.,
podpredseda.
Holička v. r., zpravodajca.
Zákon
ze dne 1949,
o minimálních veřejných odpočivných (zaopatřovacích) platech a o změně některých ustanovení, upravujících pensijní nároky a vstup do výslužby, jakož i o některých výhodách pro státní zaměstnance.
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
čl. I.
§1.
(1) Příjemcům pravidelných veřejných odpočivných (zaopatřovacích) platů (dále jen "příjemci"), u nichž nedosahují jejich celkové platy, pokud jde
a) o příjemce svobodného, ovdovělého, rozvedeného, rozloučeného ročních... 8. 400 Kčs,
b) o příjemce žijícího ve společné domácnosti s manželkou (družkou) ročních 12. 600 Kčs,
c) o sirotka (§ 9, odst. 1 zákona ze dne 17. prosince 1919, č. 2 z r. 1920 Sb., o změně některých ustanovení, upravujících pensijní nároky a vstup do výslužby jakož i o některých výhodách pro státní zaměstnance a obdobné předpisy), jemuž přísluší výchovné ročních 6. 000 Kčs,
zvýší se s účinností od 1. října 1948 jejich platy na výše uvedené částky.
(2) Za podmínek stanovených pro přiznání výchovného zvýší se sirotčí pense na částku uvedenou v odstavci 1, písm. c) též sirotkům po státních obecních (městských) a obvodních lékařích, na něž se vztahují zákon ze dne 24. června 1926, č. 105 Sb., o platových poměrech státních obecních (městských) a obvodních lékařů, a vládní nařízení ze dne 17. března 1927, č. 23 Sb., o úpravě platových poměrů státních obecních (městských) a obvodních lékařů.
§2.
(1) Celkovými odpočivnými (zaopatřovacími) platy podle § l se rozumějí jak základní odpočivné (zaopatřovací) platy, tak i jejich veškeré příslušenství vyjímajíc:
a) přídavky za zranění a válečné přídavky,
b) u příjemců platů uvedených v § 1, písm. a) a b) výchovné a zvláštní přídavek podle § 2, odst. 1, písm. D) zákona ze dne 13. prosince 1945, č. 159 Sb., o zvláštním přídavku státním a některým jiným veřejným zaměstnancům, jakož i poživatelům státních
odpočivných (zaopatřovacích) platů, ve
znění zákona ze dne 2. dubna 1947, č. 69 Sb.
(2) Příspěvky na výchovu se k vdovské
pensi (zaopatřovacímu požitku družky) nepři -
počítávají.
§3.
(1) Příjemcům pravidelných veřejných odpočivných (zaopatřovacích) platů, u nichž úhrn těchto platů (§ 2) nedosahuje částky 72. 000 Kčs ročně a kteří jsou trvale tak bezmocní, že potřebují ošetření a obsluhy jinou osobou, lze zvýšiti na jejich žádost s účinností od 1. října 1948 jejich platy nejvýše o částku 8. 400 Kčs ročně. Důchod sirotčí lze zvýšiti pro bezmocnost až od sedmého roku věku.
(2) O žádosti podle odstavce l rozhoduje příslušný ústřední úřad v dohodě s ministerstvem financí.
§4.
Veřejnými odpočivnými (zaopatřovacími) platy podle ustanovení §§ 1 a 3 se rozumějí odpočivné (zaopatřovací) platy vyplácené z prostředků státních nebo z prostředků ústavů, podniků a fondů státních nebo státem spravovaných, z prostředků svazků lidové samosprávy, všeobecných veřejných nemocnic, školních obcí (Újezdů) nebo veřejnoprávních korporací.
§5.
Ustanovení §§ 1 až 3 platí také
a) pro učitele, na něž se vztahuje učitelský zákon,
b) pro profesory diecésních učilišť theologických (§ 211 platového zákona),
c) pro duchovní kongruálních církví a náboženských společností státem uznaných, po případě recipovaných.
čl. II.
Zákon ze dne 14. května 1896, č. 74 ř. z., o zaopatření civilních úředníků státních (učitelů státních), pak sluhů, jakož i jejich vdov a sirotků, ve znění čl. I zákona ze dne 17. prosince 1919, č. 2 z r. 1920 Sb., o změně některých ustanovení upravujících pensijní nároky a vstup do výslužby jakož i o některých výhodách pro státní zaměstnance, se mění a upravuje takto:
1. Ustanovení § 5, odst. 2 zní:
"Není-li oprávněné vdovy, náleží zaopatřovací požitek ve výši vdovské pense nemajetné družce až do jiného zaopatření, žila-li se zaměstnancem ve společné domácnosti až do jeho smrti nepřetržitě nejméně po dobu 5 let, z nich aspoň po 2 léta za jeho činné služby, a měla-li s ním v této nepřetržité době dítě. Za stejných podmínek náleží též zaopatřovací požitek vdově, se kterou vstoupil zaměstnanec do manželství teprve ve výslužbě anebo v činné službě po 60. roce věku, byla-li před uzavřením sňatku jeho družkou a u níž by jinak v den jeho úmrtí byly splněny podmínky pro přiznání zaopatřovacího požitku družky. "
2. Ustanovení § 8, odst. 2, č. 2 zní:
"u dětí nemanželských, že jsou a zůstávají nemajetné a že otcovství bylo soudně zjištěno nebo uznáno mimosoudně. "
3. Ustanovení § 9, odst. l zní:
"Není-li vdovy, které přísluší vdovská pense, patří, po případě (§ 8, odst. 3) může se povoliti za podmínek a na dobu v § 8 uvedenou, nezaopatřeným dětem úplně osiřelým nebo jim na roven postaveným sirotčí pense v celkové částce 1/2 vdovské pense. "
4. Ustanovení § 9, odst. 4 zní:
"Mají-li nárok na sirotčí pensi vedle dětí manželských děti nemanželské, rozdělí se sirotčí pense se všemi přídavky na ně rovným dílem podle hlav. Týmž způsobem rozdělí se zvláštní přídavek k výchovnému [zákon ze dne 13. prosince 1945, č. 159 Sb., o zvláštním přídavku státním a některým jiným veřejným zaměstnancům, jakož i poživatelům státních odpočivných (zaopatřovacích) platů, ve znění zákona ze dne 2. dubna 1947, č. 69 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon ze dne 13. prosince 1945, č. 159 Sb. ] u sirotků, kterým přísluší k sirotčí pensi výchovné. "
5. Ustanovení § 9, odst. 5 zní:
"Mají-li nebo získají-li děti v § 8, odst. 2 jmenované ještě jiný nárok na příspěvek na výchovu nebo sirotčí pensi z pokladny státní nebo z jiných veřejných prostředků, započte se tento požitek do příspěvku na výchovu nebo sirotčí pense, které dítěti náležejí podle tohoto zákona. "
6. Ustanovení § 9 a) se zrušuje.
čl. III.
Zákon ze dne 17. února 1922, č. 76 Sb., o vojenských požitcích zaopatřovacích, se mění a upravuje takto:
1. Ustanovení § 36, odst. 3 zní:
"Není-li oprávněné vdovy, náleží zaopatřovací požitek ve výši vdovské pense nemajetné družce až do jiného zaopatření, žila-li se zaměstnancem ve společné domácnosti až do jeho smrti nepřetržitě nejméně po dobu 5 let, z nich aspoň po 2 léta za jeho činné služby a měla-li s ním v této nepřetržité době dítě. Za stejných podmínek náleží též zaopatřovací požitek vdově, se kterou vstoupil zaměstnanec do manželství teprve ve výslužbě anebo v činné službě po 60. roce věku, byla-li před uzavřením sňatku jeho družkou a u níž by jinak v den jeho úmrtí byly splněny podmínky pro přiznání zaopatřovacího požitku družky. "
2. Závěr § 41 za ustanovením písm. b) zní:
"může ministerstvo národní obrany v dohodě s ministerstvem financí zvýšiti důchod vdovský (§§ 38 a 40) až o 50%. "
3. Ustanovení § 50, odst. 2, písm. b) zní: "u dětí nemanželských, že jsou a zůstávají
nemajetné a že otcovství bylo soudem zjištěno nebo uznáno mimosoudně. "
4. Ustanovení § 52, odst. l zní:
"Není-li vdovy, které přísluší vdovský důchod, patří, po případě (§61) může se povoliti za podmínek a na dobu v § 59 uvedenou, nezaopatřeným dětem úplně osiřelým nebo jim na roven postaveným sirotčí důchod v celkové částce 1/2 vdovského důchodu. Děti nemanželské, adoptované a schovanci mají nárok na sirotčí důchod, jsou-li u nich splněny podmínky stanovené v § 50, odst. 2. "
5. Ustanovení § 53, odst. l zní:
"Mají-li nárok na sirotčí důchod vedle dětí manželských děti nemanželské, rozdělí se sirotčí důchod se všemi přídavky na ně rovným dílem podle hlav. Týmž způsobem rozdělí se zvláštní přídavek k výchovnému [zákon ze dne 13. prosince 1945, č. 159 Sb., o zvláštním přídávku státním a některým jiným veřejným zaměstnancům, jakož i poživatelům státních odpočivných (zaopatřovacích) platů, ve znění zákona ze dne 2. dubna 1947, č. 69 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon ze dne 13. prosince 1945, č. 159 Sb. ] u sirotků, kterým přísluší k sirotčímu důchodu výchovné. "
6. Ustanovení § 53, odst. 2 zní:
"V případech uvedených v § 49, odst. 2 mohou se povoliti příspěvky na vychování a důchod sirotčí i dětem. "
7. Ustanovení § 53, odst. 3 zní:
"Mají-li nebo získají-li děti v § 50, odst. 2, písm. a) a b) jmenované ještě jiný nárok na příspěvek na vychování nebo sirotčí pensi z pokladny státní nebo z jiných veřejných prostředků, započte se tento požitek do příspěvku na vychování nebo sirotčího důchodu, jenž dítěti náleží podle tohoto zákona. "
čl. IV.
Zákon ze dne 4. července 1923, č. 153 Sb., kterým se upravují některé služební poměry četnictva a některé četnické požitky, zejména odpočivné a zaopatřovací, se mění a upravuje takto:
1. Ustanovení § 44, odst. 3 zní:
"Není-li oprávněné vdovy, náleží zaopatřovací požitek ve výši vdovské pense nemajetné družce až do jiného zaopatření, žila-li s gážistou ve společné domácnosti až do jeho smrti nepřetržité nejméně po dobu 5 let, z nich aspoň po 2 léta za jeho činné služby, a měla-li s ním během tohoto nepřetržitého soužití dítě. Za stejných podmínek náleží též zaopatřovací požitek vdově, se kterou vstoupil gážista do manželství teprve ve výslužbě anebo v činné službě po 60. roce věku, byla-li před uzavřením sňatku jeho družkou a u níž by jinak v den jeho úmrtí byly splněny podmínky pro přiznání zaopatřovacího požitku družky. "
2. V § 48, odst. 1 se zrušuje ustanovení poslední věty.
3. Ustanovení § 55, odst. 2, písm. b) zní: "u dětí nemanželských, že jsou a zůstávají
nemajetné a že otcovství bylo soudně zjištěno, nebo uznáno mimosoudně. "
4. Ustanovení § 57, odst. 1 zní:
"Není-li vdovy, které přísluší vdovský důchod, patří, po případě (§ 64) může se povo-
liti za podmínek a na dobu v § 62 uvedenou, nezaopatřeným dětem úplně osiřelým, nebo jim na roven postaveným sirotčí důchod v celkové částce 1/2 důchodu vdovského. Děti nemanželské, adoptované a schovanci mají nárok na sirotčí důchod, jsou-li u nich splněny podmínky stanovené v § 55, odst. 2. "
5. Ustanovení § 58, odst. 1 zní:
"Mají-li nárok, na sirotčí důchod vedle dětí manželských děti nemanželské, rozdělí se sirotčí důchod se všemi přídavky na ně rovným dílem podle hlav. Týmž způsobem rozdělí se zvláštní přídavek k výchovnému [zákon ze dne 13. prosince 1945, č. 159 Sb., o zvláštním přídavku státním a některým jiným veřejným zaměstnancům, jakož i poživatelům státních odpočivných (zaopatřovacích) platů, ve znění zákona ze dne 2. dubna 1947, č. 69 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon ze dne 13. prosince 1945, č. 159 Sb. ] u sirotků, kterým přísluší k sirotčímu důchodu výchovné. "
6. Ustanovení § 58, odst. 2 zní:
"V případech uvedených v § 54, odst. 2 mohou se povoliti příspěvky na vychování a důchod sirotčí i dětem. "
7. Ustanovení § 58, odst. 3 zní:
"Mají-li nebo získají-li děti v § 55, odst. 2, bodech a) a b) jmenované ještě jiný nárok na příspěvek na vychování, nebo sirotčí pensi z pokladny státní nebo z jiných veřejných prostředků, započte se tento požitek do příspěvku na vychování nebo sirotčího důchodu, jenž dítěti náleží podle tohoto zákona. "
Čl. V.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 1948; provedou jej všichni členové vlády.
Státní tiskárna v Praze. — 890-49.