Neprošlo opravou po digitalizaci !

Národní shromáždění republiky Československé 1949.

I. volební období. 2. zasedání.

218.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne 1949

u hospodářském plánování (plánovací zákon).

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákone:

Oddíl I. Orgány plánovací služby.

§ 1.

(1) K zajištění řízení veškeré hospodářské činnosti státem na základě jednotného hospodářského plánu se zřizuje státní úřad plánovací se sídlem v Praze jako ústřední orgán pro věci hospodářského plánování a pro koordinaci v hospodářských věcech, jakož i pro přípravu opatření a rozhodnutí předsedy vlády v hospodářských věcech (§ 88, odst. l, druhá věta ústavy).

(2) Věcmi hospodářskými se rozumějí zejména věci výroby, oběhu a spotřeby statků i služeb včetně dopravy a služeb sociálních (péče sociální, zdravotní a kulturní a výchovné), věci finanční, věci cenové, jakož i věci mezd, platu a důchodů vůbec.

(3!) Hospodářské plánování se provádí se zřetelem k celému území státu i k jeho částem a zahrnuje též plánování územní.

(4) Státnímu úřadu plánovacímu přísluší zejména:

a) připravovat návrhy hospodářských plánů a předkládat je vládě;

b) sledovat a kontrolovat provádění hospodářských plánů, dbát o správné rozměry (proporce) v rozvoji jednotlivých úseků a od větví národního hospodářství a navrhovat opatření k odstranění vznikajících nerovnoměrností, zjišťovat reservy a nevyužité kapacity (možnosti) a podle zjištěných výsledků navrhovat účelná opatření;

c) zkoumat jednotlivé otázky hospodářství ve státe a otázky rozvoje výrobních sil v jeho oblastech a vypracovávat návrhy na jejich řešení, jakož i usměrňovat plánování vy stavby krajů, měst a obcí;

d) usměrňovat a řídit, pokud jde o plánovací methodu a techniku, plánovací službu ve všech úsecích hospodářského plánování, za hrnující v to statistiku a podnikové počet -
nictví;

e) soustavně sledovat rozvoj hospodářských poměrů na území státu i za hranicemi;

i) sledovat a usměrňovat výzkum podle potřeb hospodářského plánováni.

§ 2.

(1) Státní úřad plánovací je ústředním úřadem. V jeho čele je ministr — předseda státního úřadu plánovacího, kterého řízením tohoto úřadu pověřuje president republiky.

(2) Předsedu podporují při řízení státního úřadů plánovacího náměstci, které jmenuje president republiky na návrh vlády.

§ 3.

(1) Poradním orgánem předsedy při řízení státního úřadu plánovacího je ústřední piáno vací komise, která má nejvýše 15 členů, členy ústřední plánovací komise jsou náměstci předsedy státního úřadu plánovacího, předseda slovenského plánovacího úřadu (§ 4) a další hospodářští odborníci, jmenovaní vládou. Práce ústřední plánovací komise řídí předseda státního úřadu plánovacího.

(2) ústřední plánovací komise vykonává působnost statistické rady státní podle zákona ze dne 28. ledna 1919, č. 49 Sb., o organisaci statistické služby, a podle vládního nařízení ze dne 28. listopadu 1919, č. 634 Sb., o složení, kompetenci a způsobu jednání statistické rady státní (statut statistické rady státní).

(3) Podrobnosti o činnosti ústřední plánovací komise upraví statut, na kterém se usnáší komise a který schvaluje vláda.

(4) Pro dílčí práce hospodářského plánování může předseda zřídit odborné komise i sbory znalců.

§ 4.

(1) Jako regionální plánovací orgán státního úřadu plánovacího se zřizuje na Slovensku slovenský plánovací úřad se sídlem v Bratislavě. V čele slovenského plánovacího úřadu je pověřenec — předseda slovenského plánovacího úřadu, kterého řízením tohoto úřadu pověřuje vláda.

(2) Poradním orgánem předsedy slovenského plánovacího úřadu je slovenská plánovací komise, která má nejvýše 15 členů, členy slovenské plánovací komise jmenuje sbor pověřenců z řad hospodářských odborníků. Práce slovenské plánovací komise řídí předseda slovenského plánovacího úřadu. Ustanovení § 3, odstavců 3 a 4 platí obdobně, při čemž statut slovenské plánovací komise schvaluje sbor pověřenou.

§ 5

Státní úřad plánovací sleduje a kontroluje přípravu a provádění hospodářských plánů svými zmocněnci, kteří jsou nezávislí na nižších orgánech plánovací služby.

§ 6.

(1) Státní úřad statistický podléhá předsedovi státního úřadu plánovacího. Dosavadní působnost předsedy vlády ve věcech statistické služby přechází na předsedu státního úřadu plánovacího.

(2) Výkonným orgánem státního úřadu statistického je na Slovensku slovenský plánovací úřad, který je státnímu úřadu statistickému v oboru jeho působnosti podřízen.

§ 7.

(1) ústřední úřady se účastní hospodářského plánování, řídíce se, pokud jde o plánovací metodu a techniku, směrnicemi státního úřadu plánovacího.

(2) ústřední úřady jsou povinny napomáhat státnímu úřadu plánovacímu při plnění jeho úkolů.

§ 8.

(1) Hospodářské, odborové, zájmové a kulturní, po případě i jiné organisace a útvary, jakož i činitelé výroby, oběhu a spotřeby jsou povinni účastnit se plánovací služby, pokud to vyžaduje plnění úkolů státního úřadu plánovacího.

(2) Podrobnosti stanoví vláda nařízením, v němž může zejména určit zásady pro vhodná opatření, která se činí na náklad toho, kdo povinnost podle odstavce l nesplnil.

§ 9.

(1) V úřadech, orgánech lidové správy, ústavech, podnicích, závodech, jakož i v hospodářských organisacích a útvarech, které se účastní plánovací služby (§ 8, odst. 1), se vytvoří vhodné organisační složky, v nichž se soustředí úkoly plánovací služby.

(2) Postup, rozsah a způsob provádění činnosti těchto složek upravuje státní úřad plánovací směrnicemi. Vyšší orgány plánovací služby usměrňují v mezích ustanovení tohoto zákona činnost těchto složek.

§ 10.

Všechny orgány plánovací služby se opírají při plnění svých úkolů o nejširší iniciativu pracujících.

§ 11.

ústřední úřady jsou povinny předběžně projednat se státním úřadem plánovacím všechna opatření zásadního rázu včetně zákonodárných prací, pokud se dotýkají předmětů hospodářského plánování. Toto ustanovení platí přiměřeně i pro vzájemný poměr mezi slovenským plánovacím úřadem a příslušnými orgány a činiteli na Slovensku.

§ 12.

(1) Každý je povinen podávat správně, pravdivě a včas všechny údaje, zprávy a návrhy, jež od něho požadují orgány plánovací služby pro potřeby své služby bud' přímo nebo nepřímo jinými úřady nebo orgány.

(2) Kontrolní orgány plánovací služby mají při výkonu své služby přístup do obchodních a provozních místností a skladů, a na zvláštní příkaz státního úřadu plánovacího, po případě slovenského plánovacího úřadu, i do bytů. Kontrolním orgánům musí být předloženy k nahlédnutí záznamy, opisy a jiné •pomůcky, potřebné pro výkon jejich služby. Při kontrolách jest šetřiti ústavních předpisů o ochraně svobody osobní a domovní a o tajemství listovním.

Oddíl II.

Ustanovení přechodná a závěrečná.

§ 13

(1) Generální sekretariát Hospodářské rady a dosavadní státní úřad plánovací se zrušují a jejich působnost, jakož i působnost Hospodářské rady přechází, pokud tento zákon nebo předpisy podle něho vydané nestanoví jinak, na nově zřízený státní úřad plánovací, do něhož se převádějí též zaměstnanci obou zrušených úřadů.

(2) Dnem, který určí ministr — předseda státního úřadu plánovacího nařízením, nejpozději však dnem 1. ledna 1950, se zruší též nejvyšší úřad cenový a zanikne působnost pověřenectva výživy ve věcech cenových podle dosavadních předpisů. Podrobnosti, zejména také pokud jde o zaměstnance nejvyššího úřadu cenového, stanoví vláda nařízením.

(3) Výkonná služba cenová se postupné přenese vládními nařízeními na příslušné ústřední úřady, které jí mohou pověřit orgány jim podřízené.

(4) Působnost předsedy vlády podle dekretu presidenta republiky ze dne 27. října 1945, č. 115 Sb., o hospodaření uhlím a palivovým dřívím, a podle zákona ze dne 5. března 1946, č. 48 Sb., o hospodaření minerálními oleji a pohonnými látkami, přechází na ministra — předsedu státního úřadu plánovacího.

§ U.

(l) Kdo poruší ustanovení tohoto zákona nebo předpisů vydaných podle něho, zejména kdo nezašle vyžádanou zprávu včas, učiní nesprávné údaje nebo zatají skutečnosti důležité pro plánovací službu, bude potrestán, nejde-li o čin později trestný,

a) v případech menší závažnosti orgány plánovací služby k tomu zmocněnými pořádkovou pokutou do 10. 000 Kčs,

b) v jiných případech okresním národním výborem pokutou do 100. 000 Kčs nebo vězením (uzamčením) do 6 měsíců. Pro případ nedobytnosti pokuty se vyměří zároveň náhradní trest na svobodě podle míry zavinění do 6 měsíců.

(2) Dopustí-li se vinník činu podle odstavce l, písm. b) za přitěžujících okolností nebo byl-li již pravoplatně odsouzen pro takový čin, může okresní národní výbor vedle pokuty uložit trest vězení (uzamčení) do 6 měsíců. V takovém případě nesmí trest vězení (uzamčení) spolu s náhradním trestem na svobodě přesahovat 6 měsíců.

§ 15.

(1) Podrobnosti k provedení tohoto zákona stanoví vláda nařízením, jímž zejména upraví působnost slovenského plánovacího úřadu a podrobnosti o jeho vztahu k státnímu úřadu plánovacímu, určí hlavní zásady, podle nichž se národní výbory a organisace, útvary a činitelé (§8, odst. 1) účastní hospodářského plánování, stanoví podrobnosti o zmocnění orgánů plánovací služby podle § 14, odst. l, písm. a) a upraví řízení při ukládání pořádkových pokut podle tohoto ustanovení.

(2') Státní úřad plánovací muže vyhláškou v Úředním listě stanovit, v jakém rozsahu a jakým způsobem mají být podávány údaje, zprávy a návrhy podle ustanovení § 12, odst. l

(3) Usnesení ústřední plánovací komise, učiněná při výkonu její působnosti jako statistické rady státní (§ 3, odst. 2), pokud určují povinnosti (§§ 4 a 5 zákona ze dne 28. ledna 1919, č. 49 Sb., o organisaci statistické služby), vyhlašuje státní úřad plánovací vyhláškou v Úředním listé.

§ 16.

(1) Zrušuje se, pokud tento zákon nestanoví jinak, platnost, po případě použivatelnost všech předpisu odpojujících jeho ustanovením, zejména dekretu presidenta republiky ze dne 25 srpna 1945, č. 63 Sb., o Hospodářské" rado, vládního nařízení ze dno 23. listopadu 1945. č 144 Sb., o složení, organizaci a způsobu činnosti generálního sekretariátu Hospodářské rady, a vládního nařízení ze dne 23. listopadu 1945, č. 145 Sb., o. složení, organisaci a působnosti státního úřadu plánovacího.

(2) Dokud nedojde k nové úpravě, postupuje se přiměřeně podle dosavadních předpisů o nejvyšším úřadu cenovém a o působnosti po věřenectva výživy ve věcech cenových, po případě o státním plánovacím a statistickém úřadě v Bratislavě.

§ 17.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení provedou jej všichni členové vlády.

Důvodová zpráva.

část všeobecná.

S nástupem naší cesty k socialismu bylo už v revolučním období 19-40 rozhodnuto, že přejdeme k systému hospodářského plánování Vvcházeli jsme z poznání, že plánování nám nejen dopomůže k rychlejšímu překonání poválečných obtíží, ale že jedině plánované hospodářství muže splnit poslání hospodářství v socialismu. neboť bez něho by nebylo možno překonat hospodářskou anarchii, typickou pro kapitalismu a zaručit, že zákony hospodářství budou ovládány společností, jak to odpovídá zásadám socialismu. Tak hospodářství zaručuje, že se všech zdrojů a produktivních sil využívá co nejlépe pro rozvoj hospodářský a pro stupňování blahobytu všeho lidu. Plánované hospodářství je tak nerozlučnou součástí socialismu

a nezbytností pro stát, který k socialismu spěje.

Proto liž v košíčkem programu byl dán výraz našemu úsilí o přechod k socialismu a

o zavedení systému plánování do našeho hospodářství.

Po roce 1945 jsme však ještě neměli vlastní zkušenosti z plánování ani potřebné formální s hmotné předpoklady pro plánování, ať ve veřejné správě či v hospodářství. Tyto předpoklady jsme museli od počátku teprve budovat.

Dosavadní ústřední plánovací služba je založena na dekretu presidenta republiky ze dne 25 srpna 1945 č. 63 Sb.. o Hospodářské vadě.

Hospodářská rada je pomocným orgánem vlády pro přípravu a koordinaci opatření ve věcech hospodářských, t. j. ve věcech výroby, distribuce a spotřeby statku a služeb, včetně věci

dopravy a otázek finančních. Předsedou Hospodářské rady je předseda vlády nebo jeden z jeho náměstků a jejími členy jsou hospodář stí ministři, guvernér Národní banky, zástupce Slovenské národní rady a zástupci ústřední rady odborů, ústřední rady družstev a Jednot -
ného svazu zemědělců. Svou působnost vykonava Hospodářská rada prostřednictvím gene rálního sekretariátu Hospodářské rady, jehož složení, organisaci a způsob činnosti podrobné upravuje vládní nařízení ze dne 23. listopadu 1945, č. 144 Sb., o složení, organisaci a způsobu činnosti generálního sekietariátu Hospodářské rady. Technickou složku plánovacích úkolu obstarává jako její orgán státní úřad plánovací, jehož složení, organisaci a působnost upravuje vládní nařízení ze dne 23. listopadu 1915, č. 115 Sb., o složení, organisaci a působnosti státního úřadu plánovacího. Jako dalších svých technických orgánu používá Hospodářská rada také státního úřadu statistického a nejvyššího úřadu cenového Poměr k ostatním ústředním a ji ným úřadům a k orgánům a hospodářským organisacím upravuje § 9 dekretu č. 63 1945 Sb.

Hospodářská rada nerozvinula svou činnost do pozoruhodnější šíře. V období let 1945—1946, kdy vláda a předsednictvo vlády byly pracovně přetíženy naléhavými záležitostmi poválečné hospodářské obnovy, nebylo mnohým členům vlády technicky možno účastnit se kromě schůzí vlády, po případě předsednictva vlády, ještě pravidelných a častých schůzí Hospodářské rady. V období let 1945—1946 nebylo také ještě plánováno, takže Hospodářská rada nedostávala podklady pro svou činnost právě z oboru působnosti, který jí byl dekretem č 63 1945 Sb. především vyhrazen. Ježto pak Hospodářská rada je jen úhorem pomocným a zavažné otázky hospodářské a politické přišly stejně na pořad jednání vlády, zakrněla brzy činnost Hospodářské rady, až tato přestala být asi od poloviny roku 1946 svolávána. Jej funkci de facto převzalo předsednictvo vlády

Budovatelským programem pivní vlády Gottwaldovy nastává přechod k hospodářství plánovanému. Usnesením vlády ze dne 16. července 1946 bylo stanoveno že bude vypracovan dvouletý hospodářský plán na léta 1947 a 1948 Tímto úkolem, jakož i úkoly jinými, souvisejí cími s přípravou a plněním plánu byla pověřena jako pomocný orgán vlády zvláštní komise odborníků, pro kterou se postupem doby vžil název ústřední plánovací komise. Její postaveni a rozšířená působnost — mimo jiné též na obo činnosti dřívější statistické rady státní — byly posléze stanoveny v zákoně ze dne 27 října 1948, č. 241 Sb., o prvním pětiletém plánu.

7

Během celého období připrav a provádění dvouletého hospodářského plánu a příprav plánu pětiletého nabyla celá naša plánovací služba bohatých zkusenosti v methodě i v těch nice plánovaní a v organisaci plánovací práce Ukázaly se všechny její dosavadní přednosti i nedostatky. Dosavadní ogrnisace plánovací služby, vybudovaná podle dekretu č. 63/1945 Sb., vyhovovala celkem potřebám v dobách, kdy

jsme byli v počátcích planování Vyžaduje však reformy, když se plánování stalo integrální sou části našeho hospodářskeho a politického zří zákona celého našeho národního života spějícího k socializmu. Tomuto rozšíření a prohloubení plánovací soustavy musí odpovídat i náležitý plánovací organismu ve veřejné správě, jak se vytváři podle osnovy. Z těchto duvodů také skladá reforme plánovací služby do období celkové reorganisace veřejné správy: Projevuje se především prostřednictvím vrcholných orgánu ústřední plánovací služby v orgán jediný, účelnou decentralisací výkonu plánovací služby na orgány jiné, vhodnou spoluprací s úřady a hospodářskými organisacemi a využitím iniciativy pracujících

část zvláštní.

Důležitým mezníkom ve vývoji plánovaci služby je ústava 9. května. Podle ustanovení je jího č. XII. odst 2 má všechno národní hospo

dářství sloužiti lidu v tomto veřejném zájmu

řídí stát veškerou hospodářskou činnost jednot ným hospodářským plánem úkoly plánováni jsou pak blíže vymezený v § 362. Ustanovením ústavy se instituce plánování zavedla v plném rozsahu. Těmto intencím odpovídá výmezem pojmu hospodářskeho plánování, který obsa-

huje § 1, odst. 2 a 3 osnovy.

Po zkušenostech s dosavadní plánovací činností stanovil již zákon č 241 1948 Sb. v § 28,

odst. 3, že organisace plánovací služby má být účelně zjednodušena a že současně s touto reorganisací mají byt dobudovány její odborové oblasti složky. Tomu odpovídá náplň I od dílu osnovy Jako ústřední odborný orgán pro věci hospodářského plánování se zřizuje v § l

státni úřad plánovací, jehož působnost je po drobněji vymezena v odstavci 4 téhož paragrafu při čemž tato jeho pusobnost nemá povahu výlučnou takže jí není dotčena přísluš nost jiných ústředních uřadu podle dosavadních předpisu jim přislušející Generální sekretariát Hospodářské rady a státní úřad plánovací se zrušují § 13, odst. l, a nejvvšší úřad cenový bude podle odstavce 2 téhož paragrafu zrušen nařízením předsedy nově zřízeného státního úřadu planovacího nejpozději l ledna 1950. Touto úpravou v vyřizují všechny námitky

proti rozštěpení a dvoukolejnosti v dosavadní ústřední plánovací službě.

Jako regionální plánovací orgán státního úřadu plánovacího se zřizuje na Slovensku podle ustanovení § 4, odst. l slovenský plánovací úřad se sídlem v Bratislavě.

Organisační struktura obou úřadů je normována v §§ 2 až 4 osnovy. Státní úřad plánovací je ústředním úřadem v čele s ministrem — předsedou státního úřadu plánovacího. Při řízení úřadu podporují předsedu náměstci, jmenovaní presidentem republiky na návrh vlády.

Při řízení státního úřadu plánovacího slouží předsedovi jako poradní orgán ústřední plánovací komise, složená nejvýše z 15 členů. Skládá se z náměstků předsedy státního úřadu plánovacího, předsedy slovenského plánovacího úřadu a z dalších členů, jmenovaných vládou z řad hospodářských odborníků.

Odbornou strukturu má i slovenský plánovací úřad.

Státní úřad statistický se sice organisačně neslučuje se státním úřadem plánovacím, ale zůstává pomocným orgánem ústřední plánovací služby a podléhá předsedovi státního úřadu plánovacího. Působnost výkonného orgánu státního úřadu statistického na Slovensku vykonává slovenský plánovací úřad, který je státnímu úřadu statistickému v oboru jeho působnosti podřízen. Důsledkem kompetence státního úřadu plánovacího k usměrňování a řízení všech úseků plánovací služby (§ l, odst. 4) je i ustanovení § 7, odst. l, podle něhož se ústřední úřady účastní hospodářského plánování, řídíce se, pokud jde o plánovací methody a techniku, směrnicemi státního úřadu plánovacího. Toto ustanovení je odůvodněno potřebou jednotnosti plánování a potřebou koordinace všech dílčích počinů veřejné hospodářské správy, účast hospodářských, odborových, zájmových a kulturních, po případě i jiných organisací a útvarů, jakož i činitelů výroby, oběhu a spotřeby na hospodářském plánování normuje § 8. Ve všech těchto místech, jakož i v úřadech, orgánech lidové správy, ústavech, podnicích a závodech musí být podle § 9 vytvořeny vhodné organisační složky pro úkoly plánovací služby. Vyššími orgány plánovací služby (§ 9, odst. 2) se rozumí všechny orgány nadřízené organisačním složkám, jichž činnost je usměrňována.

Vedoucí směrnicí pro všechny orgány plánovací služby je ustanovení § 10, podle něhož

se tyto orgány opírají o nejširší iniciativu pracujících. Je to důsledné provedení ustanovení § 163, odst. 2, druhé věty ústavy. Aby byla umožněna nezávislá kontrola přípravy a provádění hospodářských plánů, umožňuje ustanovení § 5 státnímu úřadu plánovacímu, aby tuto kontrolu prováděl svými zmocněnci, nezávislými na nižších orgánech plánovací služby.

Takto organisované plánovací službě zajišťují ustanovení § 7, odst. 2 a §§ 11 a 12 potřebnou spolupráci a součinnost všech ostatních orgánu a hospodářských činitelů, jakož i každého občana. Těžiště této součinnosti je v povinnosti podávat plánovací službě úplné, pravdivé a včasné podklady a návrhy, jichž je zapotřebí pro přípravu, sestavení a provádění plánu. Orgány kontrolní služby jsou vybaveny obvyklými oprávněními, potřebnými pro výkon jejich činnosti (§ 12, odst. 2).

Pokud jde o působnost nejvyššího úřadu cenového, přejde z ní na státní úřad plánovací jen plánování cen a vydávání směrnic pro provádění cenové politiky; výkonná služba cenová, t. j. tvorba cen, bude přenesena na ústřední úřady, čímž však nebude dotčena dosavadní působnost krajských a okresních národních výboru v oboru cenovém (§ 13).

Oddíl II zákona obsahuje zejména ustanovení přechodná a administrativní trestní sankce, jimiž má být zajištěn hladký chod plánovací služby a účinnost jejích opatření.

Ustanoveními zákona není dotčen zákon ze dne 13. května 1936, č. 131 Sb., o bráně státu, ani zákon ze dne 20. března 1919, č. 175 Sb., o zřízení a působnosti nejvyššího účetního kón trolního úřadu; naproti tomu jest však mezi předpisy, jejichž použivatelnost byla tímto zákonem zrušena, zahrnouti vládní nařízení č. 299-1941 Sb. o přípravách prostorového plánování.

Vytvořením nového státního úřadu plánovacího nevzniknou státní pokladně žádné další výdaje, ježto tento úřad vystačí s prostředky, jimiž státní rozpočet na r. 1949 pamatuje na úhradu potřeb Hospodářské rady, generálního sekretariátu Hospodářské rady, dosavadního státního úřadu plánovacího a nejvyššího úřadu cenového, které se zrušují. Také slovenský plánovací úřad vystačí s prostředky dosavadního státního plánovacího a statistického úřadu v Bratislavě.

V Praze dne 8. února 1949.

Úřadující náměstek předsedy vlády: Zd. Fierlinger v. r.