Národní shromáždění republiky Československé 1949.

I. volební období. 2. zasedání.

217.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne 1949

o odnětí vojenské hodnosti některým důstojníkům, rotmistrům a poddůstojníkům vojska mimo činnou službu.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

(1) Důstojníkům, rotmistrům a poddůstojníkům vojska mimo činnou službu, kteří pro svůj postoj, jednání nebo z jiných důvodů neskýtají záruku, že budou spolehliví a zcela oddáni lidově demokratickému zřízení, odejme se vojenská hodnost podle dalších ustanovení.

(2) Vojenská hodnost se odejme zejména

osobám:

1. které byly činiteli politických stran, organisací nebo složek, jejichž obnovení nebylo po 5. květnu 1945 povoleno, pokud nenašly kladný poměr k lidové demokratickému zřízení republiky;

2. které byly pravoplatně odsouzeny pro trestné činy podle zákona ze dne 19. března 1923, č. 50 Sb., na ochranu republiky ve znění předpisů jej měnících a doplňujících, pokud

' nejde o odsouzení před 5. květnem 1945 pro činnost v zájmu práv pracujícího lidu, nebo které byly pravoplatně odsouzeny pro trestné činy podle zákona ze dne 6. října 1948, č. 231 Sb., na ochranu lidově demokratické republiky;

3. které byly pravoplatně odsouzeny podle dekretu presidenta republiky ze dne 19. června 1945, č. 16 Sb., o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech, podle dekretu presidenta republiky ze dne 19. června 1945, č. 17 Sb., o Národním soudu, podle dekretu presidenta republiky ze dne 27. října 1945, č. 138 Sb., o trestání některých provinění proti národní cti, podle nařízení Slovenské národní rady ze dne 15. května 1945, č. 33 Sb. n. SNR, o potrestání fašistických zločinců, okupantů, zrádců a kolaborantů a

o zřízení lidového soudnictví, ve znění předpisů je měnících a doplňujících;

4. které byly pravoplatně odsouzeny pro trestné činy podle zákona ze dne 13. února 1947, č. 15 Sb., o stíhání černého obchodu a. podobných pletich;

5. které byly pravoplatně zařaděny do táborů nucené práce, zřízených zákonem ze dne 25. října 1948, č. 247 Sb., o táborech nucené práce;

6. které se pokusily po 5. květnu 1945 obnoviti třebas i pod jiným označením strany, organisace nebo složky, jimž nebylo povoleno obnovení činnosti po tomto dni;

7. které pro svůj reakční postoj nebo činnost byly po 25. únoru 1948 akčními výbory nebo opatřeními učiněnými na jejich návrh nebo na jejich místě vyloučeny z veřejného života, zejména z politických stran, všenárodních organisací, spolků, zbaveny veřejných funkcí, propuštěny ze státních nebo jiných veřejných služeb, ze služeb státních, národních nebo jiných podniků, nebo vyloučeny ze studia;

8. které se po 5. květnu 1945 z československé republiky z politických důvodů vystěhovaly, jakož i osobám, které po uvedeném dni z československé republiky prchly,

i když se později vrátily.

(3) V případech hodných mimořádného zřetele lze povolit úchylku od ustanovení odstavce l a 2.

§ 2.

Důstojníky a rotmistry vojska mimo činnou službu se rozumějí v tomto zákoně důstojníci a rotmistři ve výslužbě a v záloze; poddůstojníky mimo činnou službu se v něm rozumějí poddůstojníci na trvalé dovolené, v záloze a v náhradní záloze.

§ 3.

(1) O odnětí vojenské hodnosti důstojníkům a rotmistrům mimo činnou službu rozhoduje ministr národní obrany na podkladě prověřovacího řízení; u majorů a podplukovníků se souhlasem vlády, u plukovníků a generálů se souhlasem presidenta republiky.

O odnětí vojenské hodnosti poddůstojníkům mimo činnou službu rozhoduje na podkladě prověřovacího řízení velitel jejich kmenového tělesa.

(2) O rozhodnutí učiněném podle odstavce

1 jest dotčenou vojenskou osobu vyrozuměti.

(3) Prověřovací řízení provede se u všech důstojníků, rotmistrů a poddůstojníků aspirantů mimo činnou službu; u ostatních poddůstojníků jen tehdy, stanoví-li to ministerstvo národní obrany.

(4) Prověřovací řízení provede ministerstvo národní obrany za spolupůsobení ministerstva vnitra a ústředního akčního výboru Národní fronty.

(5) Ministerstvo národní obrany v dohodě s ministerstvem vnitra stanoví, jakým způsobem se prověřovací řízení provede.

§ 4.

(1) Vojenské osoby, jimž byla vojenská hodnost podle tohoto zákona odňata, se přeloží do počtu mužstva jako vojíni v záloze.

(2) Případné odpočivné (zaopatřovací) platy osob, uvedených v odstavci l, příslušející z dřívějšího služebního poměru, zůstávají opatřeními podle § 8, odst. l nedotčeny, pokud podle jiných předpisů nebyly odňaty.

§ 5.

Zákon ze dne 11. června 1947, č. 116 Sb., o úpravě některých právních poměrů důstojníků, rotmistrů a poddůstojníků aspirantů v záloze a zákon ze dne 4. července 1923, č. 154 Sb., o vojenském kázeňském a kárném právu, jakož i o odnětí vojenské hodnosti a přeložení do výslužby řízením správním, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících, zůstávají nedotčeny.

§ 6.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej ministři národní obrany a vnitra.

Důvodová zpráva.

I. Všeobecně.

Košický vládní program ustanovil, že velitelský sbor československé armády má být důsledně očištěn. Tato očista byla částečně provedena zákonem č. 72/46 Sb. u voj. gážistů z povolání a zákonem č. 116/47 Sb. u záložního

velitelského sboru. Únorové události ukázaly, že očista nebyla provedena do všech důsledků. Uvedené zákony měly v podstatě povahu retribuční, t. j. stíhaly gážisty, kteří se v kritických létech okupace neosvědčili. Všechny osoby, které prošly takto očistou, neskýtají však

dostatečně záruku spolehlivosti. Strukturální změny, kterými naše republika prošla a které jsou vyjádřeny v ústavě z 9. května 1948, vyžadují nový typ velitele, naprosto oddaného lidově demokratickému státnímu zřízení.

Zatím co důstojnický a rotmistrovský sbor z povolání prošel po únoru 1948 ve smyslu zákona č. 213/48 Sb. intensivním prověřováním s hlediska spolehlivosti, neměla vojenská správa možnost stejným způsobem prověřit důstojníky, rotmistry a poddůstojníky mimo činnou službu a provésti očistu v jejich řadách. Důstojníci, rotmistři a poddůstojníci v záloze tvoří zejména za války nejen nižší, ale zčásti i střední velitelský kádr armády, na jehož bojové a morální hodnotě a politické spolehlivosti velice záleží. Je na příklad nepřijatelné, aby osobě, které nemohl být svěřen úkol cvičitelský v tělovýchovné organisaci, mohla býti ponechána funkce velitelská v armádě. Je proto nutné, aby záložní velitelský sbor byl očištěn od živlů lidově demokratickému zřízení nepřátelských. Tato očista má být umožněna předkládanou osnovou.

V osnově se uplatňují dvě zásadní hlediska:

a) hledisko ideové — prověřit vojenské gážisty a poddůstojníky mimo činnou službu s hlediska oddanosti k lidově demokratickému státnímu zřízení,

b) hledisko technické — provést očistu takovým způsobem, aby tato akce nebyla byrokratická a byla opřena o iniciativu širokých lidových vrstev a jejich representantů, tedy zvláště o akční výbory.

II. K jednotlivým ustanovením osnovy. K § 1:

Osnova vytyčuje všeobecnou- zásadu, že se vojenským gážistům a poddůstojníkům mimo činnou službu, kteří nevyhovují požadavkům kladeným na vojenské gážisty a poddůstojníky lidově demokratické armády, odejme vojenská hodnost. Podrobný výpočet důvodů, jež mají v zápětí odnětí hodnosti vojenské, obsahuje § l, odst. 2.

Poněvadž důvody nespolehlivosti mohou být tak různé a různé intensity, bylo nutno vymezit je co nejpružněji. Nelze proto vyloučit tvrdosti zákona a jest přenechat vojenské správě, aby učinila případně jiná vhodná administrativní opatření (přeložení k jiným útvarům, do jiných funkcí a pod. ), pokud tato opatření se budou jevit v konkrétním případě dostačujícími.

Není možno taxativně uvést všechny případy nespolehlivosti, proto osnova vytyčuje jen základní hlediska a uvede případy, ve kterých neučiní-li se výjimka v konkrétním případě, má být přikročeno k odnětí hodnosti. Výpočet

odstavce 2 je proto demonstrativní (viz slovo "zejména"), to znamená, že vojenská hodnost se odejme i v jiných v zákoně neuvedených případech, dojde-li se k závěru, že dotyčný neskýtá záruku, že bude spolehlivý a lidově demokratickému zřízení oddaný.

Kriteria nespolehlivosti podle osnovy jsou:

K bodu 1: Nové státní zřízení nepřipustilo obnovení některých zrádných politických stran. Ti, kdo byli činiteli těchto stran před 5. květnem 1945 a nenašli ani nyní kladný postoj k lidově demokratické republice, budou zbaveni vojenské hodnosti.

K bodu 2: Určití nepřátelé státního zřízení se odhalili nebo odhalí natolik, že za svoji protistátní činnost byli nebo budou odsouzeni podle zákona na ochranu republiky nebo podle zákona na ochranu lidově demokratické republiky. Osoby, které se dopustily trestných činů podle zákona na ochranu republiky (lidově demokratické republiky), ztrácejí někdy hodnost už výrokem soudu, po případě jsou zbaveny hodnosti řízením kárným. Jsou však přesto případy, kdy přes takové odsouzení k odnětí hodnosti nedošlo a nedojde. Je nesporné, že v budoucnosti mají být všechny vojenské osoby mimo činnou službu, které se dopustily trestných činů proti republice, zbaveny hodnosti a to i když jde o přečiny, po případě přestupky. V minulosti ovšem v době před Mnichovem při tehdejší praksi a za tehdejší politické situace byli podle zákona na ochranu republiky stíháni lidé pokrokoví, odpůrci fašismu. Bod. 2. proto stanoví, že došlo-li k odsouzení po 5. květnu 1945, odejme se hodnost vždy, došlo-li však k odsouzení před tímto datem, jen tehdy, jestliže nešlo o odsouzení pro činnost vyvinutou v zájmu práv pracujícího lidu.

K bodu 3: Osoby, které byly pravoplatně odsouzeny podle retribučních dekretů, nemohou zůstat důstojníky, rotmistry nebo poddůstojníky lidově demokratické armády. Toto ustanovení týká se samozřejmě jen osob, které nebyly zbaveny hodnosti již rozsudkem soudu.

K bodu 4: Provádění černého obchodu a podobných pletich je tak diffamující činností, že ponechání hodnosti pachateli těchto činů není možné. Pokud se někdo dopustil podobných činů před účinností zákona č. 15/47 Sb., bude rovněž zbaven hodnosti, neboť takováto osoba neskýtá záruku předepsanou v úvodní větě § 1.

K bodu 5: Ani osobám, které pro svůj negativní postoj k republice budou zařaděny do pracovních táborů, nemohou zůstat vojenské hodnosti.

K bodu 6: Některé osoby pokusily se po 5. květnu 1945 o obnovu zrádných politických

stran (organisací složek), jimž obnovení činnosti po tomto dni nebylo povoleno (jako na př. organisátoři Selské jízdy v Nechanicích). Tím projevily tyto osoby dostatečně svůj negativní postoj k nynějšímu státnímu zřízení a musí jim proto vojenská hodnost být odňata.

K bodu 7: Nepřátelé státního zřízení projevili se také natolik, že i když jejich jednání nenaplňovalo skutkovou podstatu trestných činů podle zákona na ochranu republiky (lidově demokratické republiky), zavdali po února 1948 příčinu, aby byli z veřejného života odstraněni. Odnětí voj. hodnosti těmto osobám ustanovuje bod 6.

K bodu 8: Osoby, které opustily republiku jako političtí emigranti legálně nebo ilegálně, projevily tím negativní postoj k republice a nemůže být proto těmto osobám ponechána hodnost vojenská.

Zjišťování politického motivu při vystěhování působí určité potíže. Vzhledem však k tomu, že prověřovací řízení bude opřeno skrze orgány Národní fronty o široké lidové vrstvy, nebude tato obtíž nepřekonatelná. Ostatně jde v tomto případě spíše o možnost zbaviti takovéto osoby hodnosti, než o realisování tohoto ustanovení pro každý případ, neboť při prověřování bude se pochopitelně klást důraz především na očistu těch osob, které jsou nespolehlivá a žijí v republice.

Aby se mohlo přihlédnout k případům, kde jsou sice dány důvody pro zbavení hodnosti, avšak vzhledem na zvláštní okolnosti by takové opatření bylo příliš tvrdé, umožňuje ustanovení odstavce 3) výjimky a tím i jiná dostačující administrativní opatření.

K§2:

Osnova se vztahuje na všechny vojenské gážisty a poddůstojníky mimo činnou službu ve smyslu § l, odst. 6 vládního nařízení č. 141/ 1927 Sb. (branných předpisů). Jsou to všechny kategorie důstojníků a rotmistrů ve výslužbě a v záloze, poddůstojníci na trvalé dovolené, v záloze a náhradní záloze. Osnova se nevztahuje na důstojníky a rotmistry, kteří jsou na dovolené s čekaným a bez platu, neboť tyto osoby jsou vojenskými osobami v činné službě.

K§3:

O odnětí vojenské hodnosti rozhoduje u vojenských gážistů mimo činnou službu ministr

národní obrany. Vzhledem k tomu, že majory a podplukovníky jmenuje vláda, plukovníky a generály president republiky, podmiňuje osnova odnětí vojenské hodnosti těmto osobám souhlasem vlády resp. presidenta republiky.

Rozhodnutí, jímž se vojenská hodnost odejme, bude u voj. gážistů mimo činnou službu uveřejněno v Osobním věstníku ministerstva národní obrany.

Odstavec 3) upravuje řízení, které je odchylné od řízení, předepsaného v zákoně č. 154 / 1923 Sb. a v zákoně č. 116/1947 Sb.

Obligatorně se provede prověřovací řízení u všech důstojníků, rotmistrů a poddůstojníků aspirantů mimo činnou službu. Vlastní prověřovací řízení provedou okresní akční výbory Národní fronty a orgány min. vnitra, které pak podají ministerstvu národní obrany příslušné posudky návrhy. Podrobnosti o tom, jak bude toto řízení provedeno, stanoví ministerstvo národní obrany v dohodě s ministerstvem vnitra. Prověření všech poddůstojníků mimo činnou službu nelze z technických důvodů provést. Proto stanoví § 3 obligatorní prověřovací řízení jen u poddůstojníků aspirantů, t. j. u těch, z kterých se doplňuje záložní důstojnicky sbor. Pokud jde o ostatní poddůstojníky, zmocňuje osnova ministerstvo národní obrany, aby stanovilo, v kterých případech má být prověření provedeno. Pro řízení platí pak stejné ustanovení jako u vojenských gážistů mimo činnou službu.

K § 4:

Vojenské osoby, jimž bude hodnost podle § 3 odňata, nebudou propuštěny z branné moci, nýbrž zůstávají i nadále vojenskými osobami v počtu mužstva.

Opatření, kterými byla vojenská hodnost odňata, nemají vliv na případné vojenské odpočivné (zaopatřovací) platy osob, těmito opatřeními dotčených.

K §5:

Osnovou není dotčeno prověření vojenských osob, které se provádí podle zákona č. 116/ 1947 Sb., ani odnětí vojenské hodnosti řízením správním podle zákona č. 154/1923 Sb.

K § 6:

Toto ustanovení nepotřebuje bližšího odůvodnění.

V Praze dne 8. února 1949.

Předseda vlády: A. Zápotocký v. r.

Ministr národní obrany;

Arm. gen. Ludvík Svoboda v. r.