Národní shromáždění republiky Československé 1949.
I. volební období. 2. zasedání.
209.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne..... ... 1949
o mechanisaci zemědělství.
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
(1) K povznesení československého zemědělství, zejména ke zvýšení jeho výrobnosti a snížení jeho výrobních nákladů a k účinné pomoci malým a středním rolníkům, bude stát všestranně podporovat mechanisaci zemědělství, čítajíc v to lesnictví.
(2) Řízení a kontrola mechanisace zemědělství přísluší ministerstvu zemědělství, do jehož oboru patří zejména:
a) organisovat a řídit výzkum zemědělských mechanisačních prostředků, volit nejvhodnější způsoby mechanisace zemědělství podle přírodních podmínek a potřeb zemědělské výroby, určovat nejúčelnější zemědělské mechanisační prostředky a rozhodovat o jejich zavádění do zemědělství,
b) zřídit poradní sbory a přizvat ke spolupráci vědecké a výzkumné ústavy,
c) organisovat a řídit výcvik osob pro obsluhu a opravy zemědělských mechanisačních prostředků,
d) napomáhat, dozírat a činit nutná opatření, aby v zájmu malých a středních rolníků a plnění výrobního plánu byl prováděn zákon ze dne 1. dubna 1947, č. 55 Sb., o pomoci rolníkům při uskutečňování zemědělského výrobního plánu, ve znění zákona ze dne 6. května 1948, č. 132 Sb., pokud jde o zemědělské mechanisační prostředky, zejména zmocnit okresní národní výbory, aby činily opatření příslušející podle uvedeného zákona místním národním výborům, neučiní-li je místní národní výbory,
e) řídit přidělování zemědělských mechanisačních prostředků,
f) poskytovat podpory na mechanisaci zemědělské výroby a zemědělské domácnosti,
g) vykonávat dozor nad řádným udržováním zemědělských mechanisačních prostředků.
(3) Zemědělskými mechanisačními prostředky se rozumějí prostředky, které slouží k mechanisaci zemědělství a jsou předmětem zemědělského plánování.
§ 2.
(1) K provádění mechanisace zemědělství se zřizuje ústředí pro mechanisaci zemědělství, národní podnik, se sídlem v Praze (dále jen "ústředí").
(2) ústředí zřídí jako své složky:
a) státní strojní stanice s opravnami,
b) státní strojní opravny.
(3) K zajištění a usnadnění plánování mechanisace kontroly a revise činnosti svých složek (odstavec 2) a spolupráce s krajskými národními výbory zřídí Ústředí v sídlech krajských národních výborů krajské orgány.
§ 3.
(1) ústředí je majetkem státu podle dalších ustanovení. Je právnickou osobou a platí pro ně ustanovení o obchodnících plného práva.
(2) ústředí se zapíše jako firma jednotlivce do obchodního rejstříku, vedeného u okresního soudu civilního pro vnitřní Prahu.
(3) ústředí je povinno užívati ve firmě označení "národní podnik" v nezkráceném znění.
§ 4.
(1) ústředí zemědělských strojních stanic při podniku Státní lesy a statky a Ústav pro mechanisování zemědělské výroby na Slovensku (nařízení Slovenské národní rady ze dne 25. února 1946, č. 33 Sb. n. SNR, o zřízení Ústavu pro mechanisování zemědělské výroby na Slovensku, a prováděcí nařízení Sboru pověřenců ze dne 4. června 1946, č. 79 Sb. n. SNR, kterým se vydává statut ústavu pro mechanisování zemědělské výroby na Slovensku) se zrušují a jejich majetek přechází dnem 1. ledna 1949 se všemi právy a závazky do ústředí, a to podle výsledku účetní závěrky
s
bilanční a správní jednotky "ústředí zemědělských strojních stanic při podniku Státní lesy a statky" a "Ústavu pro mechanisování zemědělské výroby na Slovensku" ke dni 31. prosince 1948; práva a závazky, vzniklé z jejich provozu od 1. ledna 1949 do dne počátku účinnosti tohoto zákona, jest považovati za práva a závazky ústředí.
(2) Knihovní soud zapíše přechod vlastnictví a jiných práv k majetkovým podstatám na ústředí na jeho návrh s odvoláním na tento zákon. Toto ustanovení platí obdobně o vyznačení přechodu práv v jiných úředních rejstřících a záznamech.
§ 5.
(1) ústředí a jeho složkám (§ 2, odst. 2) přísluší zejména:
a) poskytovat strojní pomoc zemědělství a opravovat zemědělské mechanisační prostředky za úplatu,
b) provádět školení a výcvik osob pro obsluhu a opravy zemědělských mechanisačních prostředků pro vlastní potřebu a za úplatu pro cizí potřebu,
c) poskytovat místním zemědělským družstvům se strojní činností soustavnou pomoc ve věcech správních, technických i provozních,
d) vypracovávat společně s místními zemědělskými družstvy se strojní činností v součinnosti s okresními národními výbory a s příslušným Jednotným svazem zemědělců plán na poskytování strojní pomoci zemědělství účastnit se provádění tohoto plánu a provádět jeho kontrolu,
e) uzavírat s družstvy a živnostníky smlouvy o přednostním, po případě o výhradním provádění oprav zemědělských mechanisačních prostředků a dodávat jim k provádění těchto oprav náhradní součástky zemědělských mechanisačních prostředků. Vyžaduje-li to veřejný zájem, jsou tyto osoby povinny podle rozhodnutí okresního národního výboru takovou smlouvu uzavříti. Náhradní součástky k opravám zemědělských mechanisačních prostředků mohou míti na skladě pouze národní podniky a ústředí nebo z jeho pověření i jiné osoby,
f) uzavírati smlouvy s družstvy a jinými osobami o provedení jednotlivých zemědělských prací,
g) navrhovat okresním a místním národním výborům potřebná opatření o zemědělských mechanisačních prostředcích podle zákona č. 55/1947 Sb. ve znění zákona č. 132/1948 Sb. k zajištění zemědělských
prací v obcích, aby těchto mechanisačních prostředků bylo plně využito státními strojními stanicemi a místními zemědělskými družstvy se strojní činností. (2) Nebude-li zemědělských mechanisačních prostředků ústředí v zemědělství plně využito, je ústředí oprávněno a povinno použíti jich za úplatu k provádění jiných důležitých úkolů.
§6.
(1) K provádění mechanisace zemědělství mohou býti pro ústředí vykupovány základní zemědělské mechanisační prostředky od fysických osob, neplní-li výrobní nebo vyživovací plán, nebo není-li těchto mechanisačních prostředků využito. Výkupní řízení provede na návrh Ústředí okresní národní výbor a podle jeho rozhodnutí jsou dotčené fysické osoby povinny zemědělské mechanisační prostředky prodati. Dále může okresní národní výbor provésti výkupní řízení pro místní zemědělská družstva se strojní činností, pokud jde o základní zemědělské mechanisační prostředky fysických osob, které je získaly na poukaz vydaný na družstvo nebo na poukaz vydaný na jednotlivce a spoluuživatele (t. zv. volné sdružení).
(2) Volným sdružením budiž umožněno začleniti se do místního zemědělského družstva se strojní činností nebo se přetvořiti na toto družstvo.
(3) Podrobnosti, zejména o vymezení pojmu základních zemědělských mechanisačních prostředků, o způsobu jejich výkupu a o způsobu a výši kupní ceny, upraví ministerstvo zemědělství vyhláškou v úředním listě.
§7.
Ústředí nepotřebuje oprávnění, -která by jinak byla nutná k provozování činnosti podle jeho předmětu 'podnikání podle ustanovení živnostenského řádu (živnostenského zákona) nebo jiných živnostensko-právních předpisů, ústředí oznámí předmět takového podnikání úřadu (§ 145 ž. ř. a § 242 ž. z. ), který jej vyznačí ve zvláštním oddílu živnostenského rejstříku. Podrobné předpisy, jakož i v jakém rozsahu platí pro ústředí ustanovení živnostenského řádu (živnostenského zákona) ve znění předpisů jej měnících a doplňujících, může vydati vláda nařízením.
§8.
Ústředí je vésti podle zásad obchodního podnikání se zřetelem k národohospodářským a správním úkolům jemu uloženým tak, aby co
nejlépe a co nejhospodárněji plnilo své poslání podle § 5, odst. 1.
§ 9.
(1) Jmění ústředí se skládá ze jmění kmenového a z reservního fondu. Podrobnosti upraví organisační statut (§ 17).
(2) O kmenovém jmění ústředí, o jeho financování, o platebním styku, o použití čistého zisku, o hrazení ztrát a o peněžní kontrole Ústředí platí obdobně ustanovení oddílů II až VI zákona ze dne 11. března 1948, č. 51 Sb., o úpravě některých finančních poměrů národních podniků průmyslových a potravinářských. Podrobnosti upraví organisační statut.
(3) Pokud ústředí provádí v zájmu veřejném z příkazu vlády nebo ministra zemědělství práce, dodávky a výkony nebo jiná plnění, které nesouvisí přímo s jeho provozem nebo zatěžují tento provoz neúměrnými výdaji, má nárok na náhradu nákladů vzniklých mu splněním příkazu. O této náhradě, její výši a způsobu jejího placení rozhodne vláda, která zároveň určí odvětví státní správy, jež náhradu poskytne.
(4) ústředí je povinno sestavovati podnikový rozpočet a podle něho hospodařiti. (5) Stát neručí za závazky ústředí.
§ 10.
Pro Ústředí platí daňové předpisy o podnicích veřejně účtujících, ústředí podléhá poplatkové povinnosti podle poplatkového zákona s jeho změnami a doplňky a od svého zřízení také poplatkovému ekvivalentu podle § l, odst. 2, písm. a) zákona ze dne 8. dubna 1938, č. 76 Sb., o poplatkovém ekvivalentu, při čemž se však na ně nevztahují ustanovení § 8 a § 17, odst. l téhož zákona.
§ 11.
(1) Správu ústředí obstarává správní sbor s generálním ředitelem, který mu předsedá. Generální ředitel má náměstka, který je místopředsedou správního sboru.
(2) Výkonným orgánem správního sboru a generálního ředitele je ústřední ředitelství, na Slovensku oblastní ředitelství; vedoucí oblastního ředitelství, oblastní ředitel, je zároveň náměstkem generálního ředitele.
(3) Generální ředitel, jeho náměstek a ostatní členové správního sboru, po případě jejich náhradníci, spravují ústředí s péčí řádného hospodáře a jsou osobně odpovědni za splnění svých povinností.
(4) Správní sbor činí všechna opatření ve věcech provozu a správy ústředí zásadní důležitosti. Podrobnosti o jeho působnosti, složení a jednání upraví organisační statut.
§ 12.
(1) Správní sbor ústředí se skládá z předsedy, místopředsedy, stálého zástupce ministerstva zemědělství, stálého zástupce ministerstva financí, stálého zástupce jednotné odborové organisace, stálého zástupce ústřední rady družstev a ze 6, 9, 12 nebo 15 dalších členů. Kromě předsedy a místopředsedy má každý člen náhradníka. Stálé zástupce ministerstev zemědělství a financí, jednotné odborové organisace a ústřední rady družstev jmenuje příslušný ministr, po případě příslušný orgán jednotné odborové organisace a příslušný orgán ústřední rady družstev. Ostatní členy správního sboru a jejich náhradníky jmenuje ministr zemědělství, a to:
a) jednu třetinu členů a jejich náhradníků ze stálých zaměstnanců ústředí, kteří mají odborné vědomosti a zkušenosti, po slyšení příslušného orgánu jednotné odborové organisace a podnikové rady se zřetelem na to, aby byli přiměřeně zastoupeni zaměstnanci ze Slovenska,
b) zbývající dvě třetiny členů a jejich náhradníků z řad osob, které nejsou zaměstnanci Ústředí, po slyšení příslušného orgánu jednotné odborové organisace a se zřetelem na přiměřené zastoupení Slovenska.
(2) člen správního sboru nebo jeho náhradník nesmí provozovati výdělečný podnik, jehož předmět podnikání je v rozporu se zájmy ústředí, ani nesmí vykonávati jinou funkci nebo činnost, které jsou v rozporu s těmito zájmy.
§ 13.
(1) Generálního ředitele ústředí a jeho náměstka (oblastního ředitelé) ustanovuje a odvolává vláda na návrh ministra zemědělství, učiněný po slyšení příslušného orgánu jednotné odborové organisace. Prohlášení, kterým se generální ředitel nebo jeho náměstek vzdává své funkce, bere na vědomí ministr zemědělství, čímž se zánik funkce stává účinným.
(2) Generální ředitel a jeho náměstek nesmějí vykonávati zaměstnání, funkce nebo jinou činnost, která je v rozporu se zájmy Ústředí, ani nesmějí provozovati jakýkoliv výdělečný podnik, ani se na něm jakkoliv účastniti.
(3) Na jmenování a odvolání generálního ředitele (náměstka) se nevztahují předpisy
o spolurozhodování závodního zastupitelstva zaměstnanců při zařazování zaměstnanců na pracovní místa a o předchozím souhlasu okresního úřadu ochrany práce při sjednání a rozvázání pracovního poměru.
(4) ústředí ohlásí svého generálního ředitele (náměstka) do obchodního (firemního) rejstříku. Generální ředitel (náměstek) se podepíše před soudem nebo pošle svůj podpis v ověřené formě. Za ústředí se podepisuje tak, že k vytištěnému nebo kýmkoliv napsanému znění firmy ústředí připojí generální ředitel (náměstek) svůj podpis.
§ 14.
Pokud se podle právních předpisů vyžaduje v řízení před soudy zastoupení advokátem, je Ústředí zastupováno finančními prokuraturami; finanční prokuratury zastoupí ústředí na jeho žádost i v jiných řízeních před soudy a jinými veřejnými orgány, ústředí nahradí finančním prokuraturám jejich vlastní náklady; ty však nesmějí činit více, než by příslušelo advokátu v sídle ústředí.
§ 15.
(1) Zaměstnanci ústředí zemědělských strojních stanic při podniku Státní lesy a statky a zaměstnanci ústavu pro mechanisování zemědělské výroby na Slovensku (§ 4), jakož
i státní zaměstnanci, kteří budou určeni ke službám v ústředí, přecházejí do služeb ústředí a stávají se jeho zaměstnanci v soukromoprávním pracovním poměru.
(2) Pracovní a mzdové poměry zaměstnanců ústředí upraví ústředí pracovními a mzdovými řády, jež schválí ministerstvo sociální péče. Pokud tito zaměstnanci byli dosud v pragmatikálním nebo regulovaném služebním poměru, upraví vláda nařízením nově jejich pensijní zabezpečení.
(3) Než budou vydány předpisy podle odstavce 2, zůstávají zaměstnanci, kteří byli dosud v pragmatikálním nebo v regulovaném služebním poměru, nadále vyňati z národního pojištění důchodového a platí pro jejich pensijní zaopatření, jakož i pro jejich pracovní (služební) a mzdové (platové) poměry nadále dosavadní předpisy s výjimkou předpisů o příslušnosti k opatřením o jednotlivých zaměstnancích; tato příslušnost přechází výlučně na správní orgány ústředí.
(4) Pensijní zaopatření zaměstnanců ústředí zemědělských strojních stanic při podniku Státní lesy a statky a ústavu pro mechanisování zemědělské výroby na Slovensku (§4) v pragmatikálním nebo regulovaném služebním
poměru, jejichž činný služební poměr skončí před zřízením ústředí podle tohoto zákona, a jejich pozůstalých zůstává nedotčeno. Řízení o věcech tohoto zaopatření upraví vláda nařízením; až do jeho vydání platí obdobně ustanovení odstavce 3.
(5) Ministři financí a zemědělství a předseda nejvyššího účetního kontrolního úřadu určí, jakým podílem a způsobem uhradí stát a Ústředí náklady na úhradu dávek pensijního zaopatření, včetně platů povolených podle volné úvahy, zaměstnanců ústředí a jejich pozůstalých, jakož i bývalých zaměstnanců ústředí zemědělských strojních stanic při podniku státní lesy a statky a bývalých zaměstnanců ústavu pro mechanisování zemědělské výroby na Slovensku (§ 4) a jejich pozůstalých.
§ 16.
(1) Dozor nad ústředím vykonává ministr zemědělství.
(2) Nastanou — li u ústředí nepravidelnosti, ohrožující vážně jeho řádný provoz, nebo vyžaduje-li to zájem polního nebo lesního hospodářství, nebo nepůsobí — li příslušné jeho správní orgány, učiní ministr zemědělství vhodná opatření.
(3) ústředí podléhá kontrole nejvyššího účetního kontrolního úřadu.
§ 17.
Vláda vydá nařízením organisační statut Ústředí, v němž blíže upraví jeho organisaci a působnost jeho orgánů, při čemž zejména
a) upraví zcizování a zatěžování jeho nemovitostí,
b) vydá podrobnější předpisy o jeho hospodaření, o opatřování úvěrů, o zřizování fondů a jejich dotaci, o rozdělování zisku a o způsobu úhrady ztráty.
§ 18.
(1) ústřední úřady postupují ve věcech týkajících se mechanisace zemědělství v součinnosti s ministerstvem zemědělství.
(2) Ministerstvo zemědělství může vyhláškou v Úředním listě pověřiti úkoly, které vyplývají z tohoto zákona, jiné orgány nebo Ústředí, po případě jiné národní podniky.
§ 19.
Písemnosti a knihovní zápisy, jichž je třeba v souvislosti se zřízením ústředí, a smlouvy o provedení zemědělských prací, které ústředí uzavře s družstvy nebo jinými osobami, jsou osvobozeny od poplatků.
§ 20.
Nařízení Slovenské národní rady č. 33/ 1946 Sb. n. SNR a prováděcí nařízení Sboru pověřenců č. 79/1946 Sb. n. SNR se zrušují.
§ 21.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr zemědělství v dohodě se zúčastněnými členy vlády.
Důvodová zpráva.
Jedním z hlavních cílů pětiletého plánu (§1 zákona č. 241/1948 Sb., o pětiletém plánu) je, aby na podkladě zvýšené produktivity práce byla podstatně zvýšena životní úroveň všech vrstev pracujícího lidu měst i venkova. Zvýšit produktivitu práce a tím životní úroveň lidu a urychlit tak vývoj k socialismu lze jen tehdy, když práci lidskou nahradíme pokud možno prací strojů a když dosavadní stroje a nářadí nahradíme stroji a, nářadím výkonnějším, t. j. když provedeme plánovitou mechanisaci výroby. Provedeme-li mechanisaci výroby zemědělské, zvýšíme plat pracovníků v zemědělství a zlepšíme pracovní podmínky v zemědělství vůbec a zabráníme ták vylidňování venkova. Proto bylo v zákonu o pětiletém plánu (§1, odst. 2) stanoveno, že pětiletý plán bude stupňovat mechanisaci a elektrisaci zemědělství a že tak položí základy pro společensky pokročilejší výrobní formy v tomto hospodářském úseku.
Provádění mechanisace zemědělské výroby nelze však ponechati iniciativě zemědělců, neboť jak zemědělci, tak i místní strojní družstva si jednak nemohou opatřiti výkonnější a těžké stroje pro jejich nákladnost, jednak by těchto strojů nebylo u nich dostatečně využito, což by bylo s národohospodářského hlediska nehospodárné. Vzhledem k tomu, co bylo shora řečeno, a vzhledem ke zkušenostem, které byly získány při provádění mechanisace zemědělské výroby ve dvouletém hospodářském plánu (zákon č. 192/1946 Sb. ), je nezbytně nutné, aby mechanisaci zemědělské výroby řídil a kontroloval jeden ústřední orgán pro celé území státu, a to ministerstvo zemědělství. Jelikož ministerstvo zemědělství jako správní úřad by nemohlo zvládnout všechny úkoly, které s sebou přináší mechanisace zemědělské výroby, je třeba zřídit ještě jeden orgán, který by měl celostátní působnost a který by prováděl mechanisaci zemědělství podle zásad obchodního hospodaření. Tímto orgánem je Ústředí pro mechanisaci zemědělství (§2 osnovy). Tento podnik a jeho strojní stanice budou vybaveny nejvýkonněj-
šími a speciálními stroji a budou zárukou toho, že zemědělské práce, zejména zemědělské práce špičkové v době žní a sklizně okopanin a v době podmítky a setí, budou provedeny co nejrychleji.
Zemědělské stroje, které musí mnohdy pracovat venku za nepříznivých povětrnostních podmínek, se opotřebují více a rychleji než stroje jíně a proto se u nich vyskytují častěji poruchy. Těmito poruchami nesmí však býti zemědělská výroba bržděna. Proto je nutno, aby státní strojní stanice měly opravny, aby mohly nejnutnější opravy zemědělských mechanisačních prostředků co nejrychleji provésti. Větší opravy, zejména opravy generální, budou prováděti státní strojní opravny [§ 2, odst. 2, písm. b)], které budou pro tyto úkoly dobře vybaveny a budou míti též sklady náhradních součástí zemědělských strojů.
K jednotlivým paragrafům se poznamenává:
K § 1:
Ministerstvo zemědělství se pověřuje řízením a kontrolou mechanisace zemědělství (odstavec 1) proto, poněvadž mechanisace úzce souvisí se zemědělskou výrobou. Soustředění mechanisace zemědělské výroby v jednom centrálním úřadě bude zárukou toho, že mechanisace se bude prováděti jednotně na celém území státu a podle celkových potřeb našeho zemědělství. V zemědělských podnicích, které jsou ve vojenské správě, bude ministerstvo zemědělství při provádění osnovy postupovati v dohodě s ministerstvem národní obrany.
Výpočet úkolů, které se ukládají v odstavci 2 ministerstvu zemědělství, je jen příkladný (viz slovo-"zejména"). V osnově se uvádějí jen nejdůležitější úkoly. Mechanisace zemědělství bude 'prováděna v součinnosti s širokými masami malých a středních rolníků a bude do ní zapojen konkrétními úkoly systém národních výborů.
Ministerstvo zemědělství získalo při provádění mechanisace zemědělské výroby ve dvouletém hospodářském plánu určité zkušenosti.
W)
Těchto zkušeností bude využito i při provádění mechanisace v pětiletém plánu. Vzhledem k těmto zkušenostem bude ministerstvo zemědělství organisovat a řídit výzkum mechanisačních prostředků v zemědělství a podle výsledku výzkumu a ovšem podle přírodních podmínek a potřeb zemědělské výroby bude určovati nejúčelnější způsoby mechanisace zemědělství a určí nejúčelnější mechanisační prostředky, které se hodí pro naše výrobní poměry, a rozhodne o jejich zavedení do zemědělské výroby / [písm. a)]. Při tom nebude ministerstvo zemědělství zasahovati do působnosti ministerstva průmyslu, zejména pokud jde o výrobu zemědělských mechanisačních prostředků.
Aby mechanisace byla řízena v souladu jak se skutečnými potřebami a praktickými zkušenostmi, tak i s výsledky vědeckého bádání a vědeckého výzkumu, je třeba, aby se ministerstvo zemědělství opíralo při řízení mechanisace o poradní sbory a aby pracovalo s vědeckými a výzkumnými ústavy [písm. b)].
Má-li býti mechanisace zemědělství prováděna účelně a hospodárně, musí býti zemědělští pracovníci pro svůj úkol dostatečně kvalifikováni. Toho lze dosáhnouti jejich školením [písm. c)]. Kvalifikace zemědělských pracovníků, kteří jsou buď jen zemědělci nebo jen strojními odborníky, nestačí; oba druhy těchto pracovníků musí býti vyškoleny pro strojní zemědělské práce, aby mohly dobře plniti úkoly, které se jim budou ukládat. Zvýšeni výkonu a zlepšení jakosti strojní zemědělské práce mohou dosáhnouti jen specialisté, kteří budou ovládat jak zemědělské stroje, tak i zemědělské práce. Kursy pro traktoristy nepostačí, neboť je třeba školení důkladnějšího. Obdobně nutno vychovat a zacvičit údržbáře, opraváře a obsluhovatele speciálních strojů, na př. kombajnů.
Mechanisační prostředky jsou poměrně nákladné a vzhledem k rychlému tempu zdokonalování jejich konstrukce lze jich hospodárně používati jen krátkou řadu let. Má-li se mechanisačních prostředků dobře využít s hlediska národohospodářského, musí se jich co nejvíce používat, aby byly amortisovány v době co nejkratší, a opatřiti pak nové, hospodárnější stroje. Mechanisačních. prostředků lze řádně využíti jen tehdy, používá-li se jich pro větší celky, než je zemědělský podnik jednotlivce, t. j. pracují-li pro větší počet zemědělských podniků. S hlediska národohospodářského není mechanisačních. prostředků, které jsou vlastnictvím jednotlivců, zejména mechanisačních prostředků těžkých, plně využito a tak vznikají značné národohospodářské ztráty. Aby se zabránilo těmto ztrátám, dává se ministerstvu zemědělství možnost [písm. d)], aby mechani-
sační prostředky byly půjčovány k provedeni nutných zemědělských prací.
Mechanisační prostředky v zemědělství representují ve svém celku miliardové hodnoty. Zvýšením mechanisace zemědělské výroby hodnota jejich značně stoupne. Je ve veřejném zájmu, aby mechanisační prostředky byly opotřebovány co nejméně a aby tudíž byly systematicky a včas opravovány. Právo dozoru nad řádným udržováním mechanisačních prostředků, které se ministerstvu zemědělství přiznává [písm. g)], je proto velmi důležité.
K § 2:
Dvouletým hospodářským plánem bylo ministerstvu zemědělství uloženo, aby vybudovalo 'v každém okrese jednu státní strojní stanici. Tento úkol byl splněn do 15. dubna 1948. Státní strojní stanice a státní strojní opravny (odstavec 2) budou zřizovány podlé toho, jak toho bude potřeba mechanisace zemědělství vyžadovati.
K § 5:
úkoly, které se ukládají v odstavci 1 ústředí a jeho složkám, nejsou vypočítány způsobem vyčerpávajícím, nýbrž uvádějí se jen hlavní úkoly. Především se mluví [písm. a)] o poskytování strojní pomoci zemědělství. Státní strojní stanice se již od svého založení dobře osvědčily a ve žních 1947 posekalo 23 státních strojních stanic samovazy 3. 843 ha a kombajny 235 ha obilovin. Na jeden samovaz, který byl schopný provozu, připadalo 52, 60 ha a na jeden kombajn, schopný provozu, 29, 30 ha. O žních 1948 posekaly státní strojní stanice k 15. září samovazy 48. 392 ha a kombajny 2. 352 ha obilovin, takže na jeden samovaz, schopný provozu, připadá 77 ha a na jeden kombajn, schopný provozu, 52 ha. Proti výkonu v roce 1947 je tudíž výkon u samovazů o 46% vyšší a u kombajnů o 77% vyšší než ve žních 1947.
Na podzim 1947 zoralo 40 státních strojních stanic 14. 548 ha a připravilo k setí (k 1. lednu 1948) 3. 196 ha. Na podzim 1948 (k 20. listopadu) zoraly strojní stanice 80. 933 ha a připravily k setí 11. 402 ha. Výkon strojních stanic byl však ve skutečnosti značně vyšší.
K odstavci 1, písm. d) se poznamenává: Až dosud byla plánována pouze zemědělská výroba. Má-li však býti zajištěno racionální provádění plánované zemědělské výroby, nutno též plánovat provádění zemědělské práce. Plánování zemědělské práce se musí řídit podle osevního plánu a podle pohotových výrobních
prostředků a bude míti svůj základ v obcích. Ústředí a jeho složky budou sledovati výrobní plán a plánování zemědělských prací v okresech a podle toho vypracují svůj plán na poskytování strojní pomoci zemědělství za součinnosti dalších činitelů, na př. místních zemědělských družstev se strojní činností a okresních národních výborů. Státní strojní stanice se budou podíleti na provádění plánu zemědělských prací svými mechanisačními prostředky a budou prováděti též kontrolu plánu na poskytování strojní pomoci. Ustanovení odstavce l, písm. e) bude prováděno tak, aby nedošlo ke kolisi s jinými sektory, na příklad se stavebnictvím.
K § 6:
Poukazuje se na vysvětlivky k § l, odst. 2, písm. d).
K § 7:
Ústředí, státním strojním stanicím a státním strojním opravnám by se mohlo v praxi upírati oprávnění prováděti pro své vlastní potřeby svými odbornými zaměstnanci různé řemeslné práce, které mnohdy s vlastní činností Ústředí a jeho složek těsně souvisí, a mohlo by se tvrditi, že k provádění takových prací je třeba živnostenského oprávnění. Aby se zabránilo shora řečeným sporům a aby činnost Ústředí a jeho složek byla usnadněna, bylo pojato do osnovy ustanovení § 8 podle vzoru § 3 zákona ze dne 22. prosince 1948, č. 312 Sb., o organisaci státních lesů a statků.
K § 9:
ústředí jako každý jiný národní podnik je povinno hospodařiti podle zásad obchodního podnikání, t. j. má své náklady hraditi z příjmů, které plynou z jeho provozu.
Náklady Ústředí mohou býti hrazeny ze státní pokladny jen výjimečně, a to v případech uvedených v § 9, odst. 3, t. j. když Ústředí provádí v zájmu veřejném z příkazu vlády nebo ministra zemědělství práce, dodávky a úkony nebo jiná plnění, které nesouvisí přímo s jeho provozem nebo zatěžují jeho provoz neúměrnými výdaji. Jaké výše dosáhnou tyto náklady Ústředí v roce 1949, nelze prozatím ani přibližně odhadnouti, neboť, po zvýšení cen pohonných látek nejvyšší úřad cenový nestanovil dosud sazby za práce, které ústředí provádí. Mimo to nelze prozatím říci, které úkoly bude ústředí vykonávat z příkazu vlády, po případě ministra zemědělství, ani jaký bude rozsah těchto úkolů.
K §§ 10 až 17:
Tato ustanovení jsou obdobou ustanovení §§ 6, 8 až 15 zákona č. 312/1948 Sb. o organisaci státních lesů a statků.
K § 18:
Ústředními úřady se tu rozumějí především ministerstva průmyslu a zahraničního obchodu a nejvyšší úřad cenový. Součinnost, která se ministerstvu zemědělství přiznává, je nutná, aby mechanisace zemědělství byla prováděna účelně a podle potřeb našeho zemědělství. Součinnosti ministerstva zemědělství bude třeba zejména při řízení výroby zemědělských mechanisačních prostředků, při jejich typisaci, normalisaci, dovozu, vývozu, distribuci a při stanovení jejich spotřebitelských cen.
K ostatním ustanovením osnovy není třeba bližšího odůvodnění.
V Praze dne 25. ledna 1949.
Předseda vlády: A. Zápotocký v. r.
Ministr zemědělství: J. Ďuriš v. r.
Státní tiskárna v Praze. — 395-49.