Národní shromáždění republiky Československé 1948.
I. volební období. 2. zasedání.
187.
Zpráva
výborů ústavně-právního a rozpočtového
k vládnímu návrhu zákona (tisk 160)
o zlidovění soudnictví.
L
ústavně-právní výbor projednal ve své schůzi, konané dne 14. prosince 1948, vládní návrh zákona (tisk 160) o zlidovění soudnictví a usnesl se doporučiti Národnímu shromáždění jeho přijetí s těmito změnami:
V § 9 se nahrazuje citace §§ 54, 104 citací §§ 55, 105,
v § 10 se nahrazuje citace § 132 citací § 133,
v § 25, odst. 1, č. 1. se nahrazují slova "předběžné dokazování" slovy "zajištění důkazů" a číslování v odstavci 1 se nahrazuje písmeny ,, a) až g)",
v § 27, odst. 2 se nahrazuje slovo "Proti" slovem "Do",
v § 28, odst. 5 se nahrazuje slovo "Proti" slovem "Do",
v § 37, odst. 3 se číslování nahrazuje písmeny,, a) až g)" a pod písm. f) se slovo "Zvoleni" " nahrazuje slovem "Banské Bystrici",
v § 39, odst. 1 se nahrazuje slovo "Jednotné" slovem "jednotné",
jako nový § 41 se zařazuje dosavadní § 42, odst. 2, § 41 se stane § 42 a § 42, odst. 1 se stane § 43; v novém § 41 se nahrazuje slovo "proti" slovem "do"; se zřetelem k těmto změnám se číslování dalších paragrafů posunuje o jedno číslo,
v novém § 46 se nahrazuje slovo "proti" slovem "do",
v novém § 50, odst. 1 se nahrazují slova "proti výměrům" slovy "do výměrů" a v odst. 3 slova "proti výměrům" slovy "do výměrů",
v novém § 51, odst. 1 se nahrazují slova "proti výměrům" slovy "do výměrů" a slova "proti ostatním výměrům" slovy "do ostatních výměrů",
v novém § 52, odst. 1 se nahrazuje citace § 50 citací § 51, v odst. 2 se nahrazuje číslování písmeny a) až c) a za slovem "dávky" pod písm. c) se středník nahrazuje tečkou,
v novém § 53 se nahrazuje slovo "Jednotná" slovem "jednotná",
v novém § 54 se nahrazuje slovo "Jednotné" slovem "jednotné",
v novém § 55, odst. 1 se nahrazují slova "proti pravomocnému" slovy "do pravomocného" a v odst. 2 slovo "proti" slovem "do",
v novém § 56, odst. 2 se číslování nahrazuje písmeny a) až c),
v novém § 63 se nahrazuje citace § 61 citací § 62,
v novém § 66 se slova "proti rozhodnutím a opatřením" nahrazují slovy "proti rozhodnutí a opatření" a slova "Proti takovým rozhodnutím" slovy "Do takových rozhodnutí",
v novém § 68, odst. 2 se za slova "radní komoře" připojují slova "(obžalobnému senátu)",
v novém § 74, odst. 2 se slovo "Proti" nahrazuje slovem "Do",
• v novém § 76 se slovo "Proti" nahrazuje slovem "Do" a slovo "proti" slovem "do",
v novém § 88, v odst. l se slova "proti osvobozujícímu, tak proti odsuzujícímu" nahrazují slovy "do osvobozujícího, tak do odsuzujícího" a v odst. 2 slova "proti odsuzujícímu rozsudku; proti osvobozujícímu" slovy "do odsuzujícího rozsudku; do osvobozujícího"; v odst. 3 se slova "proti výroku pojatému" nahrazují slovy "do výroku pojatého",
v novém § 89 se škrtá odst. 3,
v novém § 90, odst. l se slova "Proti tomuto" nahrazují slovy "Do tohoto" a slovo "ku" slovem "ke",
v novém § 91, odst. 2 se citace § 89 mění na § 90,
v novém § 92 se připojuje odst. 3 tohoto znění:
"(3) Jestliže však do rozsudku, do něhož podal odvolání veřejný žalobce, nepodala také jiná osoba odvolání, zašle okresní soud spisy krajské prokuratuře; to učiní také, bylo-li odvolání podané jinou osobou vzato zpět nebo bylo-li takové odvolání okresním soudem odmítnuto a do odmítnutí nebyla podána stížnost. Setrvá-li krajská prokuratura na odvolání, zašle spisy krajskému soudu, jinak je vrátí okresnímu soudu s podotknutím, že od odvolání upouští. ",
v novém § 95, odst. l se citace § 84 mění na § 85 a v druhém odstavci se slova "proti odsuzujícímu" nahrazují slovy "do odsuzujícího",
v novém § 98, odst. 3 v poslední řádce se za slovo "přísahy" vkládá čárka,
v novém § 105, odst. l se slova "proti každému pravomocnému" nahrazují slovy "do každého pravomocného" a v poslední řádce slovo "proti" slovem "do",
v novém § 106, odst. 2 se slova "Proti výměře nahrazují slovy "Do výměry" a v předposlední řádce slovo "Proti" slovem "Do",
v novém § 107, odst. 2 se slovo "Na" nahrazuje slovem "Do",
v novém § 110 nadpis zní:
"Řížení o přestupcích a přečinech",
dosavadní ustanovení tohoto paragrafu se označuje jako odst. l a číslování se nahrazuje
písmeny a) až h) a počáteční velká písmena malými písmeny a tečky se nahrazují středníky,
k tomuto paragrafu se připojuje další odstavec tohoto znění:
,, (2) Ustanovení odstavce l, písm. f) lze užít i v řízení o přečinech, jde-li o případ jednoduchý",
v novém § 112, odst. l, písm. f) se škrtá slovo "o" a citace § 85 se nahrazuje § 86, pod písm. g) se slovo "proti" nahrazuje slovem "do", v odst. 2 se zkratka "odst. " nahrazuje slovem "odstavci",
v novém § 114 se slova "proti rozsudkům" nahrazují slevy "do rozsudků",
v novém § 115 se odst. l nahrazuje ustanovením tohoto znění:
"(1) Ustanovení § 126, odst. 2. trestního řádu č. 119/1873 ř. z. a ustanovení § 238, odst. 2 trestního řádu zák. čl. XXXIII/1896, ve znění zákona ze dne 1. července 1927, č. 107 Sb., se mění a zní:
"Jde-li o posudek znalců lékařů, může být v takovém případě vyžádán posudek lékařské fakulty některé tuzemské university. ",
v odst. 4 se v nově upraveném § 12, odst. 2 za slovo "vše" vkládá čárka a v nově upraveném § 13 se slovo "Na" nahrazuje slovem "Do" a slova "u ministerstva" slovy "k ministerstvu",
odst. 5 se škrtá a dosavadní odst. 6 se mění na odst. 5, slova "Výkon správní a strážní služby ve vězeňských ústavech. " připojená k novému § 116 přesunují se jako nadpis k novému § 117,
v novém § 117 se škrtají slova "ozbrojený a stejnokrojem opatřený",
v novém § 127 se citace "113/1942" nahrazuje citací "113",
v novém § 128 se citace § 126 mění na citaci § 127,
nový § 130 zní:
"§ 130.
Změny v příslušnosti ve věcech disciplinárních.
Disciplinární řízení, a ukládání disciplinárních trestů kancelářským pomocným silám (část prvá vládního nařízení ze dne 7. července 1926, č. 113 Sb., o úpravě služebních a platových poměrů státních zaměstnanců v pomocné kancelářské službě) a ukládání disciplinárních trestů pomocným zřízencům (část prvá vládního nařízení ze dne 7. července 1926, č. 114 Sb., o úpravě služebních
a platových poměrů pomocných zřízenců, ve znění nařízení všech členů vlády ze dne 13. července 1944, č. 156 Sb., o nové úpravě disciplinárního práva pomocných zřízenců a podobných zaměstnanců) náleží v první stolici předsedovi krajského soudu. ",
•v novém § 132, odst. l se slovo "Proti" nahrazuje slovem "Do",
v novém § 133, odst. 2 se nahrazuje slovo "Jednotné" slovem "jednotné",
v novém § 134, odst. 3 se nahrazuje všude slovo "proti" slovem "do" a číslice "3" číslicí "2", v odstavci 4 se nahrazuje slovo "žaloby" slovem "žaloba", slovo "návrhy" slovem "návrh", slovo "proti" slovem "do", slovo "podává" slovem "podávají",
v novém § 136 se připojuje označení,, (3)" před poslední odstavec,
v novém § 137 se slovo "proti" v první řádce druhého odstavce a slovo "proti" v první řádce třetího odstavce nahrazuje slovem "do",
v novém § 138, odst. 2 se slovo "činností" nahrazuje slovem "účinností",
v novém § 139 se v úvodní větě nahrazuje slovo "úřadu" slovem "úřadů", pod č. l slova "proti výměrům" slovy "do výměrů" a stejně pod č. 2, pod č. 3 se nahrazuje slovo.. (zřízeními)" slovem "(zařízeními)", pod č. 4 se nahrazují slova "proti těmto výměrům" slovy "do těchto výměrů" a za slovem "pojišťovna" se vkládá závorka, pod č. 6 se slovo "proti" nahrazuje slovem "do" a pod č. 8 se slovo "tomto" nahrazuje slovem "tom",
v novém § 142 se pod č. 4 za číslicí "114" vkládají tato slova "126, odst. 3 až 5, §§",
pod č. 11 se nahrazuje slovo "jimž" slovem "jímž", pod č. 13 se vypouští slova "odst. l až 4 a 6 až 8, §§" a za číslicí "56, " se vkládají slova "odst. l, §§" za slovy "§ 215 odst. 2, " se vkládají slova "§ 238, odst. 3 až 5", číslice "424" se opravuje na "423" a za touto číslicí se vkládají slova "odst. l až 5 a 7, §§ 424 a",
jako nové ustanovení č. 20 se zařazuje ustanovení tohoto znění "20. ustanovení čl. II, §§ l a 2 zák. č. 107/1927 Sb. ", pročež se další číslování posunuje o jedno číslo,
v novém § 143 se dosavadní ustanovení označuje jako odstavec l a připojuje se další odstavec tohoto znění:
"(2) Ministr spravedlnosti po dohodě s ministrem financí určí, které okresní soudy na Slovensku vykonávají soudní moc jako trestní soudy důchodkové. ",
v novém § 144, odst. 2 se mění citace § 127 na § 128, citace § 138 na § 139 a citace § 141 na § 142,
v důvodové zprávě se v části všeobecné pod č. 4 nahrazuje na dvou místech slovo "povolání" slovem "povolávání", v části k § 11 se v odstavci 2 nahrazuje slovo "Nejvyšší" slovem "Nejnižší", v části k § 25 se slova "§ 140, odst. I" nahrazuje slovy "§ 140, odst. l", v části k §§ 49 až 53 se v odstavci l nahrazují slova "ve kterých" slovy "v kterých" a v odstavci 7 se vypouští slovo "místní", v části k původním §§ 54 až 62 se y odstavci 4 za slovem "takové" přidává čárka, v odstavci 5 se první slovo "Při" nahrazuje slovem "Pro".
V Praze dne 14. prosince 1948.
Dr. Bartuška v. r., předseda.
Dr. Patschová v. r.,
zpravodajka.
II.
Rozpočtový výbor projednal ve své schůzi dne 15. prosince 1948 vládní návrh zákona (tisk 160) o zlidovění soudnictví a usnesl se
doporučiti Národnímu shromáždění jeho přijetí ve znění usneseném výborem ústavné-právním.
V Praze dne 15. prosince 1948.
Valo v. r.,
předseda.
Sajal v. r.,
zpravodaj.
Zákon
ze dne .........................1948
o zlidovění soudnictví.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ.
Soudní organisace.
Okresní soudy.
§ 1.
(O Okresní soud se skládá z předsedy okresního soudu, po případě z jeho náměstka, z potřebného počtu dalších soudců z povolání (senátních předsedů okresního soudu a soudců okresního soudu) a soudců z lidu.
(2) Podle potřeby se přidělí okresnímu soudu pomocní soudcové z povolání a soudcovští čekatelé.
(3) Počet soudců z lidu potřebný pro okresní soud určuje předseda nadřízeného krajského soudu.
§ 2.
(1) Okresní soud vykonává soudní moc, pokud zákon nestanoví jinak, v senátech složených ze soudce z povolám jako předsedy senátu a ze dvou soudců z lidu jako přísedících; stanoví-li zákon na čin, který je předmětem trestního řízení, trest smrti nebo trest na svobodě delší deseti let, soudí v senátech složených ze dvou soudců z povolání, z nichž jeden předsedá, a ze tří soudců z lidu jako přísedících.
(2) Soudce z lidu volá k zasedání předseda senátu.
§ 3.
(1) Soudcům z povolání u okresního soudu náleží předsedat senátům, hlasovat v nich nebo vykonávat soudní moc jako samosoudci. Úkony vyšetřujícího soudce a soudce dožádaného vykonává soudce z povolání.
(2) Pomocným soudcům z povolání příslušejí toliko úkony, které neobsahují soudcovského rozhodování; výjimky stanoví zákon.
(3) Soudci z lidu jsou činní jako členové senátu.
Krajské soudy. § 4.
(1) Krajský soud se skládá z předsedy krajského soudu, z potřebného počtu jeho náměstků, z potřebného počtu dalších soudců z povolání (senátních předsedů krajského
soudu a soudců krajského soudu) a soudců z lidu.
(2) Ustanovení § 1, odst. 2 platí obdobně.
(3) Počet soudců z lidu potřebný pro krajský soud určuje předseda krajského soudu.
§ 5.
O) Soudcům z povolání náleží u krajského soudu předsedat senátům, hlasovat v nich nebo vykonávat soudní moc jako samosoudci.
(2) Ustanovení § 3, odst. 2 a 3 platí obdobně.
§ 6.
O) Krajský soud vykonává soudní moc v první stolici, pokud zákon nestanoví jinak, v senátech složených ze soudce z povolání jako předsedy senátu a ze dvou soudců z lidu jako přísedících, v řízení opravném v senátech složených ze dvou soudců z povolání, z nichž jeden předsedá, a ze tří soudců z lidu jako přísedících.
(2) Ustanovení § 2, odst. 2 platí obdobně.
Nejvyšší soud. § 7.
(1) Dosavadní složení nejvyššího soudu se doplňuje o potřebný počet soudců z lidu.
(2) Počet soudců z lidu potřebný pro nejvyšší soud určuje první předseda nejvyššího soudu.
§ 8
(1) Nejvyšší soud vykonává soudní moc, pokud zákonem není stanoveno jinak, v senátech složených ze dvou soudců z povolání, z nichž jeden předsedá, a ze tří soudců z lidu jako přísedících.
(2) Ustanovení § 2, odst. 2 platí obdobně.
§ 9.
O stížnosti pro zachování zákona (§§ 55, 105) rozhoduje nejvyšší soud v senátě složeném ze tří soudců z povolání, z nichž jeden předsedá a ze dvou soudců z lidu jako přísedících.
Soudci z lidu. § 10.
Soudce z lidu u okresního soudu povolává okresní národní výbor, u krajského soudu krajský národní výbor (prozatímní národní výbor), u nejvyššího soudu vláda. Při tom budiž hleděno k tomu, aby bylo možno zachovávat ustanovení § 133.
§ 11.
Za soudce z lidu může být povolán československý občan, který
1. dosáhl věku 30 let, není však starší 60 let,
2. je zapsán ve stálém voličském seznamu,
3. je občansky bezúhonný,
-1. je státně spolehlivý a oddán myšlence lidově demokratického zřízení.
§ 12.
Za soudce z lidu nesmějí býti povoláni soudci z povolání, konceptní úředníci úřadů veřejné žaloby, (veřejní) notáři, advokáti, obhájci ve věcech trestních a duchovní.
§ 13.
Funkce soudce z lidu je občanskou povinností. Lze ji odmítnout nebo se jí vzdát jen z důležitých důvodů. O tom, zda tu takový důvod je, rozhoduje orgán, který soudce z lidu povolal.
§ 14.
Funkční období soudce z lidu trvá dva roky. Dokud nebyli povoláni soudci z lidu pro další funkční období vůbec nebo v potřebném počtu (§§ l, 4, 7), mohou být k výkonu funkce voláni i dosavadní soudci z lidu. Za soudce z lidu, kteří odpadli během funkčního období, povolají se na jeho zbytek další soudci z lidu.
§ 15.
0) Soudci z lidu jsou si při rozhodování rovni se soudci z povolání.
(2) O vyloučení a odmítání soudců z lidu platí ustanovení o vyloučení a odmítání soudců z povolání.
§ 16.
Soudci z lidu vykonají před nastoupením své funkce přísahu do rukou předsedy soudu, u něhož jsou povoláni; znění přísahy upravuje zákon.
§ 17.
(1) Každý, kdo je povolán k výkonu funkce soudce z lidu, je povinen svou funkci konat svě-
domitě a vystříhat se jak při výkonu funkce i jinak v životě občanském všeho, co by mohlo snížit důvěru k soudcovským úředním úkonům nebo vážnost funkce, kterou vykonává.
(2) Soudce z lidu musí zachovávat mlčenlivost o jednání a hlasování u soudu, jichž se přímo nebo nepřímo zúčastnil, a nesmí mimo výkon funkce projevovat názor o projednávaných věcech.
§ 18.
(1) Soudce z lidu budiž odvolán, odpadla li některá z podmínek pro jeho ustanovení (§ 11), nastal li některý z důvodů, pro který nesmí být povolán (§ 12) nebo objeví-li se takový důvod dodatečně; může být odvolán, navrhne-li to předseda soudu v případě, že soudce z lidu porušil opětovně nebo hrubě své povinnosti (§ 17).
(2) Odvolat soudce z lidu náleží orgánu, který jej povolal.
§ 19.
Nároky soudců z lidu na náhrady hotových vydání spojených s výkonem funkce a na jiné náhrady upraví vláda nařízením.
§ 20. úřady veřejné žaloby.
(1) V sídlech okresních soudů se zřizují okresní prokuratury jako úřady veřejné žaloby první stolice; skládají se z okresního prokurátora a z potřebného počtu jeho náměstků.
(2) V sídlech krajských soudů se zřizují krajské prokuratury jako úřady veřejné žaloby druhé stolice; skládají se z krajského prokurátora a z potřebného počtu jeho náměstků.
(3) Okresní prokuratury jsou podřízeny krajským prokuraturám a spolu s nimi ministru spravedlnosti.
(4) Kancelářské práce okresních a krajských prokuratur vykonává potřebný počet kancelářských úředníků, kancelářských pomocných sil a zřízenců přikázaných okresní prokuratuře předsedou okresního soudu a krajské prokura túře předsedou krajského soudu.
§ 21.
Systemisace služebních míst soudců z povolání u okresních a krajských soudů a k o nceptních úředníků u okresních a krajských prokuratur.
Služební místa soudců z povolání u okresních a krajských soudů a služební místa kónceptních úředníků u okresních a krajských prokuratur se systemisují takto:
Stupnice
funkčního Systemisovaná místa:
služného:
II. Předsedové krajských soudů v Praze, Brně, Bratislavě a v Košicích.
III. Předsedové ostatních krajských sou-
dů, náměstkové předsedů krajských soudů uvedených v II. stupnici funkčního služného, krajští prokurátoři v Praze, Brně, Bratislavě a v Košicích.
IV. Náměstkové předsedů ostatních kraj-
ských soudů, předsedové okresních soudů s nejméně 8 soudcovskými odděleními, ostatní krajští prokurátoři, náměstkové krajských prokurátorů uvedených v III. stupnici funkčního služného, okresní prokurátoři v sídlech okresních soudů, jejichž předseda je v IV. stupnici funkčního služného.
V. Předsedové ostatních okresních soudů, předsedové senátů krajských a okresních soudů, náměstkové ostatních krajských prokurátorů, ostatní okresní prokurátoři, náměstkové okresních prokurátorů uvedených v IV. stupnici funkčního služného.
VI. Ostatní soudci ustanovení u okresních soudů, náměstkové okresních prokurátorů uvedených v V. stupnici funkčního služného.
VIL Ostatní soudci ustanovení u krajských soudů.
§ 22.
Předpisy o úředním oděvu soudců a konceptních úředníků úřadů veřejné žaloby vydá vláda nařízením.
ČÁST DRUHA.
Příslušnost a řízení v občanských věcech právních.
Výkon soudní moci. § 23.
Soudní moc v občanských věcech právních vykonávají okresní soudy, krajské soudy a nejvyšší soud (soudy řádné), pokud výkon této moci není zákonem přikázán soudům zvláštním nebo soudům rozhodčím.
§ 24.
Soudní moc se vykonává ve dvou stolicích. Nad okresním soudem je opravnou stolicí krajský soud, nad krajským soudem nejvyšší soud.
§ 25.
(1) U soudu první stolice vykonává soudní moc soudce z povolání jako samosoudce, jde-li o:
a) zajištění důkazů nebo vydání platebních rozkazů v řízení upomínacím, platebních příkazů v řízení rozkazním a směnečném, soudních výpovědí a příkazů v řízení nájemním (pachtovním);
b) věci knihovní a rejstříkové (firemní);
c) věci soudnictví nesporného s výjimkou rozhodování: o úpravě poměrů soudních chráněnců, o poměru mezi manžely a mezi rodici a dětmi a mezi rodiči navzájem, o nepřípustnosti držení v uzavřeném ústavě a o zbavení svéprávnosti a ve věcech podle zákona na ochranu nájemníků, podle zákona o propůjčování nezbytných čest a podle zákona restitučního;
d) věci exekuční s výjimkou: sporů vzniklých za exekučního řízení nebo z jeho podnětu a rozhodnutí o odkladu exekučních úkonů;
e) prozatímní opatření, pokud o nich nebylo během řízení rozhodnuto senátem;
f) úkony konkursního a vyrovnacího komisaře;
g) úkony soudce dožádaného a z příkazu činného (vyslaného).
(2) Ministr spravedlnosti může nařízením stanovit další věci, v nichž má vykonávat soudní moc soudce z povolání jako samosoudce.
(3) Ustanovení zákona ze dne 27. března 1931, č. 57 Sb., o použití úředníků vyšší pomocné soudní služby u soudů a poručenských úřadů, ustanovení § 4, odst. l dekretu presidenta republiky ze dne 2. října 1945, č. 90 Sb., o úpravě některých organisačních a služebních otázek v oboru soudnictví, a ustanovení § 43, odst. 3 zákona ze dne 12. června 1942, č. 112 SI. z., o organisaci soudů, úřadů veřejné žaloby a soudní správy, zůstávají nedotčena.
§ 26. Porada a hlasování.
(1) Poradu i hlasování řídí předseda senátu.
(2) Soudci z lidu hlasují před soudci z povolání, a to starší před mladšími. Předseda senátu hlasuje naposled.
§ 27. Odmítnutí soudců.
(1) O odmítnutí předsedy okresního soudu rozhoduje předseda nadřízeného krajského soudu, o odmítnutí předsedy krajského soudu rozhoduje první předseda nejvyššího soudu. O odmítnutí jiného soudce rozhoduje předseda soudu, u kterého je soudce činný. O odmítnutí prvního předsedy nejvyššího soudu rozhoduje nejvyšší soud v plenárním zasedání.
(2) Do rozhodnutí o odmítnutí není opravného prostředku.
§ 28. Delegace.
(1) Právo k delegaci přísluší krajskému soudu; má-li však odňatá věc být přikázána soudu v obvodu jiného krajského soudu, přísluší toto právo nejvyššímu soudu.
(2) Na návrh strany nebo účastníka řízení lze delegovat jiný soud i z důvodu vhodnosti. V exekučním, konkursním, vyrovnacím a nesporném řízení lze toto opatření učinit i na návrh soudu.
(3) Vede-li vymáhající věřitel proti témuž dlužníku více exekucí u různých soudů, lze opatření podle odstavce 2 učinit i pro jednotlivé exekuční úkony, pokud povaha exekuce sloučení takových úkonů připouští.
(4) Návrh na delegaci nemá odkladný účinek. Rozhoduje se o něm bez ústního jednání. Soud rozhodující o delegaci může provést před rozhodnutím potřebná šetření.
(5) Do rozhodnutí o delegaci není opravného prostředku.
§ 29.
Právní pomoc na žádost cizozemského soudu nebo úřadu.
(1) Má-li dožádaný soud pochybnosti, zda může být poskytnuta právní pomoc cizozemskému soudu nebo úřadu, oznámí to ministerstvu spravedlnosti, které zařídí, čeho třeba. Opatření ministerstva spravedlnosti je pro dožádaný soud závazné.
(2) Ustanovení odstavce l platí přiměřeně, vzniknou-li z poskytování právní pomoci mezi soudem (úřadem) dožadujícím a dožádaným neshody jakéhokoli druhu.
Věcná příslušnost. § 30.
Pokud tento zákon nestanoví jinak, náležejí před okresní soudy i občanské věci právní při-
kázané podle dosavadních předpisů v první stolici krajským a zemským (hlavním) soudům, pracovním soudům (dále jen pracovní spory) nebo hornickým rozhodčím soudům.
§ 81.
Z občanských věcí právních přikázaných dosud krajským soudům náležejí nadále před tyto soudy jen věci majetkového práva, v kterých jednou stranou (účastníkem) je národní podnik.
Doplnění předpisů o místní příslušnosti.
§ 32.
Jde-li o osoby zaměstnané v místě rozdílném od místa závodu nebo provozovny, je pro pracovní spory místně příslušný i soud, v jehož obvodě je závod nebo provozovna, nebo soud, v jehož obvodě se má nebo měla konati práce nebo platit mzda nebo jiné služební platy.
§ 33.
Tam, kde podle dosavadních předpisů rozhodovalo o určení místní příslušnosti domovské právo strany (účastníka), je příslušný soud v Praze nebo v Bratislavě; je-li tím soudem okresní soud v Praze, je příslušný okresní soud civilní pro vnitřní Prahu.
§ 34.
Poručenský nebo opatrovnický soud přenese svou příslušnost ve věci poručenské nebo opatrovnické na soud nového bydliště nebo pobytu poručence nebo opatrovance, jakmile se o změně jeho bydliště nebo pobytu doví.
§ 35.
Změna jiné příslušnosti.
O odporu proti povolení exekuce nebo exekučního úkonu na základě cizozemského exekučního titulu rozhoduje soud, který exekuci nebo exekuční úkon povolil, usnesením bez ústního jednání.
§ 36.
Spory o příslušnost mezi soudy řádnými a zvláštními a rozhodčími.
Spory o příslušnost mezi řádnými a zvláštními soudy a soudy rozhodčími rozhoduje kraj ský soud, v jehož obvodě mají sídlo; jde-li o spor mezi soudy v obvodech různých kraj-