Národní shromáždění republiky Československé 1948.
I. volební období. 2. zasedání.
186.
Zpráva
výborů hospodářského, ústavně — právního a rozpočtového
k vládnímu návrhu zákona (tisk 147) o některých opatřeních v oboru přímých daní.
L
Hospodářský výbor projednal ve své schůzi, konané dne 13. prosince 1948, vládní návrh zákona (tisk 147) o některých opatřeních v oboru přímých daní a usnesl se doporučiti Národnímu shromáždění jeho přijetí s následujícími opravami tiskových chyb:
V § l, odst. l ve třetí řádce se nahrazuje číslice "1947" číslicí "1927",
v § 2, odst. l ve čtvrté řádce se nahrazuje slovo "slovenského" slovem "Slovenského",
v § 9, odst. 2 v sedmé řádce se nahrazuje slovo "vydány" slovem "vydány",
v témže paragrafu, odst. 4 ve čtvrté řádce za slovem "tantiém" se vkládá čárka a
v odstavci 6 téhož paragrafu ve třetí řádce za slovem "daně" se též vkládá čárka.
V Praze dne 13. prosince 1948.
Jura v. r.,
místopředseda.
Dr. Hobza v. r.,
zpravodaj.
II.
Ústavně-právní výbor projednal ve své schůzi, konané dne 14. prosince 1948, vládní návrh zákona (tisk 147) o některých opatře-
ních v oboru přímých daní a usnesl se doporučiti Národnímu shromáždění jeho přijetí ve znění usneseném výborem hospodářským.
V Praze dne 14. prosince 1948.
Dr. Bartuška v. r., předseda.
Dr. Vácha v. r., zpravodaj.
III.
Rozpočtový výbor projednal ve své schůzi dne 15. prosince 1948 vládní návrh zákona (tisk 147) o některých opatřeních v oboru pří-
mých daní a přijal jej ve smyslu usnesení výboru ústavně — právního a výboru hospodářského.
V Praze dne 15. prosince 1948.
Valo v. r.,
předseda.
Souček v. r.,
zpravodaj.
Zákon
ze dne..............................................1948
o některých opatřeních v oboru přímých daní.
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Zvláštní ustanovení o daňové
povinnosti v pohraničním
území.
(1) Ministr financí upraví vhodným způsobem podle zásad zákona ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb., o přímých daních, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících (dále jen "zákon o přímých daních"), daňovou povinnost poplatníků v pohraničním území za kalendářní roky 1943 až 1945 v případech, v nichž z jakéhokoliv důvodu nebylo možno stanoviti tuto povinnost podle ustanovení oddílu III, odst. l dekretu presidenta republiky ze dne 13. října 1945, č. 97 Sb., kterým se mění a doplňují ustanovení o zvláštní dani výdělkové, jakož i za kalendářní rok 1943 a na berní roky 1944 a 1945 v případech, kdy daňovou povinnost poplatníků v pohraničním území nebylo možno stanoviti z jakéhokoliv důvodu podle ustanovení čl. 11, odst. 2 a 3 dekretu presidenta republiky ze dne 13. října 1945, č. 99 Sb., o úpravě přímých daní za kalendářní roky 1942 až 1944 a o úpravě poplatků a daní obchodových.
(2) Použití fondů a reserv, které utvořili poplatníci v pohraničním území v době nesvobody, nemá vlivu na základ přímých daní, a to bez rozdílu, byly — li fondy a reservy zdaněny, čili nic.
§ 2.
Daňové závazky náležející ke konfiskovanému majetku.
(1) Ministr financí může vybrati od Národního pozemkového fondu (na Slovensku od
pověřenectva zemědělství a pozemkové reformy — Slovenského pozemkového fondu) a od Fondu národní obnovy bez dalšího vyměřování přímé daně, připadající na důchody či výtěžky konfiskovaných majetků, uvedených v odstavci 2, nebo na tento majetek sám, jednotnou částkou, zahrnující všechny tyto daně za celou dobu až do dne rozhodného pro příděl (začlenění, likvidaci) nebo až do převzetí (přechodu) těchto majetků. Tuto jednotnou částku stanoví ministr financí v dohodě s ministry zemědělství a vnitra. Při tom se u přímých daní předepsaných na berní rok 1946 pokládá za daňovou povinnost připadající na dobu před konfiskací v zemích české a Moravskoslezské jedna polovina, na Slovensku jedna čtvrtina, a na dobu po konfiskaci v zemích České a Moravskoslezské jedna polovina, na Slovensku tři čtvrtiny.
(2) Konfiskovanými majetky se rozumějí majetky konfiskované dekretem presidenta republiky ze dne 21. června 1945, č. 12 Sb., o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa, dekretem presidenta republiky ze dne 25. října 1945, č. 108 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy, a nařízením předsednictva Slovenské národní rady ze dne 27. února 1945, č. 4 Sb. n. SNR, po případě nařízením Slovenské národní rady ze dne 23. srpna 1945, č. 104 Sb. n. SNR, o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel slovenského národa, ve znění nařízení Slovenské národní rady ze dne 14. května 1946, č. 64 Sb. n. SNR, a ze dne 19. prosince 1947, č. 89 Sb. n. SNR.
s
Fondy podle § 2 vládního nařízení ze dne 16. listopadu 1939, č. 7 Sb. z roku 1940, o přechodných opatřeních u daně důchodové, všeobecné a zvláštní daně výdělkové.
§ 3
(1) Fondy, utvořené v obchodních obdobích 1939 (1939/1940) až 1942 (1942/1943) jako odčitatelná položka podle § 2, odst. l vl. nař. č. 7/1940 Sb., se dodatečně zdaní, jestliže á pokud nebyly v den vyhlášení tohoto zákona již pravoplatné zdaněny a pokud jich nebylo použito do konce obchodního období 1946 (1946/1947):
a) k 50% mimořádným odpisům (§ l vl. nař. č. 7/1940 Sb. ) investic pořízených do konce obchodního období 1942 (1942/1943) a
b) kromě toho u poplatníků daně důchodové a všeobecné daně výdělkové k 10% mimořádným odpisům (§ 10, odst. 2 zákona o přímých daních) investic pořízených po obchodním období 1942 (1942/1943), avšak nejpozději do konce obchodního období 1946 (1946/1947).
(2) Dodatečné zdanění fondů podle odstavce l se provede samostatnými platebními rozkazy na daň důchodovou a všeobecnou výdělkovou nebo na zvláštní daň výdělkovou na berní rok 1944 bez ohledu na to, zda povinnost k některé z těchto daní zanikla před 81. prosincem 1943 (bilančním dnem obchodního období 1942/ 1943), a to pro všechny úložky najednou podle jejich bilančního úhrnu vykázaného v účetní závěrce za obchodní období 1942 (1942/1943). Tento bilanční úhrn se upraví
a) zvýšením o příděly fondu z čistého zisku obchodního období 1942 (1942/1943),
b) snížením o částky fondu použité na mimořádné odpisy uvedené v odstavci l, písm. a) a b) a provedené v obchodních obdobích 1943 (1943/1944) až 1946 (1946/1947),
c) snížením o částku všeobecné daně výdělkové připadající na takto stanovený základ daně důchodové a všeobecné daně výdělkové po odpočtu této daně. Platby na tuto všeobecnou výdělkovou daň nejsou odčitatelné podle § 15, č. l, písm. e) zákona o přímých daních.
(3) Pro základ daně důchodové společníků (podílníků) společností (sdružení osob) se rozdělí bilanční úhrn úložek uvedený v odstavci 2 podle poměru podílů společníků na výtěžku společnosti (sdružení osob) za obchodní období, v němž úložka do fondu byla zřízena.
Součet těchto poměrných částek tvoří základ daně důchodové společníka na berní rok 1944 podle odstavce 2.
(4) Zanikla-li povinnost poplatníka k dani důchodové jeho úmrtím před 31. prosincem 1943 (bilančním dnem obchodního období 1942/1943), vyměří se důchodová daň podle odstavce 2 pozůstalosti bez rozdílu, zda pozůstalost byla již odevzdána či nikoliv.
(6) Při zdanění fondu podle předchozích odstavců se přihlíží u poplatníků daně důchodové a všeobecné daně výdělkové k poměrům rozhodným pro zdanění podle stavu, který tu byl koncem obchodního roku 1943 (1942/ 1943), po případě, zanikla-li daňová povinnost dříve, podle stavu při jejím zániku.
(6) Zdanění fondů podle odstavců l až 4 nepodléhá promlčení podle § 277 zákona o přímých daních.
(7) Poplatník je povinen oznámiti příslušné berní správě nekolkovaným podáním do 30 dnů ode dne vyhlášení tohoto zákona výši částek, zvyšujících a snižujících základ daně podle odstavce 2, věty druhé.
(8) Daň vyměřená podle odstavců 2 až 4 je splatná do 30 dnů ode dne doručení platebního rozkazu.
§ 4. Daň z fondů uvedených v § 3 se vyměří:
1. U poplatníků daně důchodové sazbou podle § 18 zákona o přímých daních, ve znění zákona ze dne 20. prosince 1945, č. 161 Sb., jímž se mění některá ustanovení o dani důchodové.
2. U poplatníků všeobecné daně výdělkové sazbami podle § 57 zákona o přímých daních platnými pro berní rok 1944. Místo přirážek svazků lidové správy se vybere k dani náhradní přirážka 800%. Dělba daně se neprovede; o předpisu daně platí ustanovení § 8,
3. U poplatníků zvláštní daně výdělkové, kteří • zásadně podléhali na berní roky, pro které byly úložky do fondů uznány za odčitatelnou položku,
a) sazbě podle § 83, odst. l zákona o přímých daních.... sazbou 45%,
b) sazbě podle § 83, odst. 5 zákona o přímých daních.... sazbou 35%,
c) sazbě podle § 83, odst. 6 zákona o přímých daních.... sazbou 40%
úhrnné výše nezdaněných fondů, zjištěné podle § 3, odst. 2. K těmto daňovým sazbám se nevybírají žádné přirážky.
§ 5. Vzájemné pojišťovny.
(1) U vzájemných společností pojišťovacích, jimž byla vyměřena v zemích české a Moravskoslezské na berní rok 1942 a na Slovensku na berní rok 1945 zvláštní daň výdělková sazbami podle § 83, odst. 7 zákona o přímých daních, činí zvláštní daň výdělková na každý z berních roků 1946 a 1947 v zemích České a Moravskoslezské 150% úhrnného předpisu zvláštní daně výdělkové s přirážkami na berní rok 1942, na Slovensku 150% úhrnného předpisu zvláštní daně výdělkové s přirážkami na berní rok 1945.
(2) Zvláštní daň výdělková podle odstavce l je splatná, pokud nebyla zcela uhrazena čtvrtletními splátkami, nejpozději do 30 dnů ode dne vyhlášení tohoto zákona.
§ 6. Odměny národních správců.
(1) Odměny národních (dočasných) správců jsou odčitatelné od základu daně důchodové, všeobecné daně výdělkové a zvláštní daně výdělkové spravované majetkové podstaty do jejich úředně stanovené výše.
(2) Odměny národních (dočasných) správců nepodléhají dani z tantiém podle § 183 zákona o přímých daních.
§ 7. Cenové rozdíly.
(1) Částky, odvedené poplatníky daně důchodové, všeobecné daně výdělkové nebo zvláštní daně výdělkové podle příslušných předpisů nebo podle úředních příkazů vydaných na podkladě zákonného ustanovení jako cenové rozdíly státní správě nebo do zvláštních k tomu zřízených fondů, jsou odčitatelnou položkou při zjišťování základu těchto daní.
(2) částky přijaté z prostředků vybraných podle odstavce l jsou u příjemce součástí dani podrobeného důchodu a výtěžku na příslušný berní rok.
§ 8.
Zrušení dělby všeobecné daně výdělkové.
(1) Všeobecná daň výdělková předepíše se celá v berní obci poplatníkova bydliště (sídla).
(2) U společenských podniků, jejichž společníci bydlí v různých berních obcích v obvodu téhož vyměřovacího úřadu, předepíše se celá všeobecná daň výdělková v berní obci, kterou
určí. vyměřovací úřad. Byla-li však příslušnost vyměřovacího úřadu stanovena podle ustanovení § 249, odst. l, písm. b),. věty druhé zákona o přímých daních, předepíše se celá všeobecná daň výdělková v berní obci, v níž má bydliště společník, podle něhož byla příslušnost stanovena.
§ 9.
Rozpočtová dělba výdělkových daní.
(1) U poplatníků, kteří mají bydliště nebo sídlo v zemích české a Moravskoslezské a kteří měli v obchodním období pro zdanění rozhodném jednu či více provozoven téhož podniku také na území Slovenska, a u poplatníků, kteří mají bydliště nebo sídlo na Slovensku a kteří měli v obchodním období pro zdanění rozhodném jednu či více provozoven téhož podniku také v zemích české a Moravskoslezské, dělí se vyměřená všeobecná nebo zvláštní daň výdělková způsobem v dalších odstavcích uvedeným.
(2) U dolů, továren nebo jiných výrobních podniků se určí pro výrobu 60% částka vyměřené daně a pro obchodní činnost 40% částka daně. částka daně připadající na výrobu, se rozdělí v poměru služebních platů a mezd zaměstnanců včetně jejich tantiém, jež byly v rozhodném obchodním období vydány úhrnem jednak v provozovnách v zemích české a Moravskoslezské, jednak v provozovnách na Slovensku. Částka daně, připadající na obchodní činnost, se rozdělí podle hrubé tržby, dosažené úhrnem jednak v provozovnách v zemích české a Moravskoslezské, jednak v provozovnách na Slovensku.
(3) U obchodních podniků se rozdělí vyměřená daň podle poměru hrubé tržby dosažené jednak v provozovnách v zemích české a Moravskoslezské, jednak v provozovnách na Slovensku. Stejným způsobem se rozdělí daň u podniků železničních, plavebních a leteckých. Nelze-li hrubé tržby připadající na provoz těchto podniků jednak v zemích české a Moravskoslezské, jednak na Slovensku stanoviti číselně podle provozoven, rozvrhne se hrubá tržba podle poměru kilometrové délky tratí probíhajících těmito územími.
(4) U bankovních a ostatních peněžních (úvěrních) podniků, se rozdělí vyměřená daň v poměru služebních platů a mezd zaměstnanců včetně jejich tantiém, jež byly v rozhodném obchodním období vydány úhrnem jednak v provozovnách v zemích české a Moravskoslezské, jednak v provozovnách na Slovensku.
(5) U pojišťovacích podniků se rozdělí vyměřená daň podle poměru ročních ryzích prémií (po srážce nahrazených prémií — bonus) dosažených úhrnem jednak v provozovnách v zemích české a Moravskoslezské, jednak v provozovnách na Slovensku.
(6) Provozuje-li poplatník podniky, pro které platí podle odstavců 2 až 5 různé zásady dělby daně, rozvrhne se úhrn daně, předepsané poplatníku na každý druh těchto podniků podle poměru ryzího výtěžku v nich dosaženého; není-li možno ryzí výtěžek vyšetřiti nebo není-li ryzí výtěžek základem daně, podle poměru základního kapitálu v nich užívaného (§ 83, odst. 10 zákona o přímých daních) nebo kapitálu v podniku trvale na zisk uloženého (§ 57, odst. 7 cit. zák. ), a není-li ani to možno, podle jejich vzájemného hospodářského významu.
(7) Dělba daně se provede tím způsobem, že se část daně připadající úhrnem na provozovny v území, na němž má poplatník bydliště nebo sídlo, předepíše celá u berního úřadu příslušného podle § 8 tohoto zákona nebo podle § 84 zákona o přímých daních a část daně připadající na provozovny v druhém území se předepíše celá u berního úřadu, v jeho obvodu leží obec, ve které jest provozovna. Měl-li podnik na tomto druhém území více provozoven, předepíše se celá na ně připadající část daně u berního úřadu, v jehož obvodu leží jedna z těchto provozoven; tento berní úřad určí berní správa na návrh poplatníkův.
§ 10. Daň domovní.
(1) Byla-li budova podrobená dani domovní zničena válečnými událostmi, odepíše se na poplatníkovu radost z domovní daně předepsané na berní rok, v němž byla budova zničena, část připadající na dobu ode dne zničení budovy do konce tohoto roku. Na příští berní rok se domovní daň již nepředepíše. žádost možno podati do 30 dnů ode dne vyhlášení zákona u příslušného vyměřovacího úřadu.
(2) Všechna dočasná osvobození budov patřících k majetku uvedenému v § 2, odst. 2 od daně domovní se zrušují počínajíc berním rokem 1948.
§ II.
Nedoplatky přímých daní z doby poplatníkovy persekuce.
(1) Zaplacení nedoplatků na přímých daních (všeobecné daně výdělkové, zvláštní daně výdělkové, daně rentové, domovní, pozemkové a důchodové), jež byly vyměřeny z výtěžků, požitků či důchodů podniku nebo jiného majetku za dobu, po kterou ani poplatník ani jeho dědicové nemohli pod tlakem okupace nebo národní, rasové nebo politické persekuce obstarávati osobně ani svými zástupci správu podniku nebo jiného majetku, lze od poplatníka nebo jeho dědiců požadovati jen do výše, o kterou se za dobu, po kterou správu neobstarávali, zvýšila hodnota podniku nebo jiného majetku, při čemž se vezme zřetel na náhradu škody nebo ušlého zisku.
(2) Ustanovení odstavce l platí obdobně též pro daň z obratu.
Účinnost a provedení. § 12.
Podle ustanovení § 6 se postupuje již při vyměření daní na berní rok 1946, podle ustanovení § 7 při vyměření daní na berní rok 1947 s výjimkou výdělkových a hospodářských společenstev v oboru výživy, u nichž se postupuje podle § 7 již při vyměření daní na berní rok 1946, podle ustanovení § 8 při vyměření daní na berní rok 1947 a podle -ustanovení § 9 u všeobecné daně výdělkové na berní rok 1947 a u zvláštní daně výdělkové na berní rok 1946.
§ 13.
Tento zákon nabývá účinnosti, pokud z jednotlivých jeho ustanovení neplyne jinak, dnem vyhlášení; provede jej ministr financí.
Státní tiskárna v Praze — 0447-48