Národní shromáždění republiky Československé 1948.
I. volební období. 2. zasedáni
184.
Společná zpráva
výborů branného a bezpečnostního, ústavně-právního a rozpočtového
k vládnímu návrhu zákona (tisk 158) o národní bezpečnosti.
Branný a bezpečnostní výbor projednal ve své schůzi konané dne 14. prosince 1948 vládní návrh zákona (tisk 158) o národní bezpečnosti,
ústavně-právní výbor ve své schůzi konané dne 14. prosince 1948 a
rozpočtový výbor ve schůzi dne 15. prosince 1948.
Ve vládním návrhu učinil výbor branný a
bezpečnostní a výbor ústavně - právní změny. Rozpočtový výbor schválil osnovu zákona ve znění přijatém výborem branným a bezpečnostním a výborem ústavné-právním.
Všechny tři jmenované výbory doporučují Národnímu shromáždění upravený návrh zákona ke schválení tak, jak je zřejmý z připojeného celkového znění, které je nerozlučnou součástí této zprávy.
V Praze dne 15. prosince 1948. Za výbor branný a bezpečnostní:
Dr. Klinger v. r.,
místopředseda.
Kašpárek v. r.,
zpravodaj.
Za výbor ústavně-právní:
Dr. Bartuška v. r.,
předseda.
Dr. Kokeš v. r.,
zpravodaj.
Za výbor rozpočtový:
Valo v. r.,
předseda.
Štětka v. r., zpravodaj.
Zákon
ze dne.........................1948
o národní bezpečnosti.
Národní shromážděni republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
Orgány národní bezpečnosti a jejich úkoly.
§ 1.
(1) Chránit lidově demokratické zřízení, střežit státní hranice, zajistit bezpečnost osob a majetku a udržovat veřejný pořádek náleží ministerstvu vnitra a národním výborům.
(2) Při plnění úkolů národní bezpečnosti (odstavec 1) je výkonným orgánem ministerstva vnitra a krajských a okresních (ústředních) národních výborů Sbor národní bezpečnosti (SNB) — dále jen "Sbor".
Sbor a jeho organisace. § 2.
(1) Sbor je jednotný a vojensky organisovaný.
(2) Příslušníci Sboru jsou služebně podřízeni svým velitelům a v poslední stolici ministru vnitra.
(3) Ve Sboru se pečuje o politickou a osvětovou výchovu.
(4) Podrobné organisační a služební předpisy pro Sbor vydá ministerstvo vnitra.
Přijímání a propouštění
ve Sboru.
§ 3,
(1) Sbor se doplňuje přijímáním dobrovolně se hlásících uchazečů; za příslušníka Sboru může být přijat, kdo
a) je československým občanem, je státně spolehlivý, je oddaný lidově demokratickému zřízení a mravně bezúhonný,
b) překročil 18. rok věku,
c) je duševně a tělesně způsobilý a
d) má vojenský výcvik, konat službu vojenskou se zbraní nejméně po tu dobu, kterou stanoví branný zákon pro pravidelnou presenční službu.
(2) Podmínka uvedená v odstavci l, písm. d) se netýká žen. Ministerstvo vnitra může od této podmínky upustiti u mužů, kteří podle konečného rozhodnutí odvodní komise nebyli odvedeni k vojenské službě.
(3) Ministr vnitra může v dohodě s ministrem národní obrany doplnit Sbor vojenskými osobami v činné službě.
(4) Ministr národní obrany v dohodě s ministrem vnitra může se souhlasem vlády přiděliti Sboru vojenské osoby v činné službě; tyto vojenské osoby mají po dobu svého přidělení obdobná práva a povinnosti jako příslušníci Sboru (§§ 9 a 10).
§ 4.
Důstojnictvo Sboru se doplňuje ze zvlášť spolehlivých a lidově demokratickému zřízení oddaných československých občanů, kteří vyhovují ostatním podmínkám § 3, odst. l a 2 a kteří prokázali schopnosti k zastávání velitelské funkce ve Sboru.
§ 5.
(1) Příslušník Sboru se propustí,
a) uznal-li soud v trestním řízení na ztrátu hodnosti;
b) bylo-li vysloveno jeho propuštění v řízení kárném;
c) ukáže-li se dodatečně, že nevyhovuje podmínkám stanoveným v § 3, odst. l, písm. a);
d) bude-li vyhověno jeho žádosti za propuštění.
(2) Z dosavadního veřejného pensijního zaopatření příslušníka Sboru, který byl propuštěn, nevznikají veřejnému zaměstnavateli jiné závazky a propuštěnému příslušníku Sboru jiná práva než jak určují ustanovení zákona ze dne 15. dubna 1948, č. 99 Sb., o národním pojištění, týkající se přestupů z národního pojištění do veřejného pensijního zaopatření a naopak, s rozdílem, že se za den přestupu do národního pojištění považuje již den rozvázání služebního poměru propuštěného příslušníka Sboru.
§ 6.
Podrobnější předpisy k ustanovením §§ 3 až 5, jakož i předpisy o služební přísaze, o zkušební době, o propuštěni v této době a o povolení k uzavírání sňatků příslušníků Sboru, vydá ministr vnitra nařízením a to, pokud jde o § 3, odst. 2, v dohodě s ministrem národní obrany.
Právní postavení příslušníků
Sboru při vykonávání služby.
§ 7.
Soudy a úřady veřejné žaloby jsou v oboru trestní pravomoci soudů oprávněny požadovat služby Sboru přímo. V jiných oborech působnosti se soudy mohou dožadovat činnosti Sboru jen prostřednictvím krajských a okresních národních výborů; stejným způsobem dožadují se činnosti Sboru ostatní úřady, ústřední úřady pak prostřednictvím ministerstva vnitra, pokud toto ministerstvo nestanoví jinak. Toliko při nebezpečí v prodlení jsou příslušníci Sboru povinni poskytnout pomoc na přímé dožádání těchto úřadů a orgánů; o provedeném úkonu bude podána bez odkladu zpráva příslušnému národnímu výboru, po případě ministerstvu vnitra.
§ 8.
(1) Příslušníci Sboru jsou povinni vykonati příkazy úřadů a soudů, jež jim byly dány. Jen tehdy, když se příkaz zřejmě příčí jejich služebním povinnostem, nebo když se příkazem nařizuje vykonání činu, jenž je zapověděn trestním zákonem, mají příslušníci Sboru, uváživše všechny okolnosti, upustit od výkonu příkazu, musí však tento případ ihned hlásit svému velitelství.
(2) Za obsah příkazu je vždy odpověden úřad (soud), který jej dal. Příslušníci Sboru jsou odpovědni jen za přesné provádění služby podle příslušných předpisů.
(3) Příslušníci Sboru mají právo žádati písemný příkaz i tehdy, když to zákonem není předepsáno.
§ 9.
(1) Příslušník Sboru má při výkonu služby zákonem stanovená práva stráže civilní i vojenské.
(2) Kdykoliv příslušník Sboru proti někomu služebně zakročuje, má užít. pokud to dovolují okolnosti, slov "jménem zákona". V takovém případě je každý i příslušník vojska, povinen uposlechnouti jeho výzvy.
(3) Nedotčeny zůstávají předpisy o způsobu, jímž příslušník Sboru dává pokyny a výzvy při vykonávání zvláštních služeb (na př. při řízení dopravy nebo při službě letecké).
(4) Příslušník Sboru má právo při vykonávání svých služebních povinností žádat o vhodnou součinnost každý orgán veřejné služby, zvláště jiné útvary strážné, místní národní výbory, úřady civilní a velitelství i úřady vojenské, a v nebezpečí i každého občana.
§ 10.
(1) Příslušník Sboru smí při výkonu služby užít zbraně, šetře opatrnosti podle okolností případu potřebné, jen
a) v případě nutné obrany, aby odvrátil bezprávný útok vedený proti jeho osobě nebo mu bezprostředně hrozící, nebo útok na život jiné osoby;
b) jestliže se nebezpečný zločinec, proti kterému zakročuje, na jeho vyzvání nevzdá nebo se zdráhá opustiti svůj úkryt;
c) nelze-li jinak překonati odpor směřující k zmaření jeho služebního výkonu;
d) aby zamezil útěk nebezpečného zločince, jehož nemůže jiným způsobem zadržeti;
e) aby odvrátil nebezpečný útok, který ohrožuje střežený objekt, po marné výzvě, aby bylo upuštěno od útoku;
f) v celním pohraničním pásmu, jestliže osoba po opětovné výzvě se nezastaví, snaží se uniknout a nemůže být jinak zadržena;
g) při výkonu služby letecké, aby přinutil k přistání letadlo, které neuposlechne nebo zřejmě nehodlá uposlechnout výzvy k přistání, dané podle platných předpisů;
h) při výkonu bezpečnostní služby na hraničních vodách, aby přinutil k přistání plavidlo, které neuposlechne nebo zřejmě nehodlá uposlechnout výzvy k přistání, dané podle platných předpisů.
(2) Zakročují-li příslušníci Sboru semknuté pod jednotným vedením a velením platí o užití zbraně příslušné předpisy pro vojsko.
§ 11.
Příslušníci Sboru podléhají vojenské trestní pravomoci a vojenským trestním zákonům. Pro příslušníky Sboru platí vojenský služební řád, pokud nedojde s hlediska služby Sboru k jiné úpravě zvláštními předpisy, a kárné a kázeňské předpisy vydané pro Sbor.
Poměr Sboru k branné moci. § 12.
(1) O důležitých otázkách organisace Sboru, pokud mají význam pro obranu státu, o tom,
jak mají být příslušníci Sboru vystrojeni, vyzbrojeni a jak mají být vycvičeni k vojenským úkolům, a o součinnosti Sboru s brannou mocí rozhoduje ministr vnitra v dohodě s ministrem národní obrany.
(2) Za branné pohotovosti státu přechází část příslušníků Sboru, určená dohodou ministrů vnitra a národní obrany, pod přímé velení vojska.
(3) Příslušníci Sboru nebo útvary (jednotky) Sboru mohou být za účelem součinnosti s vojenskými velitelstvími nebo výcviku v polní bezpečnostní službě povoláváni ministerstvem národní obrany po dohodě s ministerstvem vnitra k vojenské službě, po případě podřízeni přímému velení vojska.
(4) Příslušníci Sboru podřízení přímému velení vojska (odstavec 2 a 3) podléhají vojenským předpisům.
§ 13.
(1) Příslušníci Sboru jsou na roven postaveni osobám vojenským stejné hodnosti.
(2) Příslušníci Sboru jsou, s výhradou ustanovení § 12, odst. 2 a 3, po dobu své činné služby ve Sboru zproštěni služby vojenské.
§ 14.
(1) Pro přechodné ubytování příslušníků Sboru v případě jejich soustředění platí předpisy o přechodném ubytování vojska.
(2) Stálé ubytování Sboru upraví ministr vnitra nařízením. Nežli se tak stane, postupuje se přiměřeně podle dosavadních předpisů.
Jiné bezpečnostní orgány. § 15.
(1) Působnost jiných úřadů a orgánů v oboru národní bezpečnosti, než které jsou uvedeny v § l, odst. l, stanovená dosavadními předpisy, zůstává nedotčena. Tyto jiné úřady a orgány mohou zřizovat výkonné bezpečnostní orgány jen podle zákonných předpisů.
(2) Místní národní výbory nemohou napříště zřizovat a udržovat bezpečnostní Sbory pro své všeobecné úkoly národní bezpečnosti. Nedotčeno však zůstává jejich právo zřizovat a udržovat bezpečnostní orgány pro zvláštní úkoly, jako polní a lesní hlídače. Ministr vnitra stanoví nařízením, v jakém rozsahu a jakým způsobem má Sbor spolupůsobit při úkolech národní bezpečnosti, které spadají do působnosti místních národních výborů.
(3) K ochraně zájmů uvedených v § l, odst. l, mohou být ke službě povoláni dobrovolně se hlásící spolehliví občané, kteří, jsou-li zevně označeni, mají obdobná práva a povinnosti jako příslušníci Sboru (§§ 9 a 10). Zevní označení těchto osob stanoví ministr vnitra nařízením. Ostatní podrobnosti stanoví ministerstvo vnitra.
Ustanovení přechodná
a závěrečná.
§ 16.
(1) Ustanovení tohoto zákona se vztahují na dosavadní Sbor národní bezpečnosti.
(2) Osoby, které se staly členy Sboru podle zákona ze dne 11. července 1947, č. 149 Sb., o národní bezpečnosti, a nebyly před tím odvedeny k vojenské službě, pokládají se za odvedené dnem, kdy byly do bezpečnostního sboru přijaty. Účastníkům národního boje za osvobození se tato služba počítá do presenční služby nebo vojenského výcviku; ostatním členům Sboru se takto započítává pouze služba obdobná službě vojenské. Ministerstvo národní obrany stanoví v dohodě s ministerstvem vnitra podrobnosti k provedení tohoto ustanovení, jakož i způsob, jak bude doplněn vojenský výcvik těchto osob.
(3) Dokud služební poměry, jakož i služební, odpočivné (zaopatřovací) platy příslušníků Sboru a pozůstalých po nich nebudou nově upraveny, platí přiměřeně dosavadní předpisy.
(4) Pokud předpisy vydané podle zákona č. 149/1947 Sb. nejsou v rozporu s tímto zákonem, zůstávají v platnosti.
(5) Pro přechodnou dobu mohou být do Sboru přijati i muži, kteří vyhovují podmínkám pro přijetí do Sboru uvedeným v § 3, odst. l, písm, a) až c), kteří však vykonali pouze část vojenské služby. Podrobnosti určí ministr národní obrany v dohodě s ministrem vnitra.
(6) Podrobnější předpisy k ustanovení odstavce 3 může vláda vydat nařízením, které může svěřit bližší úpravu obecným právním předpisům ministerstva vnitra.
§ 17.
Zrušují se předpisy, které odporují tomuto zákonu, zejména zákon č. 149/1947 Sb.
§ 18.
Dosavadní předpisy o působnosti ministerstva vnitra a národních výborů ve věcech
uvedených v § 1, odst. 1 zůstávají nedotčeny. Vláda může však nařízením přenésti tuto působnost ze stolice vyšší na stolici nižší nebo naopak.
§ 19-
(1) Práce určitého druhu, zejména odborné, kancelářské a manipulační, mohou být ve Sboru vykonávány i zaměstnanci, kteří nejsou příslušníky Sboru. Ministr vnitra přidělí tyto zaměstnance z osobních stavů zaměstnanců státní služby všeobecné správy vnitřní, pokud jsou přiděleni bezpečnostním referátům národních výborů.
(2) Pro tyto zaměstnance se zřizuje jed-
notný osobní stav zaměstnanců správní služby národní bezpečnosti.
(3) Zaměstnance správní služby národní bezpečnosti může ministr vnitra převésti do Sboru, při čemž platí obdobně ustanovení § 16, odst. 5. Při převodu postupuje se obdobně podle vládního nařízení ze dne 12. července 1948, č. 200 Sb., o úpravě některých služebních a platových poměrů členů Sboru národní bezpečnosti.
§ 20.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1949; provede jej ministr vnitra v dohodě se zúčastněnými členy vlády.
Státní tiskárna v Praze. — 6443-48