Národní shromáždění republiky Československé 1948.
I. volební období. 2. zasedání.
165.
Vládní návrh,
kterým se předkládá Národnímu shromáždění republiky Československé
k projevu souhlasu smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci
mezi republikou Československou a Lidovou republikou Rumunskou,
podepsaná v Bukurešti dne 21. července 1948.
Návrh schvalovacího usnesení.
Národní shromáždění republiky československé souhlasí se smlouvou o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi republikou československou a Lidovou republikou Rumunskou, podepsanou v Bukurešti dne 21. července 1948.
Důvodová zpráva.
S Rumunskem byla sjednána mírová smlouva, připravená na pařížské mírové konferenci. Tak se Rumunsko vrátilo do rodiny svobodných národů. Naše dobré styky s nově osvobozeným Rumunskem se slibně počaly rozvíjeti. Při návštěvě rumunské delegace v Československu bylo vydáno společné komuniké československo-rumunské, podle něhož obě vlády uvažují o sjednání Smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi československou republikou a Lidovou republikou Rumunskou. Jednání, jež poté byla vedena mezi oběma státy, vyústila v dohodu o sjednání Smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi Československem a Lidovou republikou Rumunskou. Smlouva byla podepsána dne 21. července 1948 v Bukurešti. Se strany československé ji podepsali před-
seda vlády Antonín Zápotocký a ministr zahraničních věcí Dr Vladimír Clementis a se strany rumunské předseda vlády dr Petru Groza a ministryně zahraničních věcí Ana Paukerová.
Tato smlouva, která byla předběžně schválena vládou v jejích schůzích konaných dne 13. 4. 1948, 4. 5. 1948 a 16.. 6. 1948 se předkládá vládě k projevu souhlasu a podle § 74 odst. l Ústavy Národnímu shromáždění k schválení. Má býti dalším příspěvkem k vybudování bezpečnostního systému Československé republiky. Její ustanovení spočívají na týchž zásadách, jako naše smlouvy s SSSR, Jugoslávií, Polskem a Bulharskem, t. j. čelí proti hrozbě útoku se strany Německa nebo kteréhokoliv jiného státu, jenž by se s ním
přímo nebo nepřímo spojil, předvídají preventivní opatření, která by nastoupila automaticky proti útoku se strany Německa a kte-
réhokoliv jiného státu, který by se s Německem k útočnému činu spojil a předvídají vzájemnou pomoc vojenskou i jinou.
V Praze dne 4. prosince 1948.
Předseda vlády:
A. Zápotocký v. r.
Opis.
SMLOUVA
O PŘÁTELSTVÍ, SPOLUPRÁCI A VZÁJEMNÉ POMOCI
mezi
ČESKOSLOVENSKOU REPUBLIKOU
LIDOVOU REPUBLIKOU RUMUNSKOU
President československé Republiky a Presidium Velkého Národního shromáždění Lidové Republiky Rumunské,
prodchnuti přesvědčením, že utužení přátelství a spolupráce ve všech oborech odpovídá životním zájmům národů československé Republiky a Lidové Republiky Rumunské a že prohloubením jejich vzájemných styků posílí záruky jejich svobody, nezávislosti a rozvoje a zároveň přispěje k upevnění všeobecného míru a bezpečnosti ve smyslu Charty Spojených národů,
opírajíce se o zkušenosti získané v druhé světové válce, kdy imperialistické Německo porušilo politickou nezávislost a územní celistvost obou zemí,
rozhodli se sjednati za tím účelem smlouvu o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci a jmenovali svými zplnomocněnci:
President československé Republiky pana předsedu vlády Antonína Zápotockého a pana ministra zahraničních věcí dra Vladimíra Clementise;
Presidium Velkého Národního shromáždění Lidové Republiky Rumunské pana předsedu vlády dra Petra Grozu a ministryni zahraničních věcí, paní Anu Paukerovou,
kteří, vyměnivše si své plné moci a shledavše je v dobré a náležité formě, dohodli se na těchto ustanoveních;
článek 1.
Vysoké smluvní strany se zavazují, že učiní společně všechna opatření ve své moci, aby znemožnily jakoukoliv novou hrozbu útoku se strany Německa nebo jiného státu, který by se s ním přímo nebo jakkoliv jinak spojil.
Vysoké smluvní strany zdůrazňují své rozhodnutí zúčastniti se všech mezinárodních akcí, jež směřují k zajištění míru a mezinárodní bezpečnosti a účinně přispějí k uskutečnění tohoto vznešeného cíle.
Článek 2.
Kdyby jedna z Vysokých smluvních stran byla zapletena do ozbrojeného konfliktu s Německem, které by se pokusilo obnoviti svou útočnou politiku nebo s jinými státy, které by se s Německem spojily v jeho útočné politice přímo nebo jakkoliv jinak, poskytne jí druhá Vysoká smluvní strana neprodleně vojenskou nebo jakoukoliv jinou pomoc všemi prostředky, které má po ruce.
článek 3.
Vysoké smluvní strany budou se radit o všech vážných mezinárodních otázkách, které se týkají zájmů obou zemí, nebo zachování míru a mezinárodní bezpečnosti.
článek 4.
Vysoké smluvní strany se zavazují, že nes jedna jí žádného spojenectví a nezúčastní se žádné akce, které by byly namířeny proti druhé Vysoké smluvní straně.
Článek 5.
Vysoké smluvní strany učiní veškerá opatření k rozvoji co nejužší hospodářské a kulturní spolupráce.
Článek 6.
Tato smlouva nabývá účinnosti ihned po podpisu a bude ratifikována v době co nej-
kratší. Ratifikační listiny budou vyměněny v Praze co možná nejdříve.
Tato smlouva zůstává v účinnosti po dobu dvaceti let ode dne podepsání. Jestliže žádná z Vysokých smluvních stran nesdělí dvanáct měsíců před uplynutím dvacetiletého období, že si přeje, aby se účinnost této smlouvy skončila, prodlužuje se její účinnost po každé o pět dalších let tak dlouho, dokud jedna z Vysokých smluvních stran dvanáct měsíců před uplynutím běžícího pětiletí písemně neoznámí svůj úmysl její účinnost ukončit.
čemuž na svědomí zmocněnci podepsali tuto smlouvu a připojili k ní své pečeti.
Smlouva byla sepsána ve dvou vyhotoveních, každé v jazyce českém a rumunském, při čemž obě znění mají stejnou platnost.
V Bukurešti dne 21. července 1948.
ZA
ČESKOSLOVENSKOU REPUBLIKU
Předseda vlády: Antonín Zápotocký v. r.
Ministr zahraničních věcí: Dr. Vladimír Clementis v. r.
ZA LIDOVOU REPUBLIKU RUMUNSKOU
Předseda vlády.
Dr. Petru Groza v. r.
Ministryně zahraničních věcí: Ana Pauker v. r.
Státní tiskárna v Praze. - 6267-48.