K § 130.

Obdobně soustřeďuje se u krajských soudů i kárné řízení v I. stolici proti úředníkům soudcovským. Tato pravomoc náležela až dosud zemským soudům jako kárným.

K § 131.

Dosavadní trojinstanční pořad ve věcech notářských zkracuje se shodně se základní zásadou dvojinstančnosti na dvě stolice.

K části šesté. K § 132 násl.:

Ustanovení tato nepotřebují zvláštního odůvodnění, protože plynou z povahy věci. Výslovně by se bylo zmíniti jen o tom, že § 133, odst. 5 má na mysli případy soudní-příslušnosti stanovené na př. v § 3 zák. č. 76/1946 Sb. V § 141 se odstraňují i takové předpisy, které se už na nové poměry nehodí, takže otázky bude třeba v dohledné době znovu opravit (na př. zák. č. 112/1872 ř. z. ), nebo proto, že jsou v rozporu s ústavou (na př. po účinnosti § l, odst. 2 ústavy nelze už pokládat za platný § 70 j. n. ), anebo konečně proto, že jde o přežitky, někdy dokonce o anachronismy (§§ 68, 71, 72 j. n. ). Ustanovení § 575, odst. 3 c. ř. s. se ruší z toho důvodu, že tyto lhůty nebude zpravidla lze dodržovat vzhledem k ustanovení § 37 zák. č. 138/ 1948 Sb. Pokud jde p účinnost, třeba poznamenat, že by nebylo účelné stanovit den počátku účinnosti zákona tak, aby vstoupil v život před účinností zákona o nové územní organisaci okresních a krajských soudů. Tato nová územní organisace závisí však od stanovení obvodů okresních národních výborů v rámci

rozdělení správních krajů. Proto stanoví účinnost tohoto zákona ministr spravedlnosti nařízením, stejně jako i účinnost samostatného zákona o nové územní organisaci krajských a okresních soudů.

Prováděním tohoto zákona vzniknou výdaje povahy jednorázové a výdaje povahy trvalé.

Výdaje jednorázové mají opět buď povahu výdajů provozních nebo investičních.

Mezi výdaje povahy provozní patří jednak náhrady stěhovacích výloh a odlučné zaměstnanců, - jakož i výdaje spojené s přeložením soudů, úřadů veřejné žaloby a věznic. Roku 1949 budou to patrně převážně výdaje na odlučném, v menší míře výdaje na náhradách cestovních výloh, na nájemném, dopravném, na udržování místností, na spotřebě provozních potřeb atd. v návrhu rozpočtu na rok 1949 počítá ministerstvo spravedlnosti s výdaji z titulu reorganisace, které se odhadují nejméně na 30 mil. Kčs, a to již také s přihlédnutím k úsporám, které nová soudní organisace přinese (na př. zjednodušení organisace, zavedení dvojinstančního postupu, omezení krajských soudů toliko na místa nově zřizovaných krajů a j. ).

Výdaje povahy investiční "budou zejména ve vězeňství. Tyto několikamilionové výdaje (o jejichž rozsahu není zatím možno získati přesnější obraz) nebudou však moci být roku 1949 vynakládány, ježto nejsou rozpočtově zajištěny, vzhledem k pevně stanovené a neměnné kvótě na investice, v které není k nim přihlíženo.

Pokud jde o výdaje povahy trvalé, patří sem výdaje na soudce z lidu, cestovní výlohy, presenční platy, event. náhrady ušlého výdělku. V návrhu rozpočtu na r. 1949 je na náhrady soudcům z lidu vypočtena částka 37, 500. 000 Kčs.

V Praze dne 3. prosince 1948.

Předseda vlády: A. Zápotocký v. r.

Ministr spravedlnosti: Dr. A. Čepička v. r.

Státní tiskárna v Praze. — 6238-48.