Národní shromáždění republiky Československé 1948.
L volební období. 2. zasedání.
154.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne .... 1948,
o zatímním vedení státního hospodářství v počátečním období roku 1949.
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
§1.
Vláda se zmocňuje, aby v době od 1. ledna 1949 do vyhlášení rozpočtového zákona na rok 1949, nejdéle však do 31. března 1949, zatímně vedla státní hospodářství podle státního rozpočtu, připojeného k vládnímu návrhu rozpočtového zákona, kterým se stanoví státní rozpočet na rok 1949.
§ 2.
(1) Po dobu zatímního vedení státního hospodářství mohou býti uskutečňovány jen výdaje na úkoly plynoucí ze zákona nebo založené na právních titulech a na úkoly, jež vyžaduje nerušený chod veřejné správy a státních podniků.
(2) Investiční výdaje mohou býti v téže době uskutečňovány jen v rámci prováděcích plánů prvního pětiletého hospodářského plánu rozvoje československé republiky (dále jen "prováděcí plány").
(3) Stavební investice a koupě nemovitostí státem prováděné nebo podporované mohou býti uskutečňovány jen po předchozím projednání po stránce odborné (technické a technickohospodářské) s ministerstvem techniky, po případě s ministerstvem dopravy. Projednání s ministerstvem techniky není třeba, jde-li o stavební investice a koupě nemovitostí prováděné vojenskou správou nebo státními podniky československá pošta nebo Státní lesy a statky. (4) Potřeba na investice svazků lidové správy bude uhrazována v téže době ze státních prostředků, pokud nestačí vlastní prostředky těchto svazků. Tyto investice mohou býti uskutečňovány jen podle prováděcích plánů. Svazky lidové správy nejsou oprávněny sjednávati zápůjčky na úhradu svých investic.
§3
(1) Poukazovací úřady sestavují a předkládají nadřízenému ústřednímu úřadu čtvrtletní Výkazy předpokládaných výdajů a příjmů, rozdělené na jednotlivé měsíce.
(2) ústřední úřad prozkoumá a upraví tyto výkazy a sestaví též výkaz o svých předpokládaných výdajích a příjmech. Po projednání s ministerstvem financí sestaví ústřední úřad úhrnný výkaz a zašle jej ministerstvu financí.
(3) Poukazovací úřady sestavují obdobně výkazy o výsledcích hospodaření za uplynulé čtvrtletí a předkládají je nadřízenému ústřednímu úřadu, ministerstvu financí a nejvyššímu účetnímu kontrolnímu úřadu.
(4) Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně jednak pro fondy určené ministrem financí, jejichž rozpočty jsou připojeny k rozpočtům jednotlivých kapitol a pro účelové jmění podle předpisů o podpoře při včleňování do práce a pro fond rodinných přídavků, jednak pro státní podniky.
(5) Ministr financí
a) určí lhůty k předkládání výkazů uvedených v předchozích odstavcích a jejich formu a blíže upraví postup při jejich projednávání;
b) upravuje výši předpokládaných výdajů uve-
děných ve výkazech podle odstavců l, 2 a 4.
(6) Ministr vnitra učiní v dohodě s ministrem financí obdobná opatření pro obor svazků lidové správy.
§ 4.
Vláda se zmocňuje, aby nařízením upravila úrokování a umořování československého vnitřního státního dluhu, sjednaného do 31. prosince 1945, po případě též dluhů, sjednaných držiteli výkonné moci v době nesvobody na území československé republiky. Pokud nedojde k této úpravě, koná se uvedená služba podle předpisů platných pro rok 1948.
§5.
Ministr financí se zmocňuje, aby v období zatímního vedení státního hospodářství v roce 1949 podle tohoto zákona
a) opatroval peněžité prostředky přechodnými zápůjčkami k vyrovnání přechodných schodků, vyplývajících z časové neshody mezi příjmy a výdaji;
b) opatřil úvěrovými operacemi částku potřebnou k úhradě státních výdajů nekrytých státními příjmy;
c) provedl úvěrové operace potřebné k prolongaci, konversi nebo zaplacení vnitřních i zahraničních dluhů, jakož i k uhrazení výdajů spojených s těmito úvěrovými operacemi;
d) vydal bezúročné a na viděnou splatné státní dluhopisy podle dohody ze dne 22. července 1944 o Mezinárodním měnovém fondu, vyhlášené pod č. 68/1946 Sb., a podle dohody ze dne 22. července 1944 o Mezinárodní bance pro obnovu a rozvoj, vyhlášené pod č. 69/1946 Sb.;
e) provedl úvěrové operace ke splnění závazků, jež vyplývají ze státních dluhopisů vydaných podle ustanovení písm. d) nebo podle obdobných zmocňovacích předpisů v letech minulých.
§6.
Výdaje i příjmy za dobu zatímního vedení státního hospodářství jest po vyhlášení rozpočtového zákona, kterým se stanoví státní rozpočet na rok 1949, definitivně zúčtovati na vrub, po případě ve prospěch tohoto rozpočtu.
§7.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1949 s výjimkou ustanovení § 3, které nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej všichni členové vlády.
3
Důvodová zpráva.
Státní rozpočet nejen představuje jednu z hlavních složek prvního pětiletého hospodářského plánu rozvoje československé republiky, ale je též jedním z nejdůležitějších instrumentů, zaručujících řádné splnění jeho úkolů a ovlivňujících podmínky pro toto splnění.
Plánování podle pětiletky vyžaduje, aby státní rozpočet byl co nejreálnější. Toho ovšem lze docíliti jen tehdy, je-li sestavován teprve ke konci předchozího roku, aby bylo možno použíti dat za uplynulá tři čtvrtletí běžného roku. Pak ovšem není technicky možné, aby státní rozpočet byl ústavně projednán včas tak, že by bylo lze podle něj od 1. ledna rozpočtového roku hospodařiti. Ježto rok 1949 je prvním rokem pětiletky, přikládá se jeho reálnosti tím větší důležitost a nezbývá proto, než zmocniti vládu k prozatímnímu hospodaření.
Za podklad k prozatímnímu hospodaření bude — podle § l osnovy — vzat návrh státního rozpočtu na rok 1949, schválený vládou a předložený k ústavnímu projednání Národnímu shromáždění. Tento postup je odůvodněn též tím, že návrh státního rozpočtu na rok 1949 je vypracován podle nového rozpočtového schématu a je tudíž účelno v zájmu zjednodušení účtování, aby zmíněný návrh byl vzat za podklad hospodaření i v době provisoria.
Je přirozeno, že po dobu provisoria bude třeba výdaje státní správy omeziti — podle §2 — jen na ty, které jsou nezbytně nutné; proto ostatní výdaje, zejména podle volné úvahy, budou odsunuty až do doby, kdy bude možno hospodařiti podle ústavně schváleného rozpočtu. Investice budou prováděny jen podle operativních plánů pětiletky.
V návrhu rozpočtového zákona na rok 1949 se zavádějí čtvrtletní výkazy o předpokládaných výdajích a příjmech, jakož i obdobné výkazy o skutečných výsledcích hospodaření za uplynulé čtvrtletí. Z důvodů plánování není možno s realisací tohoto námětu čekati až do doby schválení rozpočtového zákona, nýbrž je třeba, aby tento postup byl zaveden již od 1. ledna 1949. Proto se do § 3 osnovy zákona o rozpočtovém provisoriu přejímají příslušná ustanovení z návrhu rozpočtového zákona na rok 1949. Celý pětiletý hospodářský plán bude zpracován na podkladě plánování pro jednotlivá léta a prováděcí (operativní) plány jednotlivých let vyžadují plánování na kratší časové úseky, t. j. zejména na čtvrtletí. Jest samozřejmé, že — jestliže hospodaření veřejné správy (t. j. státu, státních podniků a orgánů lidové správy) tvoří podstatný úsek pětiletého hospodářského plánu — i veřejná správa se musí přizpůsobiti potřebám plánování. Financování pětiletého plánu vyžaduje čtvrtletní plánování, rozložené na jednotlivé měsíce, kontrola plánů pak zkoumání, zda a do jaké míry se plán splnil.
K § 4 se podotýká: Dluhová služba vnitřního státního dluhu jest upravena vládním nařízením ze dne 3. prosince 1946, č. 229 Sb., vydaným na základě zmocnění uvedeného v čl. V, odst. l finančního zákona ze dne 29. března 1946, č. 59 Sb., kterým se stanoví státní rozpočet na rok 1946. Podle této úpravy zúrokuje se předválečný dluh sazbou nepřevyšující 3 1/2% a dluh z doby nesvobody sazbou nepřevyšující 3%. Úmor těchto dluhů se zatím nekoná. Dluhová služba půjček sjednaných po osvobození se koná podle smluvních podmínek. Účinnost tohoto vládního nařízení, vydaného původně pro rok 1946, byla postupně finančními zákony prodloužena též na rok 1947 a 1948, kdy §em 14 vládního nařízení ze dne 4. května 1948, č. 100 Sb. bylo doplněno zejména ustanovením, podle něhož byla rozšířena jednoroční výplata úroků ze státních emisních půjček též na Slovensko. Jde vlastně o úpravu prozatímní, která bude nahrazena ve vhodné době definitivní úpravou vnitřního státního dluhu. Do té doby dlužno prodloužiti dosavadní, celkem dobře se osvědčující úpravu a proto je třeba, aby předpisy platné v roce 1948 pro dlu-
hovou službu vnitřního státního dluhu byly prodlouženy též na dobu zatímního vedení státního hospodářství.
Ustanovení § 5 poskytuje ministru financí obvyklá úvěrová zmocnění nutná též v době zatímního vedení státního hospodářství, t. j. zmocnění k úhradě pokladních schodků a k úhradě státních výdajů nekrytých státními příjmy [písm. a) a b)] a pro případ prolongací, konversí nebo splacení, ať by splatnost nastala uplynutím času nebo výpovědí [c)]. K písmenům d) a e) se podotýká: Bezúročné a na viděnou splatné státní dluhopisy se mohou použíti jednak na zaplacení části členské kvóty u Mezinárodního měnového fondu a u Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj, jednak na odčerpání přebytečných hotovostí Mezinárodního měnového fondu v Kčs u Národní banky československé. Ježto naše členská kvóta u Mezinárodního měnového fondu jest již zaplacena, přichází první eventualita v úvahu jen u Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj, zatím co u Mezinárodního měnového fondu je praktickou druhá eventualita. Zmocnění k úvěrovým operacím na splnění závazků vyplývajících z uvedených dluhopisů je nutné, protože jde
o dluhopisy splatné na viděnou, které se nedají honorovati z rozpočtových prostředků, ježto rozpočet s jejich splacením nepočítá.
I když není pravděpodobné, že bychom tyto dluhopisy anebo jich část museli honorovat, jest třeba míti ve formě zmocnění ministra financí kryty závazky, jež jsme převzali.
Ježto definitivní rozpočtový zákon bude míti zpětnou účinnost od 1. ledna 1949, jest třeba ustanovením § 6 pamatovati na to, aby výdaje i příjmy z doby rozpočtového provisoria byly zaúčtovány na definitivní rozpočet.
Zákon o zatímním vedení státního hospodářství nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1949, ale je třeba, má-li býti ustanovení § 3 provedeno již na první čtvrtletí roku 1949, aby ministr financí resp. pokud jde o svazky lidové správy ministr vnitra v dohodě s ministrem financí učinili potřebná opatření (lhůty, forma a způsob projednávání výkazů) ještě před účinností tohoto zákona. To se děje vhodnou formulací §7.
V Praze dne 30. listopadu 1948.
Předseda vlády: A. Zápotocký v. r.
Ministr financí: Dr. Dolanský v. r.
Státní tiskárna v Praze. — 6222-48