(3) Předpokladem plnění pětiletého plánu je také účelná a jednoduchá organisace plánovací služby. Současně s reorganisací ústřední plánovací služby se dobudují její odborové a oblastní složky. Bude se dále pečovat o výchovu dostatečného počtu plánovatelů soustavným národohospodářským školením.
Část pátá. Úkoly pětiletého plánu v oblastech.
Oddíl I. Hospodářský rozvoj oblastí.
§ 29.
(1) Cílem pětiletého plánu je také postupné vyrovnávání hospodářské úrovně oblastí, které bude směřovat k vyváženému rozvoji životní úrovně ve všech oblastech státu.
(2) Takového rozvoje se dosáhne především účelným oblastním rozvrhem výrobních a investičních úkolů pětiletého plánu. Bude přitom nutno
a) umisťovat výrobní a investiční úkoly především do hospodářsky slabých oblastí, pokud by takové umístění neohrozilo splnění pětiletého plánu,
b) využít plně výrobních zařízení ve všech oblastech a umisťovat nová zařízení do oblastí, v nichž je možno co nejvíce využít místních zdrojů (pracovních sil, surovin, energií, dopravy a pod. ),
c) zabránit soustřeďování výrobních a investičních úkolů v oblastech a výrobních střediscích, pokud by ohrozilo splnění pětiletého plánu,
d) využít v oblastech, kde nejsou dány předpoklady pro rozvoj jiné hospodářské činnosti, všech možností pro účely cestovního ruchu a zotavení pracujících,
e) dbát, aby rozvoj měst a obcí byl plánován podle novodobých zásad jejich budování,
f) provádět soustavný průzkum všech oblastí se zřetelem na jejich hospodářské i přírodní možnosti a na jejich hospodářské a sociální potřeby.
Oddíl II. Hospodářský rozvoj Slovenska.
§ 30.
Urychleného hospodářského rozvoje Slovenska se dosáhne postupnou přeměnou jeho
hospodářské a sociální skladby. Přebudování se bude dít především
a) pokračováním v započaté industrialisaci,
b) zvyšováním produktivity práce v zemědělství,
c) rozšiřováním kádrů kvalifikovaných pracovníků ve všech oborech podnikání, zejména všech kádrů potřebných pro rozvoj výroby průmyslové,
d) intensivním průzkumem všech, zdrojů přírodního bohatství, zejména nerostných ložisek.
§ 31.
Rozvoj výroby a hmotné i kulturní úrovně v období pětiletého plánu se zajistí
1. v průmyslu:
a) stupňováním výroby tak, že se její hrubá hodnota v roce 1953 proti roku 1948 zvýší o 75%,
b) vytvořením asi 90. 000 nových pracovních příležitostí;
2. v zemědělství:
a) stupňováním celkové výroby tak, že v roce 1953 dosáhne její hrubá hodnota 27, 4 miliardy Kčs, čímž se proti roku 1948 zvýší o 37%,
b) stupňováním výroby živočišné tak, že se její hrubá hodnota v roce 1953 proti roku 1948 zvýší o 98% a její podíl na celkové výrobě zemědělské na 42%,
c) racionalisací zemědělské výroby, zvýšenou mechanisací, zvyšováním výnosnosti zemědělské půdy a užitkovosti domácích zvířat, vymezením hranic pastvin a lesů, zavedením účelného hospodaření na plochách určených pro pastviny a zalesněním ploch nevhodných pro zemědělství;
3. ve stavebnictví:
a) stupňováním výroby tak, že její hrubá hodnota v roce 1953 dosáhne 15 miliard Kčs,
b) zvýšením počtu pracujících o 35. 000;
4. v bytové výstavbě a v sociální, zdravotní a kulturní péči:
a) zvětšením bytové plochy novostavbami a rekonstrukcemi o 3, 39 milionu m2,
b) ubytováním v domovech mládeže o 14. 500 osob více, zřízením dětských jeslí s novými 2. 650 lůžky, sezónních útulků pro dalších 5. 000 dětí a školních jídelen pro 70. 000 dětí,
c) rozšířením nemocnic o 3. 400 lůžek, rozšířením odborných léčebných ústavů o 500 lůžek, zřízením nových 420 lůžek v kojeneckých ústavech, zřízením 5 calmettisačních středisk s 250 novými lůžky, vybudováním ústavu pro léčení dětské obrny o 100 lůžek, vybudováním 36 zdravotních středisk a 86 obvodních ústavů národního zdraví,
d) zvýšením počtu učeben o 2. 080; v oboru vysokých škol zejména dobudováním vysokých škol technických v Bratislavě a Košicích, vybudováním lékařské fakulty v Košicích, nových ústavů lékařské fakulty v Bratislavě a hudebního ústavu v Bratislavě.
§32.
(1) K zajištění výrobních úkolů a přeměny hospodářské a sociální skladby se provedou investice v úhrnné hodnotě 96, 2 miliardy Kčs, t. j. 28, 6% investic celostátních.
(2) Z částky 96, 2 miliardy Kčs připadne
a) na průmysl 30, 9 miliardy Kčs, t. j. 23, 4% částky celostátní;
b) na zemědělství 9, 8 miliardy Kčs, t. j. 36, 5% částky celostátní;
c) na stavebnictví 1, 6 miliardy Kčs, t. j. 34, 8% částky celostátní;
d) na dopravu 13, 9 miliardy Kčs, t. j. 26, 3% částky celostátní;
e) na bytovou výstavbu 13, 7 miliardy Kčs, t. j. 34, 9% částky celostátní;
f) na obchod a cestovní ruch, na péči sociální, zdravotní, na národní pojištění, jakož i na péči kulturní 10, 9 miliardy Kčs, t. j. 32, 5% částky celostátní;
g) na silnice a mosty, vodohospodářské stavby, veřejné stavby pozemní a ostatní investice veřejné správy 15, 3 miliardy Kčs, t. j. 32, 4% částky celostátní.
§33.
Ustanovení § 29 o hospodářském rozvoji oblastí platí také pro hospodářský rozvoj Slovenska podle §§ 30 až 32.
část šestá. Provádění pětiletého plánu.
Oddíl I.
Stanovení prováděcích plánů. § 34.
(1) K provedení pětiletého plánu stanoví vláda usnesením roční, po případě čtvrtletní
prováděcí plány, jimiž urči úkoly připadající na tato období.
(2) Prováděcími plány se zajistí plnění úkolů stanovených v částech druhé až páté tak, aby se všechny složky hospodářství postupně rozvíjely s hlediska pětiletého plánu ve vzájemném souladu a aby se provádění plánu přizpůsobovalo měnícím se okolnostem. Při sestavování prováděcích plánů se přihlédne zejména k tomu, aby byly objevovány a mobilisovány nové reservy a aby se takto působilo k předstižení cílů stanovených v jednotlivých úsecích.
(3) Vláda učiní, přihlížejíc k ustanovením §§ 21 až 33, všechna další opatření potřebná k splnění úkolů, stanovených prováděcími plány.
Oddíl II. Uskutečňování prováděcích plánů.
§35. Účast předsedy vlády.
Předseda vlády si soustavně zjednává přehled o plnění pětiletého plánu a uvádí v soulad správní a hospodářskou činnost ústředních úřadů, směřující k jeho provedení.
§ 36. Úkoly ústředních úřadů.
Ústřední úřady jsou povinny podřídit svou činnost pětiletému plánu, pokud se dotýká jeho plnění. K uskutečnění pětiletého plánu rozvrhnou ústřední úřady nebo úřady (orgány) jimi pověřené ve svých oborech působnosti úkoly stanovené prováděcími plány, nestanoví-li vláda jinak. Ústřední úřady zařídí ve svých oborech působnosti, aby byla učiněna podle příslušných předpisů všechna opatření potřebná k uskutečnění prováděcích plánů.
§37. Úkoly národních výborů.
(1) Národní výbory se účastní na vypracování prováděcích plánů (§ 34). Jsou dále povinny spolupůsobit při provádění pětiletého plánu a v jeho rámci plánují, provádějí a kontrolují hospodářské, sociální a kulturní budování na svém území. Při tom jsou vázány směrnicemi a pokyny nadřízených národních výborů a orgánů.
(2) Při krajských, po případě okresních národních výborech se vybudují orgány oblastní plánovací služby (§ 28, odst. 3), která se
bude při vypracování oblastních plánů opírat o přímou účast a iniciativu pracujícího lidu a národních výborů.
(3) Složení a úkoly organa oblastní plánovací služby upraví vláda nařízením.
§ 38. úkoly občanů a lidových organisací.
(1) Plnění úkolů pětiletého plánu je občanskou povinností a ctí každého jednotlivce, neboť na řádně a poctivě vykonané práci spočívá uskutečnění plánu a tím celkový vzestup hospodářské síly státu a životní úrovně každého občana. Proto je každý, komu připadá jakýkoliv úkol při provádění a plnění pětiletého plánu, povinen vykonávat jej svědomitě a hospodárně podle svých osobních a hospodářských možností. Osoby fysické i právnické jsou povinny přizpůsobit svou hospodářskou činnost pětiletému plánu.
(2) Jednotná odborová organisace se účastní přípravy, provádění a kontroly pětiletého plánu. Podrobnosti upraví vláda nařízením.
(3) Jednotné svazy zemědělců a jejich složky, ústřední rada družstev a jiné široké lidové organisace se přičiňují ve svém oboru působnosti o stupňování úsilí ke splnění pětiletého plánu a o stále hospodárnější plnění jeho úkolů.
Oddíl III. Kontrola plnění pětiletého plánu.
§ 39. Kontrola Národního shromáždění.
Národní shromáždění sleduje provádění a plnění pětiletého plánu výborem, ustaveným pro kontrolu plnění pětiletého plánu, zejména na podkladě zpráv, které mu vláda podává pravidelně čtvrtletně, nebo kdykoliv ji o to výbor požádá.
§ 40. Instanční dozor.
Veřejná správa a národní podniky dozírají, jak složky jim podřízené plní pětiletý plán a činí v mezích své působnosti neprodleně opatření k odstranění zjištěných závad.
Část sedmá. Prováděcí předpisy.
§ 41. Prováděcí nařízení.
(1) Nastane-li podstatná změna v předpokladech, za nichž byl pětiletý plán sestaven,
nebo budou-li toho vyžadovat jiné závažné důvody, může vláda nařízením nově upravit úkoly pětiletého plánu.
(!) Vláda může nařízením vydávat předpisy k provedení tohoto zákona. Zejména může vydat předpisy, jimiž
a) zajistí potřebné suroviny, pomocné hmoty, energii, polotovary, strojní a jiná zařízení a spotřební statky,
b) zajistí potřebné pracovní síly a upraví pracovně-právní poměry s tím souvisící,
c) stanoví podmínky výroby (těžby, zpracování), dodávek, odběru, spotřeby a soutěže a upraví výrobní, dodávkové, odběrní a skladovací povinnosti,
d) zajistí plné využití hospodářských možností ve výrobě, dopravě a oběhu statků, jakož i rozvodu energie,
e) zajistí zvýšení výrobnosti, hospodárnosti a zlepšení jakosti výrobků,
f) zajistí předpoklady pro plnění plánu zahraničního obchodu,
g) zajistí podmínky potřebné pro splnění plánu ve stavebnictví,
h) zajistí získání přehledu o předpokladech a průběhu plnění pětiletého plánu,
i) stanoví zásady pro rozmístění výrobních a investičních úkolů se zřetelem k oblastem,
j) upraví rozvrhování úkolů na, jednotlivé podniky, po případě osoby.
(3) Vládní nařízení podle odstavce 2 mohou svěřit bližší úpravu obecným právním předpisům ministerstev, národních výborů, jakož i jiných úřadů.
(4) Jednotliví ministři mohou k provádění tohoto zákona nařízeními vydávat předpisy, pokud jimi upravují věci uvedené v odstavci 2, písm. a) až j).
(5) Hospodářská opatření obecné povahy, která mohou ústřední úřady činit podle jiných zákonných zmocnění, lze činit jen se souhlasem předsedy vlády, dotýkají-li se přípravy nebo provedení hospodářského plánu.
§ 42. Zmocnění vlády.
(1) Vláda se zmocňuje, aby do 31. prosince 1953 nařízeními činila i taková opatření nutná ke splnění úkolů pětiletého plánu, k nimž by jinak bylo třeba zákona. Tato, nařízení vyžadují souhlasu presidenta republiky, který je spolupodpisuje.
(2) Zmocnění podle odstavce l se nevztahuje:
a) na úpravu poměrů ústavních,
b) na schvalování státního rozpočtu, sjednávání úvěrových operací a úpravu státního dluhu,
c) na úpravu daní, cel, poplatků a jiných veřejných dávek v oboru státní finanční správy a na úpravu státních finančních monopolů,
d) na úpravu věcí měnových.
(3) Vláda je povinna nařízení podle odstavce l předložit do jednoho měsíce ode dne jeho vyhlášení Národnímu shromáždění. Odepře-li je Národní shromáždění při hlasování podle jmen nadpoloviční většinou hlasů všech poslanců schválit, pozbývá nařízení platnosti třicátým dnem ode dne usnesení, nestanoví-li Národní shromáždění lhůtu jinou. Předseda vlády vyhlásí pak bez odkladu ve Sbírce zákonů, že nařízení pozbylo platnosti a od kdy.
§ 43.
Ustanovení § 41, odst. 2 až 5 platí přiměřeně i pro vydávání opatření, jimiž se mají vytvořit předpoklady pro stanovení a provádění hospodářského plánu navazujícího na pětiletý plán.
část osmá. Ustanovení všeobecná a závěrečná.
Oddíl L Ustanovení všeobecná.
§ 44. Ústřední plánovací komise.
Ústřední plánovací komise (§ 7 dekretu presidenta republiky ze dne 25. srpna 1945, č. 63 Sb., o Hospodářské radě) je při provádění pětiletého plánu
a) pomocným orgánem předsedy vlády a vlády při plnění všech úkolů podle tohoto zákona, zejména při přípravě prováděcích plánů (§ 34) a vládních nařízení (§§ 41 a 42), jakož i ve věcech cenových,
b) orgánem, který vykonává působnost Statistické rady státní podle zákona ze dne 28. ledna 1919, č. 49 Sb., o organisaci statistické služby, a podle vládního nařízení ze dne 28. listopadu 1919, č. 634 Sb., o složení, kompetenci a způsobu jednání Statistické rady státní (Statut Statistické rady státní).
§ 45. Směrnice.
Generální sekretariát Hospodářské rady upravuje závaznými směrnicemi postup plánovacích prací, jejich rozsah a způsob jejich provádění.
§ 46. Stálé plánovací ceny.
údaje v penězích v tomto zákoně se rozumějí v cenách ke dni 1. ledna 1948 (stálé plánovací ceny).
§ 47. Jednotný hospodářský rok.
Pro provádění pětiletého plánu, pro potřeby hospodářské statistiky a pro potřeby podnikového početnictví se zavádí jednotný hospodářský rok. Vláda stanoví nařízením jeho počátek a konec, rozdělení na období, jakož i úseky, odvětví a obory, pro které se zavádí. Přitom může upravit dosavadní předpisy o lhůtách.
Oddíl II.
Ustanoveni závěrečná.
§ 48.
Do doby než začnou působit krajské národní výbory v plánování, vykonávají jejich působnost podle tohoto zákona oblastní složky plánovací služby, jejichž sídla, složení a obvody působnosti určí vláda nařízením.
§ 49. Účinnost a provedení.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej všichni členové vlády.
Resoluce výboru zásobovacího:
1. Zásobovací výbor žádá, aby ministerstva zahraničního obchodu a výživy přezkoumala plánovaný dovoz ryb pro rok 1949, který bude v zásobování masem ještě značně obtížný. Dovoz ryb, který je důležitým doplňkem dávek masa, se jeví v roce 1949 nižší než v roce 1948. Pro zvýšení dovozu ryb v tomto roce mluví mimo jiné i ta skutečnost, že je v Československu mnoho krajů chudých na jod a větší spotřeba ryb v těchto krajích je tudíž žádoucí i z důvodů zdravotních.
2. Zásobovací výbor žádá ministerstva průmyslu a zahraničního obchodu, aby přezkoumala množství porcelánových výrobků určených podle pětiletého plánu pro tuzemský trh s ohledem na to, že se tato položka zdá být vzhledem ke stále rostoucím požadavkům hotelnictví a hlavně rekreačních středisk nedostatečná, žádá, aby položka 1. 170 tun těchto výrobků byla zvýšena v roce 1953 na 2 000 tun vzhledem ke shora uvedeným důvodům.
3. Zásobovací výbor doporučuje ministerstvu průmyslu a ministerstvu vnitřního obchodu, aby výroba dětské obuvi byla podstatně rozšířena mimo národní podnik Baťa i na jiné závody..
4. Zásobovací výbor doporučuje, aby byly využity všechny možnosti k chovu ovcí ve formě státních chovatelských stanic, jako pomoc v opatřování surovin textilnímu odvětví z domácích zdrojů i jako cenný příspěvek pro zásobování potravinami. Dále žádá, aby se rychle uvažovalo o možnosti výkrmu hus pro veřejné zásobování u soukromých chovatelů za takové cenové úpravy, jíž by se vyšlo vstříc chovatelům, kteří se pro nedostatek pracovních sil výkrmu věnovat nemohou.
Resoluce výboru sociálně-politického a zdravotnického:
1. Výbor sociálně-politický a zdravotnický žádá ministerstvo zdravotnictví, aby projevilo nejusilovnější snahu a prosadilo na příslušných místech zrušení zákazu přijímání nových sil do státních služeb, pokud jde o sociálně-zdravotní pracovnice. Důvodem pro zrušení zákazu je ta okolnost, že není možno provádět racionální plánovitou preventivní zdravotnickou politiku, i když jsou dány legislativní a finanční předpoklady, nemůže-li stát přijímati do služeb sociálně-zdravotní pracovnice, které by příslušná zdravotnická opatření prováděly.
Zákon ze dne 19. března 1947 č. 49 Sb., o poradenské zdravotní péči a vládní nařízení ze dne 7. září 1948 č. 219 Sb., o ústavech národního zdraví, ukládají okresním národním výborům zřizovati ústavy národního zdraví k provádění veškeré preventivní zdravotní péče. § 8 citovaného vládního nařízení ustanovuje, že ústav národního zdraví má k plnění svých úkolů potřebný počet zaměstnanců odborných a jiných služeb. Tato ustanovení nemohou býti v praxi prováděna pro nedostatek sociálně zdravotních pracovnic, neboť i když se prozatím podařilo vyškolit potřebný počet těchto pracovnic, nemohou býti přijaty, poněvadž platí zákaz o přijímání nových sil do státních a jiných veřejných služeb podle usnesení vlády ze dne 15. února 1946.
Podle ustanovení § 17 odst. l vládního návrhu zákona o pětiletém plánu se počítá sice s vybudováním 129 ústavů národního zdraví (oblastních, okresních a poboček) a s přijetím 2. 800 nových sociálně-zdravotních pracovnic, avšak uvedené vládní usnesení zabraňuje jejich skutečnému přijetí.
Tato resoluce se kryje s doporučením XIII. konference preventivního lékařství, která se konala v září 1948 v Mariánských Lázních.
2. Výbor sociálně-politický a zdravotnický žádá, aby vláda uložila ministerstvu průmyslu, aby zajistilo pro potřebu ministerstva zdravotnictví výrobu roentgenových filmů v množství 10. 000 tuctů měsíčně, což představuje roční náklad asi 40 milionů Kčs. Dále žádá, aby ministerstvo průmyslu v součinnosti s příslušnými ústředními úřady po všech stránkách zajistilo vybudování továrny na výrobu roentgenových filmů, zejména též pokud jde o finanční úhradu na koupi dvou strojů na lití roentgenových filmů, které již byly objednány ve Švýcarsku.
Sociálně-politický a zdravotnický výbor konečně žádá, aby dovozu nutných léčiv a zdravotnických zařízení i nástrojů, které nejsou u nás vyráběny, byla věnována zvýšená péče a aby byly tomuto dovozu přednostně zajištěny potřebné finanční prostředky.
Resoluce výboru hospodářského:
1. V předmnichovském období se velmi zanedbávala mechanisace a modernisace dopravních zařízení. Má-li doprava splnit potřeby našeho hospodářství a úkoly pětiletého plánu, musí se věnovat pozornost a péče výzkumnictví a zlepšovacím návrhům. Hospodářský výbor proto žádá, aby ministerstvo dopravy vybudovalo výzkumnictví pro lepší, rychlejší a hospodárnější rozvoj dopravy.
2. Soustředění výrobních a investičních úkolů pětiletého plánu do oblastí, kde již dnes je velký nedostatek pracovních sil, do míst s přetíženou dopravou, s nedostatkem bytů jakož i sociálních a veřejných zařízení, mohlo by vésti k ohrožení plánu ve výrobě a v provedení investic, a na druhé straně by mohlo ohrozit v těchto oblastech dosažení cíle plánu, to jest zvýšení životní úrovně, při nejmenším ve spotřebě veřejné.
Hospodářský výbor proto žádá, aby vláda učinila opatření, které by zajistilo, že zásady o úkolech pětiletého plánu v oblastech, obsažené v části páté vládního návrhu zákona o pětiletém plánu, budou důsledně uplatněny již při sestavování prováděcích plánů na rok 1949. Hospodářský výbor vznáší tento požadavek především proto, že plánované zvýšení výrobních úkolů v roce 1949 je právě v přeindustrialisovaných oblastech velmi podstatné. Aby byly v těchto oblastech zvládnuty úkoly základní důležitosti, je třeba především plně využít nynějších výrobních zařízení zavedením práce na směny a neprovádět nové investice, vyžadující dalších pracovních sil, nanejvýš v míře bezpodmínečně nutné pro splnění úloh pětiletého plánu. Dále je třeba připravit omezení nebo i přemístění méně důležitých výrob z těchto oblastí do hospodářsky slabých krajů.
Hospodářský výbor upozorňuje, že jak zvládnutí základních úkolů plánu, tak i hospodárnost v investicích neproduktivních vyžaduje, aby u všech výrob, kde je to možné, byly výrobní úkoly zvyšovány především v oblastech hospodářsky slabých s dostatkem pracovních sil, případně i budováním nových závodů.
Hospodářský výbor zdůrazňuje, že je nutno urychleně dobudovat oblastní složky plánovací služby jak ústřední, tak také v oblastech. V ústřední plánovací službě i na příslušných ústředních úřadech je dále nutno zesílit a vybavit orgány, které budou navrhované investice řádně kontrolovat a zaručí důsledné dodržování zásad v zákoně obsažených, pokud jde o hospodárnost a rozmístění investic.
Hospodářský výbor konečně žádá, aby ministerstva průmyslu a sociální péče v součinnosti ministerstva vnitra a za účasti orgánů lidové správy připravila opatření, jimiž by býl v přeindustrialisovaných oblastech zajištěn dostatečný počet pracovních sil pro zvládnutí základních úkolů pětiletého plánu.
3. Hospodářský výbor uvážil
a) důsledky zákazů bytových staveb průběhem války jakož i důsledky zničení bytů přechodem fronty,
b) další bytovou potřebu úměrnou počtu nově uzavíraných sňatků,
c) bytovou potřebou vyvolanou nezbytným tvořením sídlišť pro osazenstvo nově budovaných továren,
d) bytovou potřebu, vzniklou nutným vyřáděním místností, sice dosud používaných k bydlení, ale ohrožujících zdraví,
a shledal, že 9, 7 milionu m2 bytové plochy, která se má získati novostavbami a rekonstrukcemi během pětiletého plánu, nekryje tyto potřeby.
Uznávaje však, že pro dosažení cílů pětiletého plánu je třeba dáti přednost investicím určeným pro výrobu, žádá, aby vláda zabezpečila použití případných materiálových a finančních přebytků nebo úspor v investicích přednostně pro bytovou výstavbu.
4. Hospodářský výbor ocenil zlepšení methody a techniky plánování, k němuž došlo v průběhu dvouletého plánu a zejména při přípravě plánu pětiletého.
Pokládá však za naléhavě potřebné, aby se methoda, technika i organisace plánování dále zdokonalila a zpřesnila tak, že budou plánovány důchody, ceny, daně, spotřeba a obchod, dále výrobní a distribuční náklady, a že se přikročí k sestavování celkových plánů finančních.
Hospodářský výbor proto žádá, aby vláda věnovala zvláštní pozornost urychlenému provedení § 28 vládního návrhu zákona o pětiletém-plánu.