Národní shromáždění republiky Československé 1948.
L volební období. 2. zasedání.
122.
Společná zpráva
výborů zásobovacího, pro kontrolu provádění dvouletého plánu, kulturního, pro řemeslo a obchod, sociálně-politického a zdravotnického, zemědělského, rozpočtového, hospodářského
a ústavně-právního
k vládnímu návrhu zákona (tisk 106)
o prvním pětiletém hospodářském plánu rozvoje
Československé republiky (zákon o pětiletém plánu).
Zásobovací výbor projednal osnovu vládního návrhu zákona (tisk 106) o prvním pětiletem hospodářském plánu rozvoje československé republiky (zákon o pětiletém plánu) ve své schůzi dne 13. října 1948,
výbor pro kontrolu provádění dvouletého plánu ve své schůzi dne 13. října 1948,
kulturní výbor ve své schůzi dne 14. října 1948,
výbor pro řemeslo a obchod ve schůzi dne 14. října 1948,
sociálně-politický a zdravotnický výbor ve schůzi dne 14. října 1948,
zemědělský výbor ve schůzích dne 13. a 15. října 1948,
rozpočtový výbor ve schůzi dne 19. října 1948,
hospodářský výbor ve schůzích dne 20. a 21. října 1948 a
ústavně-právní výbor ve schůzi dne 21. října 1948.
Ve vládním návrhu zákona učinil výbor hospodářský v dohodě s výborem rozpočtovým
změnu v § 24 v odst. (1), kde před číslicí 336, 2 miliardy Kčs vsunul slovo "nejvýše".
V § 27 odst. 2 hospodářský výbor škrtl ve větě druhé tohoto odstavce slovo "hospodářskou".
O těchto změnách a doplňcích bylo dosaženo shody mezi všemi výbory.
Ústavně-právní výbor připomíná k § 38, že mezi široké lidové organisace uvedené v odst. 3 tohoto paragrafu jest počítati Radu československých žen, Svaz české mládeže, Svaz slovenské mládeže, s jejíchž přičiněním o stupňování úsilí ke splnění pětiletého plánu se určitě počítá.
Z diskusí v jednotlivých výborech vyplynul návrh na doplnění důvodové zprávy, který byl schválen na společné redakční poradě předsedů a zpravodajů těchto výborů, která se konala 22. října 1948.
Doplnění důvodové zprávy se vkládá na str. 40 za odst. 5 kap. IV důvodové zprávy, nadepsané "Rozvoj hmotné a kulturní úrovně lidu", a zní:
"I když tedy životní úroveň na konci roku 1948 nedosáhne plně cíle stanoveného dvouletým plánem, je na druhé straně v podstatných směrech vyšší, než byla životní úroveň obyvatelstva a zvláště pracujících před válkou a za války. Jaké byly materiální a sociální předpoklady životní úrovně, z nichž vycházel dvouletý plán?
Za první republiky plnou čtvrtinu až třetinu národa tvořili v krisových letech 1932 až 1935 nezaměstnaní, polozaměstnaní a jejich rodinní příslušníci. Ještě v roce 1937, v nejlepším roce po krisi, bylo úředně hlášeno v zimních měsících skoro 700. 000 nezaměstnaných. Důchod rodin nezaměstnaných, kteří dostávali podporu podle gentského systému, činil v průměru asi 380 Kčs měsíčně. Po šesti měsících se řádná podpora proměnila v podporu v krisi, která byla nižší. Podpora v krisi byla poskytována po tři měsíce. Potom i rodiny odborově organisovaných dělníků dostávaly již jen desetikorunové žebračenky a rozmnožily řady těch nezaměstnaných, kteří od počátku byli odkázáni na tyto nejubožejší podpory. Pětičlenná rodina dostala pak dvě žebračenky a tři poukázky na mléko pro děti. Tu již bylo možno žíti toliko z brambor, neslazené kávy z náhražek a nedostatečného množství chleba.
Nepříliš vyšší životní úroveň mělo v letech 1930—1935 čtvrt milionu dělníků, dělnic a jejich rodinných příslušníků, jejichž denní mzda činila nejvýše 6 Kč, to jest 150 Kč měsíčně (l kg chleba v té době stál 2 Kč). Dalších 1/2 milionů dělníků mělo denní výdělek od 6—10 Kč, to je nejvýše 250 Kč za měsíc. Přes 50% všech nemocensky pojištěných žen nepřekročilo tento výdělek. K těmto kategoriím patřili zejména také zemědělští dělníci, dělníci v textilu, oděvnictví a potravinářství.
Tři až pět milionů lidí (nezaměstnaní, polozaměstnaní a nejhůře placení se svými rodinami) si takto mohlo před válkou opatřit nejvýše polovinu dnešních normálních přídělů potravin, nehledě k ostatním složkám životní úrovně, které byly ještě podstatně nižší. To se jevilo zejména v bydlení: Vagónové a barákové kolonie, ba i skalní obydlí svědčila o tom, jak tehdy nezbývalo téměř nic na placení činže. V téže době bylo tisíce prázdných bytů.
Také existenční základna a životní úroveň drobných živnostníků a zemědělců nebyla, zvláště V době krise příliš vzdálená od těchto námezdně pracujících. V roce 1932 bylo v ČSR zavedeno celkem 1, 575. 000 exekučních řízení a v roce 1937 jich bylo ještě 1, 125. 000; převážná část těchto exekucí postihovala rolníky a živnostníky. Zadlužení rolníků v té době se odhaduje 30 miliardami Kč, t. j. 60 miliardami
Kčs v dnešní hodnotě. Živnostníci byli v témže roce zadluženi 11 miliardami Kč, t. j. 33 miliardami v dnešní hodnotě. V roce 1929 až 1935 bylo 6. 500 konkursů a 15. 000 vyrovnání. Za dvacet let republiky bylo v úpadku na 100. 000 živnostenských závodů.
Roku 1936 připadlo průměrně na jednoho spotřebitele asi 2, 45 kg masa, 14, 4 l mléka, 12, 7 kusů vajec, 9, 75 kg brambor a 2, 25 kg cukru. Ale tato spotřeba byla rozvržena naprosto nerovnoměrně. Hodnotnějších potravin, jako masa, tuků, vajec a mléka mohlo býti spotřebováno v rodinách nejhůře placených dělníků a drobných živnostníků jen čtvrtina nebo i osmina množství, které bylo spotřebováno v rodinách zámožných. Zatím co v rodinách dělníků nižších výdělkových skupin připadlo na l kg masa 8 kg chleba, v rodinách zámožných se spotřebovalo více masa než chleba. Dnes není a v budoucnu nebude nezaměstnaných a není nebezpečí nezaměstnanosti. Dnes již hladových mezd není vůbec.
Mzdy zemědělských dělníků byly
zvýšeny na 500—850%,
mzdy textilních dělníků na více
než 400%,
mzdy žen těchto pracovních odvětví a ve výrobě papíru na 400—700%.
Skutečné výdělky jsou však vzhledem k zavedeným mzdám úkolovým prakticky ještě vyšší. Výdělky kvalifikovaných dělníků v průmyslu se proti době předválečné zvýšily o 420%, výdělky dělníků pomocných se zvýšily na 500%. Významné zvýšení mezd a platů představuji také všeobecné přídavky na děti a úprava daně ze mzdy. Živnostnických a zemědělských konkursů a vyrovnání takřka není. Jenom v českých zemích bylo rozděleno zemědělcům do 28. října 1948 přes 1 1/4 milionů ha půdy. Dokončením pozemkových reforem dostane se zemědělcům celkem na 2 miliony ha zemědělské půdy. Spotřeba není již rozdělována podle majetku, nýbrž především podle práce a s přihlédnutím k potřebám dětí, dorostu a nemocných.
Na tomto pozadí a nejen z kvantitativního, ale i kvalitativního srovnání předválečné hospodářské a sociální situace se jasně jeví dnešní rozvoj hmotné a kulturní úrovně lidu a jeho perspektiva tak, jak je plánována v pětiletém plánu.
Za předpokladu plánovaného vzestupu výroby a produktivity práce bude životní úroveň v letech 1949 až 1953 stoupati jak spotřebou sociální, t. j. péčí o zdraví, sociálními službami a péčí o kulturu, tedy vesměs službami, které poskytuje veřejná správa občanům, aniž za ně přímo požaduje nějakou protihodnotu, tak spotřebou soukromou, t. j. nákupy na trhu. Ve svém úhrnu sociální a soukromá spotřeba, v níž se bezprostředně projeví vzestup životní úrovně, stoupne za předpokladu plánovaného vzrůstu produktivity práce během pětiletého plánu proti roku 1948 průměrně na hlavu o 35%. Plán rozvoje hmotné a kulturní úrovně lidu se stává takto základní součástí pětiletého plánu a představuje podstatný pokrok nejen proti době před válkou, ale i proti dvouletému plánu. Zatím co kapitalismus sociální spotřebu nejen neplánoval, ale přímo ji odsunoval na vedlejší kolej a dával jí ráz pouhého potlačování nejkřiklavějších sociálních nedostatků, v lidové demo-
kracii péče sociální, zdravotní a kulturní je plánovitě zaměřena k zachování a rozvinutí tělesných a duševních schopností všeho obyvatelstva. "
Po této vložce následuje odstavec 7 původního znění kap. IV důvodové zprávy začínající slovy "Význam a váha těchto služeb pětiletého plánu... " a další text beze změny. Na stránce 41 důvodové zprávy se vypouští první dva odstavce, t. j. odst. 10 a 11 původního znění této kapitoly.
Všechny jmenované výbory doporučují Národnímu shromáždění upravený návrh zákona ke schválení i s připojenými resolucemi tak, jak je zřejmý z připojeného celkového znění, které je nerozlučnou součástí této zprávy.
V Praze dne 22. října 1948.
Za výbor zásobovací:
Jungwirthová v. r.,
předsedkyně.
Machačová-Dostálová v. r., zpravodajka.
Za výbor pro kontrolu provádění dvouletého plánu:
Dr. Berák v. r.,
předseda.
Mátl v. r.,
zpravodaj.
Za výbor kulturní:
Koubek v. r., předseda.
Pelikán v. r.,
zpravodaj.
Za výbor pro řemeslo a obchod:
Horn v. r.,
předseda.
Válek v. r.,
zpravodaj.
Za výbor sociálně-politický a zdravotnický:
Mátl v. r.,
předseda.
Kolář v. r., zpravodaj.
Za výbor zemědělský:
Smrkovský v. r.,
předseda.
Volavka v. r., zpravodaj.
Za výbor rozpočtový:
Valo v. r.,
předseda.
Dr. Berák v. r., zpravodaj.
Za výbor ústavně-právní:
Dr. Bartuška v. r.,
předseda.
Dr. Jelínek v. r., zpravodaj.
Za výbor hospodářský:
Jura v. r., místopředseda.
Dr. Mouralová-Úlehlová v. r.,
generální zpravodajka.
Zákon
• ze dne .... 1948
o prvním pětiletém hospodářském plánu rozvoje Československé republiky (zákon o pětiletém plánu).
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
Část první.
Cíl a obsah prvního pětiletého hospodářského plánu.
§ 1.
(1) V letech 1949 až 1953 určuje hospodářskou činnost pětiletý hospodářský plán (dále jen "pětiletý plán"). Jeho hlavním obsahem je výstavba a přestavba československého hospodářství. Jeho hlavním cílem je na podkladě zvýšené produktivity práce dále podstatně zvýšit životní úroveň všech vrstev pracujícího lidu měst i venkova a na této základně upevnit svazek dělníků, rolníků, inteligence a středních vrstev městských.
(2) Pětiletý plán bude důležitým stupněm ve vývoji československé lidové demokracie k socialismu, zejména tím, že zesílí a upevní znárodněný průmysl a dále, že bude stupňovat mechanisaci a elektrisaci zemědělství a tak položí základy pro společensky pokročilejší výrobní formy v tomto hospodářském úseku. Zbývající kapitalistické prvky se budou při tom všem postupně omezovat a vytlačovat ze všech oborů národního hospodářství.
§ 2.
Cíle pětiletého plánu se dosáhne plným a stálým rozvojem výrobních sil tak, aby se národní důchod zvýšil o polovinu. Stálost rozvoje našeho hospodářství a jeho odolnost proti vlivům hospodářských krisí se zabezpečí jeho účelnou výstavbou a přestavbou a prohloubením hospodářských styků a hospodářskou spoluprací se státy s plánovaným hospodářstvím. Tím vším se upevní i obranná síla republiky.
§ 3.
Tento zákon stanoví v dalších částech podrobněji plán rozvoje výroby v jednotlivých hospodářských úsecích (část druhá), plán rozvoje hmotné i kulturní úrovně lidu jako výsledku rozvoje výroby (část třetí), předpoklady splnění pětiletého plánu (část čtvrtá), úkoly pětiletého plánu v oblastech se zvláštním zřetelem ke Slovensku (část pátá) a způsob provádění pětiletého plánu, jakož i kontroly jeho plnění (část šestá).
Část druhá.
Rozvoj výroby.
Oddíl I. Rozvoj průmyslu a řemesla.
§ 4.
Průmyslová výroba bude stupňována tak, že její hrubá hodnota v roce 1953 dosáhne 454 miliard Kčs proti 288 miliardám Kčs v roce 1948, t. j. o 57% více. Přitom se zejména:
a) urychlí rozvoj výroby především v průmyslu hutnickém, v průmyslu kovodělném, zvláště v oboru těžkého strojírenství, dále v průmyslu báňském a chemickém a rozšíří energetická základna vybudováním dalších tepelných a vodních elektráren,
b) vystupňuje výroba stavebních hmot,
c) zvýší výroba zemědělských strojů,
d) rozšíří výroba spotřebních statků.
§ 5.
V průmyslu se v roce 1953 vyrobí:
a) v odvětví báňském především
kamenného uhlí. | 20, 8 milionu tun, |
hnědého uhlí.. | 32, 2 milionu tun, |
koksu ....... | 8, 0 milionu tun, |
surové železné rudy.. | 1, 4 milionu tun; |
hrubá hodnota výroby celého odvětví dosáhne 17, 8 miliardy Kčs proti 13, 2 miliardy Kčs v roce 1948, t. j. o 35% více;
b) v odvětví energetickém především
elektřiny... | 11. 200 milionů kWh, |
plynu.... | 2. 900 milionů m3; |
hrubá hodnota výroby celého odvětví dosáhne 14, 1 miliardy Kčs proti 9, 3 miliardy Kčs v roce 1948, t. j. o 52% více;
| c) v odvětví hutnickém především | |
surového železa... | 2, 7 milionu tun, |
surové oceli ..... | 3, 5 milionu tun, |
válcovaného železa.. | 2, 5 milionu tun; |
hrubá hodnota výroby celého odvětví dosáhne 46, 4 miliardy Kčs proti 31, 2 miliardy Kčs v roce 1948, t. j. o. 49% více;
| d) vodvětví kovodělném: | |
v oboru sléváren veškerých výrobků za | 7, 1 miliardy Kčs, |
přitom odlitků ..... | 0, 6 milionu tun; |
| v oboru těžkého strojírenství | |
veškerých výrobků za | 22, 4 miliardy Kčs, |
přitom lokomotiv ..... | ..... 480, |
železničních vagónů | |
| v jednotkách vagónů nákladních.. 7. 700; | |
v oboru přesného strojire | nství |
| veškerých výrobků za 13, 7 miliardy Kčs, | |
přitom šicích strojů... | .... 155. 000; |
| v oboru všeobecného strojírenství | |
veškerých výrobků za | 6, 2 miliardy Kčs, |
• přitom zemědělských strojů za ...... | 2, 3 miliardy Kčs, |
ústředního vytápění, domovních instalací a armatur za... | 1. 4 miliardy Kčs: |
| v oboru silničních motorových a lehkých vozidel a letadel | |
veškerých výrobků za | 15, 4 miliardy Kčs, |
přitom traktorů ...... | .... 20. 000, |
nákladních a osobních automobilů v jednotkách automobilů nákladních... | .. 24. 000, |
motocyklů.... | .... 75. 000, |
jízdních kol... | .... 330. 000; |
| v oboru ostatního kovového zboží | |
veškerých výrobků za | 9, 2 miliardy Kčs, |
přitom plechového zboží smaltovaného, nádobí a nářadí pro domácnost a kuchyně.. | 19, 0 milionu kg; |
v oboru elektrotechniky veškerých výrobků za | 18, 3 miliardy Kčs, |
přitom elektromotorů do 25 kW | ... 890. 000, |
rozhlasových přijímačů | .... 300. 000, |
telefonních přístrojů. | .... 150. 000; |
| hrubá hodnota výroby celého odvětví kovodělného dosáhne 92, 3 miliardy Kčs proti 47, 8 miliardy Kčs v roce 1948, t. j. o 93% více; | |
| e) v odvětví chemickém především | |
výrobků těžké chemie za ....... | 7, 8 miliardy Kčs, |
přitom dusíkatých hnojiv.. | .. 42. 900 tun, |
fosforečných hnojiv. | .. 68. 000 tun, |
veškerých výrobků pharmaceutických za | 1, 7 miliardy Kčs, |
v tom základních léčiv | 309 000 kg, |
umělé stříže.... | 18. 000 tun, |
umělého hedvábí... | 11. 000 tun, |
mýdla ....... | ...... 53 000 tun; |
| hrubá hodnota výroby celého odvětví dosáhne 35, 1 miliardy Kčs proti 21, 7 miliardy Kčs v roce 1948, t. j. o 62% více; | |
| f) v odvětví sklářském především | |
dutého skla.... | 137. 100 tun, |
plochého skla.... | 113. 700 tun, |
drobného skla.... | .. 9. 500 tun; |
| hrubá hodnota výroby celého odvětví dosáhne 4, 6 miliardy Kčs proti 4, 1 miliardy Kčs v roce 1948, t. j. o 12% více; | |
| g) v odvětví stavebních hmot a keramiky především | |
cementu ...... | 2, 6 milionu tun, |
cihel ....... | 1. 300 milionů, |
tašek ....... | 214 milionů, |
vápna ....... | 1, 3 milionu tun, |
technického porcelánu | 15 milionů kg; |
| hrubá hodnota výroby celého odvětví dosáhne 12, 1 miliardy Kčs proti 7, 6 miliardy Kčs v roce 1948, t. j. o 59% více; | |
| h) v odvětví papírenském především | |
papíru . ..... | 320. 000 tun, |
lepenky ..... | 105. 000 tun, |
buničiny ..... | 320. 000 tun; |
| hrubá hodnota výroby celého odvětví dosáhne 9, 9 miliardy Kčs proti 7 miliardám Kčs v roce 1948, t. j. o 41% více; | |
| i) v odvětví dřevařském především | |
řeziva a pražců.. | 2, 8 milionu m3, |
nábytku bytového za | 1, 3 miliardy Kčs, |
výrobků stavebního truhlářství za.. | 0, 5 miliardy Kčs, |
obchodních dýh a poddýžek. | 15, 2 milionu m2, |
překližek ..... | 111. 500 m3; |
| hrubá hodnota výroby celého odvětví dosáhne 12, 5 miliardy Kčs proti 9, 9 miliardy Kčs v roce 1948, t. j. o 26% více; | |
| j) v odvětví textilním a oděvním především | |
přízí bavlněných... | 114. 200 tun, |
přízí vlněných.... | 41. 800 tun, |
přízí lněných.... nití bavlněných a | 12. 800 tun, |
hedvábných z.. tkanin z bavlny, lnu | 2. 500 tun příze, |
a hedvábí z... | 104. 700 tun příze, |
tkanin vlněných ze.. pleteného a stávkového | 30. 200 tun příze, |
zboží z ..... | 25. 700 tun příze, |
v tom punčoch a ponožek ..... | 79, 0 milionu párů, |
svrchních oděvů pánských a chlapeckých. | 3, 8 milionu, |
svrchních oděvů dámských a dívčích.. | 6, 9 milionu, |
pracovních oděvů.. | 5, 4 milionu, |
pánského a chlapeckého prádla ..... | 19, 4 milionu, |
dámského a dívčího prádla ..... | 6, 5 milionu; |
| hrubá hodnota výroby celého odvětví dosáhne 77, 4 miliardy Kčs proti 46 miliardám Kčs v roce 1948, t. j. o 68% více; | |
| k) v odvětví kožedělném a gumárenském především | |
obuvi kožené.... | 33, 7 milionu párů, |
obuvi lehké vycházkové | 8, 6 milionu párů, |
obuvi gumové... | 30, 2 milionu párů, |
obručí všeho druhu.. | 7, 4 milionu; |
| hrubá hodnota výroby celého odvětví dosáhne 21, 8 miliardy Kčs proti 15, 2 miliardy Kčs v roce 1948, t. j. o 43% více; | |
| 1) v odvětvích grafickém, gramofonovém a filmovém: | |
| v odvětví grafickém výrobků v hrubé hodnotě výroby 4 miliardy Kčs proti 3, 4 miliardy Kčs v roce 1948, t. j. o 18% více; | |
| v odvětví gramofonovém především | |
gramofonových desek | ... 6 milionů; |
| hrubá hodnota výroby celého odvětví dosáhne 660 milionů Kčs; | |
v odvětví filmové celovečerních filmů.. | i m především ..... 56, |
krátkých filmů... | ..... 143; |
| hrubá hodnota výroby celého odvětví dosáhne 575 milionů Kčs proti 370 milionům Kčs v roce 1948, t. j. o 56% více; | |
| m) v odvětví cukrovarnickém především | |
rafinovaného cukru | .. 790. 000 tun, |
melasy ..... | 183. 000 tun; |
| hrubá hodnota výroby celého odvětví dosáhne 10, 2 miliardy Kčs proti 8, 7 miliardy Kčs v roce 1948, t. j. o 17% více; | |
| n) v odvětví lihovar nickém výrobků v hrubé hodnotě výroby 5, 6 miliardy Kčs proti 5, 3 miliardy Kčs v roce 1948, t. j. o 6% více; | |
| o) v odvětví pivovarském a sladařském především | |
piva ...... | 11, 7 milionu hl, |
sladu ...... | 312. 600 tun; |
| hrubá hodnota výroby celého odvětví dosáhne 9, 6 miliardy Kčs proti 5, 7 miliardy Kčs v roce 1948, t. j. o 68% více; | |
| p) v odvětví mlynářském především | |
mlynářských jedlých výrobků pšeničných | .. 600. 000 tun, |
mlynářských jedlých výrobků žitných.. | .. 267. 700 tun; |
| hrubá hodnota výroby celého odvětví dosáhne 4, 7 miliardy Kčs proti 3, 6 miliardy Kčs v roce 1948, t. j. o 30% více; | |
| r) v odvětví potravinářském především | |
umělých jedlých tuků | 70. 000 tun, |
mlékárenského másla. | 48. 700 tun, |
mléčných konserv.. | 13. 700 tun, |
konsumního mléka.. | 1. 125 milionů litrů, |
sýrů ...... | 30. 200 tun, |
masných výrobků za. | 2, 8 miliardy Kčs; |
hrubá hodnota výroby celého odvětví dosáhne 61, 8 miliardy Kčs proti 34, 5 miliardy Kčs v roce 1948, t. j. o 79% více;
| s) v odvětví tabákového zboží a s o 1 i především | |
cigaret ....... | 11. 700 milionů, |
doutníků ...... | 60 milionů, |
dýmkového tabáku... | 3. 700 tun; |
| hrubá hodnota výroby celého odvětví dosáhne 12, 8 miliardy Kčs. | |
§ 6.
O) Řemeslná výroba a činnost bude stupňována tak, že její hrubá hodnota v roce 1953 dosáhne 59 miliard Kčs proti 49 miliardám Kčs v roce 1948, t. j. o 20% více.
(2) Z hodnoty 59 miliard Kčs dosáhne hrubá hodnota řemeslné výroby a činnosti v odvětví:
a) kovodělném | 12, 9 miliardy Kčs, |
b) chemickém | 1, 3 miliardy Kčs, |
c) sklářském | 0, 4 miliardy Kčs, |
d) stavebních hmot a keramiky | 1, 4 miliardy Kčs, |
e) papírenském | 0, 9 miliardy Kčs, |
f) dřevařském | 4, 8 miliardy Kčs, |
g) textilním a oděvním | 10, 6 miliardy Kčs, |
h) kožedělném a gumárenském | 3, 7 miliardy Kčs, |
i) mlynářském | 3, 8 miliardy Kčs, |
j) potravinářském | 16, 1 miliardy Kčs, |
k) řemesel poslužných | 3, 1 miliardy Kčs. |
(3) Družstevnictví v řemeslech bude dále budováno a zlepšováno.
Oddíl II. Rozvoj zemědělství a lesnictví.
§ 7.
Zemědělská výroba bude stupňována tak, že její hrubá hodnota v roce 1953 dosáhne 105 miliard Kčs proti 90, 5 miliardy Kčs za původního plánu výroby na rok 1948, t. j. o 16% více, a proti 76, 3 miliardy Kčs za sníženého plánu výroby na rok 1948, t. j. o 37% více. Přitom se zejména
a) urychlí rozvoj výroby živočišné,
b) bude pokračovat v mechanisaci a elektrisaci zemědělství,
c) umožní zemědělcům používání ušlechtilých osiv a sádí a zajistí dostatečné množství krmiv a umělých hnojiv,
d) vybudují 'vodohospodářská zařízení a rozšíří plochy rybníků,
e) bude podporovat rozvoj všech forem zemědělského družstevnictví.