Národní shromáždění republiky Československé 1948.

I. volební období. 2. zasedání.

120.

Společná zpráva

výboru sociálně-politického a zdravotnického

a výboru ústavně-právního

k vládnímu návrhu zákona (tisk 109)

o táborech nucené práce.

Výbor sociálně-politický a zdravotnický projednal osnovu vládního návrhu zákona (tisk 109) o táborech nucené práce ve své schůzi konané dne 19. října 1948 a ústavné-právní výbor ve své schůzi konané dne 20. října 1948.

Ve vládním návrhu zákona učinil výbor sociálně-politický a zdravotnický změny a doplňky a současně navrhuje přijetí připojené

resoluce. ústavně-právní výbor schválil osnovu ve znění přijatém výborem sociálně-politickým a zdravotnickým.

Oba jmenované výbory doporučují Národnímu shromáždění upravený návrh zákona ke schválení tak, jak je zřejmý z připojeného celkového znění, které je nerozlučnou součástí této zprávy.

V Praze dne 20. října 1948.

Za výbor sociálně-politický a zdravotnický:

Mátl v. r.,

předseda.

Kapoun v. r.,

zpravodaj.

Za výbor ústavně-právní:

Dr. Bartuška v. r., předseda.

Dr. Němec v. r.,

zpravodaj.

Zákon

ze dne . 1948

o táborech nucené práce.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

•

§ 1.

(1) Aby osoby uvedené v § 2 mohly býti vychovány k práci jako občanské povinnosti a aby mohlo býti využito jejich pracovních schopností k prospěchu celku (§ 32 ústavy), zřizují se tábory nucené práce (v dalším jen "tábory").

(2) Tábory zřizuje a spravuje ministerstvo vnitra, které může podle potřeby tuto působnost přenésti na krajské národní výbory.

(3) Pracovních sil zařazených do táborů (§ 2) bude použito pro výkon prací podnikaných státem, národními podniky a svazky lidové správy ke splnění jednotného hospodářského plánu.

§ 2. (1) Do táborů budou zařazeny

a) osoby, které jsou starší 18 let, nepřekročily 60. rok věku a jsou tělesně a duševně způsobilé, ale práci se vyhýbají nebo ohrožují výstavbu lidově demokratického zřízení nebo hospodářský život, zvláště veřejné zásobování, a osoby, které jim to umožňují,

b) osoby pravoplatně odsouzené pro některý

z činů uvedených v zákonu ze dne......

č......Sb., na ochranu lidově demokratické republiky,

zákonu ze dne 13. února 1947, č. 15 Sb., o stíhání černého obchodu a podobných pletich,

zákonu ze dne 13. února 1947, č. 27 Sb., o trestní ochraně provádění dvouletého hospodářského plánu, nebo zákonu ze dne 18. července 1946, č. 165 Sb., o trestní ochraně národních podniků, znárodněných podniků a podniků pod národní správou.

(2) U správních přestupků, u nichž při uložení trestu na svobodě podle dosavadních zákonů mohlo býti vysloveno, že trest na svobodě delší tří měsíců má býti odpykán v donucovací pracovně, bude tento trest vykonán v táboře.

§ 3.

(1) o zařazení do tábora a o době trvání pobytu v něm v případech uvedených v § 2,

odst. l, písm. a) a o době trvání pobytu v případech uvedených v § 2, odst. 1, písm. b) rozhodují tříčlenné komise, jejichž členy a náhradníky jmenují krajské národní výbory.

(2) Do tábora lze zařaditi osoby uvedené v § 2 na dobu od tří měsíců do 2 roků.

§4.

Komise zřízená podle § 3, odst. l může, kde toho povaha případu vyžaduje:

a) zakázati osobě zařazené do tábora po jejím propuštění z něho pobyt v určitém územním okrsku nebo místě nebo mu určiti místo pobytu,

b) naříditi vyklizení bytu zařazené osoby,

c) rozhodnouti, že do živnostenského podniku nebo majetkových podstat zařazené osoby bude zavedena národní správa,

d) rozhodnouti, že zařazené osobě bude odňato živnostenské oprávnění.

§5.

Odvolání podané proti rozhodnutí vydanému podle § 3 nebo § 4 nemá odkladného účinku.

§6.

(1) Komise podle § 3, odst. l může na návrh správy tábora po uplynutí nejméně tří měsíců dobu pobytu v táboře zkrátiti, má-li za to, že zařazená osoba svou pracovitostí a svým chováním dává jistotu, že po propuštění povede pracovitý, spořádaný a bezúhonný život, nebo prodloužiti, nedává-li svým chováním v táboře této jistoty.

(2) Zařazené osoby budou z tábora propuštěny, nehledě k určené době povinného pobytu, stanou-li se trvale tělesně nebo duševně nezpůsobilými k práci a k pobytu v táboře.

§7.

(1) Zařazené osoby jsou povinny konati jim uložené práce, a to jak v táborech, tak mimo ně.

(2) Osoby zařazené do tábora obdrží za práci plat podle pracovního výkonu. Po dobu zařazení nemají nároku na požitky, které by jim jinak příslušely nebo byly poskytovány z důvodu pracovního (služebního) poměru nebo se zřetelem k němu.

(3) Z platu podle odstavce 2 se hradí nejprve náklady pobytu; ze zbytků se uvolní část na výživu příslušníků rodiny, kteří jsou odkázáni výživou na zařazeného a které je povinen podle zákona živit. Zbývající část se zařazenému vyplatí při propuštění z tábora.

(4) Osoby zařazené do táborů podléhají národnímu pojištění.

§ 8.

Osobám zařazeným do táborů dostává se mravní, odborné a osvětové výchovy.

§ 9.

Podrobné předpisy k provedení tohoto zákona, zejména ústavní, kázeňský a výchovný řád pro tábory, jakož i předpisy o jednání komisí, zřízených podle § 3, a o řízení před nimi, vydá ministerstvo vnitra za součinnosti zúčastněných ministerstev.

§ 10.

Do doby, než krajské národní výbory zahájí činnost, vykonává jejich působnost podle tohoto zákona ministerstvo vnitra. Zařazení do táborů vyznačí se poznámkou v rejstříku trestů.

§ 11.

Zrušují se nařízení Slovenské národní rady ze dne 23. března 1948, č. 7 Sb. n. SNR, o zřízení pracovních útvarů, a prováděcí nařízení sboru pověřenců ze dne 23. dubna 1948, č. 18 Sb. n. SNR, k nařízení o zřízení pracovních útvarů. Pracovní útvary zřízené podle těchto předpisů se přeměňují v tábory.

§ 12.

Tento zákon nabývá účinosti dnem vyhlášení; provede jej ministr vnitra v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

Resoluce výboru sociálně-politického a zdravotnického.

Sociálně-politický a zdravotnický výbor doporučuje ministerstvu vnitra, aby pro osoby od 18 do 21 roku byly zřizovány samostatné tábory nucené práce a aby jejich výchově byla věnována obzvláštní péče.

Státní tiskárna v Praze — 5279-48