Národní shromáždění republiky Československé 1948.
L volební období. 2. zasedání.
111.
Vládní návrh,
s
kterým se předkládá Národnímu shromáždění republiky Československé
k projevu souhlasu Úmluva o režimu plavby na Dunaji, podepsaná v Bělehradě dne 18. srpna 1948, se všemi jejími přílohami.
Návrh schvalovacího usnesení.
Národní shromáždění republiky československé souhlasí s Úmluvou o režimu plavby na Dunaji, podepsanou v Bělehradě dne 18. srpna 1948, jakož i s jejími přílohami I a II a Dodatkovým protokolem k této úmluvě, podepsaným v Bělehradě dne 18. srpna 1948.
Důvodová zpráva.
Rada ministrů zahraničních věcí usnesla se v New Yorku 12. prosince 1946, aby byla svolána konference zástupců Svazu sovětských socialistických republik, Velké Britannie, Spojených států severoamerických, Francie, Lidové republiky Bulharské, republiky československé, republiky Maďarské, Lidové republiky Rumunské, Ukrajinské sovětské socialistické republiky a Federativní Lidové republiky Jugoslávie za účelem vypracování nové úmluvy o režimu plavby na Dunaji.
Režim platný dříve pro plavbu na Dunaji byl založen na Mezinárodní úmluvě podepsané
v Paříži dne 23. července 1921 a přestal býti prováděn via facti tím, že Německo započetím druhé světové války zmocnilo se plavby na Dunaji.
Na základě dohody čtyř velmocí pozvala vláda Federativní Lidové republiky Jugoslávie všechny výše uvedené státy do Bělehradu na den 30. července 1948 na zasedání Dunajské konference za tím účelem, aby nová úmluva o režimu plavby na Dunaji byla vypracována. Na základě dohody těchže čtyř velmocí bylo pozváno na Dunajskou konferenci i Rakousko jako pozorovatel s hlasem poradním.
Jednání na Dunajské konferenci v Bělehradě trvalo od 30. července do 18. srpna 1948. Československou delegaci vedl ministr zahraničních věcí.
Československá delegace postupovala v souhlase s delegacemi Svazu sovětských socialistických republik, Ukrajinské sovětské socialistické republiky a lidově demokratických států a bylo dosaženo toho, že nová úmluva o režimu plavby na Dunaji byla přijata sedmi hlasy všech lidově demokratických států, jež jsou zároveň pobřežními státy podunajskými. Přijetím této úmluvy bylo docíleno, že nová Dunajská komise bude sestávati výhradně ze zástupců pobřežních států podunajských a budou tedy o úpravě plavby na Dunaji nadále rozhodovati výhradně státy pobřežní a nikoliv též státy nepobřežní, jako tomu bylo podle staré úmluvy z roku 1921.
Ohledně zvlášť obtížného československomaďarského pohraničního úseku GabčikovoGönyü bylo v dohodě s delegací republiky maďarské dosaženo, že tento úsek byl konferencí uznán za mimořádně obtížný a bylo do úmluvy o režimu plavby na Dunaji pojato ustanovení, že Dunajská komise projedná otázku tohoto úseku a rozhodne, zda by bylo vhodno utvořiti zvláštní říční administraci, nebo zda by dostačovalo užíti ustanovení článku 4 a 34 odst. 2. Úmluvy na onom úseku.
Toto ustanovení nové úmluvy je výhodné pro československo, na němž doposud spočívalo hlavní břemeno udržování tohoto úseku. Měl-li tento úsek býti udržován v dobrém stavu splavnosti, vyžadovaly práce, k tomu cíli potřebné, takových nákladů, jež zdaleka přesahovaly míru toho, co lze rozumně uložiti státům pobřežním, v tomto případě Československu a Maďarsku.
Citované ustanovení úmluvy znamená, že výlohy prací, potřebných k udržování splat-
nosti uvedeného úseku, budou kryty buď zvláštní administrací v rámci jejího samostatného rozpočtu aneb Dunajskou komisí jako takovou v rámci rozpočtu komise. Pro Československo dlužno v tomto ustanovení viděti podstatnou úlevu proti dosavadnímu stavu.
Přijetím nové Úmluvy o režimu plavby na Dunaji byly splněny v plném rozsahu požadavky pobřežních států podunajských, tedy i Československa. Kdežto podle ustanovení staré úmluvy z r. 1921 rozhodovaly o režimu plavby na Dunaji v prvé řadě státy nepobřežní, stává se novou Úmluvou režim plavby na Dunaji věcí států podunajských. Je tím odstraněn nedůstojný stav, který spočíval v tom, že státy, jež v Podunají nejsou, vnucovaly svoji vůli státům podunajským. Podunajské státy budou moci teprve nyní bráti náležitý zřetel na vlastní potřeby. Je to tak i správné, neboť udržování Dunaje vyžaduje velkých obětí, jež musí přinášeti státy pobřežní a je proto spravedlivé, aby pobřežní státy určovaly režim na Dunaji.
Přitom nová úmluva v plném rozsahu respektuje ustanovení, která byla vtělena do mírových smluv s Maďarskem, Rumunskem a Bulharskem, jichž spolusignatářem je i československo. Podle těchto ustanovení je plavba na Dunaji svobodná pro občany, lodi a zboží všech států a občanům, plavidlům i zboží všech států zaručuje se i rovnost nakládání ohledně přístavních poplatků a podmínek pro obchodní plavbu.
Tím, že provádění režimu plavby na Dunaji přejímají do svých rukou jen státy pobřežní, dociluje se správného vyvážení zásady suverenity pobřežních států a zásady svobody plavby.
Novou úmluvou o režimu plavby na Dunaji právem možno označit jako účinný nástroj míru a další stupeň na cestě k posílení a sblížení všech vskutku demokratických a mírumilovných sil světa.
V Praze dne 12. října 1948.
Předseda vlády: A. Zápotocký v. r.
Překlad.
ÚMLUVA O REŽIMU PLAVBY NA DUNAJI.
Svaz sovětských socialistických republik, Lidová republika Bulharská, Republika Maďarská, Lidová republika Rumunská, Ukrajinská sovětská socialistická republika, republika Československá a Federativní Lidová republika Jugoslávie
přihlížejíce k rozhodnutí Rady Ministrů Zahraničních Věcí z 12. prosince 1946, aby byla svolána Konference zástupců v tomto rozhodnutí uvedených států za účelem vypracování nové úmluvy o režimu plavby na Dunaji a
ve snaze zajistiti svobodnou plavbu na Dunaji ve shodě se zájmy a svrchovanými právy podunajských zemí, jakož i posíliti hospodářské a kulturní svazky podunajských zemí mezi sebou a s jinými zeměmi,
rozhodly se uzavříti Úmluvu o režimu plavby na Dunaji a jmenovaly k tomu účelu níže podepsané zmocněnce, kteří po předložení svých plných mocí, shledaných v pořádku a náležité formě, dohodli se o následujícím:
KAPITOLA I.
Všeobecná ustanovení.
Článek 1.
Plavba na Dunaji bude svobodnou a otevřenou občanům, obchodním lodím a zboží všech států na podkladě rovnosti, pokud se týče přístavních poplatků a poplatků plavebních, jakož i podmínek, jimž je podřízena obchodní plavba. Shora uvedených ustanovení nebude však možno použíti na dopravu mezi přístavy téhož státu.
Článek 2.
Režim zřízený touto úmluvou platí pro splavnou část řeky Dunaje od Ulmu k Černému moři přes rameno Sulinské s přístupem k černému moři Sulinským kanálem.
Článek 3.
Podunajské státy se zavazují udržovati svoje úseky Dunaje ve stavu splavném pro říční a na patřičných úsecích, pro námořní lodi, prováděti práce nutné k zajištění a zlepšení podmínek plavby, jakož i nečiniti obtíží nebo překážek plavbě na splavných tocích Dunaje. Podunajské státy budou se raditi o věcech uvedených v tomto článku s Dunajskou komisí (viz čl. 5 níže).
Pobřežní státy mohou podnikati v rámci svých hranic práce k zajištění plavby, jejichž provedení je nutné vzhledem k tomu, že nastaly naléhavé a nepředvídané okolnosti. Státy sdělí Komisi důvody, které vyvolaly tyto práce a předloží stručný popis těchto prací.
Článek 4.
V případě, že některý podunajský stát nebude s to sám podniknouti práce, spadající do jeho územní kompetence a nutné pro zajištění normální plavby, bude povinností tohoto státu dáti je provésti Dunajskou komisí (čl. 5) za podmínek jí určených bez práva svěřiti provedení těchto prací jinému státu, s výjimkou té části říčního toku, která tvoří hranici takového státu. V tomto posledním případě komise určí podmínky provedení těchto prací.
Podunajské státy se zavazují všemožně přispěti Komisi nebo státu provádějícímu zmíněné práce.
KAPITOLA II. Organisační ustanovení.
Část I. Dunajská komise. Článek 5.
Zřizuje se Dunajská komise, v dalším označená "Komise", složená ze zástupců podunajských zemí a to po jednom za každou zemi.
Článek 6.
Komise volí ze svých členů předsedu, místopředsedu a tajemníka na dobu tří let.
Článek 7.
Komise stanoví lhůty svých zasedání a svůj jednací rád. Prvá schůze Komise bude se konati ve lhůtě 6 měsíců ode dne, kdy tato úmluva vstoupí v platnost.
článek 8.
Pravomoc Komise vztahuje se na Dunaj, jak jest definován v článku 2. Do pravomoci Komise spadá:
a) bdíti nad prováděním ustanovení této úmluvy;
b) na základě návrhů a projektů předložených dunajskými státy a zvláštními říčními administracemi (čl. 20 a 21) vypracovati celkový plán velkých prací v zájmu plavby, jakož i provésti všeobecný preliminář výloh spojených s těmito pracemi;
c) prováděti práce v případech předvídaných v článku 4;
d) dávati konsultace a doporučení podunajským státům dotyčné provádění prací uvedených v bodě "b" tohoto článku s přihlédnutím k technickým a hospodářským zájmům, plánům a možnostem dotyčných států;
e) dávati konsultace a doporučení zvláštním říčním administracím (čl. 20 a 21) a prováděti výměnu informací s těmito administracemi;
f) vytvořiti na celém splavném toku Dunaje jednotný systém navigačního dopravního zařízení a stanoviti, s přihlédnutím k zvláštním podmínkám jednotlivých úseků, základní předpisy pro plavbu na Dunaji, vydávati jednotný hydrologický bulletin a krátkodobé i dlouhodobé hydrologické předpovědi pro Dunaj;
i) shromažďovati statistické údaje o plavbě
na Dunaji, pokud jde o otázky spadající
do pravomoci Komise; j) vydávati pro potřebu plavby příručky,
lodivodní a navigační mapy a atlasy; k) sestaviti a schváliti rozpočet Komise, jakož
i stanoviti a vybírati poplatky, o nichž
jedná článek 10.
Článek 9.
Aby mohla plniti úkoly uvedené v předchozím článku, má Komise sekretariát a potřebný
aparát, jejichž personál se přijímá z občanů podunajských států.
Komise sama stanoví organisaci sekretariátu a aparátu.
Článek 10.
Komise sestavuje svůj rozpočet a schvaluje jej většinou hlasů všech členů. Do rozpočtu mají být pojaty výlohy potřebné k udržování Komise a jejího aparátu, které budou kryty příspěvky podunajských států, splatnými každoročně v stejné výši pro každý stát.
Ke krytí výdajů na provádění zvláštních prací, zabezpečujících náležitý stav nebo její zlepšení, Komise může stanoviti zvláštní poplatky.
článek 11. -
Komise činí svá rozhodnutí většinou hlasů přítomných členů, kromě případů zvláště uvedených v této úmluvě (čl. 10, 12 a 13).
Quorum Komise jest 5 členů.
Článek 12.
Rozhodnutí Komise v otázkách zmíněných v bodech b), c), f), g) článku 8 musí býti učiněna většinou hlasů všech členů Komise, aniž by však byl majorisován stát, na jehož území mají býti provedeny práce.
článek 13.
Sídlem Komise je Galac. Komise však může změniti své sídlo usnesením učiněným většinou hlasů všech členů.
Článek 14.
Komise je právnickou osobou podle zákonů státu, v němž má sídlo.
Článek 15.
Ruština a francouzština jsou úředními jazyky Komise.
Článek 16.
Členové Komise a jí zmocnění činovníci požívají diplomatické imunity. Úřední místnosti, archivy a dokumenty všeho druhu, patřící Komisi, jsou nedotknutelné.
Článek 17.
Úředníci Komise, kteří jsou k tomu zmocněni, informují příslušné úřady podunajských států stran porušení plavebních a zdravotních předpisů, jakož i předpisů říčního dozoru, o kterých se Komise dozví. Příslušné úřady
budou povinny se své strany informovati Komisi o opatřeních, která byla učiněna v souvislosti se zmíněnými informacemi o porušení předpisů.
článek 18.
Komise má svoji pečeť a vlajku, která se vztyčuje na úřadovnách a plavidlech Komise.
Článek 19.
Podunajské státy jsou povinny přispěti Komisi, jakož i jejím úředníkům a jejímu personálu v míře potřebné k provádění úkolů, plynoucích jim na základe této úmluvy.
Tito úředníci a tento personál budou míti právo při provádění svého úředního poslání volně se pohybovati na řece a v přístavech v rámci pravomoci Komise s podmínkou, že budou dbáti zákonů dotyčného státu.
Část II. Zvláštní říční administrace.
Článek 20.
Na dolním toku Dunaje (od ústí Sulinského kanálu) do Braily včetně zřizuje se zvláštní říční Administrace k provádění hydrotechnických prací a k regulaci plavby, skládající se ze zástupců přilehlých pobřežních států (Lidové republiky Rumunské a Svazu sovětských socialistických republik).
Tato Administrace působí na základě dohody mezi vládami zemí, které jsou jejími členy.
Sídlem Administrace je Galac.
Článek 21.
V úseku železných Vrat (od Vince po Kostol na pravém břehu a od Moldova Veche po Turnu-Severin na levém břehu Dunaje) zřizuje se zvláštní říční Administrace železných Vrat, skládající se ze zástupců Lidové republiky Rumunské a Federativní Lidové republiky Jugoslávie, k provádění hydrotechnických prací a k regulaci plavby na tomto úseku.
Tato Administrace působí na základě dohody mezi vládami zemí, které jsou jejími členy.
Sídlem Administrace je Oršova a Tekija.
Článek 22.
Dohody o zvláštních říčních Administracích (dále označovaných "Administrace"), zmíněné ve článcích 20 a 21, předkládají se Komisi na vědomí.
KAPITOLA III. Plavební režim.
Část I. Plavba. Článek 23.
Plavba na dolním toku Dunaje a v úseku železných Vrat provádí se v souladu s plavebními pravidly, stanovenými Administracemi příslušných úseků. Plavba na ostatních úsecích Dunaje provádí se v souladu s pravidly stanovenými příslušnými podunajskými zeměmi, jejichž územím protéká Dunaj a v těch úsecích, kde břehy Dunaje patří dvěma různým státům, v souladu s pravidly stanovenými dohodou mezi těmito státy.
Při stanovení plavebních pravidel podunajské státy a Administrace budou dbáti základních ustanovení o plavbě na Dunaji stanovených Komisí.
článek 24.
Lodi, plující po Dunaji, mají — dbajíce pravidel vydaných příslušnými podunajskými státy — právo vstupovati do přístavu, tam prováděti naloďovací a vyloďovací operace, naloďovati a yyloďovati cestující, jakož i zásobovati se palivem, doplňovati běžné potřeby atd.
článek 25.
Přeprava cestujících a zboží v místní dopravě a přeprava mezi přístavy téhož státu nemohou se prováděti loděmi, plujícími pod cizí vlajkou, jinak než v souladu s národními předpisy.
Článek 26.
Zdravotní a policejní předpisy na Dunaji mají se prováděti bez diskriminace a z důvodů národní příslušnosti lodí, místa vyplutí a určení, nebo z jakéhokoli jiného důvodu.
Funkce celního, zdravotního a říčního dozoru na Dunaji vykonávají podunajské státy, které informují Komisi o vydaných jimi pravidlech, aby Komise mohla býti nápomocna k sjednocení celních a zdravotních pravidel a aby mohla provésti sjednocení pravidel říčního dozoru (čl. 8 "g").
Celní, zdravotní a policejní řády mají býti takové, aby nepřekážely plavbě.
•článek 27.
Při průjezdu transitního zboží úseky, na nichž oba břehy řeky Dunaj patří témuž státu, má dotyčný stát právo zapečetiti transitní zboží nebo dáti toto zboží pod kontrolu celního dozoru. Přitom má dotyčný stát právo požadovati od kapitána nebo pozorovatele lodi
písemnou deklaraci jen o tom, převáží-li zboží, jehož dovoz je zakázán dotyčným státem, ale nemá právo zakázati transit tohoto zboží. Tyto formality nemohou býti důvodem ani prohlídky zboží, ani zpomalení transitu. Za předložení nesprávné deklarace odpovídá kapitán nebo pozorovatel lodi podle zákonů států, jemuž deklarace byla učiněna,
Tvoří-li řeka Dunaj hranici mezí dvěma státy, osvobozují se lodi, vory, cestující a transitní zboží od všech celních formalit při plavbě po řece.
článek 28.
Plavidla určená podunajskými státy k službě říčního dozoru (říční policie), jsou povinna nésti svoji státní vlajku a kromě toho býti označena jednotným rozpoznávacím znakem; jejich popis a čísla se sdělují Komisi. Plavba těchto plavidel po Dunaji stejně jako celních plavidel všech podunajských zemí je přípustná pouze v rámci hranic země, pod jejíž vlajkou plavidlo pluje a mimo tyto hranice jedině se souhlasem příslušných podunajských států.
Článek 29.
Lodím plujícím po Dunaji dává se možnost používati jak lodních radiostanic, tak i pobřežních spojovacích prostředků k navigačním účelům.
článek 30.
Plavba po Dunaji je zakázána válečným plavidlům všech nepodunajských států.
Plavba válečných plavidel podunajských států po Dunaji za hranicemi země, pod-jejíž vlajkou plavidlo pluje, může se uskutečniti toliko na základě dohody mezi interesovanými podunajskými státy.
část II. Služba lodivodní. Článek 31.
Na dolním toku Dunaje a v úseku železných Vrat ustavují se sbory lodivodů, podřízené příslušným Administracím (čl. 22).
Pravidla pro lodivodní službu stanoví Administrace v souladu se základními předpisy o plavbě na Dunaji (čl. 8 "f") a oznamují je Komisi.
Článek 32.
•
Provádění lodí na dolním toku Dunaje a v úseku železných Vrat děje se lodivody, kteří jsou členy příslušných lodivodních sborů, nebo lodivody, kteří složili zkoušku u orgánů příslušné říční Administrace a kteří byli připuštěni dotyčnou Administrací k provádění lodí.
článek 33.
Personál lodivodních sborů se přijímá z občanů podunajských zemí, jež jsou členy příslušných Administrací. Pořad přijímání je stanoven zvláštními dohodami mezi výše zmíněnými členy těchto Administrací (čl. 20 a 21).
KAPITOLA IV.
Způsob krytí výloh k zajištění plavby. článek 34.
Financování hydrotechnických prací na Dunaji, vykonávaných podunajskými zeměmi dle článku 3 této úmluvy, provádějí příslušné podunajské země.
Financování prací uvedených v článku 8 "c" provádí Komise.
Článek 35.
Ke krytí výloh k zajištění plavby mohou podunajské státy po dohodě s Komisí stanoviti plavební poplatky vybírané z plavidel, jejichž výše se určuje podle udržovacích nákladů a podle výloh na práce uvedené v článku 34.
článek 36.
Ke krytí výloh k zajištění plavby a ku provedení prací, vykonávaných Administracemi, stanoví Administrace zvláštní poplatky vybírané z plavidel, plujících v úsecích mezi ústím Sulinského průplavu a Brailou a od Vince po Kostol na pravém břehu a od Moldova Veche po Turnu-Severin na levém břehu Dunaje.
Administrace informuje Komisi o zvláštních poplatcích, které zavedly, jakož i o způsobu jejich vybírání.
Článek 37.
Celkové částky speciálních, navigačních a zvláštních poplatků, vybíraných Komisí, podunajskými státy a Administracemi, nemají přinášeti zisku.
Článek 38.
Způsob vybírání speciálních, navigačních a zvláštních poplatků se stanoví směrnicemi, vypracovanými dle kompetence Komisí, podunajskými státy a Administracemi. Směrnice vydávané podunajskými státy a Administracemi nutno dohodnouti s Komisí.
Výpočet poplatků se provádí podle tonáže plavidel.
Článek 39.
Provádění prací a rozdělení nákladů na výkon těchto prací na úsecích Dunaje, které tvoří
státní hranici, se upravuje dohodou mezi příslušnými pohraničními státy.
Článek 40.
Přístavní poplatky z plavidel se vybírají orgány příslušných podunajských států. Při tom nebude připuštěna žádná diskriminace z důvodů národní příslušnosti plavidla, místa vyplutí nebo místa určení, nebo z jakýchkoli jiných důvodů.
článek 41.
Plavidla, vjíždějící do přístavů za účelem provedení naloďovacích nebo vyloďovacích prací budou míti právo používati mechanických zařízení naloďovacích nebo vyloďovacích, nářadí, skladišť, skladních prostorů atd., na základě dohod s příslušnými dopravními a zasilatelskými institucemi.
Při tom při stanovení výše poplatků za vykonané práce nebude připuštěna žádná diskriminace.
Výhody poskytnuté podle obchodních zvyklostí s ohledem na rozsah prací a povahu zboží nebudou považovány za diskriminaci.
článek 42.
Nebudou stanoveny žádné poplatky za transit jako takový pro lodi, vory, cestující a zboží.
článek 43.
Tarify lodivodních poplatků na dolním toku. Dunaje a v úseku železných Vrat stanoví příslušné Administrace a sdělují je Komisi.
KAPITOLA V. Závěrečná ustanovení.
Článek 44.
V této Úmluvě výrazy "podunajský stát" nebo "podunajská země" znamenají stát, který
má alespoň jeden břeh Dunaje ve smyslu článku 2.
článek 45.
Jakýkoliv spor mezi signatáři této úmluvy o aplikaci a výkladu této úmluvy, který by nebyl urovnán cestou přímých jednání, bude na žádost kterékoli ze sporných stran předložen k rozhodnutí smírčí komisi, skládající se z členů jmenovaných po jednom za každou spornou stranu a z jednoho člena, jmenovaného předsedou Dunajské komise, z občanů států, nezúčastněných ve sporu a v případě, že předseda Komise je občanem státu zúčastněného ve sporu, jmenování provede Dunajská komise.
Rozhodnutí smírčí komise uznává se za konečné a závazné pro sporné strany.
článek 46.
Tato úmluva může býti revidována na žádost většiny signatárních států. Tato žádost bude doručena vládě Lidové Federativní republiky Jugoslávie, která v nejkratší lhůtě pozve na Konferenci všechny státy, jež podepsaly tuto úmluvu. Revidovaná ustanovení vstoupí v platnost až po složení ratifikačních listin šesti signatárních států.
článek 47.
Tato úmluva s Přílohami, jejíž ruské a francouzské texty jsou autentické, podléhá ratifikaci a vstoupí v platnost po složení šesti ratifikačních listin. Ratifikační listiny odevzdají se do úschovy vládě Lidové Federativní republiky Jugoslávie, v jejíchž archivech bude uložen původní exemplář této úmluvy.
Vláda Lidové Federativní republiky Jugoslávie zašle všem signatářním státům po jednom ověřeném opise původního exempláře a bude informovati signatáře úmluvy o ratifikačních listinách odevzdaných do úschovy v pořadí, v jakém je obdrží.
SEZNAM PŘÍLOH:
Příloha I. O přijetí Rakouska za člena Dunajské komise. Příloha II. O úseku Gabčíkovo—Gönyü.
Příloha I.
O PŘIJETI RAKOUSKA ZA CLENA DUNAJSKÉ KOMISE.
1. Zástupce Rakouska bude přijat za člena Dunajské komise po vyřešení otázky Smlouvy s Rakouskem.
2. Tato Příloha vstoupí v platnost zároveň s úmluvou, o režimu plavby na Dunaji a bude integrující částí této úmluvy.
Příloha II.
O ÚSEKU GABČIKOVO-GÖNYÜ.
Pokud se týče prací, nutných k zajištění normálních podmínek plavby v úseku GabčikovoGönyü (od km 1821 až ke km 1791), uznávají Smluvní Strany shodně, že je v obecném zájmu udržovati tento úsek v dobrém stavu splavnosti a že práce, potřebné k tomu účelu, přesahují zdaleka, co by bylo možno rozumně vyžadovati od příslušných pobřežních států.
V důsledku toho bylo dohodnuto, že Dunajská komise projedná a rozhodne otázku, zda bude nutno k dosažení tohoto účele zříditi pro tento úsek zvláštní říční Administraci obdob-
nou Administracím, které jsou předvídány v článcích 20 a 21, nebo zda by dostačovalo užití ustanovení článků 4 a 34 (odst. 2) této úmluvy.
Ustanovení analogická článku 20 této úmluvy, jejíž integrující částí je tato příloha, budou užita v případě, že Administrace bude zřízena.
čemuž na svědomí níže podepsaní zmocněnci podepsali tuto úmluvu a připojili k ní pečeti.
Dáno v městě Bělehradě 18. srpna tisíc devětset čtyřicet osm.
DODATKOVÝ PROTOKOL K ÚMLUVÉ O REŽIMU PLAVBY NA DUNAJI PODEPSÁNY V BĚLEHRADE DNE.... SRPNA 1948.
1. Konstatuje se, že režim plavby na Dunaji dříve platný, jakož i akty, odvolávající se na zřízení tohoto režimu, zejména úmluva podepsaná v Paříži dne 23. července 1921, pozbyly platnosti.
2. Veškerý majetek, který náležel bývalé Evropské dunajské komisi, se přenáší na zvláštní říční Administraci na dolním toku Dunaje, utvořenou podle článku 20 úmluvy, k níž se vztahuje tento protokol.
3. Bylo dohodnuto, že všechny závazky bývalé Evropské dunajské komise, týkající se splacení úvěrů, které jí byly poskytnuty Velkou Britannií, Francií, Ruskem a jinými státy, jsou považovány za umořené.
4. Závazky bývalé Mezinárodní dunajské komise a stejně jako závazky bývalé Administrace železných Vrat a Kataraktů, jakož i příslušné záruky jsou považovány za umořené.
5. Nelikvidovaný majetek bývalé Mezinárodní dunajské komise se přenáší na Dunajskou komisi, předvídanou článkem 5 úmluvy, k níž se vztahuje tento protokol. Část majetku bývalé Mezinárodní dunajské komise, daná k disposici bývalé Administraci železných Vrat a Kataraktů a veškerý majetek bývalé Administrace Železných Vrat a Kataraktů přenášejí se na zvláštní říční Administraci železných Vrat, utvořenou ve shodě s článkem 21 úmluvy, k níž se vztahuje tento protokol.
Dáno v městě Bělehradě 18. srpna 1948.
Státni tiskárna v Praze — 5219-48