§ 51.

Zápisy ve veřejných knihách a rejstřících, potřebné k vyznačení změn, k nimž došlo podle předcházejících ustanovení, provedou soudy na návrh lidového peněžního ústředí s odvoláním na tento zákon.

Oddíl III.

Členství ústavů lidového peněžnictví a lidových peněžních ústředí v ústřední radě družstev.

§ 52.

Ústavy lidového peněžnictví a lidová peněžní ústředí jsou členy ústřední rady družstev, v níž tvoří zvláštní odbor, který podléhá dozoru ministerstva financí a který se řídí ve své působnosti jeho pokyny a směrnicemi. Organisací, působnost a činnost tohoto odboru určí stanovy, které budou vydány podle zákona

o ústřední radě družstev.

Čtvrtá část. Revise peněžních ústavů.

§ 53.

(1) Peněžní ústavy reviduje ministerstvo financí zvláštními revisními orgány.

(2) Účelem revise jest zkoumání obchodní činnosti a hospodaření peněžních ústavů, jakož

i zjišťování, zda peněžní ústavy zachovávají platné předpisy a pokyny a zdali jejich hospodaření je v souladu se schváleným finančním plánem a veřejnými zájmy vůbec.

(3) Podrobnosti o způsobu, rozsahu a době revisí, jakož i o revisních zprávách, stanoví ministerstvo financí.

§ 54.

(1) Ministerstvo financí vyhlásí ve Sbírce zákonů a nařízení, kdy zahájí revisní činnost (§ 53); tím dnem se zrušuje Revisní jednota bank, zapsané společenstvo s ručením obmezeným v Praze, a ustává činnost revisního odboru Národní banky československé, oblastního ústavu pro Slovensko v Bratislavě.

(2) Likvidaci práv a závazků Revisní jednoty bank (odstavec 1) provede ministerstvo financí tím způsobem, že převede jmění určené ke zvýšení pensijních důchodů jejích zaměstnanců na ústřední národní pojišťovnu a proplatí členské podíly ve jmenovité hodnotě. Zbytek likvidačního jmění připadá státu.

(3) Zaměstnanci Revisní jednoty bank (revisního odboru Národní banky československé, oblastního ústavu pro Slovensko v Bratislavě)

budou nadále vykonávati svou služební činnost u ministerstva financí. Ustanovení § 7, odst. 2 až 4 platí obdobně.

§ 55.

Revisní orgánové ministerstva financí (§ 53) nesmějí se státi do pěti let po rozvázání služebního poměru bez svolení ministerstva financí zaměstnanci peněžního ústavu.

Pátá část.

Ustanovení společná o platebním styku bez hotových.

§ 56.

Placení bez hotových má účinky placení hotovými.

§ 57.

(1) Peněžní ústavy jsou povinny prováděti mezi sebou platební styk zásadně bez hotových. Ministr financí může o tom vydati peněžním ústavům závazné směrnice pro prováděni platebního styku bez hotových.

(2) Ministerstvo financí stanoví vzor jednotných tiskopisů nebo listin, jimiž se obstarává platební styk bez hotových mezi peněžními ústavy. Listiny, vyhotovené podle tohoto vzoru a vydané výhradně ku provedení platebního styku bez hotových, jsou osvobozeny od poplatků. Osvobození se nevztahuje na listiny znějící na řad nebo na majitele.

Šestá část.

Ustanovení trestní.

§ 58.

(1) Kdo úmyslně nebo z hrubé nedbalosti jedná proti tomuto zákonu nebo proti předpisům na jeho podkladě vydaným, bude potrestán, nejde-li o čin přísněji trestný, okresním národním výborem pro přestupek pokutou do 500. 000 Kčs nebo vězením do šesti měsíců. Byla-li uložena pokuta, buď zároveň pro případ její nedobytnosti vyměřen náhradní trest vězení podle míry provinění do šesti měsíců.

(2) Dopustí-li se přestupku orgán právnické osoby, který je povolán podle zákona ji zastupovati, musí býti trest uložen tomuto orgánu. Skládá-li se tento orgán z několika fysických osob, jsou odpovědny všechny.

(3) Přesunouti placení pokuty na peněžní ústav jest zakázáno, úmluvy tomu odporující jsou nicotné.

(4) Trestní řízení lze zahájiti jen na návrh ministerstva financí. Tento návrh může býti až do vyhlášení trestního nálezu odvolán.

§ 59.

Kdo vystaví šek, ač nemá sám nebo ten, za koho jedná, za šekovníkem pohledávku postačující k jeho úhradě, bude potrestán, nebude-li pohledávka ze šeku při jeho předložení zaplacena, soudem pro přestupek, nejde-li o čin přísněji trestný, vězením od jednoho do šesti měsíců.

Sedmá část.

Ustanovení přechodná a závěrečná. § 60.

(1) Ústavy lidového peněžnictví platí poplatkový ekvivalent ze jmění, které na ně bylo převedeno nebo přešlo při sloučení nebo přeměně (§ 23) až do konce desetiletí 1941 až 1950 v dosavadní výši.

(2) Zrušují se předpisy o vybírání poplatku z právních listin (vkladních knížek), vydaných při výkonu oprávnění, propůjčeného různým ústavům, přijímati peníze na běžný účet, t. j. k užitečnému upotřebení, proti tomu, že se peníze vrátí ihned na požádání nebo po uplynutí výpovědní lhůty, pokud bylo stanoveno odváděti za tyto listiny procentní poplatek; kolkové poplatky z uvedených listin se rovněž nevybírají.

§ 61.

(1) Platnost, po případě používátelnost všech předpisů, odporujících tomuto zákonu, se s výhradou ustanovení §§ 62 až 64 zrušuje.

(2) Zrušují se zejména ustanoveni vládního nařízení ze dne 13. března 1941, č. 113 Sb., o dohledu a jinaké působnosti ministerstva financí v oboru peněžnictví, nařízení s mocí zákona ze dne 16. ledna 1941, č. 11 Sb. z., o soustředění působnosti ve věcech peněžních ústavů a peněžních podniků v ministerstvu financí jakož i o úpravě některých poměrů v peněžnictví, a §§ 7 až 9, 11 až 19, 21 a 22, § 23, odst. l a § 24 dekretu č. 102/1945 Sb.

(3) V § 32 dekretu č. 102/1945 Sb. se čárka za slovem "trhu" nahrazuje tečkou a poslední vedlejší věta se škrtá. Jako další ustanovení se připojují tyto věty: "Banka jest povinna vyžádati si k takovému opatření souhlasu ministerstva financí. Stejně jest postupovati i při prodeji podstatných majetkových částí takového podniku. "

(4) Ustanovení zákona ze dne 1. března 1948, č. 51 Sb., o úpravě některých finančních poměrů národních podniků průmyslových a potravinářských, se mění takto:

1. V § 8, odst. 2 v obou větách se slova "Ústřední (Oblastní) správou bank" nahrazují slovy "bankou" (§ 7, odst. 2)".

2

2. V § 10, odst. 2 se vypouštějí slova "ústřední

(Oblastní) správě bank a". (5) Zaměstnance zrušené ústřední (Oblastní) správy bank převezmou banky — národní podniky podle rozhodnutí ministerstva financí.

§ 62.

(1) Dnem sloučení nebo přeměny všech spořitelen a okresních záložen hospodářských podle § 23 pozbývají platnosti, po případě použivatelnosti:

1. zákon ze dne 6. června 1924, č. 128 Sb., o okresních záložnách hospodářských a kontribučenských fondech peněžních v Čechách,

2. vládní nařízení ze dne 13. prosince 1924, č. 269 Sb., kterým se provádí zákon ze dne 6. června 1924, č. 128 Sb.,

3. vládní nařízení ze dne 17. července 1928, č. 126 Sb., o úpravě některých právních poměrů okresních záložen hospodářských v Čechách,

4. vládní nařízení ze dne 5. srpna 1933, č. 169 Sb., kterým se vydávají zvláštní předpisy o záložnách a úvěrních spolcích, úvěrních společenstvech (družstvech), hospodářských a živnostenských družstvech úvěrních a jiných svazech,

5. zákon ze dne 14. dubna 1920, č. 302 Sb., jímž se upravují právní poměry spořitelen, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících,

6. vládní nařízení ze dne 19. prosince 1942, č. 413 Sb., o zřízení "Spořitelny Pražské", a

7. vládní nařízení ze dne 10. října 1929, č. 153 Sb., o dílčích skupinách příslušníků Všeobecného fondu peněžních ústavů v republice Československé.

(2) Ministr financí vyhlásí ve Sbírce zákonů a nařízení podle odstavce l, kterého dne předpisy tam uvedené pozbývají platnosti, po případě použivatelnosti.

(3) Ministr financí se zmocňuje, aby nařídil sloučení skupin příslušníků Všeobecného fondu peněžních ústavů v republice československé, zřízených podle § 5 zákona ze dne 10. října 1924, č. 238 Sb., kterým se zřizuje Všeobecný fond peněžních ústavů v republice Československé, ve znění bankovního zákona ze dne 21. dubna 1932, č. 54 Sb., a stanovil podmínky pro toto sloučení.

§ 63.

Dnem, kdy zahájí činnost odbor ústřední rady družstev (§ 52), pozbývají platnosti, po případě použivatelnosti, předpisy odporující tomuto zákonu, pokud jde o peněžní ústavy, zejména ustanovení

1. zákona ze dne 10. června 1903, č. 133 ř. z., o revisi společenstev výdělkových a hospodářských a jiných spolků, a předpisy vydané na jeho podkladě, pokud se týkají úvěrních společenstev,

2. vládního nařízení ze dne 27. července 1920, č. 477 Sb., jímž se zřizuje "Svaz československých spořitelen" a vydávají pravidla o jeho organisací a působnosti,

3. vládního nařízení ze dne 14. února 1939, č. 34 úradné noviny, část 1/7, kterým se zřizuje "Svaz Slovenských sporitelní" a vydávají se pravidla o jeho organisací a působnosti,

4. vládního nařízení ze dne 3. července 1942, č. 242 Sb., o svazech výdělkových a hospodářských společenstev, pokud se týkají úvěrních společenstev,

5. vládního nařízení ze dne 13. března 1941, č. 114 Sb., o povinné organisací peněžnictví, a

6. vyhlášky ministra financí ze dne 5. prosince 1941, č. 429 Sb., kterou se určují odborné skupiny hospodářských skupin ústředního svazu peněžnictví.

§ 64.

Dnem, kdy zahájí ministerstvo financí revisní činnost (§ 54), pozbývají platnosti, po případě použivatelnosti, ustanovení odporující tomuto zákonu, zejména předpisy

1. §§ 18 až 29 zákona ze dne 10. října 1924, č. 239 Sb., o vkladních knížkách (listech), akciových bankách a o revisi bankovních ústavů, ve znění zákona ze dne 21. dubna 1932, č. 54 Sb.,

2. vládního nařízení ze dne 13. června 1939, č. 136 Sl. z., o povinné revisi obchodních bank a peněžních podniků.

§ 65.

Pokud před účinností tohoto zákona byla učiněna opatření, odpovídající jeho ustanovením, považují se za učiněná podle něho.

§ 66.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr financí v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

Státní tiskárna v Praxe. — 3769-48.