Národní shromáždění republiky Československé 1948.

I. volební období. 1. zasedání.

59.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne......... .....1948

o úpravě některých poměrů na ochranu veřejných zájmů.

Národní shromáždění republiky československé se usneslo na tomto zákoně:

§ 1

(1) Opatření akčních výborů nebo opatření učiněná na jejich návrh nebo na jejich místě, k nimž došlo v době od 20. února 1948 do dne počátku účinnosti tohoto zákona a která směřovala k ochraně nebo k zabezpečení lidovědemokratického zřízení nebo k očistě veřejného života, jsou po právu, a to i v těch případech, kde by jinak nebyla v souladu s příslušnými předpisy.

(2) Uzná-li ústřední akční výbor Národní fronty, že nešlo o opatření podle odstavce l nebo že v jednotlivých případech nutno odstraniti nesrovnalosti vzniklé při provádění těchto opatření, je povolaný úřad nebo orgán oprávněn učiniti na návrh ústředního akčního výboru Národní fronty opatření nutná k revisi.

§2.

Pokud se opatření uvedená v ustanovení § 1, odst. 1 týkají veřejných zaměstnanců, platí pro ně tato další ustanovení:

1. Opatření, kterými byli veřejní zaměstnanci odstraněni z činné služby (dovolená

s čekatelným a pod. ), se považují, pokud se dále nestanoví jinak, za rozvázání služebního (pracovního) poměru od prvního dne měsíce, následujícího po dni počátku účinnosti tohoto zákona.

2. Ke dni rozvázání služebního (pracovního) poměru vydá veřejný zaměstnavatel za zaměstnance příslušné částky podle předpisů o přestupech ve veřejnoprávním důchodovém pojištění (zaopatření). Jinak zanikají veškeré povinnosti, práva a nároky ze služebního (pracovního) poměru pro zaměstnance a jeho rodinné příslušníky.

3. Veřejní zaměstnanci, kteří byli takto odstraněni ze služby, s níž je spjato veřejnoprávní pensijní zaopatření, se přeloží do výslužby s účinností k poslednímu dni měsíce, následujícího po dni počátku účinnosti tohoto zákona, vykazují — li do dne odstranění ze služby nejméně 10 let celkové služební doby započitatelné pro nárok a výměru odpočivných (zaopatřovacích) platů a dosáhli — li do dne odstranění ze služby muži 55. rok a ženy 45. rok věku.

4. Služební (pracovní) poměr veřejných zaměstnanců, kteří byli odstraněni z činné služby proto, že byli uznáni vinnými podle dekretu presidenta republiky z 19. června 1945, č. 16 Sb., o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech, dekretu presidenta republiky z 27. října 1945, č. 138 Sb., o trestání některých provinění proti národní cti nebo podle dekretu presidenta republiky ze 4. října 1945, č. 105 Sb., o očistných komisích pro přezkoumání činnosti veřejných zaměstnanců, ve znění předpisů je měnících a doplňujících anebo i podle nařízení Slovenské národní rady z 15. května 1945, č. 33 Sb. n. SNR, o potrestání fašistických zločinců, okupantů, zrádců a kolaborantů a o zřízení lidového soudnictví, ve znění předpisů je měnících nebo doplňujících, po případě podle nařízení Slovenské národní rady z 23. srpna 1945, č. 99 Sb. n. SNR, o úpravě služebního poměru státních a veřejných zaměstnanců, se považuje za rozvázaný od prvního dne měsíce následujícího po dni počátku účinnosti tohoto zákona.

§ 3.

(1) Služební (pracovní) poměr veřejných zaměstnanců, kteří budou uznáni vinnými podle předpisů uvedených v § 2, č. 4 po dni počátku účinnosti tohoto zákona, se považuje za rozvázaný od prvního dne měsíce následujícího po pravoplatnosti odsuzujícího výroku.

(2) Ustanovení § l, odst. 2 platí obdobně.

§ 4.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej všichni členové vlády.

Důvodová zpráva.

Všeobecná část.

Akční výbory vznikly z vůle lidu na obranu lidové-demokratického zřízení republiky proti domácím i zahraničním nepřátelům. V akčních výborech navázal pracující lid republiky na orgány původní Národní fronty, která se jako svazek pracujícího lidu měst a venkova vytvořila ještě za bojů s okupanty a po osvobození republiky se prohlásila pro splnění košického a budovatelského programu. V době Ohrožení lidové-demokratického zřízení našeho státu se projevily akční výbory jako nositelé politické vůle lidu a jako organy, jimiž lid bojoval za lidově-demokratické zřízení proti pokusu domácích i zahraničních nepřátel o zvrat mocenských sil. Tak se naplnila a byla prováděna stěžejní zásada naší ústavy, že lid je jediným zdrojem veškeré moci ve státě. Proto provedly akční výbory určitá opatření, jež byla nutná k zabezpečení a k ochraně státního zřízení a k očistě veřejného života od těch, kdož přímo nebo nepřímo podporovali snahy nepřátel státu a tím i lidu o zvrat lidově-demokratických sil. Poněvadž úkolem práva v lidově-demokratickém státě je v prvé řadě ochrana společenského a politického zřízení státu, t. j. jeho sociální a ekonomické základny, která vyhovuje životním zájmům pracujícího lidu, a poněvadž akční výbory tento úkol splnily, je nutno jednání a opatření akčními výbory předsevzatá hodnotiti jako jednání a opatření právní.

Zvláštní část. K§1: Odst. l:

Toto ustanovení vyslovuje všeobecnou zásadu, že všechna opatření akčních výborů, jež sloužila ochraně lidově-demokratického zřízení nebo očistě a jež v den účinnosti zákona dosud trvají, jsou po právu, třebas by nebyla v souladu s dosavadním právním řádem.

Opatření ve smyslu tohoto paragrafu budou tedy zejména zásahy do pracovních (služebních) poměrů, do oprávnění členů zájmových nebo stavovských organisací vykonávati

svobodná povolání nebo živnosti nebo do činnosti organisací, zřízených podle příslušných spolčovacích předpisů, nebo podle zákona

o společenstvech.

Kde funkci akčních výborů obstarávalo závodní zastupitelstvo zaměstnanců nebo orgány ROH a pod., posuzují se jimi provedená opatření tak, jako by šlo o opatření akčních výborů.

U příslušníků vojska, Sboru národní bezpečnosti a Svazu finanční stráže a pod. provedly příslušná opatření služební úřady na návrh příslušných akčních výborů, takže i zde je dána náležitost ustanovení tohoto odstavce.

Z tohoto ustanovení vyplývá, že členy akčních výborů nestíhá za tuto jejich činnost odpovědnost ani civilně ani trestně právní.

Odst. 2:

Za činnost akčních výborů lze podle ustanovení odst. l pokládati jen taková opatření, jež sledují ochranu nebo zabezpečení lidovědemokratického zřízení nebo očistu. Posouzení, zda šlo o takováto opatření, přísluší výlučně ústřednímu akčnímu výboru Národní fronty, který učiní příslušným úřadům nebo orgánům potřebný návrh. Proto osnova stanoví, že na návrh ústředního akčního výboru Národní fronty prohlašují povolané úřady nebo orgány, že nejde o takováto opatření. Povolanými orgány se rozumějí všechny úřady, veřejné orgány i soudy. Je samozřejmé, že všechny veřejné úřady a orgány jsou povinny dbáti činnosti akčních výborů a spolupůsobiti při provádění tohoto zákona.

K § 2:

Vložení tohoto ustanovení si vyžaduje nutnost překlenouti případné nesrovnalosti mezi platným služebním právem a nutností očisty v řadách veřejných zaměstnanců. Státní správa potřebuje nyní zákonné zmocnění, aby do důsledků provedla opatření akčních výborů. Z povahy věci vyplývá, že podle ustanovení pod č. 2. a 3. má býti postupováno

1 v průpadech uvedených v č. 4.

K § 3:

Toto ustanovení je nutné v zájmu stejného nakládání se všemi, kteří se provinili s hlediska své národní a státní spolehlivosti, a to bez ohledu na to, kdy došlo k odsuzujícímu výroku. V případech, kdy dojde k odsouzení

po účinnosti tohoto zákona, lze proto použíti i ustanovení § l, odst. 2.

K § 4:

Zákon provedou všichni členové vlády. Státní pokladně nevzniknou náklady z provedení tohoto zákona.

V Praze dne 14. července 1948.

Předseda vlády: A. Zápotocký v. r.

Ministr spravedlnosti: Dr. Čepička v. r.

Státní tiskárna v Praze. — 3751-47.