Národní shromáždění republiky Československé 1948.

I. volební období. 1. zasedání.

51.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne. o státním divadle v Ostravě.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákone:

§ 1.

Zřizuje se státní divadlo v Ostravě převzetím Městského divadla v Ostravě.

§ 2.

Vlastnické právo k věcem nemovitým i movitým, náležejícím dosud městu. Ostrava a určeným dosavadním vlastníkem k tomu, aby se jich trvale a výlučně užívalo k provozu přejímaného divadla, jakož i všechen majetek spolku české divadlo v Moravské Ostravě přechází bez náhrady na československý stát.

§ 3.

Ministerstvo školství a osvěty určí v dohodě s ministerstvy vnitra a financí, který majetek přešel podle § 2 do vlastnictví státu.

§ 4.

Podle rozhodnutí ministerstva školství a osvěty (§ 3) a na jeho návrh provede knihovní soud vklad vlastnického práva k nemovitostem uvedeným v § 2 pro československý stát.

§ 5.

Stát přejímá jako provozovatel státního divadla v Ostravě zaměstnance Městského divadla v Ostravě; jinak zůstávají jejich služební (pracovní) a platové poměry nedotčeny.

§ 6.

V ostatních právních poměrech města Ostrava, vztahujících se na provozování Městského divadla v Ostravě, vstupuje na jeho místo stát.

§ 7.

Podrobnosti o organisací, správě a provozování státního divadla v Ostravě a o jeho hospodaření stanoví ministerstvo školství a osvěty v dohodě s ministerstvy vnitra, financí, informací, techniky, sociální péče a nejvyšším účetním kontrolním úřadem.

§ 8.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1948; provedou jej ministři školství a osvěty a spravedlnosti v dohodě se zúčastněnými ministry.

Důvodová zpráva.

Současně s osnovou zákona o zřízení státního divadla v Brně, o jejíž předložení požádalo ústavodárné Národní shromáždění vládu resolucí, kterou schválilo spolu s vládním návrhem divadelního zákona, podává se také osnova zákona o zřízení státního divadla v Ostravě.

Postátnění také Městského divadla v Ostravě má mocnou oporu v tom, že když Morava a Slezsko byly ustanovením § 9 zákona organisačního sloučeny v zemi Moravskoslezskou, nebyly ani všechny úřady a orgány správy vnitřní a školské zřízené pro Slezsko zrušeny (§ 9, odst. 4), ba naopak v § 28, větě druhé bylo výslovně ustanoveno, že se (obligatorně) zřídí zemská komise pro ústavy a podniky, které byly v den, kdy tento zákon nabyl účinnosti, ve vlastnictví nebo správě země Slezské. I když totiž Ostrava je na území někdejší země Moravy, je přece sídlem úřadů, orgánů, ústavů a podniků, které jsou určeny především pro území někdejší země Slezské.

Ostatně i skutečnost, že nařízením Slovenské národní rady ze dne 3. července 1945, č. 65 Sb. n. SNR, o postátnění některých divadel, byla na Slovensku postátněna tři divadla, totiž v Bratislavě, Košicích a Turčanském Sv. Martině, mluví pro to, aby také v historických zemích mimo Národní divadlo v Praze, které jest už od 1. ledna 1930 ústavem státním podle zákona ze dne 12. června

1929, č. 83 Sb., o Národním divadle v Praze, byla postátněna nejméně ještě dvě divadla, tak aby počet státních divadel v zemích českých a na Slovensku byl aspoň stejný.

Původním podnikatelem Městského divadla v Ostravě byl spolek Národní divadlo moravsko-slezské v Moravské Ostravě.

Revolučním výnosem ze dne 27. července 1945, č. B-152. 227-II o rozdělení divadel a divadelních oblastí v Čechách a na Moravě a o úpravě provozovatelských poměrů v období 1945/46 stanovilo ministerstvo školství a osvěty s platností ke dni 1. srpna 1945 zatímní organisací profesionálních divadel a divadelních oblastí v Čechách a na Moravě tak, že provozovatelkou divadla moravsko-ostravského bude země, a to pokud se týče divadla činoherního, operního a operetního.

Dne 2. února 1948 usnesl se ústřední národní výbor statutárního města Ostravy, že město Ostrava přejímá do správy a provozování ostravské divadlo dnem 1. února 1948.

Pro vedení divadla byly schváleny tyto směrnice:

1. Město Ostrava bude provozovati divadlo na svůj účet jako městský podnik pod označením "Městské divadlo v Ostravě".

2. Divadlo bude spravovati divadelní komise ústředního národního výboru, zřízená ve smyslu § 15 prozatímního organisačního řádu

statutárních měst usnesením plenární schůze ústředního národního výboru ze dne 18. dubna 1947, čís. pres. 1618/47. Komise je osmičlenná. Jejím virilním členem jest finanční referent ústředního národního výboru aneb jeho zástupce. Schůzí této komise účastní se umělecký a administrativní ředitel divadla s hlasem poradním. Referenta divadelní komise volí rada ústředního národního výboru ze svých členů.

3. Ústřední národní výbor vyjímá podle ustanovení § 6, odst. 3 prozatímního organisačního řádu divadelní agendu z působnosti rady ústředního národního výboru a přenáší ji na divadelní komisi. Uměleckého ředitele a šéfa opery ustanovuje a propouští rada ústředního národního výboru, administrativní a technické zaměstnance předsednictvo ústředního národního výboru.

4. Divadelní komise sestaví každoročně do konce května divadelní rozpočet na příští provozní rok. Upravený schodek rozpočtu divadla bude zařazen jako vedlejší rozpočet do hlavního rozpočtu města. Běžná vydání podle schváleného rozpočtu poukazuje k výplatě referent nebo jeho zástupce. Divadelní komisi jsou odpovědni tito za řádné hospodaření v mezích rozpočtu, finanční referent spolu s nimi ve stejném rozsahu ústřednímu národnímu výboru. Po uplynutí správního roku sestaví správa divadla účetní závěrku, kterou předloží divadelní komisi a ústřednímu národnímu výboru ke schválení. Bližší ustanovení

o vedení účetnictví a pokladny městského divadla upraví zvláštní směrnice.

5. Divadelní komise připraví statut městského divadla a předloží jej ke schváleni ústřednímu národnímu výboru.

6. Dosavadní zaměstnanci divadla převádějí se do služeb města ve smluvním poměru s dosavadními právy a nároky.

Subjektem divadla ostravského je tedy město Ostrava, které je současně také vlastníkem příslušných budov a z největší části

i jiných věcí sloužících k účelům divadla. Jen pokud svého času byl ještě podnikatelem tohoto divadla shora jmenovaný spolek, dlužno počítat s tím, že část t. zv. instructio fundi zůstala v jeho vlastnictví.

Právě zmíněný spolek má však i jiné ještě jmění, a to dosti značné, třebaže tou dobou jest ovšem vázáno.

Postátnění Městského divadla v Ostravě děje se — stejně jako postátnění Zemského divadla v Brně — podle positivního ustanoveni § 15, odst. 2 divadelního zákona ve formě zákona, a obsah tohoto zákona je v podstatě týž jako obsah zákona o zřízení státního divadla

v Brně, takže po té stránce není třeba nic dalšího uváděti.

Ani po stránce finanční není zásadní odchylky.

V posledním rozpočtovém roce 1947 povolen byl na provoz tehdy ještě Zemského divadla v Ostravě nejprve pravidelný státní příspěvek 5, 000. 000 Kčs a potom ještě mimořádný státní příspěvek 7, 000. 000 Kčs, celkem tedy právě tak 12, 000. 000 Kčs jako na provoz Národního divadla v Brně. Naproti tomu zemská 'dotace činila za týž rozpočtový rok 4, 000. 000 Kčs a obecní subvence 3, 000. 000 Kčs, celkem tedy 7, 000. 000 Kčs.

Ježto tedy celý schodek divadla jest uhrazován z prostředků veřejných, lze i v příčině tohoto divadla tvrditi, že jeho postátnění znamená po stránce finanční jen tolik, že napříště by celá dotace byla poskytována výlučně z prostředků státních, a odpadly by tedy dosavadní dotace resp. subvence z prostředků obecních a zemských, které však beztoho zatěžovaly zase vyrovnávací fond, a samo o sobě by tedy ani postátnění tohoto divadla neznamenalo zvýšení veřejných výdajů.

Pokud by však zvýšení dosavadních nákladů přece nastalo, protože by toho bylo třeba pro žádoucí zvýšení umělecké úrovně, jest arci takové zvýšení veřejných resp. státních výdajů podle povahy své nezávislé na tom, dojde-li či nedojde-li na postátnění divadla, neboť ze splněni uvedeného předpokladu by toto zvýšení veřejných výdajů vzešlo i v tom případě, když by divadlo i nadále zůstalo městským.

O hospodářských výsledcích posledního provozovacího období 1946/47, jež se arci nekryje s kalendářním rokem 1947, uvádějí se tato data:

Hrubé výdaje

A. Osobní

náklad 26, 488. 210. —

B. Věcný

náklad 4, 518. 443. 70 31, 006. 653. 70

Vlastní příjmy 12, 147. 713. 60

Hrubý schodek 18, 858. 940. 10

Příspěvky z veřejných prostředků

a) státních 9, 638. 407. 80

b) zemských 3, 800. 000. —

c) obecních 2, 065. 000. — 15, 503. 407. 80 Neuhrazený

schodek 3, 355. 532. 30

Přibližný rozpočet vydání a příjmů pro budoucnost jeví se podle odhadu ředitelství Městského divadla v Ostravě, jenž ovšem není pro státní správu nikterak závazný, takto:

I. na zbytek rozpočtového roku 1948 (t. j. na dobu od 1. srpna do 31. prosince 1948)

Vydání A. Osobní

náklad 11, 676. 700. — B- Věcný náklad 2, 272. 000. — 13, 948. 700. —

Příjmy 5, 053. 000. —

Schodek 8, 895. 700. —

II. na příští rozpočtový rok 1949

Vydaní, A. Osobní

náklad 28, 516. 600. — B. Věcný

náklad 6, 348. 800. — 34, 865. 400. —

Příjmy, 11, 970. 000. —

Schodek 22, 895. 400. —

Stav zaměstnanců ke dni 1. dubna t. r., je podle jednotlivých zaměstnaneckých kategorií tento:

Potřebný náklad, který arci bude vyvážen stejnými úsporami v rozpočtu země Moravskoslezské a města Ostravy, třeba v tomto rozpočtovém roce uhraditi z úvěru kap. 10, tit. 12, § 2, pol. 101 "Dotace, smluvní příspěvky a státem pořádané výstavy", v příštích rozpočtových létech bude však zvlášť rozpočítáván jako na Národní divadlo v Praze.

Úhrada nákladu bude hledána především v úsporách na kap. 10 státního rozpočtu na rok 1948; když by tak nemohla být opatřena, bude postupováno podle ustanovení § 12 finančního zákona, a bude vyžádán souhlas Národního shromáždění.

Konečně se podotýká, že s prováděním navrhovaného opatření nebude spojeno zvýšení pracovního výkonu veřejné správy, neboť všechny úkony, které tu přicházejí v úvahu, byly i dosud už opatřovány veřejnou správou, ba naopak lze očekávati, že zjednodušení správy divadla přivodí spíše snížení příslušného pracovního výkonu.

Ježto znění jednotlivých paragrafů se v podstatě kryje s textací současné osnovy zákona o zřízení státního divadla v Brně, přičíňuje se k nim jen několik zvláštních vysvětlivek:

K§ 1:

Fakticky se v Ostravě dosud užívá dřívějšího názvu "Zemské divadlo", ale příslušné usnesení ústředního národního výboru ze dne 2. února 1948 dalo tomuto divadlu jméno "Městské divadlo v Ostravě". Užívá-li tedy zákon tohoto názvu, nejde jen o označení dosavadního podmětu divadla, nýbrž přímo o jeho oficielní název.

K § 2:

Zemi Moravskoslezské nepatří vlastnicky žádné budovy ani jiné věci, které by sloužily k účelům přejímaného divadla.

Spolek, jehož původní jméno bylo "Národní divadlo moravskoslezské v Moravské Ostravě", byl v době nesvobody donucen, aby změnil své jméno, a od té doby se dosud jmenuje "České divadlo v Moravské Ostravě". Tak se tedy označuje také na tomto místě.

Ježto jde jen o budovy a věci, které obec ze svého vlastnictví určila k trvalému užívání divadla, nevztahuje se toto ustanovení na divadelní sál v Národním domě, který si Městské divadlo v Ostravě toliko najata. Nicméně vztahuje se ovšem i na tento nájemní poměr ustanovení § 6.

Spolek české divadlo v Moravské Ostravě zanikne, a to v ten způsob, že se dobrovolně

rozejde. Proto přechází všechen jeho majetek na čsl. stát.

Ona část jmění jmenovaného spolku, která se podle určení dosavadního vlastníka v den počátku účinnosti tohoto zákona neužívá trvale a výlučně k provozu přejímaného divadla, činí okrouhle 3% milionu Kčs; záleží arci ve vázaných vkladech, pokud se týče cenných papírech, účel, na který by jí především mělo býti použito, je stavba skladiště a dílen, kterých divadlo již dávno nutně potřebuje.

K § 6:

Z ustanovení § 8 vyplývá, že až do 31. července t. r. se Městské divadlo v Ostravě provozuje na vrub města Ostrava, od 1. srpna t. r. počínajíc jde provoz státního divadla v Ostravě na vrub státu. Pro přechod práv a závazků je tedy rozhodný den počátku účinnosti tohoto zákona.

K § 7:

V otázce organisační není sporu o tom, že správa a provozování divadla má býti decentralisována. Pravomoc ředitelství třeba upraviti tak, jak ustanovuje § 8, odst. l, písm. a) a b) divadelního zákona. Zástupci expositury

zemského národního výboru, města Ostravy i jednotné odborové organisace (krajské odborové rady v Ostravě) shodují se v tom, aby druhou stolicí byl správní sbor, který by jednak měl i samostatný obor působnosti, jednak byl také poradním sborem ministerstva školství a osvěty jakožto třetí a nejvyšší stolice, a to jak v oblasti umělecké, tak v oblasti hospodářské. Za to přimlouval se také zástupce Syndikátu českých spisovatelů, a to zejména také s toho hlediska, aby se nově zřízené státní divadlo v Ostravě nestalo jen kopií Národního divadla v Praze, nýbrž zachovalo si vlastni charakter, odpovídající prostředí své působnosti.

S týchž stran projeveno bylo také přání, aby dosavadní podpora, kterou v Městském divadle v Ostravě mělo Divadlo mladých, jak co do vedení, tak co do věcných potřeb, byla i nadále zachována, a aby v té příčině bylo postupováno v dohodě s ústředním národním výborem města Ostravy.

K § 8:

Účinnost zákona se stanoví dnem 1. srpna t. r., protože divadelní období Městského divadla v Ostravě se končí dnem 31. července 1948.

V Praze dne 12. července 1948.

Předseda vlády: A. Zápotocký v. r.

Ministr školství a osvěty: Dr. Nejedlý v. r.

Státní tiskárna v Praze- 3798-48.