Národní shromáždění republiky Československé 1948.
I. volební období. 1. zasedání.
47.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne........................................1948,
o Ústřední radě družstev. Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
(1) Družstva, zřízená podle zákona ze dne 9. dubna 1873, č. 70 ř. z., o výdělkových a hospodářských společenstvech (dále jen "družstva"), a družstva zřízená podle zák. čl. XXXVII z r. 1876, o obchodním zákonu, nebo podle zák. čl. XXIII z r. 1898, o hospodářských a živnostenských úvěrních družstvech, se povinně sdružují v ústřední radě družstev.
(2) Ústřední rada družstev se zřizuje jako samostatná právnická osoba se sídlem v Praze, sdružující lidová družstva.
§ 2.
(1) úkolem ústřední rady družstev je péče o vytvoření a rozvoj jednotně organisovaného družstevního hnutí jako prostředku zvýšení životní úrovně členů i ostatního pracujícího lidu. Za tím účelem zejména:
a) soustřeďuje a organisuje všechna družstva,
b) hájí a podporuje zájmy družstev a jejich členů k prospěchu celku,
c) zastupuje navenek v družstevních otázkách zájmy družstevního hnutí se zřetelem k potřebám jednotného hospodářského plánu a veřejného zájmu,
d) vykonává dohled nad družstvy,
e) šíří družstevní zásady,
f) soustavně informuje ve všech věcech družstevních družstva i ostatní veřejnost ediční a publicistickou činností,
g) obstarává pro veřejnou správu potřebné informace o družstevním hnutí,
h) pečuje o družstevní výchovu a její prohloubení,
i) poskytuje družstvům právní ochranu a uděluje jim rady ve všech družstevních, technických a hospodářských otázkách, j) zastupuje družstevní hnutí v mezinárodních stycích.
(2) ústřední radu družstev jest slyšeti před vydáváním směrnic družstevní politiky a při přípravě návrhů zákonů, vládních nařízení a jiných opatření vlády, ministrů i ústředních úřadů, jež se týkají družstevního hnutí.
§ 3.
(1) Pro družstva na Slovensku se zřizuje Slovenská rada družstev jako samostatná právnická osoba se sídlem v Bratislavě, jež je oblastním orgánem ústřední rady družstev. Jejím úkolem jest pečovati v duchu státní jednoty o družstevnictví na Slovensku, a to zejména pokud jde o úkoly vypočtené v § 2, pdst. l, písm. a) až i) a v §§ 5, 13 a 15, podle jednotných zásadních směrnic vydaných orgánem ústřední rady družstev podle stanov k tomu určeným.
(2) Slovenskou radu družstev je slyšeti při přípravě návrhů zákonů Slovenské národní rady, nařízení Sboru pověřenců a jiných opatření tohoto Sboru, pověřenců a pověřenectev, jež se týkají družstevního hnutí.
§ 4.
(1) Povinným členem ústřední rady družstev jest každé družstvo, zapsané ve společenstevním (firemním) rejstříku, členství zaniká výmazem družstva z rejstříku.
(2) Mimo družstva zmíněná v odstavci l jsou povinnými členy ústřední rady družstev též ústavy lidového peněžnictví a lidová peněžní ústředí, ztížené jako družstva podle zákona ze dne 1948, č. Sb., o organisací peněžnictví, dále jiné právnické osoby než družstva, jejichž činnost ve shodě s předmětem podnikání (účelem), určeným stanovami (společenskou smlouvou, zakládací listinou) skutečně převážně záleží v bytové péči. Na všechna tato sdružení se vztahují přiměřeně ustanovení tohoto zákona.
§ 5.
(1) Družstva jsou povinna plniti řádně povinnosti, které jim budou uloženy stanovami nebo usneseními ústřední rady družstev.
(z) Družstva podléhají nadále revisi podle zákona ze dne 10. června 1903, č. 133 ř. z., o revisi společenstev výdělkových a hospodářských a jiných spolků, podle vládního nařízení ze dne 2. května 1939, č. 85 Sl. z., o úpravě družstevních poměrů a podle nařízení s mocí zákona ze dne 7. června 1943, č. 75 Sl. z.,
o udělení revisního oprávnění Svazu zaměstnaneckých družstev, avšak s tou změnou, že revisi provádí ústřední rada družstev s výjimkou družstev úvěrních, u nichž revisi provádí ministerstvo financí.
(3) Při výkonu svých oprávnění podle tohoto zákona může ústřední rada družstev dále zejména:
a) pověřiti výkonem dohledu svého zmocněnce, jenž je oprávněn zastaviti výkon usnesení orgánů družstva odporujícího předpisům,
b) odvolati orgány družstva, neplní-li povinnosti uložené jim zákonem, jednotným hospodářským plánem nebo stanovami družstva nebo poškozují-li myšlenku družstevní, a jmenovati náhradní orgán na zbývající dobu funkčního období.
Na zastavení výkonu usnesení [písm. a)]
1 na odvolání orgánů družstva [písm. b)] je možno podati stížnost do 15 dnů ode dne doručení písemného rozhodnutí ústřední rady družstev k ministerstvu věcně příslušnému podle činnosti družstva, která zavdala podnět k zákroku.
§6.
(1) Až do konečné úpravy (§ 7) zastupuje Ústřední radu družstev a vykonává správu jejích věcí zatímní představenstvo, čítající 48 členů, z toho 16 Členů ze Slovenska. V Slovenské radě družstev tato působnost přísluší představenstvu, čítajícímu 16 členů. Předsedy představenstev, po dvou jejich místopředsedech a ostatní členy představenstva jmenuje ministr sociální péče v dohodě s příslušnými ministry. Je-li předseda představenstva ústřední rady družstev Čech, je prvním místopředsedou Slovák a naopak.
(2) Představenstva jsou povinna plniti úkoly, vytčené v § 2, odst. l a 2 a v § 3. V této funkci spravují také jmění dosavadní (revoluční) Ústřední rady družstev i Slovenské rady družstev, jejichž práva a závazky přecházejí na ústřední radu družstev a Slovenskou radu družstev, zřizované tímto zákonem.
§ 7.
Stanovy, které určí podrobněji složení, organisací a úkoly ústřední rady družstev, po případě Slovenské rady družstev a práva i povinnosti členů, vydá vláda nařízením.
§ 8.
Představenstva jsou povinna svolati ustavující sjezdy podle stanov (§ 7) do lhůty, kterou určí ministr sociální péče.
§ 9.
Výdaje spojené se zřízením a činností Ústřední rady družstev a Slovenské rady družstev se hradí z členských příspěvků a jiných příjmů. Dlužné členské příspěvky se vymáhají politickou exekucí; exekučním titulem jest výkaz nedoplatků, potvrzený předsedou ústřední rady družstev, po případě předsedou Slovenské rady družstev nebo jejich zástupci.
§ 10.
(1) Dozor nad ústřední radou družstev a nad Slovenskou radou družstev vykonává ministerstvo sociální péče, které může zejména:
a) odvolati jejich orgány, neplní-li povinnosti uložené jim zákony nebo stanovami, a jmenovati na jejich místo orgány náhradní na zbývající dobu funkčního období;
b) pověřiti výkonem dozoru svého zmocněnce, který jest oprávněn zastaviti výkon jejich usnesení odporujících platným předpisům.
(2) Jde-li o družstvo, které spadá do působnosti jiného ministerstva, vykonává ministerstvo sociální péče oprávnění uvedené v odstavci l v dohodě s věcně příslušným ministerstvem nebo na jeho návrh. Pravomoc jiných ústředních úřadů vykonávati dozor nad družstvy a odbory Ústřední rady družstev, spadajícími do jejich působnosti, jakož i vydávati příkazy a pokyny ústřední radě družstev a Slovenské radě družstev v oboru této působnosti není dotčena.
§ 11.
(1) Odbor, jejž tvoří v ústřední radě družstev ústavy lidového peněžnictví a lidová peněžní ústředí podle § 52 zákona č. /1948 Sb. spravuje devítičlenný správní sbor.
(2) Všechny členy správního sboru a z nich předsedu a místopředsedu jmenuje a odvolává ministr financí.
(s) Funkce ve správním sboru jest čestná; členové mají nárok na náhradu skutečných nákladů, spojených s výkonem funkce.
(4) Ministerstvo financí je oprávněno vysílati ke všem jednáním ve správním sboru svého zástupce a určiti jeho práva.
(5) Správní sbor může ke svým jednáním přibrati znalce s hlasem poradním.
(6) činnost a způsob jednání správního sboru upraví podrobně jednací řád, který vypracuje a předloží správní sbor ministerstvu financí ke schválení.
§ 12.
(1) Ministerstvo financí vyhlásí ve Sbírce zákonů a nařízení, kterého dne zahájí odbor (§ 11) svou činnost. Tímto dnem se zrušuje ústřední svaz peněžnictví a všechny jeho skupiny; zároveň ustává činnost všech zájmových organisací, pokud se týká ústavů lidového peněžnictví v zemích české a Moravskoslezské, na Slovensku činnost zájmových organisací vyjmenovaných v § 44, odst. 3 zákona č. /1948 Sb. a Svazu slovenských spořitelen.
(2) Zaměstnance zrušených zařízení (odstavec 1), pokud nejde o zaměstnance, kteří vykonávali u zájmových organisací revisní službu v oboru peněžních ústavů, převezme jednak ústřední rada družstev pro službu v odboru (§ 11), jednak banky-národní podniky v poměru, který určí ministerstvo financí. Zaměstnance, kteří vykonávali u zájmových organisací revisní službu v oboru peněžních ústavů, převezme ministerstvo financí pro službu revisní podle zákona č. /1948 Sb., jehož § 7 platí obdobně i tu. Práva a závazky zrušených zařízení přecházejí na ústřední radu družstev, na banky-národní podniky a na ministerstvo financí v rozsahu, který stanoví ministr financí v dohodě s ministrem sociální péče se zřetelem k poměru převzatých zaměstnanci.
§ 13.
(1) Na návrh nebo po slyšení ústřední rady družstev může věcně příslušné ministerstvo zrušiti družstvo, porušuje-li hrubě povinnosti uložené mu zákonem nebo stanovami nebo Vyžaduje-li toho veřejný zájem. Z téhož důvodu může až do rozhodnutí ministerstva zastaviti ústřední rada družstev činnost družstva.
(2) Zrušovací oprávnění podle odstavce l obsahuje právo jmenovati, po případě i odvolati likvidátory.
§ 14.
(1) ústřední svaz zemědělských družstev pro Čechy a Moravu, Svaz zemědělských družstev v Čechách, Svaz zemědělských družstev v zemi Moravskoslezské, Svaz spotřebních družstev pro Čechy a Moravu, Svaz bytových podniků pro Čechy a Moravu a Všeobecný družstevní svaz pro cechy a Moravu, zřízené vládním nařízením ze dne 3. července 1942, č. 242 Sb., o svazech výdělkových a hospodářských společenstev, zanikají a jejich práva a závazky přecházejí universální sukcesí bez likvidace na ústřední radu družstev dnem jejího zřízení.
(2) Svaz zaměstnaneckých družstev v Bratislavě, zřízený vládním nařízením ze dne 7. června 1943, č. 75 Sl. z., zaniká dnem zřízení Slovenské rady družstev (§ 3); jeho práva a závazky přecházejí universální sukcesí bez likvidace na Slovenskou radu družstev.
(3) Revisní oprávnění ústředního družstva a živnosvazu, ústředí živnostenských a občanských úvěrních ústavů a družstev v Bratislavě, podle vládního nařízení ze dne 2. května 1939, č. 86 Sl. z., o úpravě družstevních poměrů, přechází na Slovenskou radu družstev s výjimkou oprávnění k revisi ústavů lidového peněžnictví, zřízených podle zákona č. /1948 Sb.
(4) o vypořádání otázek souvisících s přechodem revisního oprávnění ústředního družstva a živnosvazu, ústředí živnostenských a občanských úvěrních ústavů a družstev, na Slovenskou radu družstev (odstavec 3), rozhodne ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem sociální péče po slyšení Slovenské rady družstev.
§ 15.
Ke zřízení nového družstva jest třeba předchozího písemného slyšení ústřední rady družstev.
§ 16.
Právní jednání, písemnosti a úřední úkony, potřebné ke zřízení ústřední rady družstev i Slovenské rady družstev a k přechodu práv a závazků na ústřední radu družstev a na Slovenskou radu družstev podle §§ 6 a 14 jsou osvobozeny od poplatků a dávek za úřední úkony ve věcech správních.
S 17.
Služební poměr zaměstnanců ústřední rady družstev a Slovenské rady družstev je soukromoprávní. Předpisy o veřejných zaměstnancích se na ně nevztahují.
§ 18.
Ustanovení § 5, § 10, odst. l, § 13, odst. l, věty druhé a § 15 se nevztahují na ústavy lidového peněžnictví, zřízené jako družstva,
o nichž platí výlučně ustanovení zákona č. / 1948 Sb., která zůstává tímto zákonem nedotčena.
§ 19.
Platnost, po případě použivatelnost vládního nařízení č. 242/1942 Sb. ve znění předpisů je měnících a doplňujících, a vládních nařízení č. 85/1939 Sl. z. a č. 75/1943 Sl. z., která jsou v rozporu s ustanoveními tohoto zákona, jakož
i vládního nařízení ze dne 21. června 1939, č. 140 Sl. z., o některých opatřeních týkajících se spolků a družstev, se zrušuje.
§ 20.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášeni; provede jej ministr sociální péče v dohodě se zúčastněnými členy vlády.
Důvodová zpráva.
A. Všeobecně.
Dosavadní organisace družstevnictví v českých zemích spočívá ještě na vládním nařízení ze dne 3. července 1942, č. 242 Sb., o svazech výdělkových a hospodářských společenstev. Tímto vládním nařízením bylo zřízeno 6 svazů, do kterých podle povahy své činnosti jsou rozdělena družstva, která vyvíjela činnost na území, jež v době okupace bylo nazýváno protektorát Čechy a Morava. Zemědělská družstva jsou sdružena podle zemí ve Svazu zemědělských družstev v Čechách se sídlem v Praze a ve Svazu zemědělských družstev na Moravě se sídlem v Brně. Jako vrcholný svaz pro zemědělská družstva byl zřízen ústřední svaz zemědělských družstev pro Čechy a Moravu se sídlem v Praze, který tvoří nadstavbu oběma svazům zemským. Bytové podniky jsou sdruženy ve Svazu bytových podniků pro Čechy a Moravu v Praze. Spotřební (konsumní) družstva jsou sdružena ve Svazu spotřebních družstev pro Čechy a Moravu se sídlem v Praze. Všechna ostatní družstva jsou sdružena ve Všeobecném družstevním svazu pro Čechy a Moravu se sídlem v Praze.
Na Slovensku jsou podle vl. nař. č. 85/ 1939 Sl. z. a č. 75/1943 Sl. z. tato družstevní ústředí, mající současně revisní oprávnění: ústřední družstvo v Bratislavě, Svaz rolnických vzájemných pokladnic, družstvo s r. o. v Bratislavě, Svaz živnostenských úvěrních ústavů a družstev pro Slovensko v Bratislavě a Svaz zaměstnaneckých družstev v Bratislavě.
Organisační struktura, zavedená těmito předpisy, nevyhovuje naprosto dnešním změněným poměrům. Nebylo dosud právně vytvořeno ústředí, které by sjednocovalo všecky družstevní sektory a které by tak bylo vrcholnou organisací jednotného československého družstevního hnutí, stavícího se kladně a s nadšením do služeb pracujícího lidu měst a venkova a účastnícího se svrchovanou měrou budovatelského úsilí našeho lidu. Je proto nutné, aby byla vybudována nová organisace jednotného družstevního hnutí v čele s ústřední radou družstev. Toho chce docíliti — v naprosté shodě s představiteli čs. družstevnictví — předkládaná osnova. Bude tím vyhověno
spontánnímu přání čs. družstevníků, projevovanému již od května r. 1945 přečetnými revolucemi největších družstevních organisací, dožadujících se urychleného vydání zákona o ústřední radě družstev, který by nahradil zmíněné již protéktorátní nařízení č. 242/1942 Sb., nadiktované okupanty.
Urychlené uzákonění osnovy o ústřední radě družstev bylo již přislíbeno budovatelským programem Gottwaldovy vlády a terminováno přípravnými vládními opatřeními k provádění budovatelského programu (usnesení vlády ze dne 16. července 1946, část B, kap. III. ). V budovatelském programu třetí vlády se ve stati o družstevním hnutí mimo jiné praví: "Aby bylo možno družstevnímu hnutí. vymeziti jeho pracovní úsek v hospodářském plánu, je nutné, aby bylo jednotně organisováno a aby jeho vrcholný orgán měl dostatečnou pravomoc. " Mluvě o programu dnešní vlády, řekl ministerský předseda Zápotocký dne 17. června 1948 v Národním shromáždění, že bude přikročeno ke zjednodušení a praktickému sjednocení družstevnictví. Předkládaná osnova je koncipována v duchu těchto prohlášení. Provádí se jí také ustanovení § 157 ústavy, jenž mluví o lidovém družstevnictví a o jeho podporování státem.
ústřední rada družstev bude vrcholnou organisací lidových družstev, vybavenou náležitou pravomocí, aby mohla zaručiti, že v budoucnosti budou odstraněny z družstevního hnutí veškeré rušivé prvky (družstva, používající družstevní formy jen za krycí plášť, t. zv. pseudodružstva).
Osnova organisuje družstevní hnutí v českých zemích i na Slovensku. Speciální zájmy slovenské respektuje tím, že pro družstva na Slovensku bude zřízena Slovenská rada družstev se sídlem v Bratislavě, jež bude oblastním orgánem ústřední rady družstev (§ 3), a dále tím, že poměrná část členů představenstva ústřední rady družstev se bude skládati ze slovenských družstevníků (§ 6).
B. K jednotlivým ustanovením osnovy: K §1, odst. 2:
Právní subjektivita ústřední rady družstev jest nutná vzhledem k jejím úkolům,
zejména k provádění zákonné revise družstev, k realisování očisty pravého družstevnictví od nejrůznějších pseudodružstev a k plnění úkolů, které jí budou svěřeny ústředními státními orgány (na př. v oboru plánovaného hospodářství a pod. ). Vyjadřuje se jí myšlenka, že nejde toliko o zájmovou družstevní organisací, nýbrž o vrcholný orgán jednotného družstevního hnutí, který nebude hájiti pouhé úzce stavovské zájmy jednotlivých družstev, nýbrž který bude zejména svrchovanou měrou spolupůsobiti ke zvýšení bahobytu a sociálního i hospodářského povznesení všeho pracujícího lidu měst i venkova (§ 2).
K § 3:
Zřízením Slovenské rady družstev vychází osnova vstříc potřebám slovenského národního celku. Zároveň tím kladně reaguje na novou situaci, vytvořenou po únorových událostech r. 1948 ve slovenském družstevním hnutí, zejména na skutečnost, že se na schůzi v Bratislavě, konané dne 16. března 1948, vytvořil přípravný výbor Slovenské rady družstev. Přípravný výbor Slovenské rady družstev projevil přání co nejužších styků družstev slovenských s družstvy v českých zemích. Této skutečnosti je dán výraz tím, že Slovenská rada družstev vystupuje jako oblastní orgán ústřední rady družstev.
K § 4:
V odstavci 2 je vzat zřetel na to, že stará úvěrní družstva se přeměňují v nový druh družstev podle zákona o organisací peněžnictví. Protože pak nelze očekávati ani v budoucnu, že by byla bytová družstva sama s to zvládnouti obrovský úkol bytové výstavby, jenž čeká na uskutečnění, je nutné, aby se tu účastnila též stavební sdružení obecně prospěšná, ustavená v jiné formě než družstevní, která bytovým sdružením často nevyhovuje. Tak na př. budovy se svobodárnami lze těžko budovati na podkladě družstevním; tu se dobře osvědčila forma obecně prospěšného bytového spolku, jež může vyhovovati též při stavbě bytů závodních atd. Veřejné zájmy nejsou dotčeny připuštěním jiných forem stavebních sdružení, je-li zaručen nad nimi dohled a kontrola. Naopak všestranná politika v oboru bydlení vyžaduje organisační semknutí bytových sdružení všech forem. Z toho důvodu stanoví osnova povinné členství v ústřední radě družstev pro všechna bytová sdružení, ať mají právní formu jakoukoliv.
K § 5:
Osnova počítá se včleněním dosavadních odborných svazů družstev (§ 14) do ústřední rady družstev a přenáší na tomto místě jejich revisní oprávnění na ústřední radu družstev, při čemž revisi družstev úvěrních ponechává v kompetenci ministerstva financí. Oprávnění uvedená v odstavci 3 jsou nutná, má-li Ústřední rada družstev řádně vykonávati povinnosti osnovou jí ukládané.
K § 6:
Představenstvo jmenované ministrem sociální péče v dohodě s příslušnými ministry má jen funkci časově omezenou, t. j. až do doby ustavujícího sjezdu ústřední rady družstev (§ 8). Poté si družstevníci sami zvolí své vrcholné orgány.
K § 9:
Charakter ústřední rady družstev a Slovenské rady družstev, normovaný v § l, odst. 2 a v § 3, odst. l poskytuje také možnost, aby výkaz nedoplatků, potvrzený předsedou ÚRD pokud se týče SRD nebo jejich zástupci byl řádným exekučním titulem pro vymáhání družstevních členských příspěvků politickou exekucí.
K §10:
Dozor nad ÚRD a nad SRD má vykonávati ministr sociální péče, protože družstevní hnutí má ve svém celku především sloužiti k vybudování skutečné lidové hospodářské demokracie a tím má sloužiti pracujícímu lidu zejména svým zaměřením sociálním. V družstevnictví na prvém místě je zdůrazněn vždy prvek sociální a nikoliv podnikatelský. Je organizovanou svépomocí nejširších pracujících vrstev. V družstevnictví moment všeobecné sociální prospěšnosti a svépomoci vystupuje ostře do popředí. Z těchto důvodů bylo také vládou republiky ve schůzi dne 16. července 1946 rozhodnuto svěřiti vypracování osnovy zákona o ÚRD ministru sociální péče.
Dozor svěřený ministru sociální péče na ÚRD a SRD samozřejmě nebude v žádném směru na újmu dozoru, který nad jednotlivými družstvy vzhledem k povaze jejich činnosti vykonávají ministerstva věcně příslušná podle platných zákonných předpisů jako nejvyšší instance státní správy.
§§ 11 a 12
se vypořádávají se zvláštním postavením peněžních družstev, kterého se jim dostává
právě projednávaným zákonem o lidovém peněžnictví.
K§ 13:
Jde o nutné opatření, kterého dosud náš právní řád postrádal. Družstevní samospráva jest v daném případě dostatečně zabezpečena tím, že příslušný ministr může zrušiti určité družstvo, které hrubě porušuje povinnosti uložené mu zákonem nebo stanovami, jedině na návrh nebo po slyšení vrcholné družstevní organisace.
K § 14:
Vzhledem k tomu, že slovenské revisní družstevní svazy jsou nejen zájmovými organisacemi družstev, nýbrž i (s výjimkou
Svazu zaměstnaneckých družstev) obchodními a peněžními ústředími, bylo nutno přizpůsobiti stylisaci § 14, odst. 2 až 4 konkrétní situaci. To řeší osnova tím způsobem, že revisní činnost slovenských družstevních svazů přenáší na SRD, avšak ponechává jim funkci obchodních a peněžních ústředí, tak jako se analogicky nedotýká družstevních centrál v českých zemích.
K§ 15:
Zde jde opět o jedno opatření směřující k ochraně družstevního hnutí před pokusy o vytváření různých pseudodružstev, u nichž by pláštík družstva jen nahrazoval některou z dřívějších sociálně škodlivých forem podnikatelského sdružování.
V Praze dne 12. července 1948.
Předseda vlády: A. Zápotocký v. r.
Za ministra sociální péče: A. Kliment v. r.
Státní tiskárna v Praze. — 3696-48.