Národní shromáždění republiky Československé 1948.

I. volební období. 1. zasedání.

31.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne...................1948

o ochraně pachtýřů zemědělských podniků a pachtýřů zemědělských pozemků.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

(1) Pacht zemědělského podniku nebo zemědělského pozemku (dále jen "nemovitost") který se skončí uplynutím doby sjednané výslovně nebo mlčky, obnovuje se, pokud není dále jinak stanoveno, na další tři roky i proti vůli propachtovatele tím, že pachtýř oznámí propachtovateli nebo jeho zástupci doporučeným dopisem v posledním roce trvání pachtu, nejpozději však šest měsíců před skončením pachtovního poměru, že si nemovitost i nadále v pachtu podrží. Obnovení pachtu však nastane, nedohodne-li se pachtýř s propachtovatelem jinak, jen do té míry, aby celková výměra nemovitostí, na kterých pachtýř po obnovení pachtu bude hospodařiti, nepřesáhla 5 ha v oblasti řepařské, 8 ha v oblasti obilnářské, 10 ha v oblasti bramborářské a 15 ha v oblasti pastvinářské. Při počítání výměry se nepřihlíží k rozdílům nejvýše 1/2 ha; nerozvedení manželé se považují spolu se svými dětmi a rodiči, žijí-li ve společné domácnosti, za osobu jedinou.

(2) Při pachtech, které se skončí do šesti měsíců po vyhlášení tohoto zákona, postačí, bude-li oznámení podle odstavce l propachtovateli anebo jeho zástupci doručeno do třiceti dnů po uvedeném dni, nepozději však toho dne, kdy se pacht skončí.

(3) Ustanovení odstavce l platí obdobně pro další prodloužení pachtu obnoveného podle tohoto zákona.

§ 2.

(1) Zemědělským podnikem podle tohoto zákona se rozumí hospodářský celek (dvůr, statek, usedlost), u něhož převládá hospodářství polní nebo luční, nikoliv hospodářství lesní.

(2) Zemědělským pozemkem podle tohoto zákona se rozumí role, louka, pastvina, zahrada, vinice, chmelnice, vrbovím porostlá plocha, rybník a les.

(3) Oblastmi podle § l, odst. l se rozumějí zemědělské výrobní oblasti určené podle § l, odst. 6 zákona ze dne 3. července 1947, č. 139 Sb., o rozdělení pozůstalostí se zemědělskými podniky a o zamezení drobení zemědělské půdy. Neodpovídá-li bonita půdy průměrné bonitě výrobní oblasti, posuzuje se výměra uvedená v § l, odst. l podle oblasti, které svojí bonitou odpovídá.

§ 3. Obnovení pachtu podle § l nenastane,

a) nepracuje-li pachtýř sám nebo příslušníci jeho rodiny, žijící s ním ve společné domácnosti, na pachtované nemovitosti,

b) hodlá-li propachtovatel převzíti pachtovanou nemovitost do vlastního hospodaření nebo je-li třeba provésti na ní stavbu nebo jiné zařízení, kterým se mění povaha a způsob užívání pozemku. Nepřevezme-li propachtovatel nemovitost nebo nezačne-li prováděti na ní stavbu nebo jiné zařízení do jednoho roku po skončení pachtu, je povinen nabídnouti původnímu pachtýři uzavření nové pachtovní smlouvy za podmínek podle tohoto zákona (§ 4); v takovémto případě se má za to, že s hlediska ustanovení § l, odst. 4 zákona ze dne 21. března 1948, č. 46 Sb., o úpravě vlastnictví k zemědělské a lesní půdě (o nové pozemkové reformě), k přerušení pachtovního poměru nedošlo,

c) jde-li o nemovitost, která byla propachtována v souvislosti se služebním nebo pracovním poměrem mezi pachtýřem a propachtovatelem,

d) je-li propachtovatelem stát, svazek lidové správy nebo jiný veřejnoprávní subjekt, a prohlásí-li propachtovatel, že potřebuje pachtovanou nemovitost k plnění veřejnoprávních úkolů.

§ 4.

Pro obnovený pacht platí podmínky dosavadního pachtu; pokud jde o pachtovné, platí

zákon ze dne 16. května 1946, č. 126 Sb., o úpravě zemědělských pachtovních poměrů.

§ 5.

K obnovení pachtu podle tohoto zákona není třeba souhlasu úřadů, jimž jinak podle příslušných předpisů náleží schvalovati pachtovní smlouvy. Působnost soudů, zejména ve věcech poručenských a opatrovnických, zůstává nedotčena.

§ 6.

(1) Má-li propachtovatel za to, že obnovení pachtu brání některá ze skutečností uvedených v § l, odst. l, větě druhé nebo v § 3, odst. l, může nejdéle do 15 dnů po pachtýřově oznámení žádati u okresního soudu o rozhodnutí, zda k obnovení pachtu došlo, čili nic. Příslušným je okresní soud, v jehož obvodu leží pachtovaná nemovitost. Soud rozhodne o žádosti v řízení nesporném. Vyhoví-li soud návrhu propachtovatele, vysloví zároveň, že pachtýř je povinen pachtovanou nemovitost propachtovateli odevzdati. Skončil-li pachtovní poměr dříve, než soud rozhodl, stanoví soud v rozhodnutí přiměřenou lhůtu k odevzdání nemovivitosti, nikoli však delší než 8 dnů.

(2) Neobnoví-li se podle § l, odst. l, věty druhé pacht v celém rozsahu a nedohodne-li se pachtýř s propachtovatelem o pozemcích, kterých se obnovený pacht bude týkati, rozhodne na žádost pachtýře nebo propachtovatele okresní soud. Při tom platí ustanovení odstavce l přiměřeně.

§ 7.

Právo propachtovatele domáhati se podle obecných ustanovení občanského práva předčasného zrušení pachtovní smlouvy zůstává nedotčeno.

§ 8.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej ministři spravedlnosti a zemědělství v dohodě se zúčastněnými ministry.

Důvodová zpráva.

Hospodářská funkce pachtu nepozbyla významu ani po vydání zákona č. 46/1948 Sb. o nové pozemkové reformě. Ustanovení § l, odst. 3 až 5 a § 2 uvedeného zákona ponechávají nadále možnost pachtů zemědělských podniků nebo pozemků.

Hospodaření na zpachtovaných zemědělských pozemcích trpí však zejména tím, že pachtýř při smluvních pachtech nemá jistoty,

i když je řádným hospodářem a plní přesně povinnosti převzaté pachtovní smlouvou nebo předepsané zákonem, že bude moci uzavříti i na další léta s propachtovatelem novou pachtovní smlouvu. Ke změně pachtýře dochází mnohdy bez věcné potřeby, pouze z osobních nebo zištných důvodů. Je třeba proto v tomto směru zjednati nápravu a pro řádného pachtýře zajistiti další možnost hospodaření na

soběstačném hospodářství. Děje se tak v zájmu nejenom pachtýřů, ale i v zájmu národohospodářském.

Zásadám shora uvedeným odpovídá ustanovení §§ l, 3 a 7. Do těchto ustanovení bylo třeba pojmouti některá ustanovení omezující. Omezení nároku na obnovení pachtu, obsažené v § l, odst. l, větě druhé, vychází z podobné myšlenky jako díl I zákona č. 139/1947 Sb. Zákon chce tu zabrániti, aby neobnovováním pachtů se strany propachtovatelů drobné zemědělské podniky, u nichž bylo dosaženo výměry soběstačné usedlosti jen připachtováním půdy, neklesly pod zmíněnou výměru. Jinak se ponechává smluvní volnost. Ustanovení obsažená v §§ 3 a 7 byla do zákona pojata, aby nebyl chráněn též pachtýř, který na pachtovaných nemovitostech nehodlá osobně hospodařiti a dal by je do podpachtu, dále ani pachtýř, který by neplnil své smluvní nebo zákonné povinnosti tak, že by tu byl důvod k předčasnému zrušení pachtovní smlouvy podle § 1118 obecného občanského zákona a obdobných

předpisů občanského práva platných na Slovensku; v ustanovení § 3, odst. l, písm. c) a d) bylo nutno přihlédnouti i k zájmům veřejným. Uzavírání smluv o pachtu pozemků jako doplněk služebního nebo pracovního poměru přichází zejména u podniku Státní lesy a statky a pak také v oboru poříční a železniční správy. V těchto případech. nutno podříditi otázku pachtu zemědělských nemovitostí zcela úpravě služebního nebo pracovního poměru. Mezi veřejnoprávní subjekty, uváděné v citovaném ustanovení písm. d) je zařaditi na př. i Národní pozemkový fond, při ministerstvu zemědělství Fondy národní obnovy a oba Jednotné svazy zemědělců.

Podmínkami, o nichž jedná § 4 osnovy v první části věty, je třeba rozuměti všechny dosavadní smluvené nebo zákonné podmínky, nikoli jen pachtovné.

Ostatní ustanovení osnovy nepotřebují zvláštního výkladu.

Osnova nepřinese nové zatížení státní pokladny.

V Praze dne 29. června 1948.

Předseda vlády: A. Zápotocký v. r.

Ministr zemědělství: J. Ďuriš v. r.

Štátni tiskárna v Praze — 3682-47.