Národní shromáždění republiky Československé 1948.

I. volební období. 1. zasedání.

30.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne.. .... 1948

o Investiční bance.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

Oddíl I. Základní ustanovení.

§1.

(1) Pro celé území československé republiky zřizuje se "Investiční banka" se sídlem v Praze, s pobočným závodem v Brně a s oblastním ústavem pro Slovensko v Bratislavě.

(2) "Investiční banka" (dále jen: banka) je národním podnikem a platí pro ni příslušná ustanovení zákona ze dne

1948, č. Sb., o organisací peněžnictví,

pokud tento zákon neustanovuje jinak.

(3) Bance přísluší bez újmy ustanovení § 3 zákona ze dne 11. března 1948, č. 38 Sb., o Národní bance československé, zejména financování a peněžní kontrola investic, poskytování a přejímání dlouhodobých zápůjček emisních a neemisních i k účelům jiným než investičním, jakož i provádění služeb pro Fond znárodněného hospodářství, zřízený podle § 9, odst. 2 dekretu presidenta republiky ze dne 24. října 1945, č. 100 Sb., o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků. K splnění tohoto úkolu opatřuje si banka prostředky způsobem, který upraví stanovy (§ 12) ve shodě s finančním plánem peněžnictví.

§2.

(1) Dnem, kterým banka zahájí činnost (§13, odst. 1), zaniknou:

1. československý reeskontní a lombardní ústav,

2. Zemská banka pro Čechy — ústřední banka spořitelen v Čechách a na Moravě,

3. Zemská banka pro Moravu a Slezsko a

4. Slovenská hypoteční a komunální banka a jejich práva a závazky přejdou universální sukcesí bez likvidace na banku.

(2) Základní vklady státu v zaniklých ústavech (odstavec 1) se převádějí do kmenového jmění banky.

(3) Výměna bankovních dlužních úpisů zaniklých ústavů (odstavec 1) nebo jejich právních předchůdců za dluhopisy banky se provede podle potřeby způsobem, který stanoví ministerstvo financí vyhláškou v úředním listě.

(4) Banka převezme veškeré zaměstnance zaniklých ústavů (odstavec 1). Pro tyto zaměstnance platí příslušná ustanovení zákona č. /1948 Sb.

Oddíl II. Správa banky.

§ 3.

(1) Správu banky řídí a banku navenek zastupuje devítičlenné představenstvo, které se skládá z předsedy, místopředsedy a dalších sedmi členů.

(2) Předsedu, místopředsedu a další čtyři členy představenstva jmenuje ministr financí. Zbývající tři členy (náhradníky) si zvolí ze svého středu zaměstnanci prostřednictvím závodní (podnikové) rady, z nich jednoho ze zaměstnanců oblastního ústavu; jejich volbu potvrzuje ministr financí, členové (náhradníci) mohou býti kdykoliv odvoláni.

§ 4.

Na činnost banky ve všech jejích odvětvích dohlíží dozorčí rada, která je složena z předsedy, místopředsedy a dalších sedmi členů. Ustanovení § 3, odst. 2 platí obdobně.

§ 5.

(1) Oblastní ústav v Bratislavě vede samostatné účetnictví a sestavuje účetní závěrku, která je součástí účetní závěrky banky.

(2) Správu oblastního ústavu řídí po stránce obchodní a osobní oblastní představenstvo podle směrnic a pokynů vydaných

představenstvem banky. Oblastní představenstvo tvoří slovenští členové představenstva banky.

§ 6.

Ředitele oblastního ústavu a jeho náměstka (náměstky) jmenuje a odvolává ministr financí na návrh představenstva banky a po slyšení jednotné odborové organisace. Ustanovení § 15, odst. l až 4 zákona č. /1948 Sb., platí obdobně i pro ředitele oblastního ústavu.

§ 7.

Na činnost oblastního ústavu ve všech jeho odvětvích dozírá oblastní dozorčí rada podle směrnic a pokynů, vydaných dozorčí radou banky. Oblastní dozorčí radu tvoří slovenští členové dozorčí rady banky.

Oddíl III. Všeobecná ustanovení.

§ 8.

(1) Výpisy z knih banky jsou exekučními tituly.

(2) Soudní nebo notářské ověření firemních podpisů orgánů banky na listinách není nutné, a to ani na těch, které jsou určeny pro zápisy do veřejných knih.

§ 9.

(1) Základní dlužní úpisy a bankovní dlužní úpisy, vydané bankou, ústavy uvedenými v § 2, odst. l nebo jejich právními předchůdci, jsou cennými papíry, požívajícími sirotčí jistoty.

(2) Ve věci soudních a správních deposit jakož i o možnosti používati vkladních knížek (vkladních listů) banky jako vadií a kaucí platí pro banku tytéž právní předpisy jako pro Poštovní spořitelnu.

§ 10.

Bankovní dlužní úpisy vydané bankou jsou osvobozeny od poplatků.

§ 11.

Zápisy ve veřejných knihách a v rejstřících, potřebné k vyznačení změn, vyplývajících z §§ l a 2, provedou soudy na návrh banky s odvoláním na tento zákon.

§ 12.

Působnost a organisací banky podrobněji upravují stanovy, o nichž se usnáší představenstvo; stanovy, jejich změny a doplňky schvaluje ministr financí, který je též vyhlásí v úředním Ústě.

Oddíl IV. Ustanovení přechodná a závěrečná.

§13.

(1) Ministr financí určí nařízením den, kterým banka zahájí činnost. Ministr financí stanoví též den, k němuž se sestaví závěrečné bilance ústavů uvedených v § 2, odst. l a společná východisková bilance pro banku.

(2) Dokud stanovy banky nenabudou účinnosti, zůstávají v platnosti dosavadní stanovy ústavů zaniklých podle § 2. odst. l a jejich právních předchůdců, pokud neodporují tomuto zákonu. Totéž platí obdobně pro jednací řády a jiné řády uvedených ústavů, pokud neodporují stanovám banky. Obchody, které nebudou slučitelný se stanovami banky, budou převedeny na příslušný peněžní ústav podle směrnic ministerstva financí.

§14.

(1) Dnem, kterým banka zahájí činnost (§ 13, odst. 1), zrušuje se platnost, po případě použivatelnost všech předpisů, odporujících tomuto zákonu, s odchylkou stanovenou v odstavci 2, a to zejména:

1. zákona ze dne 14. března 1934, č. 49 Sb., o zřízení československého reeskontního a lombardního ústavu, a předpisů jej měnících, doplňujících a provádějících,

2. vládního nařízení ze dne 18. prosince 1936, č. 337 Sb., o. peněžním ústředí československých spořitelen,

3. vládního nařízení ze dne 26. června 1941, č. 242 Sb., o sloučení zemských peněžních ústavů v Čechách a na Moravě,

4. vládního nařízení ze dne 20. července 1943, č. 206 Sb., kterým se slučují "Zemská banka pro Čechy" a "ústřední banka spořitelen" a doplňují předpisy pro "Zemskou banku pro Moravu",

5. vládního nařízení ze dne 24. dubna 1939, č. 77 Sl. z., o zřízení Slovenské hypoteční a komunální banky, a předpisů jej doplňujících a provádějících, a

6. zákona ze dne 25, listopadu 1941, č. 257 Sl. z., o rozšíření působnosti Slovenské hypoteční a komunální banky.

(2) Ministr financí určí nařízením vydaným podle § 13, odst. 1, dobu, po kterou jednotlivá ustanovení předpisů uvedených v odstavci l zůstávají přechodně platnými, po případě použivatelnými.

§15.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr financí v dohodě se zúčastněnými ministry.

Důvodová zpráva.

část všeobecná.

Podle budovatelského programu vládního z července 1946 má býti odděleno financování provozu podniků od financování investic, jež má býti vyhrazeno zvláštním investičním ústavům.

Financování provozu velkých podniků, zejména národních, bylo již svěřeno znárodněným bankám, jichž počet byl posléze restringován na dvě, jednu pro české země a jednu pro Slovensko. Zbývá tudíž ještě doplniti organisací financování takových podniků zřízením peněžního ústavu, který by se zabýval financováním jich investic. Podle dosavadní organisace jsou to především zemské peněžní ústavy v Praze, v Brně a v Bratislavě, které se v prvé řadě zabývají poskytováním dlouhodobého úvěru emisního a neemisního, zejména komunálního a hypotekárního. Průmyslový úvěr emisní může dosud podle stanov poskytovati jen Zemská banka pro Čechy — ústřední banka spořitelen v Čechách a na Moravě —, kdežto u ostatních dvou zemských peněžních ústavů (t. j. Zemské banky pro Moravu a Slezsko v Brně a Slovenské hypoteční a komunální banky v Bratislavě) muselo by napřed dojíti ke změně stanov. Další institucí, která se již zabývá financováním investic podniků, jest Československý reeskontní a lombardní ústav. Byl zřízen zákonem ze dne 14. března 1934, č. 49 Sb., aby podporoval likviditu a mobilitu peněžních ústavů a intervenoval na trhu státních papírů. Po osvobození v roce 1945 stal se střediskem pro poskytování státem zaručených úvěrů podnikům v českých zemích podle dekretu presidenta republiky ze dne 19. září 1945, č. 78 Sb., o přechodném finančním zabezpečení hospodářských podniků, peněžními ústavy sdruženými za jeho vedení ve zvláštním konsorciu. Dále byl Reeskontní ústav pověřen vyhláškou ministra financí ze dne 1. března 1947, č. 209 Úř. listu, doplněnou vyhláškou ze dne 22. března 1948, č. 519 Úř. listu, vrchním řízením plánované úvěrové podpory stavebních investic v zemi české a Moravskoslezské. Funkce tohoto ústavu na Slovensku vykonává Slovenská hypoteční a komunální banka v Bratislavě.

Poněvadž jest jednak zájem na tom, aby financování investic národních podniků se dělo v celém státě centrálně z jednoho místa, jednak jest nutno i v sektoru peněžních ústavů pro dlouhodobý úvěr provésti obdobné zjednodušení, jako se stalo v sektoru znárodněných bank poskytujících úvěr provozní, na-

vrhuje se v předkládané zákonné osnově, aby pro financování investic velkých, zejména národních podniků, byl zřízen jediný peněžní ústav pro celé území republiky, a to sloučením všech tří zemských peněžních ústavů a Čs. reeskontního a lombardního ústavu. Kromě toho země jako právnické osoby, o něž se opírají dosavadní zemské peněžní ústavy, budou podle § 167, odst. 2 a § 176, odst. 3 ústavy z 9. května 1948, č. 150 Sb., zrušeny a nahrazeny kraji. Tato "Investiční banka" byla by pak pověřena též účetní, pokladní a kancelářskou službou pro Fond znárodněného hospodářství, zřízený podle § 9, odst. 2 dekretu č. 100/1945 Sb., a to jak v oboru tzv. služby náhradové tohoto fondu podle příslušných ustanovení znárodňovacích dekretů (§ 9 č. 100/1945 Sb., § 7 č. 101/1945 Sb., § 4 č. 102/1945 Sb. a § 20 č. 103/1945 Sb. ), tak i v oboru služby finanční podle § 5 zákona č. 51/1948 Sb. o úpravě některých finančních poměrů národních podniků průmyslových a potravinářských.

část zvláštní. K § 1:

Kromě hlavního ústavu v Praze navrhuje se zříditi jednak oblastní ústav v Bratislavě, jednak pobočku v Brně, při čemž se použije dosavadních zařízení zrušovaných zemských peněžních ústavů v obou těchto místech. Poněvadž není dobře myslitelno, aby Investiční banka měla jinou právní formu než obě banky pro provozní úvěr, navrhuje se, aby byla národním podnikem podle příslušných ustanovení zákona o organisací peněžnictví, jehož osnova se současně předkládá. V zákoně stačí vytknouti její působnost jen všeobecně, jak se děje v odst. 2 tohoto paragrafu a podrobnosti ponechati stanovám, jež podléhají schválení ministrem financí. Navrhuje se, aby za všechny závazky banky ručil stát, t. j. netoliko za vklady, nýbrž zejména i za závazky z vydávaných dlužních úpisů, za něž dosud u zemských peněžních ústavů ručily země.

K § 2:

Zřízení nové banky z dosavadních ústavů stane se tou formou, že dosavadní ústavy právně zaniknou a jich práva a závazky přejdou universální sukcesí bez likvidace na novou banku. To platí i o závazcích z bankovních dlužních úpisů a o závazcích vůči zaměstnancům ze služebních poměrů. Tyto zaměstnance bude ovšem pak nutno jednotně

služebně zařaditi a pro budoucno upraviti jejich mzdové a pracovní podmínky jednotně v rámci všeobecné úpravy v oboru peněžnictví, tedy stejným způsobem jako v dosavadních bankách — národních podnicích. K tomu cíli udělují se jak správě banky tak ministerstvům sociální péče a financí potřebná zmocnění v současné osnově zákona o organisací peněžnictví. Stát má u čs. reeskontního a lombardního ústavu podle § 6 zákona č. 49 / 1934 Sb. základní vklad ve výši 100 mil. Kčs a u Slovenské hypoteční a komunální banky podle § 7 zákona č. 257/1941 Sl. z. ve výši 50 mil. Kčs. Tyto oba základní vklady se převedou do kmenového jmění nové banky.

K §§ 3 a 4:

Poněvadž dekret č. 102/1945 Sb. měl na mysli pouze existující obchodní banky, jež byly buď české nebo slovenské, mohl vystačiti se sedmičlenným představenstvem a dozorčí radou o stejném počtu členů. Naproti tomu Investiční banka jest ústavem celostátním. Proto se zvyšuje počet členů představenstva a dozorčí rady ze sedmi na devět, jak nyní zavádí obecně osnova zákona o organisací peněžnictví.

K §§ 5 až 7:

Tyto paragrafy stanoví hlavní zásady pro organisací oblastního ústavu banky pro Slovensko v Bratislavě. Oblastní představenstvo a oblastní dozorčí rada se skládají ze slovenských členů představenstva a dozorčí rady celého ústavu. Naproti tomu budou jmeno-

váni zvláštní ředitel oblastního ústavu a jeho náměstek, kteří budou úřadovati trvale v Bratislavě.

K §§ 8 až 12:

Zemské peněžní ústavy požívaly některých výsad, jež nutno ponechati i Investiční bance. Pokud tyto výsady má také Poštovní spořitelna, není třeba je reprodukovati, nýbrž postačí poukaz na předpisy pro tuto platné.

K § 12 se vysvětluje, že publikace stanov v úředním listě jest nutná se zřetelem k jiným zákonným předpisům (zvláště jako podmínka pro konversní výhody poplatkové).

K §§ 13 a 14:

K § 13 se připomíná, že den, k němuž se sestaví závěrečné bilance a společná východisková bilance pro banku, nemusí býti totožný se dnem, kterým banka zahájí činnost. Stanovení tohoto dne nevyžaduje publikace, jeho sdělení jest určeno dosavadním ústavům, z nichž vznikne Investiční banka.

Ustanovení odstavce 2 má obdobu v dřívějších zákonných předpisech, resp. vyhláškách z oboru slučování peněžních ústavů cestou normativní.

V odstavci 2 § 14 jest pamatováno na to, že přechodně bude nutno některá ustanovení zrušovaných zákonných předpisů ponechati v platnosti do doby, než některé funkce z těchto předpisů plynoucí budou přeneseny na jiné subjekty, a to jinými zákonnými normami.

V Praze dne 29. června 1948.

Předseda vlády: A. Zápotocký v. r.

Ministr financí: Dr. Dolanský v. r.

Státní tiskárna v Praze — 3631-48