Národní shromáždění republiky Československé 1948.
I. volební období. 1. zasedání.
29.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne...................................1948,
kterým se rozšiřuje působnost a mění právní povaha Poštovní spořitelny.
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně: Oddíl I.
činnost Poštovní spořitelny jako peněžního ústředí.
§ 1.
Poštovní spořitelna v Praze jest celostátním peněžním ústředím, u něhož se soustřeďují peněžité prostředky tak, aby bylo zajištěno účelné hospodaření s nimi v plánovaném hospodářství.
§ 2.
(1) Poštovní spořitelně přísluší mimo její dosavadní oprávnění bez újmy ustanovení § 3 zákona ze dne 11. března 1948, č. 38 Sb., o Národní bance československé, jakožto peněžnímu ústředí:
a) přijímati vklady na běžné účty od bank (§ 9 zákona ze dne 1948,
č. Sb., o organisaci peněžnictví), od lidových peněžních ústředí (§§, zákona č. /1948 Sb. ), jakož i od pojišťoven — národních podniků a veřejnoprávních sociálně-pojišťovacích ústavů (dále jen "ústavy");
b) poskytovati úvěry ústavům podle směrnic ministerstva financí;
c) obchodovati s cennými papíry, pokud to souvisí s činností peněžního ústředí;
d) obstarávati depositní službu, pokud to souvisí s činností peněžního ústředí;
e) spolupůsobiti při sestavování a kontrole celkového finančního plánu peněžnictví.
(2) Jinou působnost může Poštovní spořitelna jako peněžní ústředí vykonávati jen se souhlasem ministerstva financí.
§ 3.
(1) ústavy mohou použíti vlastních i svěřených peněžitých prostředků, po případě pojistných prémií, jen podle schváleného finančního plánu (§ 2, odst. l, písm. e) do výše, kterou určuje v souhlase s celkovým finančním plánem peněžnictví ministerstvo financí; zbytek uloží u Poštovní spořitelny.
(2) Ústavy jsou povinny přenésti své vzájemné účty na Poštovní spořitelnu v rozsahu a ve lhůtě stanovené ministerstvem financí.
(3) Pokud ústavy nemají dostatek vlastních a svěřených prostředků na plnění finančního plánu, jsou povinny vyžádati si úvěr od Poštovní spořitelny (§ 2, odst. 1, písm. b). Poštovní spořitelna je oprávněna požadovati od ústavů zprávy a doklady, potřebné pro plnění funkce peněžního ústředí.
(4) Stát ručí i za vklady uložené u Poštovní spořitelny jakožto peněžního ústředí.
§ 4.
úroky ze vkladů uložených u Poštovní spořitelny jakožto peněžního ústředí jsou osvobozeny od daně rentové a od příspěvku Všeobecnému fondu peněžních ústavů v republice Československé a Pomocnému fondu peněžních ústavů v Bratislavě.
Oddíl II. Organisace Poštovní spořitelny.
§ 5.
(1) Poštovní spořitelna v Praze vykonává svou dosavadní působnost jakož i působnost peněžního ústředí na celém území československé republiky a pro Slovensko oblastním ústavem v Bratislavě.
(2) Poštovní spořitelna v Bratislavě se slučuje s Poštovní spořitelnou v Praze a její práva a povinnosti přecházejí a její majetek a kapitál se převádí universální sukcesí bez likvidace na Poštovní spořitelnu v Praze.
§ 6.
Poštovní spořitelna jest národním podnikem v působnosti ministerstva financí a platí pro ni příslušná ustanovení zákona č. / 1948 Sb., pokud tento zákon nestanoví jinak.
§ 7.
(1) Správu Poštovní spořitelny řídí a ji navenek zastupuje devítičlenné představenstvo, které se skládá z předsedy, místopředsedy a dalších sedmi členů.
(2) Předsedu, místopředsedu a další čtyři členy představenstva, z nichž dva jsou úředníci ministerstva financí a jeden úředník ministerstva pošt, a jejich náhradníky, jmenuje ministr financí, a to, pokud jde o úředníka ministerstva pošt a jeho náhradníka, v dohodě s ministrem pošt. Zbývající tři členy (náhradníky) si zvolí ze svého středu zaměstnanci prostřednictvím závodní (podnikové) rady, 7 nich jednoho ze zaměstnanců oblastního ústavu. Jejich volbu potvrzuje ministr financí, členové (náhradníci) mohou býti kdykoliv odvoláni.
§ 8.
Na činnost Poštovní spořitelny ve všech jejích odvětvích dohlíží dozorčí rada, která jest složena z předsedy, místopředsedy a dalších sedmi členů. Ustanovení § 7, odst. 2 platí obdobně.
§ 9.
(1) Oblastní ústav v Bratislavě vede samostatně účetnictví a sestavuje účetní závěrku, která jest součástí účetní závěrky Poštovní spořitelny.
(2) Správu oblastního ústavu řídí po stránce obchodní a osobní oblastní představenstvo podle směrnic a pokynů vydaných představenstvem. Oblastní představenstvo tvoří slovenští členové představenstva.
§ 10.
Ředitele oblastního ústavu a jeho náměstka (náměstky) jmenuje a odvolává ministr financí na návrh představenstva a po slyšení jednotné odborové organisace. Ustanovení § 13. odst. l až 4 zákona č. /1948 Sb. platí obdobně i pro ředitele oblastního ústavu.
§ 11.
Na činnost oblastního ústavu ve všech jeho odvětvích dozírá oblastní dozorčí rada podle směrnic a pokynů vydaných dozorčí radou. Oblastní dozorčí radu tvoří slovenští členové dozorčí rady.
Oddíl III. Zaměstnanci Poštovní spořitelny.
§ 12.
(1) Na zaměstnance Poštovní spořitelny se vztahuje ustanovení § 7 zákona č., /1948 Sb.
(2) Pokud zaměstnanci Poštovní spořitelny byli dosud v poměru veřejnoprávním, zůstávají jejich nároky, příslušející jim podle dosavadních smluv a předpisů o jejich odpočivných a zaopatřovacích platech, nedotčeny. Poštovní spořitelna jest povinna zříditi příplatkový ústav podle § 13 zákona ze dne 15. dubna 1948, č. 98 Sb., o soustředění pensijního pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách a o některých dalších opatřeních v oboru veřejnoprávního sociálního pojištění, a zajistiti zaměstnancům u něho takové nároky, aby se spolu s nároky podle zákona o národním pojištění rovnaly alespoň nárokům podle dosavadních smluv a předpisů o odpočivných a zaopatřovacích platech.
(3) Pensijní fond Poštovní spořitelny v Bratislavě se ruší dnem 30. září 1948. Za členy tohoto fondu vydá se úhrada stanovená podle § 2 zákona č. 98/1948 Sb.; zbytek jmění fondu tvoří základní jmění příplatkového ústavu.
Oddíl IV. Ustanovení trestní.
§ 13.
(1) Kdo úmyslně nebo z hrubé nedbalosti jedná proti tomuto zákonu nebo proti předpisům, vydaným na základě tohoto zákona, bude potrestán okresním národním výborem pro přestupek pokutou do 500. 000 Kčs nebo vězením do šesti měsíců. Byla-li uložena pokuta, budiž zároveň pro případ nedobytnosti vyměřen náhradní trest vězení podle míry provinění do šesti měsíců.
(2) Trestní řízení lze zahájiti jen na návrh ministerstva financí. Návrh může býti odvolán do vyhlášení trestního nálezu.
Oddíl V. Ustanovení poplatková.
§ 14.
(1) Od poplatků jsou osvobozeny právní listiny, kterých je třeba k poskytování úvěrů ústavům a k obstarávání depositní služby, pokud souvisí s činností peněžního ústředí
[§ 2, odst. 1, písm. b) ad)] nebo k přenesení vzájemných účtů (§ 3, odst. 2), dále písemnosti a úřední úkony potřebné k provedení přechodu práv a závazků podle § 5, odst. 2 a § 12, odst. 3 tohoto zákona.
(2) Poštovní spořitelna v Praze při své činnosti peněžního ústředí jest osvobozena od daně z obchodu s cennými papíry.
Oddíl VI. Ustanovení přechodná a závěrečná.
§ 15.
Do doby než bude ustaven nový správní orgán Poštovní spořitelny, vykonává svou činnost dosavadní správa nezměněně.
§ 16.
O) Stanovy určí podrobněji působnost a organisací Poštovní spořitelny.
(2) Ministerstvo financí může vyhláškou v Úředním listě určiti peněžní ústavy, které budou vykonávati úkoly sběren a plateben Poštovní spořitelny.
§ 17.
Zrušují se všechny předpisy, které jsou v rozporu s ustanovením tohoto zákona, zejména se zrušuje zákon ze dne 25. května 1944, č. 55 Sl. z., o Poštovní spořitelně.
§ 18.
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem měsíce po vyhlášení; provede jej ministr financí v dohodě se zúčastněnými ministry.
Důvodová zpráva.
Část všeobecná.
Dalekosáhlé úkoly, které ukládá našemu peněžnictví plánované hospodářství, vyžadují, aby bylo využito hospodárně všech peněžních zdrojů. K tomu účelu jest nutno soustřediti všechny volné peněžité prostředky na jednom místě a odtud říditi jejich plánovitou distribuci podle stupně naléhavosti hospodářských potřeb. Po této stránce se jeví tedy nutné, aby fungovalo jednotné peněžní ústředí pro všechny ústavy, které u sebe soustřeďují peněžité prostředky získávané od veřejnosti. Jsou to nejen peněžní ústavy, nýbrž i ústavy pojišťovací, a to jak soukromé, tak i veřejnoprávního charakteru.
Dosud jsme neměli jednotného všeobecného peněžního ústředí, nýbrž jen peněžní ústředí některých druhů peněžních ústavů, a to spořitelen a úvěrních družstev. Peněžní ústředí spořitelen bylo vytvořeno v roce 1936, když vl. nař. č. 337/1936 Sb. pověřilo touto funkcí Ústřední banku československých spořitelen. Po sloučení se Zemskou bankou pro Čechy vykonává banka funkci peněžního ústředí spořitelen. Pokud jde o peněžní ústředí družstev pro Čechy a Moravu s pobočkou v Brně, Peněžní ústředí zemědělských družstev pro Čechy se sídlem v Praze a Peněžní ústředí zemědělských družstev pro Moravu se sídlem v Brně. Na Slovensku jsou tři peněžní družstevní ústředí, a to Svaz rol'níckych vzájomných pokladnic, družstvo s obmedzeným ručením, živnosväz, ústredie živnostenských a občianskych úvěrných ústavov a družstiev, družstvo s obmedzeným ručením, a Ústredné družstvo, vesměs v Bratislavě. Ostatní kategorie peněžních ústavů, zejména banky a zemské peněžní ústavy, neměly peněžních ústředí. Funkci peněžního ústředí pro okresní záložny hospodářské vykonávala dříve Zemědělská banka v Praze a pro peněžní ústředí družstev Všeobecná družstevní banka v Praze.
Otázka peněžních ústředí ústavů lidového peněžnictví jest řešena v připravované osnově zákona o organisaci peněžnictví.
Předkládaná osnova uvádí v život jedno celostátní peněžní ústředí pro všechny banky — národní podniky a pro peněžní ústředí ústavů lidového peněžnictví, jakož i pro pojišťovací ústavy. Původně se pomýšlelo zříditi samostatné všeobecné peněžní ústředí jakožto zvláštní ústav, nyní však se navrhuje řešení jednodušší, tím že se funkcí peněžního ústředí pro všechny peněžní a pojišťovací ústavy pověřuje ústav již existující a k těmto úkolům se nejlépe hodící. Poštovní spořitelna bude kromě své dosavadní činnosti, příslušející jí podle zákona o Poštovní spořitelně č. 143/30 Sb., působiti jako vrcholné peněžní ústředí s působností v zákoně vymezenou.
Poštovní spořitelna se vřazuje jako peněžní ústav do organisace peněžnictví, a to se zřetelem na svou funkci v zásadě jako národní podnik ve smyslu zákona o organisací peněžnictví. Ustanovení druhé části tohoto zákona platí tudíž pro Poštovní spořitelnu, pokud tento návrh nestanoví odchylky. Poštovní spořitelna se tím zároveň převádí z působnosti ministerstva pošt do působnosti ministerstva financí.
část zvláštní.
K § 1:
Podle zákona č. 38/1948 Sb. jest Národní bance československé svěřena péče o účelné soustřeďování a hospodárné využití peněžitých prostředků. Předkládaná osnova pověřující Poštovní spořitelnu funkcí celostátního peněžního ústředí, zjednává předpoklad, aby se Národní bance zajistilo úspěšné dosažení vlastního účelu, sledovaného soustředěním peněžních prostředků, t. j. poskytování úvěru hospodářství na místa, kde toho plánování potřeb vyžaduje.
K § 2:
Poštovní spořitelna kromě dosavadních oprávnění dostává další funkce jakožto pe-
něžní ústředí. Působnost zde vymezená jest taxativní a omezuje se jen na ústavy k ní jako peněžnímu ústředí přičleněné a vyjmenované v odstavci 1. Pojišťovny — národní podniky i veřejnoprávní sociálně-pojišťovací ústavy jsou rovněž zapojeny na peněžní ústředí, poněvadž jsou svou funkcí velice významným činitelem při tvorbě úspor, který nemůže býti opomenut při organisací soustřeďování a hospodárného využití peněžitých prostředků.
K § 3:
Toto ustanovení ukládá peněžním a pojišťovacím ústavům povinnost disponovati určitým způsobem prostředky veřejností jim svěřenými ať ve formě vkladů nebo ve formě pojistných prémií. Odstavec 3 pamatuje na případy, kdy ústav nebude míti dostatečný přírůstek vkladů, takže bude nucen použíti úvěru. Stát ručí podle zákona o Poštovní spořitelně č. 143/1930 Sb. za vklady. V odstavci 4 se proto stanoví, že ručí též za vklady uložené u peněžního ústředí.
K §§ 5 a 6:
Poštovní spořitelna bude celostátním ústavem, který na Slovensku bude vykonávati svou činnost oblastním ústavem v Bratislavě. Forma národního podniku se považuje za nejvhodnější pro úkoly, které Poštovní spořitelna bude vykonávati. Zřízení poboček může se státi s povolením ministerstva financí (§4 zákona o organisací peněžnictví).
K §§ 7 a 8:
Složení představenstva a dozorčí rady jest devítičlenné, protože jde o banku, národní podnik s celostátní působností; se zřetelem na to, že Poštovní spořitelna obstarává většinu pokladní služby státní a že používá služeb poštovních úřadů předepisuje se zastoupení obou těchto zúčastněných ministerstev v představenstvu.
K § 12:
Zaměstnanci Poštovní spořitelny budou v národním podniku v poměru soukromoprávním. Poštovní spořitelna v Praze nemá pensijního fondu. Jest proto nutno zříditi příplatkový fond nově a zajistiti zaměstnancům nároky, jaké by měli podle dosavadních smluv a předpisů.
K § 13:
Podle odstavce 2 jsou delikty v tomto paragrafu stanovené delikty návrhovými. Jest zcela odůvodněno zvláštní povahou trestných činů,
aby jejich stihání bylo zahajováno na návrh ministerstva financí.
K § 16:
Pověření úkoly sběren a plateben Poštovní spořitelny musí být řádně publikováno. Stane se tak vyhláškou v úředním listě.
K § 17:
Zrušení zákona č. 55/1944 SI. z. je důsledkem toho, že se zrušuje Poštovní spořitelna v Bratislavě (§ 5, odst. 2). Zákon o Poštovní spořitelně č. 143/1930 Sb. se pouze mění a doplňuje, t. j. ta ustanovení, kterých se nedotýká tato osnova a která nejsou v rozporu s jejími ustanoveními, zůstávají nadále v platnosti.
V Praze dne 29. června 1948.
Předseda vlády: A. Zápotocký v. r.
Ministr financí: Dr. Dolanský v. r.
Státní tiskárna v Praze. — 3630-48