Národní shromáždění republiky Československé 1948.
I. volební období. 1. zasedání.
20.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne.......................................1948
o občanských průkazech.
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1. Pojem občanského průkazu.
Občanský průkaz podle tohoto zákona je veřejná listina, kterou se všeobecně osvědčuje totožnost osoby, které průkaz svědčí, po případě i jiné významné právní skutečnosti, týkající se této osoby.
§ 2. Kdo má nárok na vydání občanského průkazu.
(1) Nárok na vydání občanského průkazu mají
a) českoslovenští státní občané a osoby, které se za ně podle platných předpisů považují, a
b) přechodně i osoby, které se trvale zdržují v republice československé a o nichž nebylo zjištěno, že jsou cizími státními příslušníky nebo osobami bez státní příslušnosti,
dokonali-li patnáctý rok věku.
(2) Nárok osob, uvedených v odstavci l, písm. b), na vydání občanského průkazu zaniká dnem, který stanoví ministr vnitra nařízením.
(3) Téže osobě lze vydati toliko jeden občanský průkaz.
§ 3. Obsah občanského průkazu.
(1) Občanský průkaz má dva oddíly.
(2) Prvý oddíl občanského průkazu obsahuje všechny podstatné skutečnosti, jichž je třeba k zjištění totožnosti osoby, které průkaz svědčí.
(3) Druhý oddíl občanského průkazu může obsahovati osvědčení o československém státním občanství osoby, které průkaz svědčí, dále osvědčení podstatných skutečností jejího osobního stavu i osobního stavu jejích dětí mladších 15 let a jejího manžela, jakož i osvědčení o dalších významných právních skutečnostech, určí — li tak ministerstvo vnitra v dohodě se zúčastněnými ministerstvy způsobem uvedeným v následujícím odstavci.
(4) úřední vzor občanského průkazu a podrobnosti o jeho vydávání i o žádostech o jeho vydání určí ministerstvo vnitra vyhláškou v Úředním listě, kterou vydá, pokud jde o druhý oddíl občanského průkazu, v dohodě se zúčastněnými ministerstvy. Tiskopisy občanských průkazů jsou přísně súčtovatelné.
§ 4. Průkazní moc.
(1) Osvědčením totožnosti v prvním oddílu občanského průkazu lze osvědčiti totožnost osoby, které průkaz svědčí, před všemi úřady, veřejnými orgány a soudy.
(2) Osvědčení o československém státním občanství v druhém oddílu občanského průkazu nahrazuje osvědčení o státním občanství republiky československé podle platných předpisů.
(3) Ostatní osvědčení v druhém oddílu občanského průkazu nahrazují v rozsahu, uvedeném v průkazu, příslušné veřejné listiny.
§ 5. Doba platnosti.
(1) Občanský průkaz se vydává zásadně na dobu 10 let. Byl-li vydán na dobu kratší, může býti jeho platnost prodloužena až na dobu 10 let.
(2) Před uplynutím doby platnosti může býti vydán nový občanský průkaz jen v případech stanovených vyhláškou ministerstva vnitra podle § 3, odst. 4.
§ 6. Kdo vydává občanský průkaz.
(1) Občanské průkazy vydává okresní národní výbor. Okresní národní výbor může zmocniti místní národní výbory svého obvodu, aby jeho jménem vydávaly občanské průkazy. Toto zmocnění se vyhlásí v obci způsobem v místě obvyklým.
(2) Vydává-li občanské průkazy okresní národní výbor sám, lze žádost o vydání občanského průkazu podati též u místního národního výboru.
(3) Místně příslušný je národní výbor, v jehož obvodu má uchazeč bydliště, nebo nemá-li v tuzemsku bydliště, v jehož obvodu má svůj pobyt.
(4) Zápisy v druhém oddílu občanského průkazu provádí národní výbor, příslušný k vydání občanského průkazu, a to buď na podkladě veřejných listin, jichž je třeba k osvědčení příslušné právní skutečnosti, nebo nemá-li uchazeč takové listiny po ruce, na podkladě šetření provedeného z moci úřední. Zápisy v tomto oddílu může provésti i úřad nebo orgán, který je věcně a místně příslušný k osvědčení příslušné právní skutečnosti. Zápisy v druhém oddílu lze provésti i dodatečně po vydání občanského průkazu. Zápisy v tomto oddílu se provádějí na žádost nebo z moci úřední.
§ 7. Změny a opravy.
(1) Každou změnu právních skutečností, osvědčených v občanském průkazu, jest do 8 dnů oznámiti místnímu národnímu výboru příslušnému podle místa bydliště (pobytu); průkaz jest připojiti k oznámení. Tato povinnost odpadá, provede-li úřad nebo orgán uvedený v odstavci 3 změnu příslušné skutečnosti v občanském průkazu před uplynutím lhůty, stanovené ve větě prvé.
(2) Místní národní výbor provádí změny, doplnění a opravy v zápisu rodinného stavu, povolání a bydliště. Byl-li zmocněn vydávati občanské průkazy podle § 6, odst. l, věty druhé, provádí i ostatní změny, doplnění a opravy. Jinak provádí jiné než ve větě prvé uvedené změny, doplnění a opravy okresní národní výbor, příslušný podle místa bydliště (pobytu).
(3) Změny, doplnění a opravy zápisů v druhém oddílu občanského průkazu může provésti též úřad nebo orgán, který je věcně a místně příslušný k osvědčení příslušné právní skutečnosti.
§ 8. Neplatné občanské průkazy.
(1) Občanský průkaz je neplatný, neměla-li osoba, které byl vydán, od počátku nárok na jeho vydání (§ 2) nebo pozbyla-li tohoto nároku později, nebo uplynula-li doba platnosti průkazu, nebo není-li průkaz v prvém oddílu úplný, znatelný nebo čitelný.
(2) Neplatný občanský průkaz musí býti neprodleně odevzdán okresnímu nebo místnímu národnímu výboru, příslušnému podle místa bydliště (pobytu).
(3) Neplatný občanský průkaz odebere kterýkoli okresní národní výbor. Rovněž každý místní národní výbor a orgán sboru národní bezpečnosti může zatímně odebrati neplatný občanský průkaz, je však povinen o tom bez průtahu uvědomiti nadřízený okresní národní výbor, který rozhodne, byl-li průkaz odebrán právem či nikoli.
§ 9. Poplatkové a dávkové úlevy.
(1) Občanské průkazy se vydávají za náhradu pořizovacích výloh.
(2) Podání podle tohoto zákona i jejich přílohy jsou osvobozeny od poplatků.
(3) Občanský průkaz a dodatečné provedení zápisu v něm nepodléhá poplatkům. Za vydání občanského průkazu se vybírá dávka za úřední úkon ve věcech správních (obecní poplatek za úřední úkon) v rozsahu stanoveném předpisy
o těchto dávkách (poplatcích), pokud v občanském průkazu byly při jeho vydání nebo dodatečně provedeny zápisy také v oddílu druhém na podkladě šetření provedeného z moci úřední; dávka (poplatek) se vybírá i tehdy, vydá-li se nový občanský průkaz náhradou za průkaz ztracený nebo poškozený, a to i když neobsahuje zápisy v oddílu druhém.
§ 10. Povinnost míti občanský průkaz.
(1) V celním pohraničním pásmu musí každá osoba, která má nárok na vydání občanského průkazu (§2), míti občanský průkaz,
i když se v tomto pásmu zdržuje jen přechodně, a prokázati se jím kdykoli na úřední vyzvání. Okruh osob, které jsou oprávněny v tomto pásmu žádati předložení občanského průkazu, určí ministerstvo vnitra vyhláškou v úředním listě. Týmž způsobem lze povoliti úlevy z ustanovení věty prvé.
(2) Ministerstvo vnitra může určiti vyhláškou v úředním listě, ve kterých jiných částech
státního území a po případě za jakých zvláštních předpokladů musí míti občanský průkaz osoby, které mají nárok na jeho, vydání, a prokazovati se jím kdykoli na úřední vyzvání.
(3) Týmž způsobem může konečně ministerstvo vnitra stanoviti, že všechny uvedené osoby nebo určité jejich skupiny jsou povinny ve stanovené lhůtě si opatřiti občanský průkaz a prokazovati se jím kdykoli na úřední vyzvání.
§ 11. Dosavadní občanské legitimace a jiné průkazy.
(1) Všeobecné občanské legitimace, vydané podle vládního nařízení ze dne 8. srpna 1919, č. 481 Sb., kterým se zavádějí všeobecné občanské legitimace, pozbývají platnosti dnem, který stanoví ministerstvo vnitra vyhláškou v úředním listě.
(2) Majitel všeobecné občanské legitimace může si ještě před uplynutím této lhůty kdykoli opatřiti občanský průkaz podle tohoto zákona, který se mu vydá za splnění zákonných předpokladů, při čemž je povinen vrátiti všeobecnou občanskou legitimaci.
(3) Osobních průkazů, určených k všeobecnému osvědčení totožnosti a vydaných podle jiných předpisů nebo bez právního podkladu osobám, které mají nárok na vydání občanského průkazu (§ 2), nesmí se dále užívati ode dne, který stanoví ministerstvo vnitra vyhláškou v úředním listě.
§ 12. Trestní ustanovení.
Kdo
1. učiní nepravdivé nebo neúplné údaje o své osobě nebo o jiných skutečnostech nutných pro vydání, změnu, doplnění nebo opravu občanského průkazu nebo jich použije, aby vylákal vydání, změnu, doplnění nebo opravu občanského průkazu,
2. nesplní některou z povinností podle § 7, odst. l nebo § 8, odst. 2,
3. použije občanského průkazu vydaného jiné osobě,
4. přenechá jinému k použití svůj občanský průkaz,
5. dá si vydati nebo si opatří více než jeden občanský průkaz,
6. zničí úmyslně občanský průkaz svůj nebo cizí,
7. poruší povinnost stanovenou v § 10, odst. l nebo předpisem vydaným podle § 10, odst. 2 a 3 nebo
8. poruší jiný předpis vydaný podle tohoto zákona,
bude potrestán — pokud nejde o čin přísněji trestný — okresním národním výborem pokutou do 25. 000 Kčs nebo vězením (uzamčením) do 3 měsíců. Byla-li uložena pokuta, budiž pro případ její nedobytnosti vyměřen zároveň náhradní trest vězení podle míry zavinění do 3 měsíců.
§ 13. Zrušení dosavadních předpisů.
Vládní nařízení č. 481/1919 Sb. a předpisy vydané k jeho provedení se zrušují.
§ 14. Spolupůsobení veřejných úřadů.
Všechny veřejné úřady, orgány a soudy jsou povinny spolupůsobiti při provádění tohoto zákona a předpisů podle něho vydaných.
§15. Účinnost a provedení.
(1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 1948 s výjimkou ustanovení § 10, odst. 1, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1949.
(2) Tento zákon provede ministr vnitra v dohodě se zúčastněnými ministry.
Důvodová zpráva.
Podle dosavadní právní úpravy je fakultativním všeobecným legitimačním průkazem v tuzemsku všeobecná občanská legitimace podle vládního nařízení č. 481/1919 Sb., které nabylo v zemích českých účinnosti dnem 1. května 1920 (vyhláška ministra vnitra č. 338/1920 Sb. ) a na Slovensku dnem 3. listopadu 1921 (vyhláška ministra vnitra č. 389/ 1921 Sb. ). Toto vládní nařízení je opřeno o nařízení č. 31/1857 ř. z., které bylo zrušeno ustanovením § 16 zák. č. 55/1928 Sb. o cestovních pasech.
Za doby okupace byla v roce 1942 na vnitřním území zemí českých rozšířena platnost byv. říšskoněmeckých předpisů o osobních průkazkách, při čemž bylo deset nejmladších ročníků postiženo povinností, opatřiti si takový průkaz.
Vládní nařízení č. 481/1919 Sb. o všeobecných občanských legitimacích nevyhovuje již
praktickým potřebám. To je patrno i z prozatímní odchylné úpravy na Slovensku. Tam byla vyhláškou pověřence vnitra ze dne 11. května 1946, č. 27. 258/1-III-1945, uveřejněnou pod č. 1285 v Úředním věstníku dne 1. června 1946 a vydanou podle ustanovení § 2, odst. 2 žák. č. 190/1939 Sl. z. (které se celkem shoduje s ustanovením čl. 3, odst. l org. zákona č. 125/1927 Sb. ), vyslovena povinnost zásadně každého čs. státního občana, dokonavšího 16. rok věku a bydlícího trvale na území Slovenska, opatřiti si a s sebou stále nositi občanskou legitimaci podle vládního nařízení č. 481/1919 Sb. a na vyzvání bezpečnostních úřadů a orgánů se jí prokázati.
Vzhledem k neudržitelnosti tohoto stavu, který na Slovensku zjevné odporuje platnému vládnímu nařízení č. 481/1919 Sb., jakož i v uvážení všech výhod, které občanstvu i veřejné správě může přinésti moderní řešení
otázky jednotného občanského průkazu, navrhuje se předkládanou osnovou nová úprava osobních legitimačních průkazů.
Nový občanský průkaz nemá míti jen povahu pouhé legitimační listiny, dosvědčující totožnost osoby, nýbrž má obsahovati také řadu osvědčení o významných právních poměrech, které občan ve svém životě nejčastěji potřebuje. To platí zejména o osvědčení o státním občanství.
K jednotlivým ustanovením navrženého zákona, pokud vyžadují vysvětlení, se uvádí:
K § 2
V některých územních obvodech státu se zavádí nebo bude zavedena podle § 10 osnovy legitimační povinnost. K splnění této legitimační povinnosti bude sloužiti občanský průkaz, a to jeho prvý oddíl, který bude obsahovati osvědčení totožnosti (§ 3).
Nárok na vydání občanského průkazu mají státní občané, jakož i osoby, které dlužno považovati za státní občany podle zvláštních zákonných předpisů; jsou to osoby, jež splňují podmínky uvedené
a) v §§ l a 2 ústavního zákona č. 74/1946 Sb., o udělení státního občanství krajanům vracejícím se do vlasti,
b) v § 4 vládního nařízení č. 61/1945 Sb., o přípravě opce podle smlouvy mezi československou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o Zakarpatské Ukrajině ze dne 29. června 1945,
c) v § 2 a § 4, odst. 2 ústavního dekretu presidenta republiky č. 33/1945 Sb., o úpravě československého státního občanství osob národnosti německé a maďarské.
Po přechodnou dobu, než budou definitivně vyřešeny státoobčanské poměry, bude možno vydávati občanské průkazy podle ustanovení odstavce l, písm. b) též osobám trvale usídleným v Československu, pokud o nich nebylo zjištěno, že jsou cizími státními příslušníky nebo že jsou bezdomovci.
Cizincům bude sloužiti za průkaz totožnosti cestovní pas nebo doklad takový pas nahrazující, po případě jiný průkaz totožnosti, který bude zaveden (zejména pro bezdomovce) připravovaným zákonem o pobytu cizinců.
K § 3
První oddíl občanského průkazu, který jest obligatorní, bude obsahovati údaje osvědčující totožnost držitele občanského průkazu.
Druhý oddíl občanského průkazu, který jest fakultativní, má obsahovati osvědčení o práv-
ních skutečnostech, jež občan zpravidla potřebuje ve styku s úřady.
Pokud bude míti strana osvědčení v občanském průkazu podle jeho druhého oddílu, nebude musit předkládati při styku s úřady jednotlivé doklady (na př. osvědčení o statním občanství, oddací list, úmrtní list manžela a pod. ), Úřad, který vyžaduje osvědčeni o určité právní skutečnosti, pořídí si prosté ve spise záznam o těchto právních skutečnostech na podkladě předloženého občanského průkazu. Tento postup bude možno zavésti zejména i při projednávání žádostí o nejrůznější oprávnění.
K § 5:
Občanský průkaz bude vydáván na dobu kratší než 10 let zpravidla jen osobám uvedeným v § 2, odst. l, písm. b). Jinak bude občanský průkaz vydáván zásadně na dobu 10 let. Podrobnosti o tom bude obsahovati vyhláška podle § 3, odst. 4.
Nejevilo by se účelným, aby občanský průkaz byl podobně, jako jest tomu u občanských legitimací, vydáván na neomezenou dobu. Po uplynutí 10 let se zpravidla změní podoba držitele občanského průkazu do té míry, že fotografie ani popis osoby v občanském průkazu neodpovídají skutečnosti a občanský průkaz nemůže již býti spolehlivou pomůckou při zjišťování totožnosti jeho držitele.
K § 6:
Zmocnění k vydávání občanských průkazů podle ustanovení odstavce l, věty druhé bude udělováno pouze těm místním národním výborům, jež jsou po personální a věcné stránce dostatečně vybaveny k tomu, aby zvládly agendu spojenou s vydáváním občanských průkazů; pomýšlí se hlavně na místní národní výbory ve větších městech. Tím se má usnadniti opatřování občanského průkazu.
Ustanovením odstavce 4 má býti občanu umožněno, aby si způsobem co možno nejjednodušším opatřil potřebné zápisy ve druhém oddílu občanského průkazu.
K § 9:
Občanský průkaz se vydává za náhradu pořizovacích výloh; tyto výlohy se rovnají pořizovací ceně formuláře občanského průkazu. Dávku za úřední úkon, po případě obecní poplatek za úřední úkon, bude žadatel povinen zaplatiti pouze v těch případech, kdy strana bude žádat o zápis do druhého oddílu občanského průkazu, aniž předloží potřebný doklad (na př. osvědčení o státním občanství, oddací
list a pod. ). Dávku za úřední úkon bude strana dále povinna zaplatiti v těch případech, kdy jí bude vydáván nový občanský průkaz náhradou za průkaz ztracený nebo poškozený.
K § 10:
Z důvodů státně-bezpečnostních bude občanský průkaz obligatorně zaveden nejprve v pohraničním celním pásmu. Pro ostatní území státu může býti postupně zaváděna povinnost opatřiti si občanský průkaz, ukáže-li se toho potřeba.
K § 11:
Ustanovením odstavce 2 se dává osobám uvedeným v § 2, odst. l možnost, aby si po nabytí účinnosti předkládaného zákona opatřily občanské průkazy, a to ještě dříve než se stanou tyto průkazy obligatorními pro určitá území státu.
Předkládaný zákon nemá přímý finanční dosah. Rovněž pracovní zatížení orgánů veřejné správy nebude velké, poněvadž se počítá s postupným zaváděním obligatomosti občanských průkazů podle § 10.
V Praze dne 29. června 1948.
Předseda vlády: A. Zápotocký v. r.
Ministr vnitra: V. Nosek v. r.
Státní tiskárna v Praze. — 3601-48.