existoval již v rozhodný den počáteční, t. j. 15. listopadu 1945. Zákon o mimořádných dávkách ani zákon o majetkových dávkách nestanoví, kdy vzniká nárok na tyto dávky. Platí tedy podpůrně ustanovení zákona o přímých daních. Podle § 259 tohoto zákona vzniká daňová povinnost a daňový nárok okamžikem, kdy u podmětu nebo předmětu vznikly skutečnosti, tuto povinnost nebo nárok podle zákona zakládající. Takovými skutečnostmi jsou u dávky z majetkového přírůstku existence přírůstku za dobu od 1. ledna 1939 do 15. listopadu 1945, u dávky z majetku pak existence dávce podrobeného majetku k 15. listopadu 1945. Dalo by se tudíž tvrditi, že nárok státu na majetkové dávky vznikl již dne 15. listopadu 1945. třeba zákon sám byl vydán až v roce 1946. K odstranění těchto pochybností navrhuje se doplnění § 16, odst. l ustanovením, že za dluh k rozhodnému dni počátečnímu se považuje též celý předpis majetkových dávek podle zákona čís. 134/1946 Sb. Kdyby nebyly majetkové dávky podle zákona č. 134/1946 Sb. odčitatelný od počátečního stavu majetku při zjišťování nadměrného přírůstku na majetku, znamenalo by to u poplatníků, kteří docílili v době od 15. listopadu 1945 do 31. prosince 1947 takových zisků, že z nich plně uhradili majetkové dávky podle zákona č. 134/1946 Sb., že by vůbec nepodléhali mimořádné dávce z nadměrných přírůstků na majetku a zůstal by jim stejný majetek, jaký měli před zavedením prvých dávek, jak patrno z následujícího příkladu:

Poplatník, který neměl 1. ledna 1939 žádného majetku, vydělal za války — kromě toho co spotřeboval — 1. 000. 000 Kčs. takže jeho přírůstek činil 1, 000. 000 Kčs. Z toho činila dávka z majetkového přírůstku, nehledíme — li k dávky prostým částkám. 836. 250 Kčs. takže mu mělo zbýti jen 163. 750 Kčs. Jestliže týž poplatník vydělal v době od 16. listopadu 1945 do 31. prosince 1947 tolik, že z toho mohl zaplatiti plně předepsanou mu dávku z majetkového přírůstku ve výši 836. 250 Kčs, zůstane jeho původní majetek nedotčen resp. zvýší se opět na původní výši, takže bude míti v rozhodný den konečný, t. j. 31. prosince 1947 opět 1, 000. 000 Kčs. Nebude zde tudíž ve srovnání se stavem k 15. listopadu 1945 žádného přírůstku. Bude-li naproti tomu od počátečního stavu majetku odečtena dávka z majetkového přírůstku ve výši 836. 250 Kčs. bude zde nadměrný přírůstek 536. 250 Kčs (836. 250 Kčs — 300. 000 Kčs), takže poplatníku zbude po zapravení dávky z majetkového přírůstku a dávky z nadměrného přírůstku na majetku jen 163. 750 Kčs + 300. 000 Kčs, jak to bylo také zamýšleno.

V odstavci 2 se opravuje datum vyhlášky z 10. října 1946 na 10. září 1946.

K čl. I, č. 10.

Podle dosavadního znění § 17 snižoval se vyměřovací základ dávky z nadměrných přírůstků na majetku u zletilých fysických osob, které byly dne 31. prosince 1947 československými státními občany nebo byly za ně považovány, nebo které v uvedený den bydlely v tuzemsku nebo tu pobývaly déle jednoho roku, a které neměly v uvedený den nároku na veřejnoprávní pojištění nebo starobní důchod podle platných předpisů pro soukromé nebo veřejné zaměstnance anebo podle zvláštních smluv, o částku 20. 000 Kčs.

Podle nově navrhovaného znění bude se vyměřovati mimořádná dávka z nadměrných přírůstků na majetku ze základu podle § 15, nezkráceného o částku uvedenou v § 37, odst. 3 zákona č. 134/1946 Sb.

K čl. I, č. 11.

Podle nového znění § 21, odst. l se zřizují kontrolní daňové komise též pro obce s více než 3. 000 obyvateli. Dále se nahrazují v tomto odstavci slova "po dvou členech krajské organisace politických stran, zastoupených v Ústavodárném Národním shromáždění" slovy "politické strany, zastoupené v Ústavodárném Národním shromáždění, 8 členy", a jmenování jich se přenechává krajským akčním výborům Národní fronty. V souvislosti s tím se V odstavci 2 nahrazují slova "organisace, vyjmenované v odstavci l" slovy "příslušný krajský akční výbor Národní fronty".

V novém odstavci 3 se rozšiřuje počet členů kontrolních daňových komisí o zástupce finanční správy.

Poněvadž se ukázala potřeba zříditi v některých místech, zejména ve Velké Praze, větší počet kontrolních daňových komisí, doplňuje se dále § 21 novým odstavcem 4, který obsahuje obdobné ustanovení jako je v § 233, odst. 3 zákona o přímých daních.

K čl. I, č. 12.

Novým zněním § 22, odst. l se rozšiřuje působnost kontrolních daňových komisí tak, že tyto budou nyní vlastně vyměřovacími komisemi jako daňové komise podle zákona o přímých daních. Vzhledem k tomu se přiznává právo odvolání též finanční správě (obdobně podle ustanovení § 330, odst. 2 zák. o př. d. ).

K čl. I, č. 13.

V § 25, odst. 2 se stanoví časová působnost kontrolních daňových komisí.

K čl. I, č. 14.

Poněvadž osnova značně pozměňuje a doplňuje ustanovení původního § 26, jeví se účelným, aby celý tento paragraf byl pro lepší přehlednost nově textován. Změny a doplňky záleží v podstatě v rozšíření a zostření trestních sankcí.

Hluboký pokles berní morálky projevující se zejména v oboru majetkových dávek podle zákona č. 134/1946 Sb., jejichž faktickým pokračováním jsou dávky podlé zákona č. 185/ 1947 Sb. (konečný stav majetku podle zákona č. 134/1946 Sb. je zároveň rozhodným počátečním stavem majetku pro dávky podle zákona č. 185/1947 Sb. ), vyžadují podstatného rozšíření a zostření trestních sankcí, jež pak budou účinněji působiti nejen bezprostředně v oboru vlastního zákona č. 185/1947 Sb., nýbrž i nepřímo zpětně pro obor dávek zákona č. 134/1946 Sb.

V tomto směru jde o tyto změny a doplňky:

K odstavci l:

K zamezení pochybností o pořadí podpůrné platnosti zákona č. 134/1946 Sb. a zákona o přímých daních, vymezuje osnova přesně toto pořadí, a to již se zřetelem na navržené změny. Pro stíhání a trestání deliktů podle zákona č. 185/1947 Sb. platí podle toho — s výjimkami dále výslovně uvedenými — zákon č. 134/1946 Sb.

K odstavci 2:

Dosavadní znění odstavce 2 nahrazuje se novým zněním a původní znění se zařazuje po doplnění jako odstavec 11.

Podle dosud platného znění § 26, odst. l bylo lze trestati delikty směřující proti ustanovení § 3, odst. l, písm. a) zákona č. 185/ 1947 Sb., a to i v případech vědomého a úmyslného zkrácení dávky pouze jednonásobkem této dávky. Tento trest jeví se z důvodů v -záhlaví k tomuto paragrafu uvedených nepostačujícím a proto — řídíc se povahou těchto deliktů, záležejících v'nesprávných nebo zatajených údajích o výši důchodu nebo mzdy — recipuje osnova v tomto směru jednak trestní ustanovení zákona o přímých daních (§§ 186 až 188 a § 191), pokud vyčerpávají shodně subjektivní skutkové podstaty, jednak je doplňuje novým trestem za lehkou nedbalost, již cit. zákon netrestá.

K odstavci 3:

Toto nové ustanovení zavádí jako další zostření trestů v případech vědomého a úmyslného zkrácení dávek obdobně podle trestního zákona důchodkového a podle zákona o dani z obratu jako vedlejší trest odnětí živnostenského oprávnění (oprávnění k výkonu povolání) na čas nebo navždy.

K odstavci 4:

Nově se vkládá odstavec 4, který normuje samostatně tresty za činy nebo opomenutí, jimiž byla zákonná dávka zkrácena nebo nebezpečí zkrácení vydána v částce vyšší než 250. 000 Kčs, a to tak, že při nesporném objektivním znaku deliktu (výše zkrácené nebo ohrožené dávky) předpokládá přímý úmysl pachatelův dosáhnouti protiprávního výsledku, t. i. skutečného zkrácení, resp. použití kvalifikovaných prostředků při trestném činu (zákonná presumpce úmyslu). K odůvodnění tohoto ustanovení se uvádí, že v praxi bylo lze jen velmi zřídka bezpečně usouditi na pravý úmysl pachatelův, i když jinak byly dány nesporně objektivní znaky deliktu, úmysl sám nelze totiž — jakožto dění ryze vnitřní — prokazovati přímo, nýbrž lze na něj pouze usuzovati ze vnějších známek, které však při jednorázovém opatření, jakým jest právě zákon č. 185/1947 Sb., postrádají toho významu a síly, které jsou vlastní v oboru trestního. práva daňového, na př. dlouholetá obchodní praxe pachatelova, význam daňové složky pro kalkulaci, povinné vedení záznamů pro účely daňové a pod.

K odstavci 5:

Toto nové ustanovení rozšiřuje v zájmu posílení berní morálky dosud platné způsoby publikace trestních nálezů. Pro příště bude tedy lze publikovati trestný nález také na př. rozhlasem a pod.

K odstavci 6.

Pro zánik trestnosti účinnou lítostí platilo podle § 26, odst. l zákona č. 185/1946 Sb. obdobně ustanovení § 72 zákona č. 134/1946 Sb. Ježto jedním z důvodů znemožňujících účinnou lítost jest kontrola majetkových dávek podle § 75 zákona č. 134/1946 Sb., jež byla prováděna již v době před účinností zákona č. 185/1947 Sb., a jež platí obdobně podle § 2 tohoto zákona též pro obor těchto mimořádných dávek, jeví účelným přesně formulovati dosah této dvojí obdoby s hlediska časového i materiálního.. Podle tohoto nového ustanovení nelze, tudíž projeviti s právními účinky účinnou lítost po zahájení kontroly majetkových dávek podle zákona č. 134/1946

Sb. nebo obdobně kontroly dávek podle č. 185/ 1947 Sb., právě tak jako po zahájení trestního řízení podle zákona č. 185/1947 Sb., podle zákona č. 134/1946 Sb., podle zákona o přímých daních nebo podle zákona o dani z obratu.

K odstavci 7:

Vzhledem k zostření trestních sankcí touto osnovou navrženému jeví se nutným umožniti osobám, jež se dopustily trestného činu před touto účinností, aby mohly v navržené lhůtě beztrestně následky tohoto činu odčiniti. Toto nové ustanovení proto tak činí, podmiňujíc zánik trestnosti obdobně podle odstavce 6 této osnovy.

K odstavci 8:

V zájmu zabezpečení nerušeného chodu podniků v těch případech, kdy proti jejich majiteli bylo zavedeno trestní řízení podle zákona č. 185/1947 Sb. ve znění této osnovy, mohou berní správy jako trestní úřady při provádění trestních vyšetřování navrhnouti zavedení vnucené správy do takovýchto podniků.

K odstavci 9:

Toto ustanovení recipuje druhou část dosud platného ustanovení § 26, odst. l s tou změnou, že pro obor mimořádných dávek vylučuje též podpůrnou platnost ustanovení § 219, odst. 2 zákona o přímých daních. Důvodem tohoto opatření jest zjednodušení a zrychlení trestního procesu, který byl dosud charakterisován třemi prodlužitelnými obrannými lhůtami obviněného, jichž zákonné využití s jeho strany přivádělo proces ad absurdum. Má-li býti vyhověno obecně platné zásadě, že trest má následovati co nejdříve po spáchaném trestném činu — jinak se zpravidla morálně i materiálně mine svým účelem — jest možno

13

tak učiniti pouze navrženým způsobem. V průběhu trestního vyšetřování zůstává nedotčeno právo obviněného podati v patnáctidenní prodlužitelné lhůtě vyjádření do přednesené skutkové podstaty a další — rovněž prodlužitelná — patnáctidenní lhůta k podání závěrečné obrany. Po skončení trestního vyšetřování má obviněný právo odvolání a stížnosti k nejvyššímu správnímu soudu.

K odstavci 10:

V důsledku vyloučení jedné z obranných lhůt resp. jednoho z obranných prostředků obviněného (§ 219, odst. 2 zák. o př. d. ) jeví se nutným formálně uzavříti takto porušený trestní proces zákona o přímých daních novým ustanovením v navrženém znění. Jeho účelem jest umožniti obviněnému, aby před vydáním trestního nálezu seznal celkový výsledek trestního vyšetřování proti němu vedeného a mohl k němu zaujmouti konečné stanovisko.

K odstavci 11:

Toto ustanovení obsahuje v plném znění dosud platné ustanovení § 26, odst. 2. Přičleňuje se k němu nová věta, jejímž účelem jest umožniti též publikaci upouštěcího řízení a touto publikací působiti k posílení berní morálky.

K čl. II.

V tomto článku se stanoví lhůta k podání (opravení) přiznání k mimořádným dávkám a k zaplacení těchto dávek jednak pro případy, kdy přiznání bylo již podáno (odstavec 1), jednak pro případy, kdy povinnost k mi--
mořádným dávkám teprve vznikne vydáním tohoto zákona (odstavce 2). Opravu přiznání lze provésti také jednoduchým podáním.

V Praze dne 22. června 1948.

Předseda vlády: A. Zápotocký v. r.

Ministr financí: Dr. J. Dolanský v. r.

Státní tiskárna v Praze — 3428-48