Národní shromáždění republiky Československé 1948.
I. volební období. 1. zasedání.
11.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne .........1948
o zalesňování a zakládání (obnově) rybníků.
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
část I. Zalesňování lesní půdy.
§ 1.
(1) Vlastníci lesa jsou povinni zakládati a obnovovati lesní porosty dřevinami stanovištně vhodnými, aby nedocházelo ke snižování úrodnosti lesní půdy, aby podle možnosti byla tato úrodnost zvýšena a trvale zajištěna a aby byla trvale zaručena produkce dřeva po stránce jakostní, jakož i aby bylo zabráněno nepříznivým změnám podnebí.
(2) Lesní půda jakéhokoliv druhu nesmí býti bez souhlasu okresního národního výboru odňata svému účelu. Pokud jde o lesy ve vlastnictví nebo správě státu — vojenské správy, uděluje tento souhlas ministerstvo zemědělství na návrh ministerstva národní obrany.
(3) Lesní těžby (hlavní a přidružená), pokud nejsou přípustné podle platných lesních hospodářských plánů nebo podle § 3, odst. 2, jsou zakázány, ohrožují-li dosažení cílů uvedených v odstavci 1.
§2.
Dřevinami stanovištně vhodnými se rozumějí ony druhy, odrůdy nebo kříženci lesních dřevin a jejich směsí, které vyhovují místním stanovištním podmínkám a skýtají záruku, že v daných poměrech vytvoří odolné, zdárně rostoucí porosty. O lesích účelových platí dosavadní předpisy.
§3.
(1) Těžbou, která podle § l, odst. 3 je zakázána, se rozumí zejména:
a) holá seč, která v témže lesním hospodářském roce a v témže lesním hospodářském celku přesahuje 0,5 ha nebo spolu s jinými holými sečemi v témže lesním hospodářském roce a v témže lesním hospodářském celku dohromady půl procenta celkové rozlohy lesního hospodářského celku,
b) vykácení části porostu, není-li tato část na nejméně 60% svojí plochy předem přirozeně zmlazena nebo podsázena a ne Jsou-li zmlazení a podsadba po vykácení mateřského porostu zajištěny,
c) výběr více než 30% hmoty, provedený jedním mýtním zásahem z porostu o plném zakmenění, jež odpovídá stanovišti.
(2) Okresní národní výbor může na hospodářsky odůvodněnou žádost povoliti výjimky z ustanovení odstavce 1. žádost jest podati 60 dní před započetím těžby. Výjimka se pokládá v rozsahu žádosti za povolenou, nebude-li žadateli do 30 dnů ode dne podání žádosti doručeno rozhodnutí o zákazu nebo o omezení žádané těžby.
(3) Výjimky z ustanovení odstavce l, pokud jde o lesy, které jsou ve vlastnictví nebo správě státu — vojenské správy, povoluje ministerstvo zemědělství v dohodě s ministerstvem národní obrany.
§4.
(1) Vlastníci lesa o výměře nad 200 ha jsou povinni zříditi a řádně udržovati lesní školky V počtu a rozloze odpovídající potřebám jejich lesa a pěstovati v nich dřeviny stanovištně vhodné v množství, které zajišťuje splnění úkolů stanovených lesním hospodářským plánem.
(2) Prokáže-li vlastník lesa, že obnova lesních porostů jeho lesa je již jinak zaručena, může ho okresní národní výbor zprostiti povinnosti uvedené v odstavci 1.
Část II.
Zalesňování nelesní půdy
a zakládání (obnova) rybníků.
15.
(1) Okresní národní výbor pořídí po vyjádření příslušného Jednotného svazu zemědělců podle katastrálních území jednotlivých obcí soupis pozemků, které jinak neposkytují žádný
nebo jenom neúměrně nízký výnos, jako např. suchopáry, pustiny, holiny, břehy, svahy, stráně, opuštěná pískoviště, jámy, výmoly, navážky, močály a pod.
(2) Pozemky sepsané podle odstavce l budou podle dále uvedených ustanovení zalesněny nebo osázeny keři (dále jen "zalesnění"), po případě budou na nich založeny (obnoveny) rybníky v souhlasu s vodohospodářským plánem.
(3) Soupis pozemků (odstavec 1) každé katastrální obce musí býti vyložen u místního národního výboru dotčené obce po dobu 15 dní k veřejnému nahlédnutí. Vyložení soupisu musí býti vyhlášeno po tutéž dobu na obecní úřední tabuli, po případě i dalším v obci obvyklým způsobem.
(4) Vlastník pozemku může podati do 15 dnů ode dne skončení lhůty uvedené v odstavci 3 písemné námitky proti sepsání jeho pozemku k okresnímu národnímu výboru. Námitce budiž vyhověno a pozemek ze soupisu zcela nebo zčásti vyňat, jde-li o pozemek, jehož je nezbytně třeba k provozu zemědělského nebo jiného podniku.
(5) Bližší předpisy o soupisu pozemků podle odstávce l vydá ministerstvo zemědělství vyhláškou v úředním listě.
§ 6.
(1) Na základě soupisu pozemků (§ 5) vypracuje okresní národní výbor po slyšení příslušného Jednotného svazu zemědělců s přihlédnutím k podaným námitkám
a) plán zalesňovací,
b) za součinnosti příslušného orgánu státní služby vodohospodářské plán zakládání (obnovy) rybníků.
(2) V plánu zalesňovacím stanoví okresní národní výbor s přihlédnutím k ustanovením § l, odst. l a § 2 po slyšení příslušného Jednotného svazu zemědělců a orgánů lesnickotechnického hrazení bystřin, po případě orgánů pro ochranu památek a přírody, které pozemky, jakým způsobem a v jaké lhůtě budou zalesněny, při čemž dbá toho, aby podél zemědělsky obhospodařovaných pozemků, dále podél cest, silnic a železnic byl ponechán přiměřeně široký pruh nezalesněný. Pozemek určený v plánu k zalesnění pokládá se za lesní půdu. Okresní národní výbor uloží včas vlastníku pozemku, jakým způsobem a v jaké míře a lhůtě má zalesnění provésti.
(3) V plánu zakládání (obnovy) rybníků stanoví okresní národní výbor v součinnosti s příslušným orgánem státní služby vodohospodářské po slyšení příslušného Jednotného svazu zemědělců, po případě orgánů pro ochranu památek a přírody, na kterých pozemcích budou založeny (obnoveny) rybníky. Okresní národní výbor uloží včas vlastníku pozemku, v jaké lhůtě má založení (obnovu) rybníka provésti. (4) Ministerstvo zemědělství může vyhláškou v úředním listě vydati směrnice k provedení ustanovení odstavců l a 2 a v dohodě s ministerstvem techniky směrnice k provedení ustanovení odstavce 3.
§ 7.
(1) Náklady zalesnění a náklady založení (obnovy) rybníka nese v prvé řadě vlastník pozemku.
(2) Je-li uložena povinnost založení (obnovy) rybníka několika vlastníkům pozemků, nesou náklady společně, a to v poměru výměr ploch určených z jejich pozemků k založení (obnově) rybníka. V témže poměru stávají se spoluvlastníky založeného (obnoveného) rybníka.
(3) Nesplní-li vlastník pozemku povinnost podle § 6, odst. 2 nebo 3 mu uloženou, dá provésti okresní národní výbor zalesnění nebo založení (obnovu) rybníka na náklad vlastníka pozemku.
(4) Nelze-li na vlastníku pozemku spravedlivě požadovati, aby náklady zalesnění pozemku nesl sám, zejména nelze-li očekávati úhradu nákladů z předpokládaných výtěžků, mohou býti náklady zalesnění uhrazeny zčásti nebo zcela z prostředků veřejných (§ 8), nebo může býti vlastníku pozemku poskytnut zemědělský úvěr podle zákona ze dne 21. března 1948, č. 43 Sb., o zemědělském úvěru, po případě může býti pozemek za účelem zalesnění vyvlastněn pro obec, okres, zemi nebo stát.
(5) Nelze-li od vlastníka pozemku požadovati založení (obnovu) rybníka ve smyslu odstavce 4, může vlastník přenechati pozemek za sjednanou náhradu ostatním vlastníkům pozemků, jimž v daném případě bylo založení (obnova) rybníka uloženo. Přesahuje-li účel, pro který má býti založen (obnoven) rybník, hospodářskou základnu vlastníka (vlastníků) pozemků určených k založení (obnově) rybníka, může býti pozemek (pozemky) za sjednanou náhradu přenechán vodnímu družstvu, obci, okresu, zemi nebo státu. Nedojde-li v těchto případech k dohodě o přenechání pozemku (pozemků) mezi vlastníkem (vlastníky) a některou z uvedených korporací, která hodlá rybník založiti (obnoviti), může býti pozemek (pozemky) pro ni vyvlastněn.
(6) Ministr zemědělství může v dohodě s ministrem financí vydati narazením podrobné předpisy k provedení ustanovení odstavce 4 a
v dohodě s ministry financí a techniky k provedení ustanovení odstavce 5.
(7) O vyvlastnění podle odstavců 4 a 5 platí přiměřeně ustanovení §§ 9 až 13 zákona ze dne 7. března 1947, č. 42 Sb., o některých opatřeních ve stavebnictví souvisících s dvouletým hospodářským plánem.
§8.
(1) Ministerstvo zemědělství může na žádost vlastníka pozemku poskytnouti příspěvek k úhradě nákladů zalesnění a k úhradě nákladů zařízení při zakládání (obnově) rybníka určených pro chov ryb. Za tím účelem budou nejdéle po dobu 20 let do státního rozpočtu každoročně zařazovány přiměřené prostředky tak, aby splnění zalesňovacího plánu bylo zajištěno.
(2) Příspěvek podle odstavce l může býti poskytnut
a) dodáním lesních sazenic zdarma,
b) převzetím placení anuit zemědělským zajišťovacím fondem podle zákona č. 43/1948 Sb., pokud prostředky na úhradu nákladů byly opatřeny zemědělským úvěrem, výjimečně
c) v penězích.
(3) K úhradě nákladů založení (obnovy) rybníka může býti poskytnut příspěvek podle zákona ze dne 27. března 1931, č. 49 Sb., o státním fondu pro vodohospodářské meliorace.
§9.
Ministerstvo zemědělství určí, pokud jde
o zakládání (obnovu) rybníků, v dohodě s ministerstvem techniky, po slyšení Jednotného, svazu zemědělců se zřetelem k ustanovením § l, odst. l, které nelesní pozemky, konfiskované podle dekretu presidenta republiky ze dne 21. června 1945, č. 12 Sb., o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého i slovenského národa; na Slovensku podle nařízení Slovenské národní rady ze dne 23. srpna 1945, č. 104 Sb. n. SNR, o konfiskaci a urychleném rozdělení majetku Němců, Maďarů, jakož
i zrádců a nepřátel slovenského národa, ve znění nařízení Slovenské národní rady ze dne 14. května 1946, č. 64 Sb. n. SNR, a ze dne 19. prosince 1947, č. 89 Sb. n. SNR, dále které nelesní pozemky převzaté podle zákona ze dne 11. července 1947, č. 142 Sb., o revisi první pozemkové reformy, ve znění zákona ze dne 21. března 1948, č. 44 Sb., a které nelesní pozemky, vykoupené podle zákona ze dne 21. března 1948, č. 46 Sb., o nové pozemkové reformě (trvalé úpravě vlastnictví k zemědělské a lesní půdě), budou zalesněny, po případě, na kterých z nich budou založeny (obnoveny) rybníky. Pozemky určené k zalesnění se ocení a přidělí jako půda lesní.
§ 10.
(1) Pozemky určené k zalesnění podle § 9, pokud jejich výměra nepřevyšuje 50 ha u jednoho přídělce, jest přídělce povinen zalesniti nejdéle do 10 roků od určení pozemku k zalesnění (§ 9). V odůvodněných případech může okresní národní výbor na žádost přídělce prodloužiti lhůtu nejvýše o 5 roků.
(2) Převyšuje-li výměra 50 ha, stanoví se doba zalesnění jednotlivé po slyšení strany k zalesnění povinné, nesmí však přesahovati dobu 20 roků.
(3) Lhůtu k zalesnění pozemků převzatých státem nebo jemu přidělených určí ministerstvo zemědělství.
(4) Okresní národní výbor vypracuje po slyšení přídělců plán zalesnění přidělených pozemků s výjimkou pozemků uvedených v odstavci 3 a v součinnosti s příslušným orgánem státní služby vodohospodářské po slyšení příslušného Jednotného svazu zemědělců, po případě orgánů pro ochranu památek a přírody, plán zakládání (obnovy) rybníků. Ustanovení § 6, odst. 2 a 3 a §§ 7 a 8 platí obdobně.
(5) Ministerstvo zemědělství může vyhláškou v Úředním listě vydati směrnice k provedení ustanovení odstavců l až 4, a pokud jde o plán zakládání (obnovy) rybníků, v dohodě s ministerstvem techniky.
§ 11.
(1) Zalesnění pozemků, které spravuje Národní pozemkový fond při ministerstvu zemědělství nebo Správa majetků pro pozemkovou reformu a jsou určeny k zalesnění (§ 9), provede ministerstvo zemědělství.
(2) Pokud jde o opatření podle části II, postupuje se u pozemků, které jsou ve vlastnictví nebo správě státu — vojenské správy podle směrnic, jež vydá ministerstvo zemědělství v dohodě s ministerstvem národní obrany.
§ 12.
Náklady zalesnění pozemků převzatých státem a svazky územní samosprávy nebo jim přidělených a náklady vynaložené na zařízení pro chov ryb při zakládání (obnově) rybníků na takových pozemcích se uhradí z peněžních prostředků toho rozpočtového odvětví, které tyto pozemky spravuje.
Část III.
Ustanovení společná. § 13.
(1) Zakazuje se v době od 16. března do 30. září na veškerých pozemcích
a) mýtiti, vyřezávati nebo vypalovati živé ploty a křoviny,
b) vypalovati trávu nebo plevel.
(2) Ustanovení odstavce l neplatí pro úředně nařízené nebo povolené kulturní práce nebo opatření prováděná k hubení plevele nebo škůdců nebo pro jiná opatření úředně nařízená z důvodů veřejného zájmu.
(3) Zemský národní výbor, na Slovensku pověřenectvo zemědělství a pozemkové reformy, může ve zvláště studených a vlhkých letech stanoviti všeobecně nebo pro jednotlivé okresy počátek doby zákazu, uvedené v odstavci l, na pozdější dobu.
§ 14.
Jednání nebo opominutí příčící se ustanovením tohoto zákona nebo předpisů podle něho vydaných trestá — nejde-li o čin trestný soudem — okresní národní výbor pokutou do 50. 000 Kčs nebo vězením (uzamčením) do 6 měsíců nebo oběma těmito tresty. Pro případ nedobytnosti pokuty buď zároveň vyměřen náhradní trest vězení (uzamčení) podle míry zavinění do 6 měsíců. Uloží-li se oba tresty zároveň, nesmí trest na svobodě spolu s náhradním trestem vězeni (uzamčeni) činiti více než 6 měsíců.
§ 15.
(1) Platnost, po případě použivatelnost předpisů, které odporují ustanovením tohoto zákona, se zrušuje; zejména se zrušuje zákon ze dne 4. července 1910, č. 35 slez. z. z., o zalesnění pozemkových parcel nepodléhajících ve smyslu ustanovení zákona lesního povinnosti zalesňovací, jakož i použivatelnost vládního nařízení ze dne 3. října 1941, č. 363 Sb., o provádění holosečí v lesním hospodářství, a vládního nařízení ze dne 9. září 1942, č. 325 Sb., o zalesňování pozemků, které nejsou plně výnosné.
(2) Platnost vodoprávních předpisů, dále zákona ze dne 27. března 1931, č. 49 Sb., o státním fondu pro vodohospodářské meliorace, zákona ze dne 13. května 1936, č. 131 Sb., o obraně státu, a předpisů podle něho vydaných a použivatelnost vládního nařízení ze dne 23. července 1941, č. 299 Sb., o přípravách prostorového plánování a o zjištění a projednávání plánovacích akcí, zůstává nedotčena.
§ 16.
Tento zákon nabývá účinnosti 30. dne po vyhlášení; provede jej ministr zemědělství v dohodě se zúčastněnými ministry.
Důvodová zpráva.
Význam lesů a vodních ploch pro klimatické a hospodářské poměry ve státě není třeba zvláště zdůrazňovati, zejména po suchém roce 1947. Zalesnění pozemků v pohraniční oblasti má dále důležitý význam pro obranu státu.
K části I:
Povinnost zalesňovati vykácené části lesa ve lhůtě zpravidla pětileté ukládá v zemích české a Moravskoslezské § 3 lesního zákona č. 250/1852 ř. z., na Slovensku ustanovení § § 5 a 165 žák. č. XXXI/1879. Tato ustanovení týkají se pouze lesní půdy, na Slovensku pak pouze lesů ochranných, lesů na létavém písku a lesů, jejichž půda se nehodí k jinému hospodářskému obdělávání. Vzhledem k novodobému nazírání na obnovování půdní schopnosti v lese však zmíněná ustanovení nepostačují, poněvadž není stanoveno, jakým způsobem se má zalesňování prováděti.
K § 1:
Vlastníku lesa se ukládá, aby při zalesňování použil dřevin stanovištně vhodných a jejich směsí, jež jsou důležité pro ozdravení lesních půd vyčerpaných dlouhodobým pěstováním nesmíšených porostů stejné dřeviny (smrk, borovice). Vládní nařízení č. 350/ 1940 Sb. stanovilo sice zásady pro zajištění jakostního osiva lesních dřevin, nebylo však dosud předpisu, který by ukládal vlastníku lesa použití vhodných lesních semen a sazenic. Dosavadní nesnášené porosty některých dřevin jehličnatých (smrk, borovice) bude nutno postupně po jejich vytěžení v mezích lesních hospodářských plánů nahrazovati porosty smíšenými, u nichž se uplatní podstatná příměs listnáčů. Klesající dřevní výnos v porostech s onemocnělou lesní půdou bezpodmínečně vyžaduje pěstování stanovištně vhodných dřevin.
K § 2:
§ 2 obsahuje definici dřeviny stanovištně vhodné. Termín "stanovištně vhodná dřevina" jest jasným a vžitým odborným termínem.
K § 3:
Lesní hospodářství se postupem doby vymaňuje z násilných těžebních způsobů, které
byly vedeny snahou výlučně jen vytěžiti dřevní hmoty bez ohledu na "biologické požadavky rostlinného a stromového spolužití v lese. Vzhledem k těmto snahám dochází k jemnějším těžebním zásahům na malých plochách, jejichž vliv nepostihuje ničivě strukturu lesní půdy a mikrobielní život v ní. Z toho důvodu omezuje osnova používání rozsáhlých holosečí v lesním hospodářství, velkoplošný a sijný výměr dřevní hmoty a vykácení části porostů bez předchozí obnovy cestou přirozenou nebo umělou. Sleduje. se, aby s obnovou porostu bylo započato před vykácením porostu starého a tak aby byl využit biologický vliv zástinu na obnovené lesní části. Osnova tento požadavek nemohla přímo stanoviti, poněvadž hospodaření v lese je nutno na tento postup teprve připraviti. Podobné všeobecné ustanovení nebylo by realisovatelné. Výměry uvedené v § 3, odst. l, písm. a) s hlediska odborného nejlépe vyhovují našim (včetně slovenským) poměrům. Výměra ještě nižší zdá se býti nevyhovující, zejména s ohledem na extensivnější hospodaření na Slovensku. Pokud se zvláštních důvodů (na př. urychlené odklizení netvárných a nepřirůstavých porostů, vykácení lesa v polohách vystavených zvýšenému nebezpečí větru nebo hmyzu) je nutno prováděti těžby zmíněnými nepříznivými těžebními zásahy na velkých plochách, pamatuje osnova na takovéto výjimečné případy tím, že připouští takové těžby, Jsou-li zahrnuty do schváleného lesního hospodářského plánu, dále tím, že je připouští po zvláštním povolovacím řízení podle § 3, odst 2.
K § 4:
Zajištění dřevin stanovištně vhodných vyžaduje zakládání lesních školek a udržování jich v řádném provozu. Ukládá proto § 4 osnovy zřizování a udržování lesních školek v počtu a rozloze odpovídající potřebám lesního závodu a pěstování dřevin stanovištně vhodných v množství, které vyžaduje splnění úkolů stanovených lesním hospodářským plánem.
K části II:
Pozemky, které neposkytují žádný nebo jenom neúměrně nízký výnos, musí býti zalesněny, po případě podle jejich povahy musí býti na nich zakládány (obnovovány) rybníky. Zalesňování a zakládání (obnova) rybníků podle ustanovení této části vyžádá si značných nákladů, které by vlastník (přídělce) často nemohl nésti sám. Mimo to zmíněné zalesňování a zakládání (obnova) rybníků se dějí převážně v celostátním veřejném zájmu. Osnova sice ukládá vlastníku (přídělci) pozemku, aby zalesnění, po případě založení . (obnovu) rybníků, provedl v prvé řadě na svůj náklad (osnova zdůrazňuje i možnost náhradního úkonu). Z důvodů vpředu uvedených nutno však počítati s podporou z veřejných prostředků i s možností vyvlastnění takových pozemků za účelem jejich zalesnění, po případě založení (obnovy) rybníka. Vyvlastňuje se za náhradu. Při poskytování podpory bude v každém případě přihlíženo k možnostem úhrady investovaných nákladů z očekávatelných užitků, k čemuž se dodává, že zalesnění této špatné nevýnosné půdy nelze všeobecně považovati za investici, neboť nutno počítati s tím, že tato špatná půda často ponese zase jen nepříliš hodnotnou dřevinu a leckde půjde jen o osázení půdy keři. Zalesňování a zakládání (obnova) rybníků rozvrhuje se na dobu 20 let.
K §5:
Zalesňování nevýnosných pozemků, po případě zakládání (obnova) rybníků na nich, musí býti plánováno. Podmínkou takového plánování jest především soupis pozemků. Odstavec 1 vypočítává příkladmo druhy nevýnosných pozemků. Tento třebas pouze demonstrativní výpočet jest s hlediska odborného účelný. Osnova pamatuje na okolnost, že v některých případech jest pozemků, třebas nevýnosných, nezbytně zapotřebí k provozu zemědělského nebo jiného podniku, a dává proto možnost vlastníku takového pozemku, aby tuto okolnost již ve formě námitky proti sepsání pozemku mohl s úspěchem uplatniti. V bližších předpisech o soupisu, vydaných podle odstavce 5, bude výslovně zdůrazněno, že soupisu nepodléhají pozemky určené k provozu železniční správy a k jeho zajištění.
K §6.
Všeobecně blíže definovati "přiměřeně široký nezalesněný pruh", který má býti podél zemědělsky obhospodařovaných pozemků, dále podél cest, silnic a železnic ponechán, není možné. Přiměřenost takového pruhu jest odvislá od řady různých okolností. Rozhoduje tu terén, druh dřeviny, ochrana proti ohni atd. Ačkoliv nelze všeobecně udati míru tako-
vého pruhu, možno říci, že většinou půjde asi o 5 m nezalesněné plochy.
K§§ 7 a 8:
Poukazuje se na všeobecnou část důvodové zprávy k části II osnovy a oddíl důvodové zprávy pojednávající o finančním dosahu osnovy. Pokud jde o úhradu nákladů spojených se založením (obnovou) rybníků, uvádí se, že výměra pozemků, které budou určeny k založení (obnově) rybníků, bude podstatně menší než výměra ploch určených k zalesnění a že nutno vzíti v úvahu, že náklady v tomto případě vynaložené mohou býti v době poměrně kratší postupně kryty výnosem rybníků.. Pokud-jde o úhradu nákladů spojených s poskytnutím lesních sazenic zdarma, poukazuje se na kapitolu 12, titul 6, § l, položku 193/2 a 193/3 rozpočtu ministerstva zemědělství. Očekávané zvýšení zmíněných nákladů (a tím i větší požadavek na úhradu) jest zahrnuto v celkové kalkulaci finančních nákladů spojených s prováděním navrhovaného zákona (viz též § 8, odst. l osnovy).
K §§9 a 10:
Určení pozemků, uvedených v § 9, k zalesnění, po případě k založení (obnově) rybníka, vyhrazuje se ministerstvu zemědělství, které bude postupovati v souladu s vodohospodářským plánem, pokud jde o zakládání (obnovu) rybníků. Po tomto určení pozemků vypracují okresní národní výbory plány podle ustanovení § 10, odst. 4 a uloží v konkrétních případech povinnost zalesnění, po případě založení (obnovy) rybníka.
K §11:
Ustanovením odstavce 2 vyhovuje se plně požadavku ministerstva národní obrany.
K § 12:
S poukazem na všeobecnou část důvodové zprávy v části II osnovy se zdůrazňuje, že prováděním zákona vzniknou značné náklady, zejména státu (podniku Státní lesy a statky), který je vlastníkem značných ploch, které bude nutno zalesniti. Náklady s tím spojené nelze hraditi z provozních prostředků a z toho důvodu bude nutno tyto náklady zaúčtovat v majetkovém účtu tak, aby nezatěžovaly účet zisku a ztráty. Totéž platí o zakládání (obnově) rybníků.
část III osnovy nevyžaduje zvláštního odůvodnění. K § 15 se výslovně uvádí, že ustanovení §§ 101 a 106 železničního zákona č. 86/ 1937 Sb. zůstávají zcela nedotčena.
Pokud jde o finanční náklady, uvádí se 70%. Příprava půdy na půdách pro síji bude
toto: provedena motorickou a potahovou silou. Mo-
Zalesňováno bude šíjí a sadbou. Pro síji torické síly bude lze použíti oproti potažní
bude schopno asi 30% plochy, pro sadbu asi ze 40%.
I. Kalkulace výdajů při setbách (rýhových a pruhových).
1. Cena osiva.
Za použití 600 kg žaludů nebo 200 kg bukvic nebo 50 kg jedle nebo 10 kg borovice obecné nebo 10 kg smrku nebo 60 kg javoru nebo 30 kg břízy nebo 15 kg olše nebo 20 kg jilmu bude činiti průměrná cena osiva na plochu l ha......... Kčs 3. 787
2. Náklady na přípravu půdy pro setbu: Zpracováni l ha plochy (pole, pastviny, louky) motoricky, koňským potahem (orání, vláčení), vyorání rývek značkovačem
(jiná úprava) průměrně.............. Kčs 3. 000
3. Mzdy za vysev semen:
Vysetí žaludů, zakrytí zemí (zahrabáním) na ploše l ha asi Kčs 3. 800. —, vysetí a krytí různých semen jehličnatých a listnatých v průměru asi Kčs 500. — za l ha, vysetí lehkých listnatých semen (břízy, olše) asi Kčs 100. — na l ha, průměrná mzda za vysev semene na l ha............... Kčs 1. 500
Úhrnem:
Cena osiva................... Kčs 3. 787
příprava půdy................. Kčs 3. 000
mzdy za vysev................. ______Kčs 1. 500
Kčs 8. 287
dovoz osiva a jiná manipulace............ ______Kčs 1. 713
Náklady na osetí l ha plochy............ Kčs 10. 000
II. Kalkulace výdajů při sadbách.
1. Cena sazenic:
Při použití modřínu, borovice, jedle, smrku, dubu, javoru, lip, olše, břízy, jeřábu, habru, buku, jasanu, jilmu, semenáčků některých druhů jako jednoletých nebo dvouletých, jiných jako školených sazenic 2—3letých, bude průměrná jejich cena Kčs 867. — za 1. 000 kusů. Při použití množství na l ha: jednoletých semenáčů 20—25 tisíc kusů, dvouletých semenáčů 15—18 tisíc kusů, dvouletých školených sazenic 12—15 tisíc kusů, tříletých školených sazenic 10 až
12 tisíc kusů činí průměrně počet použitých sazenic na l ha 15. 000 kusů.
Cena materiálu 15. 000x0. 867 Kčs činí okrouhle...... Kčs 13. 000
2. Mzda za sázení: l dělník zasadí nejméně denně při osmihodinové pracovní době l—3letých semenáčků sazenic 120 kusů včetně přípravy půdy. K osázení l ha 15. 000 sazenicemi je třeba 125 dnů á 8 hodin, což
činí 1. 000 hodin á Kčs 10— (mzda).......... Kčs 10. 000
úhrnem:
Cena sadebního materiálu............. Kčs 13. 000
mzda..................... Kčs 10. 000
Kčs 23. 000
dovoz materiálu a jiná manipulace.......... Kčs 2. 000
Výdaje za osázení l ha plochy............ Kčs 25. 000
Celková plocha k zalesnění:
v zemích českých...........120. 000 ha
na Slovensku.............50. 000 ha
činí................170. 000 ha.
Z toho pro setby: 17. 000X3 .........51. 000 ha
t. j. okrouhle .......50. 000 ha
pro sadby..........120. 000 ha.
Celkové výdaje pro setby: 50. 000X10. 000 ......... Kčs 500, 000. 000
Celkové výdaje za sadby 120. 000X25. 000 ......... Kčs 3. 000, 000. 000
Celkem za setby i sadby... Kčs 3. 500, 000. 000
Průměrný náklad na zalesnění l ha plochy setbou
i sadbou činí 3. 000, 000. 000 170. 000 — Kčs 20. 588
k tomu 10% výdajů................. Kčs 2. 059
Kčs 22. 647
Náklady na skutečné zalesnění 1 ha nelesní půdy (nikoliv osázení
3. 000—4. 000 sazenicemi) budou činiti maximálně....... Kčs 23. 000
Poznámkou se uvádí, že ve skutečnosti musí býti výdaje nižší o rozdíl ve mzdě při použití školní mládeže nebo brigád zdarma. Z celkového nákladu 3. 5 miliardy Kčs během 20 let ponesou ve smyslu § 7, odst. l a § 12 stát a svazky územní samosprávy jako investice lesního hospodářství cca dvě třetiny, takže zbývající třetina, t. j. cca 1. 160, 000. 000 Kčs připadne na ostatní vlastníky zalesňované nelesni půdy — ročně cca 60, 000. 000 Kčs. S přihlédnutím k tomu, že tento náklad bude zčásti uhrazen vlastníkem, možno počítati s podporou
z veřejných prostředků až do výše cca 40 až 50 milionů Kčs ročně.
K úhradě nákladů založení (obnovy) rybníků může ministerstvo techniky poskytnouti příspěvek podle zákona ze dne 27. března 1931, č. 49 Sb., o státním fondu pro vodohospodářské meliorace. Na Slovensku může býti poskytnut příspěvek podle zákona č. 20/1941 Sl. z.
Podobnou kalkulaci celkového plánu zakládání (obnovy) rybníků není možno vypracovati, pokud nebude proveden soupis pozemků a jejich průzkum při pořizování plánu. Poukazuje se též na ustanovení § 7, odst. 5.
V Praze dne 22. června 1948.
Předseda vlády: A. Zápotocký v. r.
Ministr zemědělství:
J. Duriš v. r..
Státní tiskárna v Praze — 3396-48