Národní shromáždění republiky Československé 1948.

I. volební období. l. zasedání.

8.

Zpráva

výboru ústavně-právního

k vládnímu návrhu zákona (tisk 5)

o čestném prohlášení ve správním řízení.

Ústavně-právní výbor projednal osnovu ve své schůzi dne 24. června 1948 a opravil v § 2 odst. 4 z důvodů lepší jasnosti text tak, že místo čárky vložil mezi slova "národním výborem" a "soudem" slůvko"nebo".

Usnesl se pak jednomyslně doporučiti plenu Národního shromáždění schváliti tuto vládní osnovu v připojeném znění.

V Praze dne 24. června 1948.

Dr. Bartuška v. r., předseda.

Dr. Jelínek v. r., zpravodaj.

Zákon

ze dne 1948

o čestném prohlášení ve správním řízení.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

(1) V řízení před národními výbory a jinými úřady nebo orgány veřejné správy (dále jen "úřady") může býti podle okolností připuštěno na návrh strany její čestné prohlášení k důkazu nebo osvědčení skutečností, které by jinak měly býti dokázány nebo osvědčeny veřejnou nebo soukromou listinou.

(2) čestné prohlášení je nepřípustné v případech, kde na zjištění určité skutečnosti je zvláštní zájem veřejný, zejména v řízení

trestním, dále v případech, kde by v řízení, v němž vystupuje více stran, byla tím porušena procesní rovnost stran, jakož i tehdy, jde-li o provedení zápisu do veřejných knih na podkladě listiny uvedené v odstavci 1. Příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední úřad. může vydati směrnicemi bližší pokyny o tom, kdy čestné prohlášení není přípustné. Týkají-li se tyto směrnice řízení před národními výbory, mohou býti vydány vždy jen se souhlasem ministerstva vnitra. Směrnice se uveřejní v Úředním listě.

§ 2. 

(1) čestné prohlášení musí obsahovati ujištění strany na její čest, že obsah prohlášení odpovídá skutečnosti a že si je vědoma trestních následků nepravdivého čestného prohlášení.

(2) čestné prohlášení činí strana buď ústně nebo písemně.

(3) ústní prohlášení lze učiniti buď u úřadu, který provádí řízení, nebo u místního národního výboru místa bydliště nebo pobytu strany, v cizině u československého zastupitelského úřadu. O ústním čestném prohlášení buď sepsán zápis. Sepsání  tohoto zápisu je osvobozeno od dávky za úřední úkony ve věcech správních, od obecního poplatku za' úřední úkon, po případě od poplatku za úřední úkony zastupitelských úřadů československé republiky.

(4) Pravost podpisu (znamení ruky) na písemném čestném prohlášení musí býti ověřena národním výborem nebo soudem nebo veřejným notářem a v cizině československým zastupitelským úřadem.

(5) Strana musí být před sepsáním zápisu o čestném prohlášení nebo před ověřením podpisu na čestném prohlášení poučena orgánem, který zápis sepisuje nebo podpis ověřuje, o trestních následcích nepravdivých údajů

v prohlášení. V zápisu nebo v ověřovací doložce budiž potvrzeno, že se tak stalo.

§ 3.

(1) úřad ocení průkaznost čestného prohlášení podle volné úvahy.

(2) Rozhodnutí, jímž se připouští čestné prohlášení, může býti z úřední moci zrušeno,, a to i v řízení odvolacím, dokud není řízení skončeno. Proti tomu, jakož i proti rozhodnutí, jímž se čestné prohlášení nepřipouští, není opravného prostředku.

§ 4.

Kdo učiní v čestném prohlášení z nedbalosti nepravdivé údaje, bude potrestán — nejde-li

o čin přísněji trestný — soudem pro přestupek vězením do tří měsíců. Kdo však učiní v čestném prohlášení nepravdivé údaje úmyslně, bude potrestán — nejde-li o čin přísněji trestný — pro zločin žalářem od šesti měsíců do jednoho roku.

§5.

Bylo-li proti straně zahájeno soudní řízení pro čin trestný podle § 4, může úřad rozhodnutí nebo opatření vydanému na podkladě tohoto čestného prohlášení strany odníti účinnost až do pravomocného skončení trestního řízení. Skončilo-li soudní řízení pravomocným odsouzením strany, zruší úřad své rozhodnutí nebo opatření učiněné na podkladě čestného prohlášení, které obsahovalo nepravdivé údaje.

§6.

Tento zákon nabývá účinnosti 15. dne po vyhlášení; provede jej ministr vnitra v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

Státní tiskárna v Praze -18885-48