Důslednému provedení zásadní
přímosti volebního práva slouží
i ustanovení zákona o volebních obvodech,
které jsou - pokud je to při volbách technicky
jen možno - poměrně malé, tak aby volič
měl skutečně možnost přímého
styku s kandidátem a mohl jej na shromážděních
přímo hodnotiti.
Volební obvod není však institucí jenom
pro provedení volby samé. Jeho smysl je hlubší.
Je to území, ve kterém bude poslanec udržovat
nejužší styk s těmi, kteří
mu vyslovili svoji důvěru, z volebního obvodu
bude poslanec přijímat podněty občanů
a občanům ve volebním obvodu se bude poslanec
především ze své činnosti odpovídat.
Zákon o volbách do Národního shromáždění
upravuje totiž formální postup, jakým
může být poslanec Národního shromáždění
odvolán.
Takového ustanovení neměla ústava
republiky předmnichovské, která naopak v
§ 22 stanovila, že členové Národního
shromáždění nesmějí od
nikoho přijímat příkazů.
O tomto ustanovení se vykládalo, že má
zaručit poslancům nezávislost. Praxe vypadala
jinak.
V těch případech, kdy poslanec buržoasní
nebo reformistické strany, poslušný pokynů
vedení své strany, se rozcházel s vůlí
těch, kteří mu ve volbách projevili
důvěru, mohl se poslanec za ustanovení §
22 ústavy, t. zv. zákaz imperativního mandátu,
skrýt. V těch případech však,
kdy poslanec buržoasní nebo reformistické strany
věrný svému svědomí a slibům,
které dal svým voličům před
volbou, se rozcházel s vůlí vedení
vlastní strany, nastupovala činnost volebního
soudu, který neposlušného poslance zbavil poslaneckého
mandátu, jako se to stalo na př. v r. 1923 poslancům
národně-socialistické strany Vrbenskému,
Landové-Štychové a Bartoškovi.
Naše ústava nezná instituce volebního
soudu. Poslanec Národního shromáždění
a poslanec Slovenské národní rady může
být podle návrhu ústavního zákona
o volbách do Národního shromáždění
a do Slovenské národní rady odvolán,
rozhodnou-li o tom jeho voliči.
Tedy jen ten, kdo poslance do Národního shromáždění
vyslal, jej může z jeho funkce odvolat, a proto zákon
o volbách do Národního shromáždění
upravuje způsob, jakým se toto odvolání
má provádět. Je to forma zcela odpovídající
formě volby. Návrh na odvolání poslance
se podává stejným způsobem jako návrh
na kandidáta, podává se vládě
republiky a o odvolání poslance hlasují voliči
ve volebním obvodu tak, jako když hlasovali o jeho
zvolení.
Tímto způsobem je provedena zásada, že
poslanec Národního shromáždění
je lidem kontrolován a lidu odpovědný.
Tolik o zásadách zákona o volbách
do Národního shromáždění.
Pokud jde o jednotlivá ustanovení, třeba
uvést, že zákon o volbách do Národního
shromáždění upravuje způsob a
organisaci voleb v podstatě shodně jako tomu bylo
v zákoně o volbách do národních
výborů, což je důsledné vzhledem
k tomu, že zásady volebního práva jsou
pro všechny zastupitelské sbory stejné.
Jen tam, kde povaha voleb do celostátního zákonodárného
sboru sama vyžaduje nezbytné odchylky, je úprava
odlišná, při čemž bylo přihlédnuto
i ke zkušenostem, nabytým při volbách
do Národního shromáždění.
Proto ustanovení o seznamech voličů, o námitkovém
řízení a o voličských průkazech
se v podstatě kryjí s obdobnými ustanoveními
zákona o volbách do národních výborů.
Ustanovení o voličských průkazech
bylo přesněji upraveno vzhledem ke zkušenostem
z voleb do národních výborů.
Ustanovení o volebních okrscích bylo, pokud
jde o velikost volebního okrsku, upraveno pružněji.
Provádění voleb do Národního
shromáždění je svěřeno
volebním komisím, Ústřední
volební komisi pro volby do Národního shromáždění,
Slovenské volební komisi pro volby do Národního
shromáždění, obvodním volebním
komisím a okrskovým volebním komisím.
Registraci navržených kandidátů pro
volby do Národního shromáždění
provádí obvodní volební komise.
Jestliže žádný z kandidátů
nedostane nadpoloviční většinu platných
hlasů, nebo jestliže počet hlasů odevzdaných
ve volebním obvodu je menší než polovina
počtu voličů, kteří mají
právo hlasovat v tomto volebním obvodu, koná
se volba nová.
V prvém případě určí
novou volbu obvodní volební komise, v druhém
případě Ústřední volební
komise.
Jestliže se uprázdní místo poslance
Národního shromáždění,
stanoví vláda doplňovací volbu, neboť
náhradníci poslanců se nevolí. Podrobná
ustanovení zákona zaručují tajnost
volby a upravují způsob hlasování.
I v těchto ustanoveních se návrh zákona
přidržuje úpravy, která byla provedena
pro volby do národních výborů.
Vážené Národní shromáždění!
Zákon o volbách do Národního shromáždění
dovršuje naši lidově demokratickou volební
soustavu. Volby, které na podkladě tohoto zákona
budou provedeny, stanou se opět příležitostí,
aby statisíce našich občanů vědomých
si své odpovědnosti za osud našich národů
se rozhovořilo o hlavních úkolech, které
stále společně máme: upevnění
míru a plný rozkvět naší vlasti.
Ústavně-právní výbor Národního
shromáždění schválil předložený
návrh zákona o volbách do Národního
shromáždění jednomyslně a doporučuje
jej ke schválení Národnímu shromáždění
v pevné důvěře, že volby, které
na podkladě tohoto zákona budou provedeny, se stanou
znovu výrazem síly a jednoty našeho lidu, lidu,
který chce v míru pokojnou cestou dospět
k socialismu. (Potlesk.)
Předseda: Nyní přistoupíme
ke společné rozpravě.
Do rozpravy se přihlásili tito poslanci: dr. Prokeš,
Mjartan, Fiala, Bohuš a Innemann.
Dávám slovo prvému přihlášenému
řečníku, posl. dr. Prokešovi.
Posl. dr. Prokeš: Slavná sněmovno!
Ještě žijeme pod silným dojmem velkého
a slavného vítězství jednoty našeho
lidu. Ještě žijeme pod dojmy nezapomenutelné
volební neděle, jejíž průběh
byl tak nadšený a radostný, že se stala
všenárodním svátkem. V tomto rozjásaném
květnovém dni přišla drtivá většina
našeho občanstva k volebním schránkám,
aby svobodně zvolila své zástupce do národních
výborů. Do krásného šatu se oblékla
naše rodná země a s hrdými pocity odpovědného
hospodáře vstupoval náš lid do vyzdobených
volebních místností, aby svým hlasem
pro kandidáty Národní fronty přispěl
k dalšímu rozkvětu milované vlasti,
aby svým hlasem pro kandidáty Národní
fronty podpořil posvátnou věc míru
na celém světě.
Jak strhující obraz plamenného vlastenectví
a národní síly to byl a jak ostře
kontrastoval s temnými pokusy zrádců v imperialistickém
žoldu, kteří právě v období
našich voleb vystupňovali své zločinné
akce. Pokoušeli se oslabit sílu našich národů.
Snažili se všemi prostředky narušit jednotu
lidu. Ještě v den voleb byly vypuštěny
na naše výsostné území štvavé
letáky pomocí balónků. To všechno
se však rozbilo o neochvějnou jednotu našeho
lidu. Rozvratné pokusy hanebně ztroskotaly. Balónková
akce jim ukázala, jak propastná je mravní
bída lidí bez domova a beze cti, posluhujících
za jidášskou odměnu podněcovatelům
nových válek.
Volby do národních výborů zastihly
náš lid v nebývalé bojové pohotovosti.
Potvrdily, že náš lid je skutečně
jediným oprávněným dědicem
velkých pokrokových národních tradic,
že je pevně rozhodnut vybudovat socialismus v naší
zemi.
Slavný den voleb se stal nadšeným nástupem
do další tvůrčí práce
pro blaho nás všech. Ve volbách jsme ustavili
místní orgány státní moci v
obcích, okresech a krajích. Stojí před
nimi velké a odpovědné úkoly, které
mohou zvládnout jen za předpokladu, že se budou
opírat o aktivní spolupráci širokých
mas. Povedeme proto příslušníky naší
strany k tomu, aby ruku v ruce s nově zvolenými
členy národních výborů usilovali
o dosažení nových úspěchů
na poli hospodářské a kulturní výstavby.
Vynaložíme všechno své úsilí
k tomu, aby naše země rozkvetla stále novým
květem. (Předsednictví převzal
místopředseda Valo.)
Po volbách do národních výborů
stojí před námi ještě další
úkol: zvolit poslance Národního shromáždění.
Při plnění tohoto úkolu opřeme
se především o bohaté zkušenosti,
získané při volbách do národních
výborů. Velikým vzorem je však pro nás
též příklad sovětů, zásada
úzkého spojení zástupců lidu
s voliči. Uvědomujeme si, že jen hluboká
demokracie, jakou občanům poskytuje náš
lidově demokratický stát, může
zabezpečit všechna práva širokým
masám lidu a že je pozvedá k aktivní
politické činnosti. Z těchto zásad
vycházejí také oba návrhy zákonů
o volbách do Národního shromáždění.
Obě osnovy předložené Národnímu
shromáždění - ústavní
zákon o volbách do Národního shromáždění
a do Slovenské národní rady a osnova zákona
o volbách do Národního shromáždění
- přispějí ke zkvalitnění práce
poslanců Národního shromáždění.
Zvolení poslanci, pověření důvěrou
pracujícího lidu, budou ještě úže
spjati se svými voliči, budou s nimi ve stálém
styku, budou pozorně naslouchat jejich hlasu a odpovídat
se jim ze své činnosti.
Voliči už nebudou mluvit všeobecně o poslancích,
ale o svém poslanci, kterého si sami zvolili. Poslanci
budou nejen usnášet zákony, ale budou zabezpečovat
též jejich uskutečňování,
spolu s lidem bdít nad jejich důsledným dodržováním.
Tím se oba zákony stávají též
prostředkem k mobilisování širokých
mas pracujícího lidu pro budování
socialismu.
Zcela jinak je tomu v buržoasních státech,
kde poslanec není odpovědný svým voličům,
ale pouze vedení své strany. Tak byl na př.
poslanec francouzského Národního shromáždění
André Denis vyloučen ze strany Lidového republikánského
hnutí (MRP) jen proto, že bojoval proti t. zv. Evropskému
obrannému společenství, jehož cílem
je podpořit militarisaci západního Německa.
André Denis mluvil ze srdce desetitisíců
prostých Francouzů a právě proto byl
reakčním vedením své strany odvolán.
Podobných případů bychom mohli uvést
celou řadu. V porovnání s tím si uvědomujeme,
jak nesrovnatelně hluboká je demokratičnost
našeho lidově demokratického státního
zřízení.
V kapitalistických státech znějí sice
často licoměrné fráze o svobodě
a "svobodných volbách", my však dobře
víme, že skutečně svobodné volby
se mohou konat jen tam, kde je lid svoboden od strachu a bídy,
hladu a nezaměstnanosti, kde je pánem svého
osudu. A to je možné jen v podmínkách
společenského zřízení budujícího
socialismus, ve státech, kde lid je opravdovým nositelem
moci, kde si zákony nejen dává, ale jejich
provádění zabezpečuje.
Výrazem hluboké demokratičnosti jsou i obě
projednávané osnovy zákonů k volbám
do Národního shromáždění.
Vytvářejí podmínky k tomu, aby si
naši občané na základě obecného,
rovného a přímého volebního
práva tajným hlasováním zvolili nejvyšší
zákonodárný orgán našeho lidově
demokratického státu.
Oba navrhované zákony budují na zkušenostech,
získaných ve vítězných volbách
do národních výborů, které
ukázaly vysoké politické uvědomění
a politickou aktivitu našich občanů. S touto
aktivitou jsme se setkali i v našem Královéhradeckém
kraji. Veřejných besed a schůzí s
kandidáty zúčastnil se i velký počet
bezpartijních občanů, kteří
se dosud nějakou význačnější
měrou v politickém životě neprojevovali.
Svědčí o tom, že náš lid
velmi vážně chápe svou odpovědnost
svrchovaného hospodáře své vlasti.
Od jedné schůze ke druhé rostl zájem
voličů o otázky spjaté s volbami do
národních výborů. Od jedné
schůze ke druhé rostla politická aktivita
občanů, jak dosvědčuje příklad
obcí Týniště n. Orl. a Dobrušky.
V Týništi se zvýšila účast
na schůzích třikrát a v Dobrušce
pětkrát proti účasti na prvních
schůzích. Také volby v těchto obcích
vyzněly jasně ve prospěch kandidátů
Národní fronty.
Předvolební kampaň a volby do národních
výborů byly jedním z významných
mezníků v historii naší vlasti. Byla
to veliká politická škola, v níž
jsme všichni získali veliké a radostné
zkušenosti. Bylo to současně i slavné
vítězství politiky vlády Národní
fronty, neboť více než 98 % občanů
se zúčastnilo voleb a více než 93 %
voličů odevzdalo hlasy pro kandidáty Národní
fronty. Jaký to skvělý důkaz morálně
politické jednoty pracujícího lidu měst
a venkova, sdruženého v pevném svazku dělníků,
rolníků a pracující inteligence v
Národní frontě, vedené Komunistickou
stranou Československa.
Zatím co u nás volby znamenají další
zaktivisování a mobilisaci všeho pracujícího
lidu, buržoasie se politické aktivity mas smrtelně
bojí. Pro buržoasní státy znamenají
každé volby rozpoutání nejpustších
štvanic a pletich, úplatků a podvodů,
potlačování jakéhokoliv svobodného
projevu.
Připomeňme si jen, jak smrtelně se bojí
politické aktivity lidu buržoasie americká,
pokoušející se nejrůznějšími
omezovacími prostředky znemožnit volbu co největšímu
počtu pracujících. Děje se tak z důvodů,
které jsou nám dobře známy a které
osvětluje též příznačná
odpověď profesora politických věd Soltera
na otázku, jaké je nejžádoucnější
procento účasti voličů v amerických
volbách. "V žádném případě
100 %" - říká prof. Solter - "a
to proto, že kdyby se 100 % voličů zúčastnilo
voleb, dostali bychom se možná na práh revoluce."
Proto a jen proto se pracující USA dostávají
tak těžko k volebním urnám, a proto
se také na příklad volby do kongresu USA
konají v pracovní dny - "prvé úterý
po prvním pondělí v listopadu".
Podobně jako v USA je tomu s volbami i v ostatních
kapitalistických státech. Typickým příkladem
voleb podle amerického vzoru byly volby v západním
Německu v minulém roce, při nichž bylo
zmobilisováno 100.000 policistů, četné
teroristické bandy a organisace. Tyto volby charakterisuje
nynější spolkový sněm, v němž
absolutní většinu míst získali
zástupci monopolistického a bankového kapitálu,
militaristé, fašisté a revanšisté,
kteří již dvakrát uvrhli lid do katastrofy
a jsou připraveni učiniti tak i po třetí.
Milujeme svou rodnou zemi velikou a oddanou láskou dědiců
jejích slavných tradic. Jsme hrdi na to, že
můžeme svým podílem přispět
k tomu, aby byla den ode dne krásnější,
bohatší a silnější. Vědomi
si toho, že období budování socialismu
patří k nejslavnějším epochám
našich dějin, zaměříme veškerou
tvůrčí sílu a všechno své
nadšení k tomu cíli, abychom v neochvějné
jednotě všeho našeho lidu urychlili další
rozkvět vlasti a vybudovali ji v pevnou tvrz světového
tábora míru.
Volby do národních výborů ukázaly
celému světu, že jsme pevně rozhodnuti
uskutečňovat velkolepý program lidského
štěstí. Není většího
a slavnějšího úkolu pro poctivého
a věrného občana naší republiky.
Abychom se ctí tento úkol splnili, budeme nadále
upevňovat své přátelství se
Sovětským svazem.
Abychom brzy dospěli k vytčenému cíli,
budeme nadále prohlubovat svazek pracujících
měst a venkova.
Abychom ještě rychleji pokročili vpřed
na cestě socialistické výstavby, zvýšíme
své budovatelské úsilí.
Majíce na zřeteli další rozkvět
vlasti a štěstí našich pokojných
domovů, budeme též my, poslanci Československé
strany lidové, jednomyslně hlasovat pro schválení
zákonů o volbách do Národního
shromáždění. (Potlesk.)
Podpredseda Valo: Dávam slovo pánu poslancovi
Mjartanovi. Prosím, aby sa ujal slova.