Volebný poriadok do národných výborov
dáva príležitosť celej pospolitosti prejaviť
svoj úprimný vzťah k opatreniam vlády,
ktorá podľa predloženého návrhu
volá všetkých občanov, sdružených
v Národnom fronte, do ďalšieho budovania vlasti.
Aj príslušníci Strany slobody v diskusiách
prejavili horlivý a srdečný záujem
o beh verejných vecí a užitočne sa zapojili
do príprav volieb a našli správnu cestu pri
tvorení nerozbornej morálnej a politickej jednoty
nášho ľudu v Národnom fronte pod vedením
KSČ. Zákon o národných výboroch
má však ešte aj iný politický význam.
Slovensko a Čechy v r. 1918 išli do spoločného
štátneho zväzku s rozdielnym administratívnym
zriadením. Úplné zlúčenie a
zjednotenie verejnej správy v predmníchovskej republike
sa nepodarilo. Tak napr. na Slovensku boli župy, najprv malé,
potom od roku 1923 tzv. veľzupy, na ktoré bola už
celá republika rozdelená. Avšak v českých
krajinách župné zriadenie nikdy nevstúpilo
v platnosť. Na Slovensku po zrušení ministerstva
s plnou mocou pre správu Slovenska bol utvorený
krajinský úrad v čele s krajinským
prezidentom. V Čechách a na Morave boli zem Česká
a zem Moravskosliezska na čele so zemskými prezidentami.
Na Slovensku hlavnoslúžnovské úrady
boly premenené na okresné úrady, kým
v českých krajinách vládli okresní
hajtmani. Verejnú správu na Slovensku na najnižšom
stupni, t. j. v obciach, vykonávali vládni splnomocnenci,
obecní a obvodní notári, kým v českých
krajinách bola v praxi širšia obecná samospráva.
Na Slovensku okrem toho buržoázna vláda ešte
dlho ponechávala v platnosti mnohé protiľudové
nariadenia z bývalého Uhorska. A po strate štátnej
samostatnosti v r. 1939 administratíva Čiech a Slovenska
úplne sa rozišla. Bolo preto veľmi správne,
že už Košický vládny program pamätal
na zjednotenie verejnej správy, keď vzal do programu
utvorenie národných výborov pre územie
celej oslobodenej republiky. Avšak úplné uplatnenie
zásad nových národných výborov
bolo víťazne vybojované až vo februári
roku 1948, keď pracujúci ľud plne a bez výhrad
riadenie svojich vecí prevzal do svojich rúk.
Novým zákonom o národných výboroch
dáva sa všetkým občanom republiky, Čechom
i Slovákom aj občanom iných národností,
právo na rovnakej základni prejaviť lásku
k vlasti. a usilovnou prácou budovať republiku a posiľňovať
tak mier. Návrhy zákonov vítam a budeme za
ich prijatie hlasovať. (Potlesk.)
Místopředseda Štětka: Dalším
přihlášeným řečníkem
je posl. Nepomucký. Dávám mu slovo.
Posl. Nepomucký: Pane presidente, kolegové
poslanci, soudruzi a soudružky!
Skutečnost, že diskuse k zákonům o národních
výborech zúčastnilo se daleko přes
2 miliony lidí, i výstižný souhrn všech
otázek, s nimiž volby do národních výborů,
jak o nich mluvil včera předseda vlády soudruh
Široký, souvisí, ukazují, jak mnoho
se u nás za léta od vítězného
května 1954 i slavného února 1948 změnilo.
(Předsednictví se ujal předseda Fierlinger.).
Změnilo se v průmyslové výrobě
a v životě pracujících ve městech
a kolem nich, změnilo se a mění v zemědělské
výrobě i v životě našeho lidu na
české a slovenské vesnici.
Aby se tak mohlo dít dnes, bylo potřebí velkého
zápasu více než čtvrtstoletí,
který byl pod vedením Komunistické strany
Československa organisován na všech frontách,
z nichž boje na půdě lidové správy
nebyly na místě posledním. Bylo tomu tak
zvláště v obcích, kde agrární
strana a kulacké živly na vesnici používaly
všech forem teroru vůči příslušníkům
hlavně naší strany. Jim na pomoc stálo
ministerstvo vnitra, které křečovitě
drželi agrárníci ve svých rukou téměř
po celou dobu trvání předmnichovské
republiky. Agrární ministři vnitra dosazovali
t. zv. zemské presidenty i okresní hejtmany z řad
svých vybraných příslušníků.
Tak na př. jenom v Čechách v roce 1937 bylo
ze 106 okresních hejtmanů 88 organisovaných
agrárních reakcionářů, jejichž
posláním právě bylo lámat odpor
a vůli obecních zastupitelstev zvláště
tam, kde se pod vedením komunistů podařilo
vytvořit většinu proti zvůli agrárních
mocipánů. Mohu uvést celou řadu příkladů.
Na př. i případ z naší obce Předboj
v okrese Praha-sever, kde organisace strany za pomoci malých
a středních rolníků měla po
dobu dvou desetiletí dvoutřetinovou většinu,
tedy i starostu, a kde okresní hejtman revokoval a rušil
každé usnesení, které se nelíbilo
místnímu zbytkaři Tumlířovi
a jeho manželce, která byla mimochodem poslankyní
agrární strany. Tak tomu bylo v tisících
obcích v republice, kde zvláště v letech
krise vedla naše strana pracující lid do boje
za práci a chleba na každé radnici, stejně
tak jako řídila boj drobných rolníků
za dvojí ceny, snížení pachtů
a za jiné dílčí požadavky, jichž
splnění drobní a střední rolníci
potřebovali. Zvláště úporné
byly boje proti exekucím, v jejichž čele stáli
komunisté - členové obecních zastupitelstev.
Tento veliký a tuhý boj celých okresů
veden byl v letech 1930-1934 v řepařských
a bramborářských oblastech, najmě
však řepařských, kde berňák
a jeho exekutoři fendovali peníze za řepu
v cukrovarech. Pod tlakem rolníků nejeden hejtman
i agrární ministerstvo museli kapitulovat, protože
se za požadavky vytyčené komunisty v obecních
zastupitelstvech postavila většina malých a
středních rolníků, kteří
pak táhli z vesnic v jeden den na hejtmana i na cukrovary.
Na Roudnicku jistě ještě dnes vzpomínají
na vesnicích bývalí domovináři,
jak táhli na podzim roku 1933 s komunisty, členy
obecních zastupitelstev, na hejtmanství do Roudnice,
jež obsadili za pomoci dělnictva bývalé
Becherovy továrny, které zastavilo ze solidarity
s rolníky na dvě hodiny práci. Okresní
hejtman, tehdy zelený vztekem, si vyžádal instrukce
seshora a pak prohlásil delegaci, které měl
plnou kancelář, plné chodby a zaplněné
náměstí, že cukrovary dostaly příkaz
peníze vyplácet. V těchto společných
zápasech rostl a sílil svazek dělníků
a rolníků, v nich rostla i vedoucí role naší
rodné strany, organisátorky všech pozdějších
slavných vítězství.
A dík těmto vítězným bojům
se podařilo, že tam, kde kdysi vládla vykořisťující
třída uhlobaronů, fabrikantů, bankéřů
a velkostatkářů, jejich kartelů a
monopolů, tam všude ze dnes vládne osvobozený
lid obou našich národů, tam všude že
se rozvíjí dnes velké budovatelské
úsilí všech pracujících za vybudování
socialismu v naší vlasti. (Potlesk.)
Velké a krásné jsou výsledky tohoto
společného úsilí, kterým jsme
prošli jak ve dvouletce, tak i v Gottwaldově pětiletce.
Víme však také, a nikdy toho náš
lid nezapomene, že toto vše se mohlo stát jen
dík tomu, že jsme byli osvobozeni Sovětským
svazem a jeho slavnou armádou. (Potlesk.) Náš
lid dobře ví, že toto vše se mohlo a může
dít i v naší výstavbě jenom proto,
že nám Sovětský svaz, jeho lid i vláda
bratrsky a účinně pomáhají.
(Potlesk.) A proto náš dík a láska
všeho našeho lidu patří Sovětskému
svazu a jeho národům (Potlesk.), proto v
naší vlasti na trvalo zapustilo své kořeny
to známé Gottwaldovo rčení: Se Sovětským
svazem na věčné časy a nikdy již
jinak. (Hlučný potlesk.)
Na této skutečnosti nezmění nic sebezuřivější
řádění amerických válečných
štváčů, ani jejich přisluhovačů
z řad českých a slovenských zrádců
a utečenců.
Jisté ovšem je a velké diskusní pásmo
o zákonech to také potvrzuje, že bychom mohli
býti mnohem dále a že zvláště,
jak ukázala diskuse a diskusní příspěvky
na vesnicích, mohli jsme dosáhnout ještě
podstatnějších výsledků v zemědělské
výrobě i v zemědělské politice,
kdyby nebylo četných závad, chyb a nedostatků,
kterých jsme se dopouštěli, a to nedostatků,
závad a chyb pravě takových, na kterých
velkou vinu nesou právě závady a nedostatky
v práci národních výborů všech
stupňů. Tyto nedostatky se promítaly jak
v pracích strojně traktorových stanic, tak
i v práci a hospodářství státních
statků i v organisaci práce a ve vlastním
hospodaření JZD i v hospodaření a
hlavně v dodávkách v obcích, kde dosud
hospodaří malí a střední rolníci
individuálně. Čeho je zvláště
potřebí si všimnout a z čeho je nutno
čerpat pro další práci lidové
správy poučení, je skutečnost, pro
kterou doklady by se našly v každém okrese a
kraji, že v těch obcích nebo okresech, kde
nebylo pevné, obětavé, cílevědomé
práce místního nebo okresního národního
výboru, tam že se pravidelně projevovala sabotážní
a rozvratná činnost kulaků a jiných
třídních nepřátel našeho
lidově demokratického zřízení.
Z toho všeho, co jsem jen v kostce uvedl, vysvítá,
jak důležité budou volby do národních
výborů a jak při další výstavbě
socialismu v naší vlasti budou to právě
krajské, okresní i místní národní
výbory, na jejichž plné účasti
bude velmi mnoho záležet. Je-li tato funkce a práce
národních výborů důležitá
všeobecně v celé výstavbě v naší
republice, bude zvlášť důležitá
ve výstavbě našeho zemědělství
a v řízení jeho výroby.
Úkolem národních výborů a jejich
zemědělských správ je a bude, aby
si rozpracovaly podrobné plány na uskutečňování
a zajišťování všech usnesení
strany a vlády, ať máme na mysli usnesení
vlády z 15. září či z prosince
o zajištění plánu zemědělské
výroby, neb z ledna letošního roku o velké
pomoci 27 pohraničním okresům, neb usnesení
o jarních pracích a konečně i každé
další, které bude a může následovat.
Smysl a směr všech zmíněných
usnesení vlády je znám: zvýšit
výnosy na polích a užitkovost ve stájích.
A toto dokázat a zajistit, k tomu nestačí
jen registrovat a zachycovat to, co se děje, nýbrž
k tomu je nutno říci a ukázat to, co se díti
má v každém JZD, v každé strojní
brigádě STS, na každém hospodářství
státních statků i v každém rolnickém
hospodářství na území celé
lidově demokratické republiky. K tomu je třeba
zmobilisovat zemědělské vědecké
pracovníky, pracovníky výzkumných
ústavů, agronomy, zootechniky, veterináře,
inseminační techniky i početné kádry
pracovníků ze zemědělských
škol všech stupňů, zemědělského
odborového svazu, Svazu mládeže a prostě
každého, kdo může přiložit
ruku při zajištění a plnění
tohoto velikého úkolu, jehož cílem je
dobré a plně uspokojující zásobení
všech pracujících naší vlasti.
Tyto velké úkoly národních výborů
budou vyžadovat zajištění tří
základních předpokladů:
1. Na každém místě vypracovati dobrý
plán - jeho podrobné organisační zajištění
s pravidelnou časovou kontrolou jeho provádění.
2. Získání a přesvědčení
mas malých a středních rolníků
v JZD i těch, kteří dosud hospodaří
jednotlivě, i všech zaměstnanců státních
statků a strojně traktorových stanic. Mezi
nimi je všude třeba po sovětském vzoru
a příkladu organisovat nadšenou soutěž
za splnění a překročení všech
výrobních i dodávkových úkolů
a smluv.
3. Získání dalších pracovníků
do zemědělství v prvé řadě
z vlastních zdrojů okresu a vesnice, hlavně
z řad mládeže, aby věkový průměr
se dostal na únosnou hranici. Zajištění
obdělání půdy reservní a půdy
opuštěné, zvláště v pohraničních
okresech, vyžaduje pronikavých opatření
a pomoci se strany národních výborů
ve vnitrozemí ke zvládnutí těchto
naléhavých úkolů.
S čím je třeba začít a s čím
je třeba se na každé vesnici a každém
okrese a kraji vypořádat, je otázka obdělání
veškeré půdy schopné obdělání
- schopné k tomu, aby nám poskytla při nejmenším
krmné plodiny jakéhokoliv druhu pro zajištění
všeho hospodářského zvířectva
a jeho užitkovosti. Bude a musí býti ctí
všech rolníků v obci a v okrese, všech
členů okresních a místních
národních výborů, stejně i
všeho ostatního obyvatelstva, když na území
katastru jejich obce či okresu nezůstane ani hektar
neobdělané půdy. Bude to ctí i každé
brigády strojně traktorových stanic, jejich
agronomů, brigadýrů a hlavně traktoristů,
když dokáží využíti svých
strojů ve dvojích směnách tak, aby
pomohli zemědělcům v agrotechnických
lhůtách zajistit obdělání veškeré
půdy tak, aby dala dobrou úrodu na stůl všech
pracujících.
Naši pracující zemědělci dobře
vědí, že pro zvládnutí těchto
velkých úkolů nejsou osamoceni. Vědí
dobře, že pracující lid a pracující
inteligence, kteří pro ně vyrábějí
nejmodernější stroje, přišli a
přijdou pomoci, bude-li třeba, ke zvládnutí
špiček jako brigádníci. V těchto
týdnech konaly se v celé republice okresní
družstevní konference. Na každé z nich
vystoupily za veliké radosti zemědělských
družstevníků a družstevnic dělnické
delegace ze závodů v okrese a kraji, které
vedle pozdravu dělaly závazná prohlášení,
že rády pomohou všude tam, kde bude pomoci zapotřebí.
Tak probíhaly a probíhají i stovky výročních
členských schůzí v JZD, STS i na hospodářství
státních statků v každém kraji.
Jsou tisíce krásných závazků,
kolik se kde čeho vyrobí a dodá nad plán,
jako odpověď na tuto velkou pomoc pracujících,
odpověď, která je současně důkazem
pevného přátelství a svazku dělníků
a rolníků a pracující inteligence.
Je možno říci, že od zahájení
jarních prací, zvláště v raných
oblastech, dělí nás již pouze několik
dní a proto je důležité rychlé
dokončení všech příprav, z nichž
na prvém místě je oprava všech potřebných
strojů, ale kde stejně důležitá
je i otázka přípravy dobrého osiva,
sadby, vyvezení všeho hnoje, přípravy
umělých hnojiv i překontrolování
všech ostatních příprav. A to vše
si nelze představiti bez dobré práce národních
výborů a jejich pracovníků. Národní
výbory, a zvláště komunisté v
nich, musí na vše pamatovat, ve všem pomoci a
poradit.
To neznamená, že národní výbory
svými zásahy, jak se pohříchu mnohdy
děje, nahrazují volené orgány představenstva
neb dozorčí rady družstva anebo zase obráceně,
že tam, kde je dobré JZD a dobré jeho vedení,
to pletou a chtějí nahrazovat MNV, který
se jim zdá už v řízení obce přebytečný.
Jedno ani druhé není správné. Národní
výbory nemohou si přisvojovat právo přímého
řízení, i když se jim tento postup leckde
více zamlouvá nežli trpělivě
vésti a přesvědčovati družstevníky
o tom, že si svá družstva musí vésti
a říditi sami. Vedení družstva nemůže
naproti tomu nahrazovati místní národní
výbor a jeho úkoly po stránce zdravotní,
kulturní, sociální, politické, vedení
řádné evidence, splnění všech
závazků a dodávek atd. Úkolem komunistů,
jak členů v MNV, tak i členů v JZD
je, aby to vzájemně klapalo tak, aby JZD i MNV pracovaly
dobře.
Druhou otázkou, na kterou bych chtěl ukázat
jako na důležitou právě v této
a příští době v práci
národních výborů, je otázka
živočišné výroby. Pravda je, že
se za pomoci národních výborů podařilo
po vydání usnesení strany a vlády
na počátku r. 1952 zvýšit početné
stavy skotu i jiného hospodářského
zvířectva. Ale smutnou pravdou je i to, že
nebyla splněna druhá část tohoto usnesení
směřujícího k zajištění
výroby dostatečného množství
krmiva. Tato skutečnost vedla a vede k tomu, že každoročně
zápasíme s nedostatkem krmiv, že neplníme
smluvní dodávky, zvláště masa
a mléka. Tato skutečnost vedla a vede k tomu, že
jsou každoročně velké ztráty
na uhynutí, zvláště mladého skotu,
telat a selat, jmenovitě u státních statků,
ale i u nesčetných JZD, i u jednotlivě hospodařících
rolníků. V mnohých obcích a okresech
se zakořenil názor, a to nejen u pracovníků
státních statků a v JZD, ale i u pracovníků
národních výborů - že to, co
se pro špatné hospodaření, špatnou
organisaci práce, nešetření s krmivy
a mnohdy i jejich přímého rozkrádání
nedostává - to že se obstará nákupem
na úvěr z centrálních fondů.
S těmito názory a theoriemi je nutno se všude,
kde se projeví, od základu vypořádat.
Je to nutné a také možné proto, že
téměř 2 miliony hektarů luk a pastvin
i statisíce hektarů ploch travopolních porostů
- krmných okopanin, zimních i jarních směsek,
ovsa, kukuřice, slunečnice a jiných krmných
plodin jsou velkou základnou, na které se dá
při dobrém ošetření a obdělání
docílit daleko větších výnosů,
nežli je tomu až dosud.
Tímto směrem je nutno zaměřit naše
letošní úsilí, ke všem těmto
plochám, ke každému hektaru ladem ležící
půdy neb špatně obdělané t. zv.
reservní půdy. Stovky dobrých JZD, ale i
hospodářství státních statků,
které šly již loni a předloni touto cestou,
vytvořily si z vlastních sklizní a ze zvýšení
výnosů na krmivových plochách dobré
krmné základny a zásoby.
Tato JZD a hospodářství státních
statků musí být vzorem a příkladem
všude tam, kde tomu tak dosud není. Pak centrální
státní fondy budou jenom doplňkem pro případ
nutné výpomoci při živelní pohromě
a pod. Proto jarní práce řízené
národními výbory musí jít ve
znamení skoncovat s nedostatkem krmiv a s jejich výrobou
začít na vlastní půdě, které
máme v katastru každé obce dost a kterou je
jen třeba obdělat a ošetřit tak, aby
dala zvýšené výnosy. To je možné
a při dobré práci našich národních
výborů při řízení hospodářství
státních statků, JZD i drobných rolníků
také dosažitelné.
V tomto znamení zajištění zemědělské
výroby a splnění všech usnesení
strany a vlády půjdeme i do voleb do národních
výborů na každé vesnici, v každém
okrese a v každém kraji.
V tomto znamení povede naše strana všechny komunisty,
kteří budou mít tu čest, že budou
zvoleni za členy národních výborů.
Jejich úkolem bude, aby se všemi ostatními
zvolenými delegáty vypracovali dobrý program
příští výstavby svého
kraje, okresu i každé obce, program, v němž
se bude odrážet naše základní snaha,
jíž je péče o člověka,
jeho hmotné i kulturní zabezpečení,
jak nás tomu učí velký Stalin ve svých
Ekonomických problémech socialismu v SSSR.
Tak vybudujeme národní výbory jako mocný
nástroj vlády lidu pro lid, tak vytvoříme
dobré základy pro další výstavbu
socialismu v naší vlasti, tak vytvoříme
organisační i všechny ostatní potřebné
předpoklady k dalšímu rozvoji a upevnění
našich JZD i k dalšímu prohloubení a upevnění
svazku dělníků, rolníků a pracující
inteligence. Tak, opřeni o velkou pomoc Sovětského
svazu, pod vedením naší vlády a presidenta
republiky s. Zápotockého, půjdeme vpřed
v boji za mír k socialismu. (Potlesk.) Projednávané
předložené zákony o národních
výborech jsou jednou z dobrých pak k zajištění
této cesty a mohu tedy jménem naší strany
a jejího poslaneckého klubu prohlásit, že
budeme pro předložené zákony s radostí
nejen hlasovat, ale i v jejich duchu na všech místech
pracovat. (Potlesk.)