Peněžní ústavy mají ještě velký počet pohledávek za soukromníky, které nelze dosud úspěšně vymáhat. Dále jsou zde pohledávky neobsažené v bilancích, které jsou ještě dobytné a musí být vymáhány na soukromnících. A konečně je tu povinnost peněžních ústavů přezkoumat všechny dříve odepsané pohledávky a vymáhat nebo žalovat ty, které nejsou nedobytné, do konce roku 1953, aby se zabránilo promlčení. K tomu přistupují někde i obtíže technického rázu, vzniklé tím, že mnohé doklady peněžních ústavů byly během války zničeny.

Avšak i národní, komunální a družstevní podniky mají při vymáhání pohledávek značné potíže. Při znárodnění soukromých firem byly bilance soukromníků z valné části v nepořádku, takže v mnoha případech nemohly být zajištěny předpoklady včasného a úspěšného vymáhání pohledávek. Během naší první pětiletky docházelo k reorganisaci podniků socialistického sektoru, při čemž nové podniky převzaly část pohledávek a závazků likvidovaných podniků. Část zůstala u podniků v likvidaci. U dlužníků docházelo k četným změnám jak po osobní, tak i po majetkové stránce, ke změně pobytu, který nutno zjišťovat, a k podobným obtížím.

Aby vymáhání těchto pohledávek nebylo znemožněno jejich promlčením a aby se předešlo hromadnému podávání žalob se strany národních a komunálních podniků a peněžních ústavů, které jsou povinny tyto pohledávky vymáhat, tomu má zabránit navrhovaná osnova zákona o přechodné úpravě promlčení některých peněžitých pohledávek, která dosah úpravy promlčení omezuje na míru nezbytně nutnou. Prodloužení promlčecí doby a možnost uplatnění pohledávek již promlčených se vztahuje pouze na peněžité pohledávky z poměrů občansko-právních a jen do konce roku 1955, čímž bude umožněna likvidace většiny těchto pohledávek mimosoudní cestou. Nová úprava se nevztahuje na pohledávky peněžité, které se promlčují v době kratší tří let, a na některé pohledávky podléhající tříletému promlčení.

Podle nové úpravy lze však uplatňovat i pohledávky, u nichž skončila promlčecí doba aspoň tříletá v době naší první pětiletky, pokud tomu nebrání pravomocné rozhodnutí. Podniky socialistického sektoru musely se v tomto údobí první pětiletky věnovat převážně budovatelské stránce a nemohly často zjednat včas spolehlivou základnu pro východiskovou účetní rozvahu, potřebnou pro vymáhání pohledávek. Je to důvod ochrany státního zájmu, který byl rozhodující pro toto opatření, které je v souladu s ustanovením § 30, odst. 2 Ústavy 9. května, z něhož vyplývá, že každý občan je povinen dbát zájmů státu, podporovat udržování a zvelebování národního majetku a dbát o to, aby národní majetek nebyl zkracován a poškozován.

U pohledávek, u nichž promlčecí doba skončila v době od 1. ledna 1949 do 31. prosince 1953, bude často obtížné najít doklady o jejich zaplacení. Proto v tomto případě bude třeba postupovat velmi pečlivě a ohleduplně vůči dlužníkům, kteří vznesou námitku zaplacení. Ústavně-právní výbor při projednávání této části osnovy zdůraznil, že při provádění § 1, odst. 2 osnovy bude nutno bedlivě zkoumat povahu pohledávek a tak zabránit jejich mechanickému posuzování.

Osnova umožňuje i kompensaci pohledávek promlčených v době od 1. ledna 1949 do konce roku 1953 proti pohledávkám uplatňovaným podle této osnovy.

Jménem ústavně-právního výboru, který projednal ve své schůzi dne 14. prosince 1953 vládní návrh zákona o přechodné úpravě promlčení některých pohledávek, doporučuji jej plenu Národního shromáždění ke schválení ve znění vládou předloženém. (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Ke slovu není nikdo přihlášen, přistoupíme proto k hlasování.

Protože není pozměňovacích návrhů, dám hlasovat o celém vládním návrhu najednou podle zprávy výborové.

Jsou nějaké námitky? (Nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona ve znění výborové zprávy, nechť zvedne ruku! (Děje se.) Je někdo proti? (Nikdo.) Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Děkuji. - Tím Národní shromáždění jednomyslně schválilo vládní návrh zákona o přechodné úpravě promlčení některých peněžitých pohledávek.

Tím je vyřízen třetí bod pořadu schůze.

Přistoupíme k projednávání čtvrtého bodu denního pořadu, kterým je

4. Zpráva výborů ústavně-právního a rozpočtového k vládnímu návrhu zákona o devisovém hospodářství (tisk 739).

Zpravodajem je pan posl. Ušiak; dávám mu slovo.

Zpravodajca posl. Ušiak: Vážené Národné shromaždenie!

Vládnym návrhom zákona o devízovom hospodárstve chceme novým spôsobom upraviť naše platobné a majetkové vzťahy k iným štátom.

Základom nášho hospodárskeho života je národohospodársky plán. Na jeho uskutočnenie a podporu mobilizujeme všetky sily. Aj prejednávaný devízový zákon má byť jedným z pilierov nášho národohospodárskeho plánu. V štáte budujúcom socializmus sa devízové zákony a predpisy stávajú oporou a dôležitým pomocníkom plánovaného hospodárstva na poli platobného styku a majetkových vzťahov s cudzinou.

V kapitalistických štátoch sú devízové zákony vždy znakom hospodárskych porúch, hospodárskych kríz. Ich dôsledkom je zamŕzanie pohľadávok, blokovanie účtov a neplnenie záväzkov. Nie sú nástrojom hladkého platobného styku, hladkého vyrovnávania záväzkov, ale skôr signálom k zastaveniu platieb do cudziny.

Nie sú nástrojom spolupráce, ale skôr prameňom neshôd, zvyšovania napätia medzi štátmi a zhoršovania medzinárodných vzťahov. Devízové zákony v štátoch budujúcich socializmus zabezpečujú riadny platobný styk s cudzinou, zvlášť presné plnenie všetkých záväzkov podľa plánu. Preto naše devízové zákony sú inštrumentom budovania dobrých hospodárskych a politických vzťahov medzi národmi.

Hladký priebeh platobných stykov s cudzinou zabezpečuje navrhovaný zákon tak, že platobné prostriedky pre styk s cudzinou sú sústredené a evidované štátom a že uzavieranie záväzkov s inými štátmi sa deje na podklade devízového plánu. V smysle tohto plánu sa nesmú devízové prostriedky používať na platby hospodársky neodôvodnené alebo také, ktorých naliehavosť je v národohospodárskom pláne menšia.

Podľa navrhovaného zákona sa môžu uzatvárať obchodné smluvy s inými štátmi len po povolení MZO. Zákon o devízovom hospodárstve je silnou podporou nášho zahraničného obchodu. Je strážcom devíz našej Štátnej banky. Zabezpečuje, aby devízy, vyprodukované naším zahraničným obchodom, sa nestrácaly, aby sa nimi neplytvalo, ale aby sa sústreďovaly v Štátnej banke a boly čo najhospodárnejšie používané na základe devízového plánu.

Zákonom o devízovom hospodárstve prechádza kompetencia v devízových veciach, týkajúcich sa zahraničného obchodu, zo štátnej banky na MZO. MZO teraz nesostavuje len hmotný plán zahraničného obchodu, ale aj devízovú časť plánu a samo o nej rozhoduje, čo je pre prax zahraničného obchodu výhodnejšie, lebo MZO nemusí o úhradách do cudziny rozhodovať len podľa zásoby devíz a výhľadu do budúcna, ako to robila Štátna banka, ale hlavne podľa svojho operatívneho plánu. MZO prevzalo tým zároveň zodpovednosť za devízové krytie dovozu vyprodukovaním devíz za náš vyvezený tovar. Touto skutočnosťou sa zdôraznila myšlienka, že všetko, čo dovezieme, má byť zaplatené naším vývozom.

Táto prax prinesie ďalej ten úžitok, že MZO sa bude účinnejšie starať o inkaso devíz za vyvezený tovar ako predtým, keď dostávalo devízy od Štátnej banky, čiže MZO sa nebude starať len o plnenie dovozného a vývozného plánu, ale aj o plnenie plánu devízového.

Devízovú kontrolu robí okrem MZO aj Ministerstvo financií, a to vo veciach netýkajúcich sa zahraničného obchodu, ako v záležitostiach dedičských, v otázke autorských honorárov, v otázke podpôr, v telekomunikačnom styku a podobne.

Pomocou zákona o devízovom hospodárstve obstarávame si ďalej prostriedky na vydržovanie organizácií zabezpečujúcich medzinárodné vzťahy. Nie sme závislí pri obstarávaní si týchto prostriedkov uchádzaním sa o úver u iných štátov. Pracovníci našej diplomatickej služby sú platení z našich devízových zásob. Navrhovaný zákon na druhej strane vyhlasuje týchto našich zástupcov v zahraničí za devízových tuzemcov. Zakazuje im zadovažovať si cudzozemské prostriedky obchodnými transakciami a podrobuje ich evidencii a kontrole našich devízových orgánov.

Zákon zakazuje dovoz a vývoz našich peňazí a platobných dokumentov. Koruna je naším vnútroštátnym platidlom. Cudzinci prichádzajúci do republiky nemôžu si naše peniaze kúpiť v zahraničí, ale musia ich získať u nás výmenou za devízy.

Zákon ukladá devízovým tuzemcom, aby sa starali o uhradenie svojich pohľadávok v cudzine cestou Štátnej banky, aby ponúkli Štátnej banke na predaj cudzozemské peniaze, drahé kovy a platobné dokumenty, znejúce na cudziu menu, do desať dní po ich obdržaní a aby na výzvu Ministerstva financií speňažili svoje majetkové hodnoty v cudzine.

Minister financií môže v zreteľa hodných prípadoch povoliť z týchto povinností úľavy.

Bez povolenia Ministerstva financií nesmú devízoví tuzemci platiť v prospech devízových cudzozemcov, vstupovať do smluvných záväzkov voči cudzine, prenášať na devízových cudzozemcov majetkové hodnoty a kupovať cudzozemské peniaze, platobné dokumenty a drahé kovy.

Pri povoľovaní všetkých transakcií sa skúma, do akej miery zodpovedá tá alebo oná transakcia devízovému plánu. Povoľovanie má predovšetkým kontrolnú funkciu, sleduje sa ním čo najväčšia hospodárnosť vo vydávaní devíz. Riadne neodôvodnené a zbytočné transakcie sa nepripúšťajú. Všetkými týmito opatreniami sa chráni zásoba devíz našej Štátnej banky, zabraňuje sa ich úniku a nehospodárnemu plytvaniu nimi.

Nový zákon o devízovom hospodárstve treba prijať preto, lebo starý devízový zákon z r. 1946 vychádza ešte z existencie kapitalistického hospodárstva u nás a nezodpovedá dnešnému stupňu vývoja nášho hospodárstva. Po zavedení monopolu zahraničného obchodu a po sústredení bankovníctva v Štátnej banke je nutné prikročiť k novej zásadnej úprave devízových predpisov.

Osnova zákona bola prerokovaná dňa 15. decembra t. r, vo výbore ústavnoprávnom a dna 15. decembra t. r. vo výbore rozpočtovom. Obidva výbory navrhujú plénu Národného shromaždenia prijať osnovu zákona o devízovom hospodárstve bez zmeny, tak ako bola predložená vládou.

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, přistoupíme proto k hlasování.

Protože není pozměňovacích návrhů, dám hlasovat o celém vládním návrhu najednou podle zprávy výborové.

Jsou nějaké námitky? (Nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona ve znění výborové zprávy, nechť zvedne ruku! (Děje se.) Je někdo proti? (Nikdo.) Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Děkuji. - Tím Národní shromáždění jednomyslně schválilo vládní návrh zákona o devisovém hospodářství ve znění zprávy výborové.

Tím je vyřízen 4. bod pořadu schůze.

Přerušuji schůzi na 20 minut.

Místopředseda dr Polanský (zvoní): Zahajuji přerušenou 80 schůzi Národního shromáždění.

Přistoupíme k projednání pátého bodu schváleného pořadu, kterým je

5. Zpráva výboru ústavně-právního, výboru pro hospodářské plánování a jeho kontrolu a výboru rozpočtového k vládnímu návrhu zákona o bytové výstavbě, udržování a správě bytového majetku a jejich financování (tisk 740).

Podle usnesení užšího předsednictva navrhuji, aby projednávání tohoto bodu bylo sloučeno s projednáváním šestého bodu pořadu, kterým je

6. Zpráva výboru ústavně-právního a výboru pro hospodářské plánování a jeho kontrolu k vládnímu návrhu zákona o místním průmyslu a komunálním hospodářství (tisk 736).

Jsou nějaké námitky proti sloučení těchto bodů? (Nebyly.)

Námitek není. Jednání bude tedy podle návrhu sloučeno.

Zpravodajem k vládnímu návrhu zákona o bytové výstavbě, udržování a správě bytového majetku a jejich financování je posl. Mráz. Prosím, aby se ujal slova.

Zpravodaj posl. Mráz: Soudružky a soudruzi, paní a pánové!

Dne 15. září t. r. zasedalo plénum Národního shromáždění, které vyslechlo a později jednomyslně schválilo prohlášení vlády republiky Československé, přednesené předsedou vlády s. Viliamem Širokým. Současně vzalo na vědomí i usnesení vlády republiky Československé o hlavních úkolech vlády v oboru hospodářské politiky v nejbližší době. Jak prohlášení naší vlády ze dne 15. září, tak usnesení dokazují, že generální linie socialistické výstavby a přestavby, kterou nám vytyčila naše rodná KSČ a kterou náš pracující lid cílevědomě uvádí v život, byla naprosto správná.

Průběhem provádění plánu hospodářského rozvoje naší vlasti vznikly nám určité disproporce. Některé zavinili škůdci spiklenecké bandy Slánského, ostatní vznikly z různých jiných příčin. Vláda věnuje těmto disproporcím velkou pozornost a zejména bude dbát, aby byl správný poměr mezi rozvojem výroby výrobních prostředků a výrobou spotřebních věcí, mezi rozvojem průmyslové výroby a výrobou zemědělskou, jakož i aby byly správné proporce v rámci jednotlivých výrobních odvětví.To všechno proto, aby se neustále zvyšovala životní úroveň pracujících.

V duchu těchto zásad bylo vypracováno usnesení vlády, přednesené v Národním shromáždění dne 15. září t. r.

Jak v Sovětském svazu, tak ve státech lidových demokracií se slova vlády nikdy nerozcházejí s činy. Tak je tomu i tentokrát. Celá řada bodů v usnesení vlády byla již realisována anebo se provádí. Jako na příklad značné snížení spotřebních cen u několika desítek tisíc druhů spotřebního zboží, které dává obyvatelům naší republiky 4,5 miliardy Kčs, dále různá opatření v zemědělství, jako úvěry JZD a soukromě hospodařícím rolníkům, úlevy JZD ve splácení investičních úvěrů a placení úroků, zvýšení investic a podobná opatření ve státním a družstevním obchodě atd. Započalo se letošního roku s výstavbou 6000 bytových jednotek a 5000 rodinných domků podle typisovaných projektů za pomoci státního úvěru a zabezpečení potřebného materiálu. Podobných opatření, která už se provádějí, je celá řada. Stavíme-li každoročně desetitisíce nových bytů pro naše pracující, znamená to, že stejně tak dobře budeme se starat a pečovat o stávající domy a byty. I na to je v usnesení vlády, v hlavních úkolech vlády v oboru hospodářské politiky pro nejbližší období v části A odst. 20-21, pamatováno. Stojí tam doslovně: Podstatně zvýšit a zlepšit provádění údržby a oprav závodních a komunálních domů a bytů, zejména údržby a oprav střech a fasád, a zlepšovat příslušenství bytů. Tyto údržby a opravy provádět v roce 1953 v Praze, v Brně, v Bratislavě, Ostravě, Plzni, Ústí nad Labem, Mostě a Kladně. Provádět opravy a údržbu v dělnických koloniích, přistoupit v rozsáhlé míře k úpravám ulic, veřejných prostranství, veřejných budov, sadů a zelených ploch, dělnických sídlišť a mobilisovat k tomuto účelu především místní zdroje materiálu.

V části B v odst. 1 vládního usnesení stojí dále: Zvýšit prostředky na údržbu bytového fondu budov a jiných zařízení. S ohledem na tento bod usnesení vláda předkládá návrh zákona o bytové výstavbě, udržování a správě bytového majetku a jejich financování, jehož účelem je umožnit a zajistit v rámci státního plánu rozvoje národního hospodářství stálé zlepšování bytových podmínek pracujících a finančně zajistit bytovou výstavbu a řádné hospodaření s bytovým majetkem. Tím se navrhovaný zákon má stát jedním z nástrojů při uskutečňování politické linie strany a vlády, jež směřuje k zvýšenému uspokojování neustále rostoucích potřeb obyvatelstva, v tomto případě na poli ubytování našeho obyvatelstva.