Předseda dr. John.
Místopředsedové Hodinová-Spurná,
dr. Polanský, Fiala, Valo, Štětka,
Žiak.
Členové vlády: náměstkové
předsedy vlády Kopecký, Fierlinger,
dr. Nejedlý; ministři dr. Plojhar,
dr. inž. Šlechta, Nosek, dr. Neuman,
Pospíšil Ant., dr. Rais, Sýkora,
inž. Šimůnek, Štoll.
227 poslanců podle presenční listiny.
Z kanceláře NS: gen. tajemník NS Kováčik;
jeho náměstek dr. Rattinger.
Předseda (zvoní): Zahajuji 75. schůzi
Národního shromáždění.
Sděluji, že mandátový výbor ve
své schůzi konané dne 23. dubna 1953 prozkoumal
a ověřil poslanecké mandáty poslanců:
Jana Nedělky, Oldřicha Svobody, Bohumila
Čiháka, Stanislava Chalánka,
Josefa Uhra, Olega Homoly, Františka Janaty,
Anděly Sukupové, Pavla Bučáka,
Františka Dostála a Marie Sklenářové.
Jsou nějaké námitky? (Nebyly.)
Námitek není.
Národní shromáždění vzalo
tedy na vědomí usnesení mandátového
výboru a ověřilo poslanecké
mandáty jmenovaných poslanců.
Podle denního pořadu usneseného užším
předsednictvem Národního shromáždění
dne 21. dubna 1953, který byl již členům
Národního shromáždění
rozdán, je na pořadu dnešní schůze
1. Zpráva výboru kulturního k vládnímu
návrhu zákona (tisk 708) o školské soustavě
a vzdělávání učitelů
(školský zákon) (tisk 714).
2. Zpráva výboru rozpočtového (tisk
715) k vládnímu návrhu celního zákona
(tisk 709).
3. Zpráva výboru ústavně-právního
k vládnímu návrhu zákona (tisk 707)
o státním požárním dozoru a požární
ochraně (tisk 713).
4. Zpráva výboru ústavně-právního
k vládnímu návrhu zákona (tisk 705)
o právní praxi a odborné zkoušce v oboru
justice a prokuratury (tisk 711).
5. Zpráva výboru ústavně-právního
k vládnímu návrhu zákona (tisk 703),
jímž některé osoby nabývají
československého státního občanství
(tisk 712).
6. Zpráva výboru ústavně-právního
o vládním nařízení č.
97 Sb. ze dne 28. října 1952 vydaném podle
§ 42 odst. 1 zákona č. 241/1948 o prvním
pětiletém hospodářském plánu
rozvoje Československé republiky (tisk 700).
7. Zpráva výboru pro hospodářské
plánování a jeho kontrolu o vládních
nařízeních vydaných podle § 42
odst. 1 zákona č. 241/1948 Sb. o prvním pětiletém
hospodářském plánu rozvoje Československé
republiky (tisk 704).
8. Doplňovací volba členů výborů
Národního shromáždění.
Jsou nějaké námitky proti tomuto pořadu?
(Námitky nebyly.)
Námitek není.
Podle jednacího řádu rozhodne Národní
shromáždění o pořadu prostým
hlasováním bez rozpravy.
Kdo souhlasí s navrženým pořadem schůze,
nechť zvedne ruku! (Děje se.)
To je většina.
Navržený pořad je tedy schválen.
Přistoupíme k projednávání
prvního bodu schváleného pořadu, kterým
je
1. Zpráva výboru kulturního k vládnímu
návrhu zákona o školské soustavě
a vzdělávání učitelů
(školský zákon) - (tisk 714).
Zpravodajem je posl. dr. Krofta, dávám mu
slovo.
Zpravodaj posl. dr. Krofta: Vážené Národní
shromáždění, soudruzi a soudružky!
Vláda předkládá Národnímu
shromáždění osnovu zákona o školské
soustavě a o vzdělání učitelů,
podle kterého má být provedena úplná
přestavba našeho školství a pokud jde
o vzdělání učitelů, i školství
vysokého. Náš lidově demokratický
stát má před sebou veliké úkoly
socialistické výstavby, které vyžadují
ještě většího uvědomění
všeho našeho lidu a co nejdokonalejšího
zvládnutí kultury, vědy a techniky. Proto
je nutné vybudovat novou školskou soustavu, která
by dávala úplné všeobecné vzdělání,
které by bylo v souladu s hospodářským
rozvojem. Potřebujeme takovou školu, jejíž
vysoká úroveň bude zaručovat všestrannou
výchovu člověka. Máme na mysli výchovu
rozumovou, mravní a polytechnickou. Vždyť u nás
se často na školách jen vyučovalo a
ve velké většině málo vychovávalo.
Někde dokonce byla podceňována branná
výchova, výchova estetická nebo výchova
charakteru a morálky. Nová škola musí
být co nejvíce spjata s praxi. Jednota theorie a
praxe, kterou zdůrazňuje i nový školský
zákon, je jednou ze zbraní, která nám
umožňuje zvládnout naše úkoly a
kterou upevňujeme vítězství našeho
nového společenského řádu.
Z potřeb našeho jednotného hospodářského
plánu vyplynula nutnost získat co nejdříve
a co nejrychleji nové, hlavně středně-technické
kádry.
Všechny tyto úkoly, vyplývající
z hluboké analysy našeho hospodářství
i z usnesení XIX. sjezdu KSSS a i z usnesení celostátní
konference KSČ, ukázaly na nutnost provést
novou reorganisaci našeho školství. Vzorem nové
školské soustavy je skvělá sovětská
škola, vytvořená nejlepšími marxistickými
pedagogy. Díváme-li se na vzestupný rozmach
budování našeho hospodářství,
je nám jasné, že nemůže naše
školská soustava ustrnout na jednom místě,
nýbrž že i zde se musíme zaměřovat
ke konečnému cíli, to je k vybudování
socialismu. Správně tedy rozhodla naše vláda,
když navrhuje vytvoření úplně
nové soustavy našeho školství.
Nová školská soustava navazuje účelně
na předchozí zákon o jednotné škole
z r. 1948. Zákon o jednotné škole byl prvým
krokem k vybudování jednotného školství.
Přiblížil značně školu životu.
Znamenal velmi mnoho, ale odloučenost jednotlivých
stupňů školských vedla nakonec k překrývání
učiva. Naše jednotné školství bylo
převážně humanistické a nepřipravovalo
řádně žáky pro technická
povolání a pro zemědělství.
Naše školství dosáhlo po květnové
revoluci do dnešní doby díky starostlivé
péči dělnické třídy,
strany a vlády a osobně s. Gottwalda netušeného
rozvoje. Zvláště po vítězství
pracujícího lidu nad reakcí v únoru
1948, po vydání zákona čís.
95/1948 o základní úpravě jednotného
školství, se rozšířila síť
mateřských, středních a odborných
škol a nebývale vzrostlo i školství vysoké.
O to má zásluhu náš veliký učitel
a pedagog, akademik Zdeněk Nejedlý. (Neutuchající
potlesk, poslanci povstávají a volají: Ať
žije Zdeněk Nejedlý!) Současně
s tímto stavem se zlepšovala výchovně-vzdělávací
práce naší školy. Byly vydány nové
učební osnovy, učebnice a nové metodické
statě. Škole počaly pomáhat pionýrské
organisace a školské skupiny ČSM. Učitelé
se mohli věnovat nerušeně své práci,
protože jsou plně hospodářsky zabezpečeni
tak, jak nebyli nikdy před tím. Můžeme
říci, že škola, zejména od r. 1948,
přes četné vážné nedostatky
pomohla vychovat lidově demokratické republice řadu
skvělých chlapců a děvčat,
které právem nazýváme mládeží
novou - mládeží Gottwaldovou.
Ve vládním návrhu zákona znovu formulujeme
požadavky lidového vzdělání,
to je bezplatného a povinného vzdělání
a vzdělání polytechnického pro všechny
dětí. To znamená těsné spojování
vyučování s veřejně-produktivní
prací, znamená to seznamovat theoreticky i prakticky
se všemi hlavními odvětvími výroby.
Proto také nově učební osnovy, které
ministerstvo připravuje, budou pamatovat na to, aby se
zvětšil počet hodin v naukových předmětech:
matematice, přírodních vědách,
fysice, chemii, biologii, které kladou základy polytechnického
vzdělání.
Při vypracování zásad a při
tvoření jednotlivých ustanovení zákona
bylo cele využito zkušeností a vzoru školství
Sovětského svazu. Školskou soustavu upravujeme
podle nového zákona tak, aby nám dávala
co nejlépe připravenou mládež na pracoviště,
do učilišť státních pracovních
záloh a do odborných výběrových
škol o rok dříve, tedy již ve 14 letech,
- po absolvování osmileté střední
školy. Povinná školní docházka
pro všechnu mládež trvá tedy osm let.
Po absolvování jedenáctileté střední
školy bude moci naše mládež přecházeti
do zaměstnání nebo na vysoké školy
již o 2 roky dříve, tedy v 17 letech. Upravujeme
takto naši novou školskou soustavu také proto,
že odchodem z osmileté střední školy
nekončí vzdělání naší
mládeže, ale pokračuje. Zkrácení
dosavadní délky všeobecně vzdělávací
školní docházky umožní prodloužit
studijní dobu na vysokých školách všude
tam, kde si toho hlubší specialisace bude vyžadovat.
Vládní návrh zákona umožňuje
pracujícím, aby si při zaměstnání
doplňovali a získávali v kursech nebo na
školách pro pracující vzdělání
jedenáctileté střední školy,
výběrových odborných škol nebo
škol pro vzdělání učitelů.
Dává se tak příležitost stále
většímu počtu pracujících,
aby získávali vyšší všeobecné
a odborné vzdělání, jak toho vyžaduje
potřeba výstavby. Odpovídá to také
plně vládnímu prohlášení,
přednesenému zde nedávno předsedou
vlády soudruhem Viliamem Širokým, který
řekl, že předním úkolem naší
školy je vychovávat lid k pracovnímu hrdinství
v duchu socialistického vlastenectví. Vidíme,
že péče o všestranné vzdělání
mládeže a lidu je podstatnou součástí
politiky komunistické strany a vlády a neomezuje
se jen na mládež ve věku školou povinném
nebo v období školní docházky, ale směřuje
k trvalému zvyšování vzdělanostní
a kulturní úrovně všech pracujících.
Vládní návrh zákona o školské
soustavě a vzdělání učitelů
navrhuje novou úpravu našeho školství
a zavádí:
1. Školu mateřskou pro děti od tří
let, určenou především pro děti
zaměstnaných rodičů.
2. Osmiletou střední školu. Tato škola
bude dávat ucelené základní všeobecné
vzdělání. Bude zřizována především
v těch místech, kde jsou dnes školy druhého
stupně. Po absolvování této školy
končí povinná docházka.
3. Jedenáctiletou střední školu. Tato
škola dává mládeži vyšší
všeobecné vzdělání, především
jako přípravu pro vysoké školy. Jedenáctileté
školy budou zřizovány podle potřeb našeho
národohospodářského plánu.
První třída školy národní,
osmileté i jedenáctileté pro děti
ve věku 6-7 let je přípravnou třídou.
Děti se v této třídě připravují
na soustavné školní vyučování,
učí se počátkům čtení,
psaní a počítání, a to ve spojení
s počátečním poznáváním
přírody a společnosti, formou hry a práce.
Tím se jim umožní plynulý, nenásilný
přechod od hravého zaměstnání
v rodině nebo v mateřské škole k soustavnému
školnímu vyučování.
Odborné vzdělání pro jednotlivá
odvětví hospodářství, státní
správy a kulturního života poskytují
výběrové odborné školy, do kterých
mohou být přijati absolventi osmileté střední
školy nebo osmého postupného ročníku
jedenáctileté střední školy.
Osnova nového zákona ponechává v platnosti
zákon č. 10 z roku. 1951 o státních
pracovních zálohách, podle něhož
se v učilištích státních pracovních
záloh vychovávají z řad mládeže,
která ukončila povinnou školní docházku,
kvalifikovaní dělníci pro jednotlivá
hospodářská odvětví. Pro mládež,
vyžadující zvláštní péče,
se zřizují zvláštní školy,
které podle možnosti mají plnit úkoly
škol podle tohoto zákona. Osnova zákona pamatuje
v § 14 a § 15 na velikého pomocníka našich
škol, ať již to jsou družiny mládeže,
pionýrské domy, školní jídelny,
školní internáty, dětské útulky,
zařízení zotavovací péče,
sdružení rodičů a přátel
školy atd.
Nový zákon pečuje také o vzdělání
učitelů. Potřebujeme nové učitele,
kteří nebudou kolísat, ale budou bezpečnou
oporou při výchově naší mládeži.
Potřebujeme armádu socialistických učitelů,
kteří obětavou a cílevědomou
prací umějí přesvědčit
váhavé a strhnout je k budovatelskému pracovnímu
elánu.
Potřebujeme učitele, kteří budou navazovat
na tradice našich národů, kteří
budou učit v duchu učení Jana Amose Komenského,
kteří budou umět těžit z pokrokové
sovětské pedagogické vědy. Nechceme
učitele, kteří by žádali od mladého
člověka takové vědomosti, které
zatěžují jeho paměť, ale potřebujeme
takové učitele a takovou školu, která
by dala naší mládeži vědomosti,
potřebné k výstavbě socialismu a pro
všestranný duševní růst člověka.
Potřebujeme učitele, kteří povedou
žáky k trvalému zvyšování
prospěchu, kteří povedou boj proti propadávání,
způsobujícímu socialistické výchově
mládeže největší škody. Nový
učitel musí zásadně likvidovat odtržení
naší školy od praxe, musí si sám
osvojit všechny polytechnické zásady a musí
je také umět žákům předávat.
A co především musí umět náš
učitel: naučit mládež milovat naši
socialistickou vlast, Sovětský svaz, dějiny
a kulturu našich národů, mateřský
jazyk a jazyk Leninův a Stalinův. (Potlesk.)
Zvýšené úkoly socialistické výchovy
vyžadují tedy vyšší politické
a odborné úrovně všech učitelů
a používání nových method výchovně
vzdělávací práce. Proto se nově
organisuje příprava učitelského dorostu.
Učitelky mateřských škol budou vzdělávány
po ukončení osmileté školy nebo 8 tříd
jedenáctileté školy v tříletých
pedagogických školách. Na toto předběžné
vzdělání naváže jednoroční
řízená praxe na mateřských
školách. Po úspěšném absolvování
této praxe dostanou absolventky vysvědčení
způsobilosti vyučovati na mateřských
školách.
Učitelé pro 1.-5. ročník všeobecně
vzdělávací školy budou po ukončení
osmileté školy nebo 8 tříd jedenáctileté
školy vzdělávání ve čtyřletých
pedagogických školách. Po ukončení
studia budou mít možnost rozšířit
svou způsobilost pro působení na vyšších
středních školách mimořádnými
formami vysokoškolského studia.
Pro vzdělání učitelů 6., 7.
a 8. třídy budou zřízeny jako vysoké
školy dvouleté vyšší pedagogické
školy.
Pro vzdělání učitelů 9., 10.
a 11. třídy pedagogických škol a odborných
škol se zřídí vysoké školy
pedagogické s fakultami. Do těchto škol budou
přijímáni schopní absolventi pedagogických
škol a absolventi jedenáctileté střední
školy a výběrových odborných
škol za podmínek, které určí
ministerstvo školství a osvěty.
Na roveň absolventům vysokých škol pedagogických
budou postaveni i absolventi jiných vysokých škol,
kteří za určitých podmínek
mohou být povolání k výkonu funkce
učitele na uvedených již školách
pedagogických, odborných a jedenáctiletých
středních školách.
Ve školním roce 1953/1954 bude ještě v
platnosti celá řada přechodných opatření,
která budou upravena vládním nařízením,
na př.: žáci třetích tříd
dosavadní střední školy (školy
2. stupně) ukončí koncem školního
roku 1952-53 povinnou školní docházku. Mohou
však pokračovat v příštím
školním roce ve studiu ve 4. třídě
dosavadní střední školy, pokud neodejdou
buď dobrovolně do povolání nebo do učilišť
státních pracovních záloh. Nejvyspělejší
a nejschopnější mohou být přijati
do 9. třídy jedenáctileté střední
školy, po příp. do výběrových
odborných škol.
Dosavadní pedagogická gymnasia pro vzdělání
učitelek mateřských škol se přeměňují
počátkem školního roku 1953-54 na tříleté
pedagogické školy, při nichž bude na školní
rok 1953-54 ještě ponechán 4. postupný
ročník dosavadních pedagogických gymnasií.
Dosavadní pedagogická gymnasia pro vzdělání
učitelů národních škol a dosavadní
vyšší sociální školy - větve
výchovné se přeměňují
počátkem školního roku 1953-54 na čtyřleté
pedagogické školy. Ve školním roce 1953-54
se bude vyučovat v prvém postupném ročníku
podle nových učebních osnov, ve všech
ostatních postupných ročnících
se bude vyučovat podle učebních plánů
a osnov přechodných. Ve školním roce
1954-55 se bude podle nových učebních plánů
a osnov vyučovat ve všech postupných ročnících
pedagogických škol.
Dosavadní pedagogické fakulty se přemění
počátkem školního roku 1953-54 na dvouleté
vyšší pedagogické školy nebo na vysoké
školy pedagogické. K vyšším pedagogickým
školám a k vysokým školám pedagogickým
budou na přechodnou dobu přičleněny
druhé a vyšší ročníky dosavadních
pedagogických fakult, jejichž studenti dokončí
studia podle dosavadních předpisů.
Soudružky a soudruzi, paní a pánové!
Nový zákon o školské soustavě
umožňuje naší škole velký
rozmach. Škola musí vychovávat občany
oddané lidově demokratickému zřízení,
optimisticky a bojově vychované, kteří
budou s to řešit nejtěžší
úkoly, jež jim bude dávat výstavba naší
vlasti a její obrana. Uvést tento nový zákon
v život bude velikým úkolem a bude zejména
klást veliké požadavky na všechny učitele,
veřejné a školské pracovníky.
Jsme přesvědčeni, že dělníci,
rolníci a pokroková inteligence přijmou s
nadšením a radostí novou soustavu našeho
školství, neboť si všichni plně uvědomujeme,
že chceme mít mládež vzdělanou,
charakterní, že chceme mít hrdé a nadšené
budovatele nového života. Všichni si uvědomujeme,
že chceme vychovávat především
dobrého a užitečného občana,
a proto budeme vychovávat všechnu naší
mládež jednotně. Naše škola musí
být cele spjata se zájmy lidu, který se věnuje
mírovému budování.