Ministerstvo paliv vypracovalo pro každý revír
a pro naftové závody příkaz, jak je
nutno v tomto roce zajišťovat těžbu. Tyto
příkazy ministerstva se v mnohých revírech
neplní proto, že příkaz se dosud nestal
prvořadou bojovou záležitostí každého
horníka a technika. Mnohdy jsou to ještě pozůstatky
nezdravého byrokratismu v řízení výroby,
které brání hospodářským
orgánům zajišťovat základní
výrobní úkoly v úzké součinnosti
s jednotnou odborovou organisací horníků.
Jedním z prostředků, jak odstranit tyto nedostatky,
je soutěž Ostrava-Most a soutěž Sokolov-Kladno,
která je zaměřena na odstranění
úzkých profilů a na soustředění
všeho úsilí o úspěšné
splnění plánu.
Výsledky některých bojů - hlavně
v největším revíru ostravsko-karvinském
a mosteckém - dokazují, že soutěž
se stává stále více záležitostí
všeho osazenstva. V mosteckém revíru na dole
Pluto si zpevnili předmájový závazek
a nasadili mohutné pracovní tempo, takže ke
konci února dali 7.750 tun uhlí navíc. I
v březnu přes poruchy narubali o 3.445 tun uhlí
navíc.
Velikou zásluhu na těchto úspěších
má vnitrozávodní soutěž komorářů
a razičů chodeb, kteří vyhlásili
svůj závazek a bojují o nejlepší
umístění v soutěži. Právě
tak na dole Ludvík v Radvanicích v ostravsko-karvinském
revíru, protože je osazenstvo denně seznamováno
s výsledky soutěže Ostrava-Most, jsou horníci
mobilisování k neustálému plnění
a překračování plánované
těžby uhlí.
Stále více se rozvíjí iniciativa jednotlivců
i kolektivů v soutěži Ostrava- Most. Z iniciativy
Gavlasovy party rozvíjí se hnutí za splnění
plánu, a již v pátek a v sobotu těží
posádka navíc. Iniciátorem k zavedení
pátkařského hnutí na Slovensku je
soudruh Biritz a výsledky, kterých bylo dosaženo
v celém slovenském uhelném revíru,
jsou velmi pěkné. Na konferenci nejlepších
pracovníků, která byla ve dnech 11. a 12.
dubna t. r. v Handlové, vyhlásili soudruzi za spoluúčasti
techniků i havířů krásný
závazek, že slovenské uhelné baně
vytěží na počest 1. máje 25.600
tun uhlí nad stanovený plán; z toho vytěží
Handlovské uhelné baně do 1. Máje
3.514 tun uhlí, Novácké uhelné baně
12.500 tun uhlí navíc, celkový výkon
zvýší o 5 %, vyškolí v kursech
200 šramačů a 200 odborníků pro
nakladače.
Právě tak při vyhlášení
soutěže Sokolov-Kladno byly pracujícími
z obou revírů vyhlašovány nové
závazky a mnohé byly ještě zlepšeny.
Osazenstvo dolu Dukla se zavázalo, že splní
plán do 12. prosince 1953. Zástupci dolu A. Zápotocký
v Kladně vyhlásili, že splní plánované
úkoly do 19. prosince 1953.
Pravidelná kontrola plnění všech závazků
přinese úspěšné splnění
plánované těžby. Dokazují to
především dva doly, o kterých jsem již
mluvil, a to důl Ludvík, který v soutěži
s dolem Kohinoor vytěžil o 20,3 % uhlí nad
plán, a důl Pluto, který jako soupeř
s Vítězným únorem vytěžil
nad svůj stanovený plán 11.205 tun uhlí.
To jsou radostné výsledky velké tvůrčí
iniciativy horníků, techniků, brigádníků
a hornických učňů. Budeme však
všemi prostředky usilovat i nadále o to, abychom
si osvojili, jak nás tomu učí náš
president republiky soudruh Zápotocký, odborářskou
politiku, která je vyjádřena denní
péčí odborářů a vedení
závodu o pracovní podmínky našich dělníků,
která je vyjadřována systematickou prací
mezi našimi horníky, která je vyjadřována
nevídanou péčí o růst produktivity
práce, aby byla zajištěna soustavně
stoupající životní úroveň
našich horníků a techniků.
Jménem všech havířů a techniků
v báňském průmyslu slibuji, že
naší horníci a technici budou plnit veliký
odkaz Klementa Gottwalda a že se budou řídit
v boji za dostatek uhlí velikým příkladem
slavných sovětských horníků.
(Potlesk.)
Místopředseda Fiala (zvoní):
Dalším přihlášeným řečníkem
je posl. Kozelka. Dávám mu slovo.
Posl. Kozelka: Soudružky a soudruzi!
Dnes, při projednávání státního
rozpočtu na rok 1953, chci zaměřit vaši
pozornost, ale především pozornost našich
pracujících k jednomu z nejdůležitějších
činitelů, majícímu mimořádný
vliv na splnění či nesplnění
našeho národohospodářského plánu
jehož výsledky se musí projevit ve státním
rozpočtu.
Tímto důležitým činitelem je
naše hutní výroba, plné využití
její kapacity, neboť na hutích, na hutnících
závisí do značné míry, zdali
dostanou naše závody dostatek materiálu, potřebného
k plnění plánu. Podle rozsahu výroby
hutního průmyslu je určována schopnost
státu rozvíjet ostatní průmysl. Rozvoj
průmyslu je jedním z nutných a nezbytných
předpokladů vzrůstu životní úrovně
pracujícího lidu a předpokladem pro uplatnění
základního ekonomického zákona socialismu,
formulovaného s. Stalinem. Proto má naše hutní
výroba rozhodující vliv na rozvoj průmyslu
v našem plánovaném hospodářství.
Proto miliony pracujících v ostatních odvětvích
průmyslu upírají svoji pozornost k těm,
kteří mohou dát více železa a
oceli, k našim hutníkům. Stojí zde proto
otázka, zda je možno v našich vysokých
a ocelářských pecích vyrobit více
železa, více oceli pro náš průmysl.
Na tuto otázku dávají odpověď
hutníci sami. I když plán zvýšení
hutní výroby není ještě plněn
tak, jak by bylo žádoucno, přesto přese
všechno je zapotřebí vidět, že
rozvoj naší hutní výroby pokračuje
rychlým tempem. Srovnáme-li výrobu surového
železa v celostátním měřítku,
vidíme, že byla koncem roku 1952 o 37 % vyšší
v porovnání s rokem 1937. Ocele jsme vyrobili proti
roku 1937 dokonce o 62 % více a válcovaného
distribučního zboží o 49 % více.
Tato čísla mluví jasnou řečí
o tom, jak stoupá výrobnost hutního průmyslu
a jak je zajišťována základna socialistické
industrialisace.
Za tento rozvoj našeho hutního průmyslu děkujeme
především našemu nejlepšímu
příteli a spojenci, Sovětskému svazu,
od něhož čerpáme všechny pokrokové
methody, jak od Privalova, Mercimova, Filipova, tak i skvělé
rady a zkušenosti s. Mališeva. To je značná
pomoc našim hutím k rychlejšímu rozvoji
a tyto bohaté sovětské zkušenosti je
zapotřebí uplatňovat v našem hutním
průmyslu v daleko větší a širší
míře. Jak nám tyto bohaté sovětské
zkušenosti pomáhají, je vidět na př.
v SONP na Kladně, kde právě za pomoci těchto
zkušeností překonali v ocelárně
I. a II. v loňském roce dlouhotrvající
neplnění plánu, takže od měsíce
října až do dneška neustále překračují
výrobní plán.
Přes tyto velké a nepopiratelné úspěchy
je však zapotřebí vidět i některé
vážné nedostatky v naší hutní
výrobě.
Komunistická strana Československa a naše vláda
se zabývaly 9. listopadu 1951 nedostatky v hutní
výrobě a přijaly řadu důležitých
usnesení ke zvýšení výroby hutního
průmyslu. Zde však je nutno konstatovat, že toto
usnesení není důsledně plněno,
neboť bylo jak se strany vedení závodu, tak
se strany značné části pracujících
prováděno jako nárazová akce. Plněno
bylo především se strany vlády, neboť
jenom ve Spojených ocelárnách na Kladně
bylo od r. 1951 postaveno a zařízeno 19 umyváren
pro několik tisíc mužů a žen. K
tomu přistupuje dále výstavba jídelny
závodu Koněv, kde se denně stravuje 3.500
zaměstnanců. Dále bylo provedeno rozšíření
ambulatoria, byla provedena přestavba a adaptace bývalého
hotelu akcionářů, z něhož byl
vybudován Dům oddechu pro pracující,
který se stal střediskem politického a kulturního
života pracujících Spojených oceláren.
Důkazem péče vlády o pracujícího
člověka je vybudování zdravotního
střediska, jídelního koutku, učňovského
střediska v kovárnách a hlavně pak
výstavba moderních bytových jednotek, kterých
bylo postaveno do dnešního dne 1.360 a ve stavu rozestavěnosti
jsou další 204 jednotky. Na tyto stavby bylo vcelku
vynaloženo 460 mil. Kčs. Podobně se vláda
stará o výstavbu bytů i sociálních
a kulturních zařízení pro naše
hutníky i v ostatních krajích republiky.
Péče strany a vlády o pracující
hutníky je nutná proto, že kapitalisté
v minulosti zanedbali vše, co by ulehčilo těžce
pracujícím hutníkům jejich práci.
Na odstranění dřiny a usnadnění
dělníkovy práce neměli kapitalisté
zájmu, neboť za vraty závodů čekaly
tisíce nezaměstnaných. V důsledku
toho se kapitalisté nemuseli ohlížet ani na
zdravotní a sociální zařízení
ve prospěch dělníků. Tehdy hřebík
zatlučený do trámu v dílně,
kam si dělník pověsil kabát musel
nahradit dnešní moderní šatnu. Kbelík
potajmu svařený z odpadového plechu nahrazoval
tehdy umyvárnu s koupelnami, vybavenou sprchami. Vzbuzuje
proto údiv, když na příklad ve Spojených
ocelárnách na Kladně musí ještě
dnes uvědomělí dělníci bojovat
proti starým zvykům. Na některých
místech se dělníci ještě nevypořádali
se starodávným používáním
různých hrnců a kbelíků, a
to jenom proto, aby se soudruzi mohli umýt před
skončením pracovní doby, neboť chodit
předčasně do šaten a umyváren
je zakázáno. To jsou nedůstojné zjevy,
které už dávno měly z našich závodů
zmizet spolu s těmi, kdož dělníka k
těmto nedůstojným zjevům nutili. Je
to jasné porušování pracovní
discipliny.
Jestliže strana a vláda svou péčí
o hutníky jim zajistila ono čestné postavení,
které jim právem přísluší,
zavazuje to současně pracující v hutnictví,
aby důsledně bojovali proti nedostatkům při
plnění usnesení strany a vlády o zvýšení
výroby hutního průmyslu.
Jedním z vážných nedostatků je
vysoká zmetkovitost, která se na příklad
ve Spojených ocelárnách v závodě
Koněv zvýšila za uplynulý rok o 11,12%.
Samo vedení závodu nevytváří
všechny předpoklady k tomu, aby se procento zmetků
snížilo, neboť kalkuluje s poměrně
značným procentem zmetků, kterážto
okolnost nemůže mobilisovat, ale naopak pracující
demobilisuje a zakrývá nedostatky technologické
discipliny. Velkým nedostatkem při plnění
usnesení strany a vlády je dále značná
fluktuace zaměstnanců, jejichž zapracování
trvá vždy určitý čas, avšak
po zapracování odcházejí, protože
jim není věnována náležitá
péče a pozornost.
Značné nedostatky se projevují v nedodržování
plánu oprav, které nejsou dostatečně
a včas prováděny, dále v nedodržování
technologických postupů a hlavně v porušování
pracovní discipliny. Naši taviči plně
potvrzují, že plán, ať je jakkoli napjatý,
lze splnit, bude-li odstraněna řada primitivních
nedostatků v jednotlivých závodech a na pracovištích.
Spočívá to především v
dobré organisaci práce. Tu však narušují
mnohdy pracovníci jednotlivých podniků a
dokonce i pracovníci hlavních správ jednotlivých
ministerstev. Není žádným tajemstvím,
prozradíme-li, že ve Spojených ocelárnách
na Kladně se do měsíce vystřídá
až 800 různých urgentů, kteří
přicházejí a zdůrazňují
svoje požadavky na materiál jako přednostní.
Většina těchto pracovníků mává
podnikovému řediteli různými bumážkami,
mnohdy podepsanými i samými ministry, a žádají
předsunutí svého programu před program
druhých sektorů. To je neudržitelný
stav, neboť valcíři jsou potom nuceni několikrát
za den měnit válcovací stolice, chtějí-li
vyhovět přání jednotlivých
interventů. Takovýmto způsobem jsou vytvářeny
podmínky pro neúměrně vysoké
procento ztrátových časů, které
jsou ztráveny neproduktivní prací.
Zde by mělo ministerstvo hutí daleko lépe
a odpovědněji koordinovat požadavky jednotlivých
sektorů a za žádných okolností
nepřipustit zásahy v jednotlivých závodech
bez ministerstva hutí.
Úkoly uložené našim hutím v posledním
roce Gottwaldovy pětiletky jsou značně zvýšeny.
Zvýšení výroby železa, oceli a
válcovaných výrobků musí být
v našich hutích zajišťováno zejména
lepším využitím nynějšího
zařízení hutí, zaváděním
a uplatňováním správných technologických
postupů, rozšiřováním nových
forem práce a důsledným uplatňováním
usnesení strany a vlády. Ke zlepšení
využití kapacity je třeba dále zlepšit
zejména masově politickou práci všech
složek a v úzké spolupráci s vedením
závodu zajistit realisaci podnětných připomínek
pro zlepšení organisace práce, které
přinášejí naši pracující.
Všichni pracující v našem hutním
průmyslu si musí být vědomi velké
odpovědnosti před naší republikou, neboť
neplnění plánu v hutním odvětví
způsobuje značné disproporce v celém
našem národním hospodářství
a ohrožuje tak i celoroční splnění
národohospodářského plánu.
Rovnoměrné plnění plánu v našich
hutích má a musí zajistit netušený
rozvoj našeho průmyslu a našeho hospodářství.
V hutích našeho kraje se v loňském roce
široce rozvinulo socialistické soutěžení
na počest XIX. sjezdu KSSS a k výročí
Velké říjnové socialistické
revoluce, které bylo zaměřeno na snížení
ztrát a plnění plánu výroby
železa a oceli. I v letošním roce se na základě
usnesení vlády a ÚTO rozvíjí
slibně socialistické soutěžení
mezi jednotlivými pracovními kolektivy, provozy
a hutními závody. To je jedině správná
cesta, chceme-li odstranit nedostatky projevující
se při plnění usnesení strany a vlády
o zajištění hutní výroby. (Předsednictví
převzal místopředseda Žiak.)
V měsíci březnu dosáhly takto mnohé
provozy našich největších hutních
závodů větších výrobních
úspěchů než v předešlých
měsících a splnily plán. Avšak
čtvrtletní plán nebyl v některých
provozech splněn a tak skvělé pracovní
úspěchy zejména třineckých
hutníků, ocelářů staré
ocelárny VŽKG a Spojených oceláren na
Kladně jdou ve značné míře
na vyrovnávání schodků těch
provozů a závodů, které plán
neplní.
Veřejná výrobní prověrka v
hutních závodech, kterou zahájila redakce
Rudého Práva, vyvolala velký ohlas mezi našimi
hutníky. V duchu hesla výrobní prověrky
"Více železa a oceli republice" se v hutním
průmyslu stále více rozvíjí
předmájové soutěžení za
splnění plánu před stanovenou lhůtou.
Pomocí veřejné výrobní prověrky
odhalují naši taviči a hutníci nedostatky
výroby a jejich slova svědčí o tom,
že našim dělníkům již dávno
přestalo být jedno, zda plán plní
či nikoli. Soudruh Klekner z vysokých pecí
NHKG ukazuje na příčinu, proč naše
největší a nejmodernější
vysokopecní agregáty neplní plán.
Ukazuje, že je to malá koordinace mezi výrobními
úseky, jejichž provoz navzájem souvisí,
a to mezi vysokými pecemi, koksovnou, ocelárnou
a závodní dopravou, že není důsledně
dodržován grafikon. Smířlivost k nedostatkům
a jejich nedůsledné odstraňování
je jednou z hlavních příčin, proč
nejsou závady rychle odstraňovány a co brzdí
při plnění plánu.
Ani tavičům ve Spojených ocelárnách
na Kladně není jedno, že za posledních
19 měsíců ani jednou u vysokých pecí
nesplnili měsíční plán. "Manko
rostlo každým dnem proto, že usnesení
strany a vlády o hutích bylo plněno jen v
několika bodech, a to ještě spíše
formálně" říká s. Böhm,
tavič vysoké pece Spojených oceláren
v Kladně. "Grafikony byly sice vypracovány,
ale málo se podle nich pracuje pro poruchy v dopravě.
Místo hledání příčin
nedostatků a možnosti nápravy především
ve své práci a její organisaci volili jsme
pohodlnější cestu a hledali jsme příčinu
nedostatků všude jinde, jenom ne u sebe. Na schůzi,
kde jsme projednali neutěšený stav neplnění
plánu, přišli nám naši technici
ochotně na pomoc se svými výpočty.
Samotné výpočty však více železa
ještě nedají. Plán se neplnil, nebyly
tudíž ani prémie za překročení
plánu. To vedlo mnohé pracovníky ke svádění
viny pouze na ministerstvo, které nezajistilo dost výkonných
dmychadel ani nejbohatší vsádky tak, jak slíbilo."
Celostátní konference naší strany dala
všem pracujícím a také našim hutníkům
jasnou odpověď na otázku, co je třeba
dělat, abychom rychleji šli kupředu do šťastného
života v socialistické společnosti. I pro naše
hutnictví platí, aby se o mnoho zvýšila
politická a odborná úroveň našich
vedoucích pracovníků v hospodářství.
I pro hutnictví platí, že je třeba dodržovat
pracovní disciplinu a nepřipustit, aby byla porušována
kýmkoli shora až dolů. I pro hutnictví
platí, že je třeba soustavně kontrolovat
usnesení strany a vlády a skoncovat se stavem, kdy
pri zjištěných nedostatcích a závadách
nejsou okamžitě učiněna opatření
k jejich odstranění. I pro hutnictví platí,
abychom lépe podněcovali a organisovali iniciativu
zdola, socialistické soutěžení a novátorství,
abychom postupně přibližovali technickou úroveň
celého širokého kolektivu pracovníků
úrovni pracovníků předních.
Tuto okolnost si uvědomuje převážná
část pracujících v našem hutním
průmyslu. Příklad vysokopecařů
a ocelářů v Třinci a ve Dvoře
Králové, kteří za stejných
podmínek jako ve všech ostatních závodech
dosahují trvalých úspěchů,
ukazuje všem pracovníkům hutního průmyslu,
že plán je možno plnit, budou-li energičtěji
odstraňovány primitivní nedostatky v organisaci
práce, přísněji dbáno dodržování
technologických předpisů a v daleko větším
měřítku používáno sovětských
zkušeností.
Množství připomínek, které mají
naši pracující v hutním průmyslu
k veřejné výrobní prověrce,
svědčí o tom, že osádky vysokých
pecí mají jedno přání: splnit
a překračovat plán. A plán bude plněn,
jestliže směrnice s. Gottwalda, dané na konferenci
strany, budeme důsledně dodržovat a uvádět
v život. (Potlesk.)
Podpredseda Žiak: Ďakujem poslancovi Kozelkovi.
Dávam slovo poslancovi ing. Šmokovi.
Poslanec ing. Šmok: Vážené Národní
shromáždění!
Technickou základnou našeho nejpokrokovějšího
a nejpevnějšího společenského
řádu - socialismu - je široká, všestranná
a plánovitá elektrifikace celé země.
Tomu nás učili Lenin a Stalin. Na podkladě
elektrifikace se rozvíjejí a přebudovávají
všechna odvětví národního hospodářství,
průmysl, zemědělství a doprava.