Nové zdanění přináší
většině družstev částečnou
úlevu tím, že jim dosavadní daňové
zatížení snižuje o 16.1%. K rentabilitě
se přihlíží tím, že daň
je odstupňována podle výše daňového
základu. Složitější způsob
nebylo možno stanovit vzhledem k nedostatečnému
administrativnímu vybavení družstev, která
jsou právě v reorganisaci. Naše daň
činí u družstev se ziskem do 250.000 Kčs
40% zisku, u družstev se ziskem nad 250.000 Kčs do
400.000 Kčs 50% zisku a u družstev se ziskem nad 400.000
Kčs 60% zisku.
Kromě družstev bude tato daň vyměřována
též podnikům dobrovolných a jiných
organisací, na příklad hospodářským
podnikům ČSM, ROH, SČPS, Sokolu a pod. Daň
bude zpravidla nižší, než byla dosud, bude
činit pouze 10% ze zisku do 400.000 Kčs a 20% z
části zisku nad 400.000 Kčs.
Třetí sazba má zatlačovací
charakter a je stanovena pro zbývající podniky
soukromého sektoru, které provozují zbylé
ještě akciové společnosti a podobná
sdružení osob; daň z těchto podniků
bude činit 75% ze zisku z prvních 400.000 a 90%
ze zbytku základu daně.
Sazbu daně stanoví zákon se zřetelem
k hospodářskému a politickému významu
osob podrobených dani.
Tento zákon zmocňuje vládu povolovat úlevy
ve formě úplného nebo částečného
osvobození od daně. Takovou úlevu bude na
př. třeba poskytnout spotřebním družstvům,
která s ohledem na hlubokou decentralisaci budou první
rok své výstavby potřebovat pravděpodobně
pomoci vlády ve formě daňové úlevy.
Daň se má podle tohoto zákona vyměřovat
za každý kalendářní rok. Poplatník
je povinen nejpozději do 31. března po uplynutí
roku učiniti daňové přiznání
a sám si daň vypočísti.
Při zjišťování základu daně
se bude zásadně vycházet z bilančního
zisku. U podniku soukromého sektoru nesmí však
základ daně činit méně než
30% nákladu na hrubé mzdy.
Daň se bude platit čtvrtletně zálohově.
Důchodová daň družstev a jiných
organisací se vyměří po prvé
ze zisku za rok 1952.
Na rozdíl od družstev a akciových společností
a ostatních sdružení osob, kde podléhá
zdanění zisk ze všech příjmových
zdrojů, u dobrovolných a jiných organisací
podléhají dani pouze zisky z jejich hospodářské
činnosti, kterou tyto organisace v podnicích provozují
mimo svou vlastní činnost.
Vládní návrh zákona vyjímá
z daně osoby a podniky, které odvádějí
zisk přímo do státního rozpočtu,
neboť by bylo zbytečným administrativním
zatížením, aby odváděly akumulaci
jednak pomocí daně, jednak formou odvodu zisku.
Tak na př. u národních a komunálních
podniků všechny příjmy patří
státu a jsou odčerpávány daní
z obratu anebo přímo odvodem zisku do státního
rozpočtu.
Z podniků, které nebudou odvádět zisk
státu, nejdůležitější složkou
jsou družstva. Bude se proto nová daň vztahovat
především na ně, jak už plyne z
jejího názvu.
Je nutno, aby i družstva a různé jiné
organisace přispívaly na společné
celostátní výdaje, zaměřené
ve prospěch celé socialistické společnosti,
na rozšířenou socialistickou reprodukci a na
stálé zvyšování materiální
a kulturní úrovně pracujících.
Přijetím tohoto zákona se přiblíží
naše družstva té úloze, kterou sovětská
družstva hrála při budování socialismu
v Sovětském svazu. V sovětském systému
daní odpovídá naší dani důchodová
daň podniků a organisaci družstevní
soustavy a podniků veřejných organisací.
Jde v podstatě o stejný druh subjektů a podniků,
až na naše ještě zbylé podniky soukromého
sektoru, na př. likvidující akciové
společnosti a likvidující obchodní
společnosti. Sovětská daň upravuje
způsob zdanění s naší daní
shodně potud, že vychází rovněž
z bilančního zisku.
Sovětská daň rozlišuje sazbu daně
pro dvě kategorie poplatníků, zdaňuje
stejným způsobem spotřebitelská družstva
a hospodářské organisace veřejných
organisací. U organisací průmyslových,
družstev výrobních a lesních a družstev
invalidů je sazba odstupňována se zřetelem
k rentabilitě podniku. Bude jistě věcí
cti všech našich družstev a družstevních
pracovníků, jak zaměstnanců tak i
funkcionářů, aby po vzoru sovětských
družstevníků ještě lépe
hospodařili na svých úsecích než
dosud a tím ještě účinněji
přispívali k plnění velkých
úkolů výstavby socialismu v naší
zemi.
Tato daň je k tomu vhodným a citlivým nástrojem,
který bude zaznamenávat výsledky jejich účasti
na výstavbě hospodářských základů
socialismu. Platí-li u nás zásada "Každý
hospodářem na svém pracovišti",
musí dnes tato zásada platit i pro družstva,
při čemž bude třeba vychovávat
družstevníky k tomu, aby se na svou hospodářskou
činnost dívali s hlediska celostátního
zájmu a ne s hlediska lokálních zájmů
jednotlivých družstev.
Je třeba zvláště zdůraznit, že
novou daní nebude zatížen spotřebitel,
ba právě naopak povinností družstev
je docilovat lepších hospodářských
výsledků na základě lepší
služby spotřebiteli. To je socialistická zákonitost.
Čím lepší služba spotřebiteli,
tím větší úspornost, tím
větší hospodářské výsledky
a tím i větší pomoc a přímá
účast na budování socialismu, což
znamená rychlejší tempo budování
lepšího a šťastnějšího
života pro nás všechny.
Jménem rozpočtového výboru předkládám
vládní návrh zákona o důchodové
dani družstev, tisk 689, Národnímu shromáždění
ke schválení. (Potlesk.)
Předseda: Děkuji posl. Machačové
za její zprávu a dávám slovo posl.
Lindauerovi, zpravodaji ke 4. bodu pořadu.
Zpravodaj posl. Lindauer: Paní a pánové,
soudružky a soudruzi!
Vládní návrh zákona o dani ze mzdy,
k jehož projednávání přistupujeme,
je jednou ze souboru zákonných daňových
osnov, jimiž bude dovršena výstavba naší
daňové soustavy tak, aby odpovídala dané
etapě vývoje našeho společenského,
hospodářského a kulturního života
na přechodu k socialistickému řádu.
Daň ze mzdy platí převážná
část občanů naší republiky,
dělníci a úředníci všech
kategorií, ze svých příjmů
jako přímý osobní příspěvek
na úhradu plánovaných státních
výdajů, které ve svých důsledcích
sledují jediný cíl: "zabezpečení
maximálního uspokojování neustále
rostoucích hmotných a kulturních potřeb
celé společnosti", cíl, který
vyjádřil J. V. Stalin ve své geniální
formulaci základního ekonomického zákona
socialismu.
Základní společenské a ekonomické
přeměny podmínily celkový rozvoj našeho
národního hospodářství a napomohly
vzrůstu hmotné a kulturní úrovně
našeho pracujícího lidu. Život pracujících
se zlepšuje, jsou prováděna rozsáhlá
sociální a kulturní opatření.
V lidově demokratickém Československu je
odstraněna jednou provždy nezaměstnanost -
tento bič nad hlavou dělnické třídy
v kapitalistických zemích. V předmnichovském
buržoasním Československu byla tak jako v ostatních
kapitalistických státech nezaměstnanost přirozeným
a stálým zjevem. Ohromných rozměrů
dosáhla v letech krise 1929-1933. V únoru 1933 bylo
v Československu na 1 milion nezaměstnaných.
Nyní jsou českoslovenští pracující
navždy zbaveni hrozby nezaměstnanosti a krisí.
Náš společenský řád, vyjádřený
v Ústavě 9. května, zaručuje skutečně
každému občanu právo na práci.
Všichni naši pracující mají právo
na odpočinek a na placenou dovolenou. Tisíce dělníků
a úředníků tráví svoji
dovolenou v rekreačních střediscích
a sanatoriích, do kterých dříve měli
přístup jen příslušníci
hořejších deseti tisíc. V městech
i na vesnicích jsou stále ve větším
měřítku zřizovány jesle a mateřské
školky, které přebírají starost
a péči o děti a umožňují
matkám, aby se zapojily po boku svých mužů
do budovatelského úsilí.
Dveře našich vysokých škol jsou široce
otevřeny dělnické a rolnické mládeži,
ze které nám vyrůstá nová socialistická
inteligence, a jejíž pomocí půjde dělnická
třída ještě rychleji k vytčeným
cílům. Pracující naší
republiky projevují veliký zájem o kulturu
a vědu, zvláště pak o sovětskou
kulturu. Sovětská kniha, sovětské
divadelní hry a filmy se těší velikému
zájmu našich pracujících.
To všechno jsou důsledky osvobození Československa
sovětskou armádou z ponižující
šestileté nacistické okupace, odstranění
panství buržoasie a převzetí moci, hospodářské
výstavby a řízení kulturního
života naší dělnickou třídou.
Předseda vlády s. Zápotocký ve svém
projevu na schůzi předsedů závodních
organisací KSČ pražského kraje 6. června
tohoto roku ukázal, jak se u nás zvýšily
průměrné mzdy, které ke konci prvního
čtvrtletí letošního roku stouply v průmyslu
oproti roku 1946 o celých 100%. V řadě jiných
svých projevů ukázal, jak se zvýšila
hmotná i kulturní úroveň našich
pracujících, jak se příznivě
projevují výsledky péče strany a vlády
o zdraví a zvyšování kulturní
úrovně lidu.
V období budování socialismu platí
při odměňování pracujících
za práci pro společnost socialistická zásada
"Každý podle svých schopností,
každému podle jeho zásluh", to znamená,
že velký je její význam pro společnost
v dané etapě vývoje, jaké je její
množství a jaká je její kvalita. Tuto
jedině správnou a na zkušenostech Sovětského
svazu ověřenou zásadu v naší
praxi uplatňujeme, i když dnes ještě nejsme
s ní ani zdaleka vypořádáni.
Zásadě odměny podle společenského
významu, množství a jakosti vykonané
práce, zásadě mzdy podle zásluhy má
odpovídat další zásada, že každý
má přispívat podle svých možností
daných jeho odměnou za vykonanou práci k
tomu, aby socialistický stát mohl plnit všechny
své závazky vůči občanům.
Z této další zásady vyplývá
logický závěr, že daň ze mzdy,
která je formou příspěvku pracujících
státu, mají platit všichni pracující
úměrně k výši své odměny
za práci. U daně ze mzdy je nutno uplatnit zásadu,
že ze stejné mzdy má být placena stejná
daň. Stát dává všem pracujícím
stejnou záruku spravedlivého a trvalého výdělku
a poskytuje jim řadu vedlejších výhod,
a proto je spravedlivé, aby ve formě daně
ze mzdy všichni pracující stejně a úměrně
ke svým příjmům přispívali
na plnění úkolů státu.
Dosavadní zákonné předpisy o dani
ze mzdy už neodpovídají dnešním
politickým a hospodářským podmínkám
a požadavkům. Navrhovaný zákon o dani
ze mzdy odstraňuje nedostatky dosud platných zákonných
předpisů a uvádí v soulad předpisy
o dani ze mzdy se zmíněnými už zásadami
a současnými politickými a hospodářskými
podmínkami a požadavky.
Dosud platný zákon klade veliký důraz
na ostrou progresivní daňovou sazbu, která
dosahovala až 85% dosaženého výdělku
a ztravovala při vyšších mzdách
většinu příjmů. V průběhu
dalšího vývoje projevila se však ostře
progresivní daňová sazba jako brzda zájmu
pracujících po vyšším výdělku
a tím i o zvyšování produktivity práce,
právě proto, že odčerpávala značnou
část každého zvýšení
výdělku. Aby tyto nepříznivé
vlivy ostré progresivní daňové sazby
byly paralysovány, byla mzda za práci přes
čas a za vyšší výkony od zdanění
osvobozována. Tím vznikly nové nesrovnalosti
v daňovém zatížení pracujících.
Tak na př. bylo daní ze mzdy u dělníků
zdaněno jen 115% směrné úkolové
sazby a všechen ostatní výdělek byl
od daně osvobozen. V důsledku toho docházelo
k takovým zjevům, že na př. ze stejného
platu 10.000 Kčs měsíčně platili
někteří pracující na dani pouze
77 Kčs, protože část platu představující
odměnu za práci přes čas nebo za vyšší
výkon byla od daně osvobozena, jiní pak,
u kterých šlo o pevný plat bez odměny
za práci přes čas anebo za vyšší
výkony, platili z téhož platu 1.158 Kčs.
Ve svých důsledcích vedlo osvobozování
některých příjmů od daně,
jako odměny za práci přes čas, premie,
odměny za vyšší výkony, k tomu,
že se mzdy uměle zvyšovaly a byla tím
narušována zásada mzdy podle zásluhy.
Na druhé straně vedlo osvobozování
některých příjmů k tomu, že
pevné denní a měsíční
mzdy a platy byly neúměrně zatěžovány,
kdežto mzdy, kterých bylo dosahováno na základě
práce přes čas, premií, různých
přídavků a pod., byly prakticky od daně
úplně osvobozovány. Tím byla narušována
zásada, že každý občan má
na společné potřeby přispívat
podle svých možností úměrně
ke svým příjmům.
Navrhovaný zákon přináší
podstatnou změnu také v tom, že se ruší
příspěvky placené až dosud pracujícími
na pojistné nemocenského a důchodového
pojištění a že příspěvky
pracujících na pojistné zahrnuje do srážky
daně ze mzdy. Z mezd a platů zaměstnanců
bude prováděna napříště
jen jedna srážka, a to srážka daně
ze mzdy. Ve státním rozpočtu bude pak každoročně
stanovena částka, která připadne na
účely národního pojištění
zaměstnanců.
Poněvadž je národní pojištění
zapojeno na státní rozpočet, jeví
se zvláštní vybírání příspěvku
na ně už překonaným a je na místě,
aby příspěvky na pojistné národního
pojištění byly vybírány jednou
formou, t. j. jak navrhuje projednávaný zákon,
formou daně ze mzdy.
To znamená také podstatné zjednodušení
a ve svých důsledcích zlevnění
práce ve mzdových účtárnách.
V této skutečnosti je nutno spatřovat nesporný
pokrok proti dosavadnímu stavu.
Podstatnou změnou proti dosavadní praxi jsou navrhovaná
ustanovení o tom, které příjmy podléhají
dani ze mzdy. Zásadně podléhají dani
ze mzdy mzdy za práci a důchody. Dani podle navrhovaného
zákona budou podléhat veškeré příjmy
plynoucí z pracovního poměru nebo v souvislosti
s pracovním poměrem, tedy veškeré opakující
se jednorázové příjmy bez rozdílu,
jsou-li vypláceny v penězích nebo naturáliích,
a to i mzdy za práci přes čas, všechny
druhy premií, výkonnostní příplatky,
náhrada za nevybranou dovolenou a pod.
Při posuzování daňového zatížení
podle navrhovaného nového zákona je nutno
přihlížet k tomu, že nové sazby
daně ze mzdy vyjadřují nejen daň ze
mzdy, nýbrž i dosavadní příspěvky
na pojistné národního pojištění,
které činily u dělníků a nestátních
úředníků 8.9% hrubých mezd
a u úředníků ve veřejné
správě 2% hrubých platů. Nové
sazby, zahrnující daň ze mzdy i příspěvek
národního pojištění, jsou ve
srovnání s dosavadním zatížením
většinou mírnější a příznivější,
zejména u nižších mezd.
Poněvadž nová daň ze mzdy i se zaměstnaneckými
příspěvky na pojistné národního
pojištění je podle nového zákona
nižší, než činí součet
dosavadní daně ze mzdy a dnešních zaměstnaneckých
příspěvků na pojistné národního
pojištění, stouply by, a to v mnoha případech
velmi podstatně, u některých pevných
platů čisté příjmy zaměstnanců.
Takový důsledek úpravy daně ze mzdy
nebyl pochopitelně zamýšlen. Nová úprava
daně ze mzdy nemůže mít za následek
zvýšení dosavadních nettoplatů,
a proto navrhovaná osnova ukládá vládě
provést v těchto případech přepočítání
dosavadních bruttoplatů. U všech úředníků
s vysokými platy bude přepočítání
znamenat snížení dosavadních bruttoplatů
tak, aby nedošlo k neodůvodněnému zvýšení
dosavadních čistých příjmů.
U úředníků s nižšími
platy bude přepočítání dosavadních
bruttoplatů znamenat takovou úpravu, aby dosavadní
nettoplaty zůstaly proti dosavadnímu stavu v podstatě
nezměněny.
U neveřejných zaměstnanců vyhlásí
přepočítání bruttoplatů
Státní mzdová komise, a u veřejných
zaměstnanců bude úprava dosavadních
bruttoplatů provedena vládním usnesením.
Pokud by přepočtením dosavadních bruttoplatů
na nové bruttoplaty, anebo z jiných důvodů,
došlo k nějakým tvrdostem anebo nesrovnalostem
při provádění tohoto zákona,
zejména z číselných hranic v něm
stanovených, zvláště pak u zaměstnanců
s více dětmi, dává navrhovaný
zákon jednak vládě, jednak ministerstvu financí
dostatečné zmocnění k tomu, aby vzniklé
tvrdosti a případné nesrovnalosti mohly odstranit.
Návrh zákona počítá také
s osvobozením některých příjmů
od daně ze mzdy. Tak především mají
být od daně ze mzdy osvobozeny odměny, poskytované
v rámci platných předpisů zaměstnancům
za vynálezy a zlepšovací náměty
až do 100.000 Kčs za každý vynález
nebo zlepšovací námět, a dále
věcné i peněžité dary a odměny,
poskytované zaměstnavatelem v souvislosti s pracovním
poměrem, pokud se řídí platnými
předpisy, až do úhrnné výše
10.000 Kčs ročně. Toto ustanovení
nového zákona má mimořádný
význam pro podporu a další rozvíjení
zlepšovatelského hnutí, které hraje
tak významnou úlohu ve výstavbě hospodářství
naší republiky a které nám stále
ve větší míře uvolňuje
bohatou iniciativu pracujících. Dále má
být od daně ze mzdy osvobozena částka
2.500 Kčs měsíčně z důchodů,
které nepřesahují Kčs 5.000 měsíčně.
Konečně pak se od daně ze mzdy osvobozují
dávky národního nemocenského pojištění,
jednorázové dávky národního
důchodového pojištění a zvýšení
důchodu pro bezmocnost, jakož i přídavek
na děti a příplatek k němu, rodinný
přídavek, výchovné a obdobná
plnění, poskytovaná na nezaopatřené
děti. Proti dosud platné ostře progresivní
daňové sazbě, pohybující se
mezi 2.7% až 85%, činí sazba daně podle
navrhovaného zákona 5 až necelých 20%
z vyplacené mzdy.