Čtvrtek 11. prosince 1952

Zákon

ze dne .....................1952

o dani z příjmů obyvatelstva.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Část I.

Daňová povinnost.

§ 1.

Kdo platí daň.

Daň platí fysické osoby ze všech svých příjmů, které nejsou podrobeny dani ze mzdy, dani z literární a umělecké činnosti anebo dani zemědělské.

§ 2.

Zdaňovací období.

Daň se vyměřuje za kalendářní rok po jeho uplynutí.

Základ daně.

§ 3.

Základem, z něhož se daň vyměřuje, je rozdíl mezi celkovým příjmem poplatníka (peněžním i naturálním) podrobeným téže daňové sazbě a výdaji vynaloženými na dosažení příjmu.

§ 4.

Má-li poplatník v podniku nebo při výdělečné činnosti zaměstnance a je-li základ daně zjištěný podle § 3 nižší než 30% nákladu na hrubé mzdy těchto zaměstnanců, je základem daně 30% nákladu na hrubé mzdy; za zaměstnance se však nepovažují manželka (manžel) nebo družka (druh) a nezletilé děti.

Část II.

Zdanění příjmů z práce nevykonávané v pracovním poměru a příjmů drobných řemeslníků a živnostníků.

§ 5.

Sazba daně.

Příjmy ze soukromé činnosti lékařů, dentistů a podobných povolání, odměny vynálezců a zlepšovatelů za přijaté vynálezy a zlepšovací náměty, odměny za podávání vědeckých, odborných a znaleckých posudků všeho druhu, dále příjmy ze soukromého vyučování všeho druhu a příjmy řemeslníků a živnostníků, kteří nemají zaměstnance, se zdaňují takto:

při základu daně

přes Kčs
do Kčs
činí daň
15.000
5%
15.00030.000
10%
30.00040.000
3.000 Kčs a 15% ze základu přesahujícího
30.000 Kčs,
40.00060.000
4.500 Kčs a 25% ze základu přesahujícího
40.000 Kčs,
60.00090.000
9.500 Kčs a 35% ze základu přesahujícího
60.000 Kčs,
90.000140.000
20.000 Kčs a 45% ze základu přesahujícího
90.000 Kčs,
140.000230.000
42.500 Kčs a 55% ze základu přesahujícího
140.000 Kčs,
230.000500.000
92.000 Kčs a 65% ze základu přesahujícího
230.000 Kčs,
500.000
267.500 Kčs a 80% ze základu přesahujícího
500.000 Kčs.

§ 6.

Zvýšení a snížení daně.

(1) Daň podle § 56 se zvyšuje

a) poplatníkům, kteří nevyživují žádnou osobu, o 40%daně a

b) poplatníkům, kteří vyživují jednu osobu, o 20% daně.

(2) Daň podle § 5 se snižuje o 30% poplatníkům, kteří vyživují více než tři osoby, nejvýše však o 6.000 Kčs.

(3) Táž osoba může být uznána za vyživovanou osobu pouze u jednoho poplatníka a u téhož poplatníka pouze u jedné daně.

(4) Daň se sníží, jen nebyla-li poplatníku snížena z téhož důvodu daň ze mzdy nebo daň zemědělská.

§ 7.

Daň podle § 5 se zvýšením podle § 6 nesmí činit více než 80% daňového základu.

§ 8.

Daněprosté minimum.

Daň se nevyměří, nepřesahuje-li základ daně 12.040 Kčs a je-li poplatník svou výživou a výživou své rodiny odkázán výhradně na příjmy uvedené v § 5.

Část III.

Zdanění ostatních příjmů.

§ 9.

Sazba daně.

(1) Příjmy z budov, příjmy obchodníků, autodopravců, povozníků a hostinských, dále příjmy řemeslníků a živnostníků, kteří mají zaměstnance, a všechny ostatní příjmy kromě příjmů, které se zdaňují podle § 5, se zdaňují takto:

při základu daně

přes Kčs
do Kčs
činí daň
15.000
6%
15.00030.000
12%
30.00040.000
3.600 Kčs a 18% ze základu přesahujícího
30.000 Kčs,
40.00060.000
5.400 Kčs a 27% ze základu přesahujícího
40.000 Kčs,
60.00090.000
10.800 Kčs a 38% ze základu přesahujícího
60.000 Kčs,
90.000140.000
22.200 Kčs a 50% ze základu přesahujícího
90.000 Kčs,
140.000230.000
47.200 Kčs a 62% ze základu přesahujícího
140.000 Kčs,
230.000500.000
103.000 Kčs a 75% ze základu přesahujícího
230.000 Kčs,
500.000
305.500 Kčs a 90% ze základu přesahujícího
500.000 Kčs.

(2) Do základu daně se započítávají též příjmy poplatníkovy manželky (manžela) nebo družky (druha) a nezletilých dětí, žijí-li s poplatníkem ve společné domácnosti.

§ 10.

Zvýšení daně.

Daň podle § 9 se zvyšuje

a) poplatníkům, kteří nevyživují žádnou osobu, o 40% daně a

b) poplatníkům, kteří vyživují jednu osobu, o 20% daně.

§ 11.

Daň podle § 9 se zvýšením podle § 10 nesmí činit více než 90% daňového základu.

§ 12.

Daněprosté minimum.

Daň se nevyměří, nepřesahuje-li základ daně částku 9.000 Kčs a je-li poplatník svou výživou a výživou své rodiny odkázán výhradně na příjmy uvedené v § 9.

Část IV.

Společná ustanovení.

§ 13.

Přiznání.

(1) Poplatník je povinen podat do 31. ledna přiznání k dani za uplynulý rok.

(2) Nepodá-li poplatník přiznání včas, může mu být daň zvýšena až o 10%.

§ 14.

Vyměření daně.

Daň vyměří okresní národní výbor, v jehož obvodu má poplatník svoje bydliště; o vyměření daně vyrozumí poplatníka platebním výměrem.

§ 15.

Odvolání.

(1) Proti platebnímu výměru může poplatník podat do 15 dnů ode dne jeho doručení odvolání u okresního národního výboru, který platební výměr vydal.

(2) O odvolání rozhodne s konečnou platností krajský národní výbor. Nejde-li o právní otázku a vyhoví-li se plně odvolání, rozhodne o něm s konečnou platností okresní národní výbor, nepřesahuje-li základ daně 250.000 Kčs.

Placení daně.

§ 16.

(1) Poplatník je povinen si daň sám vypočíst a zaplatit ji příslušnému okresnímu národnímu výboru do 31. ledna po uplynutí roku, za který se daň vyměřuje.

(2) Zvýšení daně podle § 13 odst. 2 je splatné do 15 dnů ode dne doručení platebního výměru.

§ 17.

Poplatník je povinen platit čtvrtletní zálohy na daň za běžný rok, pokud vykonává činnost nebo pobírá příjmy podrobené této dani, a to ve výši jedné čtvrtiny poslední roční daňové povinnosti. Zálohy a daň jsou splatné vždy do 15. dne po uplynutí kalendářního čtvrtletí.

§ 18.

(1) Začne-li nebo přestane-li poplatník vykonávat činnost nebo pobírat příjmy podrobené této dani, je povinen oznámit to do 15 dnů okresnímu národnímu výboru.

(2) Novým poplatníkům může okresní národní výbor stanovit zálohy na daň (§ 17) přihlížeje k očekavatelnému příjmu poplatníka a k ostatním pro vyměření daně rozhodným poměrům.

§ 19.

Nebyla-li daň (záloha na daň) včas zaplacena, je poplatník povinen zaplatit za každý den prodlení penále, které činí

u daně podle § 5.....................................................................................0.1% a

u daně podle § 9.....................................................................................0.2%

dlužné částky.

§ 20.

Promlčení.

(1) Daň nelze vyměřit a vymáhat po uplynutí tří let od konce kalendářního roku, v němž byl poplatník povinen podat přiznání k dani.

(2) Je-li proveden úkon k vyměření nebo vymáhání daně, běží promlčecí lhůta znovu od konce kalendářního roku, v němž byl poplatník o tomto úkonu zpraven.

§ 21.

Osvobození.

Od daně jsou osvobozeni:

1. diplomatičtí zástupci pověření u vlády republiky Československé, konsulové z povolání a jiné osoby požívající práva exteritoriality, nejsou-li československými státními příslušníky a pokud trvá vzájemnost;

2. vynálezci a zlepšovatelé z odměn za přijaté vynálezy a zlepšovací náměty, jestliže odměna za vynález nebo zlepšovací námět nepřevyšuje 100.000 Kčs; převyšuje-li odměna 100.000 Kčs, je osvobozena od daně pouze částka 100.000 Kčs.

§ 22.

Kontrola daně.

Poplatníci podléhají kontrole okresních a krajských národních výborů, které na místě prověřují podle skutečnosti rozhodných pro daň včasnost, správnost a úplnost placení daně a daňových přiznání.


Závěrečná ustanovení.

§ 23.

(1) Vláda se zmocňuje, aby podle potřeby upravovala procento zvýšení a snížení daně podle §§ 6 a 10.

(2) Vláda může osvobodit od daně určité skupiny poplatníků nebo určité druhy příjmů.

(3) Ministerstvo financí:

1. může učinit opatření k zamezení nesrovnalostí a tvrdostí, jež by mohly vzniknout z tohoto zákona;

2. se zmocňuje, aby upravilo řízení ve věcech této daně;

3. vydá předpisy potřebné k provedení tohoto zákona.

§ 24.

(1) Počínajíc kalendářním rokem 1952 se zrušují předpisy, které jsou v rozporu s ustanoveními tohoto zákona; zejména se zrušují;

1. zákon č. 50/1948 Sb., o živnostenské dani;

2. zákon č. 60/1950 Sb., o dani ze samostatné činnosti.

(2) Počínajíc kalendářním rokem 1953 se zrušuje zákon č. 294/1948 Sb., o zvláštní dani z úroků z úsporných vkladů.

(3) Počínajíc berním rokem 1953 se zrušují dosud platná ustanovení zákona o přímých daních, s výjimkou ustanovení o rentové dani vybírané srážkou, která pozbývají platnosti dnem 31. prosince 1952.

§ 25.

Daň podle tohoto zákona se vyměří po prvé z příjmů dosažených v kalendářním roce 1952, s výjimkou úroků z úsporných vkladů a jiných požitků, podrobených rentové dani vybírané srážkou.

§ 26.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1953; provede jej ministr financí.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP