Při příležitosti projednání
našeho státního rozpočtu je třeba
také ukázat na plnění usnesení
strany a vlády o opatřeních ke zvýšení
těžby uhlí a výrobnosti práce
v ostravsko-karvinském revíru. Toto usnesení
představuje velkorysé komplexní řešení
všech nedostatků, které máme na nejdůležitějším
úseku našeho hospodářství. Dosavadní
průběh plnění tohoto usnesení
však ukazuje, že nedovedeme s tímto usnesením
zacházet. Neplněním úkolů v
něm obsažených nevytváříme
předpoklady pro odstranění systematického
neplnění plánu těžby uhlí.
Co zjišťujeme při hodnocení plnění
usnesení strany a vlády? Zjišťujeme, že
téměř ve všech bodech usnesení
není plněno a na úseku mzdové politiky
dokonce všelijak falšováno a zkrouceno. Chtěl
bych se zmínit o některých těchto
základních otázkách.
Usnesení nám říká, že
práce podle grafikonu cykličnosti je rozhodující
methodou pro plnění plánu. Podle tohoto zjištění
bylo stanoveno, že do 1. 1. 1952 musí v ostravsko-karvínském
revíru pracovat v cyklu celkem 210 stěn. Dosáhli
jsme však splnění normativu cykličnosti
v prosinci 1951 ve 148 stěnách a v lednu t. r. zaznamenáváme
dokonce pokles na 103 stěny. Při tom ještě
je třeba vidět, že ve většině
případů je práce v cyklu organisována
čistě formálně, že není
dodržován grafikon cykličnosti, že tudíž
není dosahováno pravidelného pracovního
rytmu. Byli jsme často svědky toho, že cyklu
bylo také dosahováno i prací přes
čas, což ovšem se skutečnou cyklickou
prací nemá naprosto nic společného.
Za takového stavu je ovšem přirozené,
že není dosaženo úměrného
zvýšení těžby v poměru k
počtu stěn, pracujících v cyklu, že
není plněn plánovaný výkon.
V čem je nutno hledat a vidět příčinu
tohoto stavu? Je to především v tom, že
v revíru nebyl dosud plně pochopen význam
práce v cyklu, který je v dokumentu strany a vlády
tak zdůrazněn. Není pochopena ta skutečnost,
že jedině práce v cyklu - ovšem ve spojení
s plněním úkolů mechanisace a při
správném provádění mzdové
politiky - nám může pomoci k pravidelnému
plnění plánu. To nechápou dostatečně
ani závodní organisace KSČ, ani skupiny ROH
a ČSM.
Druhou příčinou je skutečnost, že
středně technické a inženýrské
kádry na dolech OKD nevytvářejí technicko-organisační
předpoklady pro práci podle grafikonu cykličnosti.
Ale i tato věc vychází ze stejného
kořene: je to v podstatě nepochopení významu
práce v cyklu. Při prosazování usnesení
strany a vlády jsme se v podstatě spokojili s jednorázovou
instruktáží techniků o práci
v cyklu. Nestarali jsme se dostatečně - jak strana,
tak odbory i kombinát a jednotlivé trusty - o systematické,
především politické přesvědčování
havířů a techniků o klíčovém
významu této otázky. Nestarali jsme se dostatečně
o systematickou kontrolu a hodnocení výsledků
a o výměnu zkušeností z práce
podle grafikonu cykličnosti, o popularisaci dobrých
výsledků a přenášení dobrých
zkušenosti.
Dnes se nám ukazuje, že o cyklu rozhoduje každodenní
boj, který musí být organisován a
veden pokrokovými havíři typu soudr. Bracháčka
z dolu Pokrok a jemu podobných. Vážným
nedostatkem je, že se neplní usnesení o rozšíření
těžební základny. V prosinci 1951 jsme
úkoly, stanovené nám dokumentem, splnili
jen na 79,6 % a v lednu t. r. na 80,94 %. Je to důsledek
toho, že se nám nepodařilo organisovat ve všech
přípravných a otvírkových předcích
v provozu komplexní pracovní skupiny dělníků,
které by pracovaly přesně podle grafikonu
cykličnosti, jak o tom dokument strany a vlády mluví.
Narážíme přitom jak na nepochopení
osádek, tak i na nedostatečnou práci technických
kádrů.
Určitého úspěchu bylo dosaženo
při zavádění methody rychloražení
podle kolektivu z dolu Mír, když jsme se vypořádali
se mzdovými spekulacemi některých jednotlivců
z tohoto kolektivu, které značně ovlivňovaly
průkopnickou práci těchto soudruhů.
Dnes existují čtyři úderky, pracující
methodou rychloražení, na dolech Jan Šverma,
Evžen, Petr Cingr a Mír. Bude třeba jít
dále a důsledně po této cestě,
stále šíře zavádět tuto
novou methodu. Mnohdy udivuje prosté pozorovatele občasný
větší pokles těžby. Jednou z příčin
této skutečnosti je často právě
nepřipravenost reservních stěn, na které
by mohli být převedeni havíři v případě
přírodních tektonických poruch. Na
rozšíření těžební
základny je tudíž závislé plnění
plánu dnes a ještě více v budoucnosti,
a proto se vší ostrostí stojí před
námi povinnost denně mobilisovat horníky
i techniky ke splnění tohoto základního
úkolu OKR.
Usnesení strany a vlády podtrhuje zanedbání
technického pokroku v OKR a neuspokojivý stav používání
techniky, a proto přesně stanoví vše,
co musí být učiněno pro rozvoj mechanisace
a elektrifikace. Ani zde nebylo při plnění
usnesení dosaženo plánovaného stavu
mechanisace. Tato otázka má dvě stránky.
Prvou je, že jsou nevyužity stroje, jsoucí již
k disposici, a druhou, že se nedodávají nové
stroje, zařízení a různý materiál,
jak to dokument předpokládá. Tyto skutečnosti
by ve vážné míře ovlivnily plnění
plánu v budoucnosti.
Chtěl bych se nejdříve zmínit o prvé věci. Podle usnesení mělo ve stěnách k 1. 1. 1952 | ||
vroubek | 181 | 116 |
vroubek s nakladačem | 18 | 7 |
uhelných kombajnů | 7 | 4 |
hřeblových dopravníků | 60 | 65 |
Při prosazování mechanisace se setkáváme
se skutečností, že stroje jsou často
vyřazovány z provozu při sebemenší
potíží, pro technické poruchy a pod.,
které jsou také způsobovány tím,
že stroje jako vrubovky a kombajny jsou mnohdy zasazovány
do porubů, aniž by pro ně byly zajištěny
technické podmínky a řádná
organisace odtěženi. V důsledku poruch horníci
nemohou splnit zvýšenou normu a žádají
odstranění stroje, poněvadž při
ruční práci a tím nižší
normě si více vydělají. To všechno
zesiluje a podporuje projevy toho, že stále ještě
máme co dělat se značným vlivem části
zaostalých techniků a havířů,
kteří brání starý způsob
těžby uhlí, který neklade vážné
požadavky na organisaci práce, na dopravu a pod. Otázka
mechanisace je více než kterákoliv jiná
otázka otázkou politického přesvědčování,
otázkou boje se vším starým a odumírajícím,
otázkou péče o vše nové a pokrokové.
Ani zde nic nepořídíme bez zlepšené
masově politické a organisační práce
závodních organisaci strany, odborů a ČSM.
Vážné, hlavně pro budoucnost, je zaostávání
v dodávkách zařízení a základního
materiálu. Ve čtvrtém čtvrtletí
roku 1951 nebylo podle dokumentu dodáno žádané
množství váleného materiálu,
výstroje, rour, vypínacích skříní,
kabelů atd. Velmi vážné ohrožení
splnění usnesení strany a vlády vidíme
také při zajišťování dodávek
důlních strojů. Tak na př. usnesení
předpokládá dodání 30 těžkých
brázdicích strojů; z toho je zajištěno
dodání jen 19 kusů. Z předpokládaných
200 lopatkových nakladačů je jich zajištěno
jen 16, z 60 předpokládaných nakladačů
není zajištěn ani jediný atd. Stejně
velkým nedostatkem je, že podle usnesení strany
a vlády byl sice do kombinátu OKD začleněn
národní podnik Ostroj v Opavě, ze kterého
měl být vytvořen opravárenský
závod, ale Ostroj pracuje stále na starých
objednávkách, které nebyly z Ostroje vyčleněny,
aby tento závod mohl sloužit účelu,
pro který byl do kombinátu OKD začleněn.
S nejhrubším porušováním usnesení
strany a vlády se setkáváme v oblasti mzdové.
Počalo to tím, že do cykličnosti v plnění
norem a plnění plánu za měsíc
listopad a prosinec byly započítány i odpracované
neděle. Vycházeli jsme z nesprávného
názoru, že musíme horníkům a
technikům dokázat výhody, které jsou
s dodržením cyklu a s plněním plánu
spojeny. Tento důkaz nám přišel velmi
draho a my jsme již z počátku sami narušili
mzdovou morálku, způsobili kolísání
v probojování zpevněných norem, a
dnes se v důsledku toho setkáváme s ustupováním
před reklamacemi.
Na našich šachtách OKR jdou dnes technici pohodlnou
cestou změkčování norem místo
toho, aby stálým zlepšováním
organisace práce, plněním organisačně
technických opatření, ke kterým se
horníkům zavázali, vytvářeli
podmínky pro plnění zpevněných
norem a pro zvyšování produktivity práce.
V prosinci 1951 došlo ke změkčení norem
o 4,4 % a v lednu stouplo toto procento změkčení
dokonce na 7,1 %, při současném poklesu výkonu
o 4,3 %. Základní příčina tohoto
velmi nezdravého vývoje tkví v tom, že
ani vedení závodu, ani straničtí a
odboroví funkcionáři nevidí veliký
význam pevných a správných norem pro
růst produktivity práce a tím i pro růst
těžby uhlí. Musíme přiznat, že
ani stranické, ani odborové orgány se nezabývají
v dostatečné míře a s patřičnou
vážností otázkami norem, jejich plnění,
zkoumáním příčin, proč
se neplní, a pomocí při odstraňování
takto odhalených příčin. Významnou
pomocí při plnění usnesení
strany a vlády by beze sporu bylo široké socialistické
soutěžení, ale i zde v důsledku nedostatečné
péče o jeho rozvoj se strany naši strany i
ROH zůstává socialistická soutěž
na nízké úrovni. Hnutí desetitunařů,
havířů, kteří dají 10
tun nad svůj měsíční plán,
které by podstatně mohlo ovlivnit plnění
plánu těžby, nedoznalo také dosud podstatného
masového rozšíření. Péče
o toto hnutí, o další rozvoj socialistického
soutěžení musí stát v popředí
zájmů závodních organisací
KSČ, ROH i ČSM.
Shrneme-li dosavadní zkušenosti z plnění
usnesení strany a vlády o OKD, ukazuje se nám,
že toto usnesení je naprosto ne důsledně
plněno právě v tom, co je rozhodující
pro zvýšení těžby uhlí,
a to v organisaci práce podle grafikonu cykličnosti,
v rozšiřování těžební
základny, ve zvyšování mechanisace a
v uplatňování správných mzdových
opatření. Právě tyto základní
otázky musíme ještě v OKR stále
probojovávat. Zkušenosti OKR ukazují, že
sebemenší odklon od usnesení, jakýkoli
pokus o to jiti cestou menšího odporu, končí
nakonec v ohrožení splnění usneseni.
Pro překonání všech těchto nedostatků
a obtíží, do kterých jsme se v důsledku
chyb při prosazování tak významného
usnesení dostali, je třeba jen jednoho: důsledně
a tvrdě trvat na přesném plnění
usnesení strany a vlády, bojovat proti jakémukoliv
obcházení a překrucování. Pro
toto přesné a důsledné plnění
získávat havíře a techniky, denně
je přesvědčovat o tom, že toto usnesení
je návod a nástroj, jak zavést do všech
závodů, porubů a předků důslednou
a cílevědomou organisaci těžby uhlí,
která odpovídá naším podmínkám
a také potřebám. Přesvědčovat
je o tom, že to není jen prostředek k snadnému
získávání vysokých mezd a platů.
Tyto mzdy a platy musí býti podloženy narubaným
a vytěženým uhlím. Je třeba ukazovat,
že jakákoli spekulace a vytloukání nezasloužených
mezd a platů pěstí o stůl je objektivní
služba zahraniční i domácí reakci.
Se vší energií je nutno se vypořádat
se zaostalým smýšlením a jednáním
těch, kteří si myslí, že státu
je možno dáti co nejméně a nejhorší
práce a chtít od něho co nejvyšší
mzdy. My dnes ukazujeme, že všechno to neplnění
usnesení strany a vlády, jeho kroucení a
komolení a v důsledku toho potom i neplnění
plánu těžby není nic jiného než
hrubé porušování státní
discipliny, a s tím musíme skoncovat. Předpoklady
pro to v OKR jsou. Projevuje se to vůlí většiny
havířů a poctivých techniků,
kteří přes všechny nedostatky stále
a houževnatě bojují za pořádek
na našich šachtách, za to, aby se denně
plnil plán a nebylo třeba jeho chvatného
dohánění po nedělích. Aktivy
komunistů-funkcionářů, které
se konaly 4. t. m., ukázaly tuto pevnou vůli vést
revír k plnění jeho úkolů.
V těchto dnech vzpomínají českoslovenští
horníci historické hornické stávky
v roce 1932. Na paměť tohoto vítězného
boje severočeských havířů si
vytyčují nové budovatelské závazky.
Ostravsko-karvínští havíři přijímají
v souvislosti s tím i výzvy severočeských
havířů k soutěži o plnění
plánu těžby. Poučeni svými chybami
nastoupí s větším úsilím
a větší rozhodností k vypořádání
se s chybami a postaví se po bok severočeského
a sokolovského revíru v plnění těžby,
aby tím přispěli také svým
podílem k vybudování socialismu v naší
vlasti. Velikou posilou pro ně budou zkušenosti a
rady sovětských soudruhů. S jejich pomocí
překonají své dnešní přechodné
obtíže a dají republice tolik kamenného
uhlí, kolík ho její rozkvétající
hospodářství potřebuje, aby se i na
ně vztahovalo, co napsal soudruh Gottwald v roce
1932: Horníci, příklad a vzor!" (Dlouhotrvající
potlesk.).
Místopředseda Fiala: Přerušuji
projednávání pořadu schůze
a sděluji, že v rozpravě o státním
rozpočtu na rok 1952 a o státním závěrečném
účtu za rok 1950 budeme pokračovat zítra
ve středu 26. března 1952 o 9. hodině.