Předseda dr. John.
Místopředsedové: Komzala, dr. Polanský,
Fiala, Valo, David.
Členové vlády: Náměstek předsedy
vlády a ministr zahr. věcí Široký;
ministři arm. gen. dr. Čepička, Kopecký,
Kopřiva, dr. Neuman, dr. inž. Šlechta.
227 poslanců podle presenční listiny.
Z kanceláře NS: Gen. tajemník NS Kováčik;
jeho náměstkové dr. Ramajzl, dr. Rattinger.
Předseda (zvoní): Zahajuji 59. schůzi
Národního shromáždění.
Sděluji, že výbor mandátový ve
své schůzi konané dne 1. listopadu 1951 prozkoumal
a ověřil poslanecké mandáty poslanců
Stanislava Baudyše, Františka Gracela,
Františka Havlína, Václava Hoška,
Josefa Hulínského, Jana Kalaše,
Josefa Palečka, Adolfa Pimpary, Jana Piláta,
Josefa Rychvalského, inž. Jarmily Taussigové
- Potůčkové, Růženy Zahrádkové,
Alexandra Dubčeka, Františka Haducha,
Josefa Kadury, Eleny Koyšové, JUDr Jaroslava
Krofty, Alexandra Pavloviče, Jána
Repky.
Jsou nějaké námitky? (Nebyly.)
Námitky nejsou. Národní shromáždění
vzalo tedy na vědomí usnesení mandátového
výboru ve věci poslaneckého mandátu
jmenovaných poslanců.
Přistoupíme k projednávání
prvého bodu pořadu, jímž je
1. Zpráva výboru branného a bezpečnostního
k vládnímu návrhu zákona o branné
výchově (tisk 590).
Zpravodajem je posl. Janulík; dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. Janulík: Soudružky a soudruzi,
paní a pánové!
Branný a bezpečnostní výbor ve své
schůzi dne 24. října projednal vládní
návrh zákona tisk 588 o branné výchově.
Zákon o branné výchově má významnou
úlohu při prohlubování mírového
úsilí pracujícího lidu a při
zvyšování obranyschopnosti naší
země. Utužuje jednotu pracujících s
lidově demokratickou armádou, vychovává
k věrnosti vlasti a spojeneckému svazku se Sovětským
svazem a zeměmi lidových demokracií, zvyšuje
jejich odhodlanost a schopnost k obraně vlasti a tím
i úsilí o zajištění světového
míru.
Podle zákona o branné výchově má
být rozšířeno a zlepšeno provádění
branné výchovy na nové organisační
základně.
Proč je třeba zlepšit a rozšířit
brannou výchovu, upevnit svazek armády s lidem,
zvýšit obranyschopnost země? Proto, že
světový mír, naše bezpečnost,
naše svoboda i budovatelské úsilí jsou
vážně ohroženy válečnými
přípravami anglo-amerických imperialistů.
Anglo-američtí imperialisté, jdouce ve šlépějích
Hitlerových, připravují III. světovou
válku. Zbrojí, budují válečné
základny, podporují reakční režimy
na celém světě, uzavírají válečné
útočné bloky - Atlantický pakt a další,
pomocí Marshallova plánu hospodářsky
ruinují jiné země, snaží se narušovat
mírové budovatelské úsilí pracujících
v Sovětském svazu a v zemích lidových
demokracií vysíláním diversantů,
špionů a vrahů, kteří vraždí
obětavé budovatele socialismu, jak jsme toho byli
svědky v Babicích a jinde. Provádějí
soustavné přelety letadel nad naším
územím a shazováním amerického
brouka chtějí mařit úsilí našich
zemědělců o zajištění
výživy pracujících.
Anglo-američtí imperialisté kují útočné
válečné plány a provádějí
otevřené válečné akce. Od Atlantických
bloků přes zřizování útočných
základen a vyzbrojování fašistických
hrdlořezů přešli k útoku na svobodnou
Koreu, aby si zde za pomoci znovuvyzbrojeného Japonska
vytvořili základnu pro útok proti Sovětskému
svazu a lidové Číně, tvoří
další ohnisko války v titovské Jugoslávii
a v poslední době se tito nepřátelé
míru a lidstva dohodli ve Washingtone na vyzbrojení
západního Německa, na obnovení německého
Wehrmachtu, proti vůli německého lidu i ze
západního Německa.
Pro své útočné cíle budují
novou armádu, která má být vytvořena
v příštím roce a začleněna
do západoevropské armády. Tuto armádu
budují z bývalých esesmanů a gestapáků
a do čela této armády stavějí
bývalé hitlerovské generály, které
propouštějí z věznic, aby mohli po starém
způsobu vraždit pokojné obyvatelstvo, budující
si šťastný život.
Obnovují západoněmecký válečný
průmysl, aby se stal jejich vojensko-průmyslovou
základnou agrese proti Sovětskému svazu,
proti nám a ostatním státům lidové
demokracie a později proti celému světu.
Propouštějí z vězení německé
velkoprůmyslníky jako Kruppa a další,
kteří jako váleční zločinci
byli odsouzeni mezinárodním soudem pro spoluúčast
na zvěrstvech, napáchaných hitlerovskými
zločinci v celé Evropě.
Anglo-američtí imperialisté potlačují
demokratické síly v zemi a brání sjednocení
Německa. V činnosti anglo-amerických imperialistů
vyrůstá pro mír a pro naši nezávislost
a svobodu vážné nebezpečí, na
které je třeba náš lid a celou naši
zem důkladně připravit. To především
znamená posilovat republiku a zvyšovat její
obranyschopnost tak, abychom mohli kdykoliv odrazit každý
pokus napadnout naši zem.
Silná a obranyschopná republika, spojená
se Sovětským svazem, zeměmi lidových
demokracií a celým pokrokovým světem
je nejlepší zárukou, že váleční
paliči své zločinné plány a
naděje na úspěch uskutečnit nemohou.
Imperialisté vědí velmi dobře, že
druhá světová válka díky vítězství
a rozhodné úloze Sovětského svazu
od základů změnila poměr sil ve světě.
Aby mohli zahájit novou světovou válku, potřebovali
by tento poměr sil změnit ve svůj prospěch
a vytvořit takovou situaci, jaká byla v roce 1938.
Nám a všemu našemu pracujícímu
lidu je zcela jasné, jaké nebezpečí
tkví pro nás v těchto šílených
plánech imperialistů. Jejich uskutečnění
by pro nás znamenalo nový Mnichov, novou okupaci,
při čemž, jak řekl president s. Klement
Gottwald, by byl Mnichov a hitlerovský protektorát
pokud možno překonán.
Chtěli by prostě zvrátit vše to, co
si náš lid díky osvobození slavnou sovětskou
armádou od roku 1945 vybudoval a vytvořil. Jenže
od choutek k jejich uskutečnění je cesta
daleká. A jádro věci tkví právě
v tom, že je dnes zcela jiná situace než v roce
1938, že je zde zcela jiný poměr sil.
Dnes zde stojí světový tábor míru,
kde lid vzal věc míru pevně do svých
rukou, tábor míru, který pod vedením
mocného a silného Sovětského svazu
je pevně odhodlán zkřížit šílené
plány imperialistických dravců, zabránit
novému Mnichovu, zabránit nové válce
tak, aby každý pokus válečných
paličů byl v zárodku rozdrcen. (Potlesk.)
Proto je branná výchova prohlubováním
úsilí pracujících součástí
boje za mír. Náš lid, veden dělnickou
třídou a Komunistickou stranou Československa,
osvobozen sovětskou armádou, smetl buržoasii
a převzal moc do svých rukou, nastoupil cestu mírové
výstavby, která vede ke štěstí,
blahobytu a socialismu. Je si vědom, že budovatelská
práce zkříží plány válečných
paličů, současně posílí
republiku a celý tábor míru, vedený
Sovětským svazem a velikým Stalinem. (Potlesk.)
Naši úderníci a zlepšovatelé na
závodech stojí v prvních řadách
světových obránců míru, naši
zemědělci zajišťováním výživy
pracujících včasným plněním
dodávek dávají pádnou odpověď
imperialistickým dravcům, kteří by
chtěli svět zatáhnout do třetí
světové války. Ale jenom budovatelské
úsilí pracujících k obraně
míru nestačí. Je třeba republiku posilovat
i po stránce brannosti. Náš lid nechce válku,
náš lid nemá cílů, směřujících
na výboj, ale musí být připraven odrazit
útočníka tak, jak to řekl veliký
praporečník míru generalissimus Stalin v
rozhovoru s redaktorem Pravdy, že agresora je třeba
přivítat v plné zbroji. (Hlučný
potlesk.) Proto musíme budovat naši vlast silnou
a mocnou a proto musíme zvyšovat i její obranyschopnost.
Náš lid ve své slavné historii nesčíslněkrát
prokázal, ze obranu země a vlasti chápe nejen
jako povinnost, ale jako nejvyšší čest.
Ve slavné historii našich dějin, v době
husitské, utíkala křižácká
vojska, která měla mnohonásobnou převahu
a rekrutovala se skoro z celé tehdejší Evropy,
z naší vlasti pod údery cepů a sudlic
lidového vojska Jana Žižky z Trocnova. Tak bránil
a ubránil lid svoji vlast proti křižáckému
tažení.
Náš lid prokázal svou lásku k vlasti
i v době nejvyššího ohrožení
republiky německým fašismem. V září
1938 náš lid v mobilizaci s nadšením odcházel
na hranice bojovat za svobodu a nezávislost naší
republiky; byl však hanebně podveden, oklamán
a zrazen domácí buržoasií, byl zrazen
západními spojenci. Naše zrádná
buržoasie a její nohsledi nedovolili lidu, aby se
bránil, protože věděli, že když
se budem bránit, Sovětský svaz nám
přijde na pomoc stůj co stůj, a toho se oni
báli, báli se o své měšce. Kapitalistům
nikdy neležel na srdci osud národa a republiky, jim
šlo jen a jen o zisky a o majetky, které vydřeli
z našeho pracujícího lidu.
Náš lid nezapomněl na mnichovskou zradu a prokázal
před celým světem, že mu osud naší
vlasti nebyl lhostejný. Prokázal to během
okupace, kdy tisíce a tisíce vlastenců bojovalo
aktivně proti fašistickým vetřelcům.
Důkazem toho jsou desítky tisíc mrtvých
nejlepších synů a dcer obou našich národů,
kteří padli buď v koncentrácích,
nebo jako partyzáni, nebo jako vojáci v prvním
československém armádním sboru po
boku slavných rudoarmějců v SSSR.
Slovenské národní povstání,
květnové povstání pražského
lidu, což to nejsou důkazy o tom, jak náš
lid miluje svou vlast? Jan Šverma, Julius Fučík,
naši národní hrdinové, které
vychovala naše rodná Komunistická strana Československa
a na které je hrdý náš pracující
lid, nejsou důkazem toho, že kořeny husitské
slávy našich dějin nebyly a nemohly být
z národa vyrvány? Připomeňme si slova
s. Fučíka, která řekl gestapáku,
jenž ho vodil po nejkrásnějších
místech Prahy, kterou Fučík tak miloval,
a tím ho chtěl zlomit, aby z něho dostal
vše, co potřebovali tito katané vědět
k dalšímu vraždění našich
lidí. Gestapák mu sliboval, lákal, ukazoval
na jarní krásu Prahy a soudruh Fučík
mu odpověděl: "Ano, Praha je krásná,
ale bude ještě krásnější,
až vy tu nebudete."
Ano, soudruhu Fučíku, naše Praha je krásnější,
krásnější je i naše vlast, protože
je svobodná, šťastná, budujíc si
šťastný život, ten šťastný
život, za který jsi Ty bojoval a padl. Proto Ti slibujeme,
že nedovolíme nikomu, aby štěstí
našeho lidu, vykoupené krví tisíců
a tisíců rudoarmějců, krví
vaší, bylo znovu ohrožováno. Rozdrtíme
pokus každého, kdo by se toho odvážil.
Náš pracující lid, sdružený
v Národní frontě, neprokázal v historickém
únoru 1948, když kontrarevoluční banda
novodobých Mnichovanů chtěla naši republiku
lidu vyrvat a vrhnout ji znovu do kapitalistického otroctví,
jak miluje svoji vlast?
Ano, náš lid ve své zdrcující
většině šel za soudruhem Klementem Gottwaldem,
protože věděl, co Komunistická strana
Československa a soudruh Gottwald pro něj
udělali.
V současné době náš pracující
lid, sdružený v obrozené Národní
frontě, úspěšně budující
socialismus pod vedením dělnické třídy
a Komunistické strany Československa, se znovu,
jako v slavné husitské minulosti, postaví
novodobým křižákům na našich
hranicích a požene je tak, jako je hnal Žižka,
kdyby se pokusili napadnout naši vlast a tak ohrozit světový
mír. (Potlesk.)
Jde nyní o to udržet tuto převahu sil a stupňovat
ji, neboť jak známo, imperialisté jedině
takové řeči rozumějí a jedině
sílu a moc dovedou respektovat. Proto obranyschopnost naší
země není a nemůže být jen věcí
armády, nýbrž věcí všeho
našeho pracujícího lidu obou našich národů.
Je třeba upevnit spojení armády s lidem formou
patronátů, posilovat naši armádu výchovou
mladých lidí pro službu v armádě,
zdokonalovat záložníky ve výcviku a
další pracující tak, jak nás
to učí zkušenosti Sovětského
svazu v branné výchově a stalinská
vojenská věda.
Zkušenosti z poslední války nás totiž
učí, že není možno dělat
rozdíl mezi frontou a zázemím, ale naopak,
že stejně je ohrožen voják na frontě
jako dělník v továrně v zázemí
nebo rolník na poli, že jeden jako druhý musí
být v každém okamžiku připraven
chopit se zbraně a bránit svou vlast.
Velikým vzorem je nám sovětsky člověk,
který průběhem Velké vlastenecké
války se vyznačuje hromadným hrdinstvím
v obraně své vlasti. Nesmrtelnými se stali
obránci Stalingradu, Moskvy, Leningradu, nesmrtelným
se stal Oleg Koševoj, Zoja Kosmoděmjanská,
Alexander Matrosov a tisíce a tisíce dalších
hrdinů Sovětského svazu, kteří
bezmezně milovali svoji socialistickou vlast a neváhali
za ní položit svoje životy.
Na frontě, v zázemí, kde ženy nastoupily
na místa mužů do továren, aby vyrobily
dostatek zbraní na rozdrcení nepřítele,
v týlu nepřítele drtí v pevné
jednotě fašistického útočníka
až do konečného vítězství.
Tak bojoval a zvítězil sovětský člověk
v pevné jednotě fronty a zázemí.
Velká vlastenecká válka jasně prokázala
prvořadost tohoto faktoru a sovětští
lidé nám prakticky dokázali, jak fronta a
zázemí úzce spolu souvisí a jak fronta
a zázemí musí spolutvořit jednotný
bojový tábor.
V poslední době nám pravdivost této
stalinské poučky potvrzuje i vlastenecká
válka korejského lidu proti imperialistickým
lupičům, kteří nemohli uskutečnit
svůj ďábelský plán jedině
proto, že narazili na nerozbornou jednotu fronty a zázemí
korejského lidu.
Je proto branná výchova jedním z důležitých
činitelů, zajišťujících
pevnost zázemí.
V roce. 1937 byl v branném výboru Národního
shromáždění taktéž projednáván
zákon o branné výchově za přítomnosti
ministra národní obrany Machníka,
který měl úvodní slovo k navrhovanému
zákonu. Pan ministr v projevu uvedl, že každý
občan naší vlasti musí republiku bránit
v případě napadení a že to má
pokládat za svoji nejvyšší povinnost.
Jakou ošklivou hru hráli tito zrádci s naším
lidem! Pan Machník vyzývá náš
lid k obraně vlasti, kterou dávno spolu s vládnoucí
buržoasií zaprodali Hitlerovi. Podtrhuji, že
v tomto branném výboru seděl poslanec Kundt
za Henleinovu partaj, který byl přímým
agentem Hitlerovým.
Zákon o branné výchově z roku 1937
má všechny znaky kapitalistické úpravy;
nebyl nikdy v plném rozsahu proveden, protože vládnoucí
buržoasie se bála, aby náš lid nebyl ozbrojen
a vycvičen. Buržoasie se bála našeho pracujícího
lidu proto, že naše rodná Komunistická
strana Československa burcovala a vyzývala lid k
boji nejen proti narůstajícímu a hrozícímu
fašismu, ale i proti bezmeznému vykořisťování
pracujících vládnoucí buržoasií
a jejími nohsledy, kteří se dávno
s fašistickými hrdlořezy domluvili.
Soudruh Gottwald správně předpověděl,
jak by si počínala československá
buržoasie v případě války Hitlera
proti republice: "Především to bude pro
ní kšeft, za druhé bude chtít úplně
spoutat lid, za třetí to bude zrada a kapitulace."
Ukázal, že má-li být obrana republiky
úspěšná, musí být vedena
na základě třídního boje, t.
j. mobilizací nejširších vrstev pracujících.
Bude-li rozhodovat lid, republika Hitlerovi vydána nebude.
Slova s. Gottwalda se v plném rozsahu potvrdila.
Náš pracující lid v době nejvyššího
ohrožení naší republiky fašistickým
Německem chtěl bránit svoji vlast, a buržoasie
to byla, která zaprodala náš pracující
lid a nakonec celou republiku Hitlerovi.
Tak vypadala branná výchova za první republiky,
kde buržoasie nechtěla, aby náš lid byl
vyzbrojen a vycvičen.
Zákon o branné výchově a jeho prováděcí
předpisy byly zrušeny v době nesvobody vládním
nařízením č. 105/1939 Sb., jímž
se zbavují účinnosti zákon č.
184/1937 Sb. a předpisy jej provádějící.
Platnost citovaných předpisů byla však
obnovena v § 7 dekretu č. 125/1945 Sb. o zřízení
Svazu brannosti. Podle tohoto dekretu měl Svaz brannosti
provádět veškerý branný výcvik.
Nesplnil však úkoly, které mu byly uloženy,
právě proto, že tkvěl svými kořeny
v předmnichovské republice a dokonce ve svých
řadách sdružoval do února 1948 převážně
živly protilidové. Svaz brannosti nezakotvil v našich
továrnách, nebyl záležitostí
našich pracujících na vesnicích; proto
byl také zrušen.