Místopředseda dr Polanský (zvoní):
Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava
odpadá.
Má p. zpravodaj nějaké návrhy oprav
nebo změn textových?
Zpravodaj posl. Horák: Nemám.
Místopředseda dr Polanský: Přistoupíme
k hlasování.
Poněvadž není pozměňovacích
návrhů, dám o celé osnově hlasovat
najednou podle zprávy výborové. (Námitky
nebyly.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona ve znění
zprávy výborové, nechť zvedne ruku!
(Děje se.)
To je většina. Tím Národní shromáždění
přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy
výborové.
Tím je vyřízen 4. bod pořadu.
Budeme projednávat pátý bod pořadu,
jímž je
5. Zpráva výboru ústavno-právneho
o vládnom návrhu zákona (tlač 339),
ktorým sa mení názov Povereníctva
pôdohospodárstva a pozemkovej reformy.
Zpravodajem je posl. dr Popaďák. Dávám
mu slovo.
Zpravodajca posl. dr Popaďák: Pán podpredseda,
páni poslanci a panie poslankyne!
Po prevedenej pozemkovej reforme vtedajší názov
Povereníctva pôdohospodárstva a pozemkovej
reformy už nevyhovuje. Niet už dôvodu, prečo
by sa mal názov tohto povereníctva líšiť
od názvu toho istého rezortu, to je Ministerstva
zemedelstva. Preto podľa nového zákona toto
povereníctvo ponesie názov Povereníctvo pôdohospodárstva.
Za výbor ústavno-právny, ktorý predmetnú
osnovu prerokoval dňa 10. októbra t. r., doporučujem
plénu Národného shromaždenia, aby osnovu
prijal v predloženom znení. (Potlesk.)
Místopředseda dr Polanský: Ke slovu
není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.
Má p. zpravodaj nějaké návrhy oprav
nebo změn textových?
Zpravodajca posl. dr Popaďák: Nie.
Místopředseda dr Polanský: Přistoupíme
k hlasování.
Poněvadž není pozměňovacích
návrhů, dám o celé osnově hlasovat
najednou podle zprávy výborové. (Námitky
nebyly.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona ve znění
zprávy výborové, nechť zvedne ruku!
(Děje se.)
To je většina. Tím Národní shromáždění
přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy
výborové.
Tím je vyřízen 5. bod pořadu.
Přistoupíme k projednávání
šestého bodu pořadu, jímž je
6. Zpráva výboru zahraničného o
vládnom návrhu (tlač 341), ktorým
sa predkladá Národnému shromaždeniu
republiky Československej k prejavu súhlasu Dohoda
o dočasnej úprave hospodárskych stykov medzi
Československou republikou a republikou Maďarskou,
podpísaná v Prahe dňa 23. apríla 1949
a predbežne prevádzaná vládnou vyhláškou
zo dňa 3. júna 1949, č. 197/49 Sb. (tlač
349).
Zpravodajem. je posl. Čaplovič. Dávám
mu slovo.
Zpravodajca posl. Čaplovič: Slávne
Národné shromaždenie, panie a pánovia!
V júni t. r. schválilo Národné shromaždenie
smluvu o priateľstve, spolupráci a vzájomnej
pomoci medzi Československou republikou a Maďarskou
republikou, uzavretou 16. apríla 1949. Dnes má Národné
shromaždenie schváliť dohodu o dočasnej
úprave hospodárskych stykov medzi republikou Československou
a republikou Maďarskou.
Vnútropolitický vývoj Maďarska, ktorým
bolo dané, že z Maďarska sa vytvorila ľudovodemokratická
republika, ktorá sa pridružila k protiimperialistickému
frontu Sovietskeho sväzu a ľudových demokracií,
vytvoril predpoklady pre prehĺbenie a rozšírenie
hospodárskych stykov medzi našou a Maďarskou
republikou v takej miere, ako nikdy predtým v dejinách
oboch štátov.
Pred druhou svetovou vojnou boly hospodárske styky medzi
oboma stranami upravené obchodnou a plavebnou smluvou zo
dňa 17. novembra 1937, ktorá bola zrušená
dňa 4. februára 1946 vyhláškou ministra
zahraničných vecí na základe dekrétu
prezidenta republiky č. 19/1945 zo dňa 23. júna
1945. Po vypovedaní tejto smluvy tvoril 33. článok
mierovej smluvy podklad pre obchodné styky medzi ČSR
a Maďarskom. Týmto článkom bolo Maďarsko
zaviazané poskytnúť Spojeným národom,
teda i Československu, po dobu 18 mesiacov odo dna, keď
mierová smluva nadobudne účinnosti, vo veciach
colných, dovozných a vývozných zachádzanie
podľa zásad najvyšších výhod
a taktiež zachádzanie s príslušníkmi
a právnickými osobami podľa týchže
zásad na základe reciprocity vo veciach obchodu,
priemyslu, plavby, dopravy a inej podnikateľskej činnosti.
V rokoch 1947 a 1948 boly uzavreté Dohody o výmene
tovarov. Tieto zaisťujú pre tovar smluvných
štátov na území druhého štátu
zachádzanie podľa zásad najvyšších
výhod. To sa však vzťahovalo len na výmenu
tovaru a nie na právnické a fyzické osoby
a rôzne druhy hospodárskeho podnikania.
14. marca t. r. vypršala 18mesačná lehota,
daná mierovou smluvou, a aby nenastal bezosmluvný
stav, pokladaly obe vlády za nutné sjednať
riadny podklad na upravenie hospodárskych stykov bilaterálnou
dohodou. Tak došlo v Prahe dňa 23. apríla 1949
k podpísaniu Dohody o dočasnej úprave hospodárskych
stykov medzi ČSR a Maďarskom.
Táto rámcová dohoda, ktorá je dočasná
a to z toho dôvodu, že organizácia hospodárstva
a obzvlášť zahraničného obchodu
v oboch štátoch ešte nedosiahla konečnej
formy, zaisťuje zachádzanie podľa zásad
najvyšších výhod vo všetkých
otázkach, týkajúcich sa cla, dovozných
a vývozných poplatkov, vnútroštátnych
daní, uložených na dovoz a vývoz tovaru,
a všetkých predpisov a formalít pri dovoze
a vývoze. Zaručuje na podklade reciprocity fyzickým
a právnickým osobám zachádzanie podľa
zásad najvyšších výhod vo veciach
obchodu, priemyslu, plavby a iných druhov podnikateľskej
činnosti. Dohoda stanoví, že smluvné
strany si uľahčia tranzitnú železničnú
dopravu svojím územím ako i dopravu riečnu.
Za tým účelom si sľúbily na základe
vzájomnosti uzavrieť zvláštnu dohodu.
Pokiaľ sa týka plavby po Dunaji, zaväzujú
sa obe strany postupovať v súhlase so smluvou o plavbe
na Dunaji, podpísanou v Belehrade 18. augusta 1948. Spolupráca
medzi dunajskými paroplavebnými spoločnosťami
má byť podľa vôle strán upravená
zvláštnou dohodou. Rovnako sa zaviazaly uzavrieť
zvláštnu dohodu, upravujúcu otázku spolupráce
v odbore medzinárodnej dopravy. Na uľahčenie
spolupráce na poli obchodnom si navzájom sľúbily
zriadiť obchodné zastupiteľstvá. Rozsah
činnosti a pôsobnosti, ako i právne postavenie
týchto obchodných reprezentantov je upravené
v Dodatku, ktorý tvorí nedeliteľnú časť
tejto dohody.
Zahraničný výbor navrhuje Národnému
shromaždeniu, aby dalo súhlas k uzavretiu dohody.
(Potlesk.)
Místopředseda dr Polanský: Ke slovu
není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.
Má p. zpravodaj nějaké návrhy oprav
nebo změn textových?
Zpravodajca posl. Čaplovič: Nemám.
Místopředseda dr Polanský: Přistoupíme
k hlasování.
Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením tak,
jak je uvedeno ve zprávě výboru zahraničního,
nechť zvedne ruku! (Děje se.)
To je většina. Tím Národní shromáždění
projevilo souhlas s předloženou dohodou podle
zprávy výborové.
Tím je vyřízen 6. bod pořadu.
Přistoupíme k projednávání
sedmého bodu pořadu, jímž je
7. Zpráva výboru zahraničního o
vládním návrhu (tisk 344), kterým
se předkládá Národnímu shromáždění
republiky Československé k projevu souhlasu Úmluva
o přepravě cestujících a cestovních
zavazadel po železnicích v přímém
mezinárodním styku a Úmluva o přepravě
zboží po železnicích v přímém
mezinárodním styku, podepsané za Československou
republiku dne 22. prosince 1948 ve Varšavě (tisk 348).
Zpravodajem je posl. Vandrovec. Dávám mu
slovo.
Zpravodaj posl. Vandrovec: Paní a pánové!
Naše republika je vnitrozemským státem. Proto
v jejím hospodářství mají zvláštní
význam mezinárodní dohody o dopravě
a přepravě. Úmluva, která byla uzavřena
22. prosince loňského roku ve Varšavě
a o které jste byli informováni sněmovním
tiskem 344, je takovou dohodou o přepravě cestujících,
zavazadel a zboží v mezinárodním styku.
Pro nás tato úmluva má ještě
ten význam, že upravuje také, a to po prvé,
přímou přepravu mezi námi a Svazem
sovětských socialistických republik.
Zahraniční výbor, projednávaje tento
vládní návrh, usnesl se proto doporučit
Národnímu shromáždění,
aby přijalo toto schvalovací usnesení:
Národní shromáždění republiky
Československé souhlasí s Úmluvou
o přepravě cestujících a cestovních
zavazadel po železnicích v přímém
mezinárodním styku a s Úmluvou o přepravě
zboží po železnicích v přímém
mezinárodním styku, podepsanými za Československou
republiku dne 22. prosince 1948 ve Varšavě. (Potlesk.)
Místopředseda dr Polanský: Ke slovu
není nikdo přihlášen, rozprava se nekoná.
Má p. zpravodaj nějaké návrhy oprav
nebo změn textových?
Zpravodaj posl. Vandrovec: Nikoli.
Místopředseda dr Polanský: Přistoupíme
k hlasování.
Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením tak,
jak je uvedeno ve zprávě výboru zahraničního,
nechť zvedne ruku! (Děje se.)
To je většina. Tím Národní shromáždění
projevilo souhlas s předloženými Úmluvami
podle zprávy výborové.
Tím je vyřízen 7. bod pořadu.
Přistoupíme k projednávání
osmého bodu pořadu, jímž je
8. Zpráva výboru kulturního o vládním
návrhu zákona (tisk 356) o zřízení
vysoké školy politických a hospodářských
věd v Praze (tisk 357).
Zpravodajem je v zastoupení posl. dr Valoucha posl. dr
Trávníček.
Zpravodaj posl. dr Trávníček: Vážená
sněmovno!
Kulturní výbor projednal ve své schůzi
konané 13. října vládní návrh
zákona o zřízení Vysoké školy
politických a hospodářských věd
v Praze a usnesl se jednomyslně doporučiti Národnímu
shromáždění jeho přijetí
se změnami v 2 §, odst. 4, kde se v 2. řádce
nahrazuje slovo "ministerstvo" slovem "ministr"
a ve 4. řádce slova "ústředními
úřady" slovem "ministry". (Potlesk.)
Místopředseda dr Polanský (zvoní):
Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava
se tedy nekoná.
Má p. zpravodaj nějaké návrhy oprav
nebo změn textových?
Zpravodaj posl. dr Trávníček: Nemám.
Místopředseda dr Polanský: Přistoupíme
k hlasování.
Poněvadž není pozměňovacích
návrhů, dám o celé osnově hlasovat
najednou podle zprávy výborové. (Námitky
nebyly.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona ve znění
zprávy výborové, nechť zvedne ruku!
(Děje se.)
To je většina. Tím Národní shromáždění
přijalo tuto osnovu zákona ve znění
zprávy výborové.
Tím je vyřízen 8. bod pořadu.
Přistoupíme k projednávání
devátého bodu denního pořadu, jímž
je
9. Zřízení výborů a volba
jejich členů.
V důsledku nového jednacího řádu
je třeba, aby Národní shromáždění
zvolilo nové výbory.
Podle § 62 jedn. řádu Národní
shromáždění zvolí výbor
rozpočtový, mandátový a výbor
pro hospodářské plánování
a jeho kontrolu a stanoví počet jejich členů.
Vedle toho může Národní shromáždění
podle § 63 jedn. řádu zřídit
prostým hlasováním bez rozpravy i výbory
jiné a stanovit počet jejich členů.
Byl mi podán návrh poslanců Hodinové-Spurné,
dra Bartušky, dra Beráka, V. Davida, Koktána,
Komzaly, Pokojného, Štětky, Žiaka a druhů,
1. aby výbor rozpočtový měl 30 členů,
2. aby výbor mandátový měl 12 členů a
3. aby výbor pro hospodářské plánování
a jeho kontrolu měl 30 členů,
a aby byl zřízen
4. výbor branný a bezpečnostní o 30 členech,
5. výbor hospodářský o 36 členech,
6. výbor kulturní o 32 členech,
7. výbor sociálně-politický a zdravotnický o 36 členech,
8. výbor ústavně-právní o 30 členech,
9. výbor zahraniční o 30 členech a
10. výbor zemědělský o 36 členech.
Dám o tomto návrhu hlasovat. Kdo souhlasí
s předneseným návrhem, nechť zvedne
ruku! (Děje se.)
To je většina. Návrh je přijat
a nyní vykonáme volbu výborů.