Předseda dr. John.
Místopředsedové Hodinová-Spurná,
Komzala, dr. Polanský, dr. Procházka,
Richter, V. David, Žiak.
Zapisovatelé dr. Pátková, dr. Patschová.
Členové vlády: náměstek předsedy
vlády Fierlinger; ministři Nosek,
dr. Nejedlý, dr. Čepička, Kopecký,
Kliment, Krajčír, Petr, dr.
inž. Šlechta, dr. Neuman, Plojhar,
inž. Jankovcová.
250 poslanců podle presenční listiny.
Z kanceláře NS: náměstkové
gen. tajemníka NS dr. Ramajzl, dr Rattinger.
1. Projev předsedy ústavně-právního
výboru posl. dr. Bartušky k výročí
Ústavy 9. května.
2. Zpráva výboru rozpočtového o státním
závěrečném účtu republiky
Československé za rok 1945 (ode dne osvobození
do konce roku 1945) (tisk 240), (tisk 291).
3. Zpráva výboru kulturního k vládnímu
návrhu zákona (tisk 264) o Národní
galerii v Praze (tisk 279).
4. Zpráva výboru ústavno-právneho
k vládnemu návrhu zákona (tlač 262)
o sídle správneho súdu (tlač 287).
5. Zpráva výboru ústavně-právního
k vládnímu návrhu zákona (tisk 269)
o náhradě poštovného za zásilky
v soudním řízení (tisk 290).
6. Zpráva výboru ústavně-právního
k vládnímu návrhu zákona (tisk 268)
o některých přechodných opatřeních
v trestních věcech důchodkových a
daňových (tisk 289).
7. Zpráva výboru hospodářského
o vládním návrhu zákona (tisk 270),
jímž se činí některá opatření
ve věcech konfiskovaných patentů (tisk 281).
8. Zpráva výboru rozpočtového k vládnímu
návrhu zákona (tisk 271) o poplatkových a
dávkových úlevách při postupu
nemovitostí pro stavby v období pětiletého
plánu (tisk 285).
9. Zpráva výboru ústavně-právního
k vládnímu návrhu zákona (tisk 263)
o názvu ministerstva sociální péče
a pověřenectva sociální péče
(tisk 288).
10. Zpráva výboru sociálno-politického
a zdravotníckeho o vládnom nariadení zo dňa
8. marca 1949, č. 73 Sb., o sociálnom poistení
príslušníkov vojenských oddielov, pridelených
k baníckym alebo iným prácam (tlač
283).
11. Zpráva výboru branného a bezpečnostního
o vládním návrhu zákona (tisk 261),
jímž se zrušuje Svaz brannosti (tisk 278).
12. Zpráva výboru ústavno-právneho
k vládnemu návrhu zákona (tlač 272)
o úprave niektorých vecí v odbore školstva
a pôdohospodárstva zákonom Slovenskej národnej
rady podľa § 96, ods. 2 Ústavy (tlač 294).
13. Zpráva výboru hospodářského
o vládním návrhu zákona (tisk 265),
jímž se vydávají některé
předpisy o veřejných silnících
(tisk 282).
14. Zpráva výboru ústavně-právního
k vládnímu návrhu zákona (tisk 277)
o změnách v organisaci veřejné správy
a v působnosti jejích orgánů (tisk
292).
15. Zpráva výboru rozpočtového k vládnímu
návrhu zákona (tisk 273) o oddlužení
svazků lidové správy (tisk 286).
16. Zpráva výboru ústavně-právního
k vládnímu návrhu zákona (tisk 275)
o výkonu lidové správy v sídlech krajů
(tisk 293).
Předseda, (zvoní): Zahajuji 29. schůzi
Národního shromáždění.
Sděluji, že dovolenou podle § 1, odst. 4 jedn.
řádu dal jsem na dnešní schůzi
poslancům dr. Hobzovi, Šlingovi, Polákovi,
Haškovi, Barešovi, P. Dávidovi,
Gaďurkové, Horklové, dr. Jelínkovi,
Karlovské, K. Klimentovi, Kopřivovi,
Koštejnovi, dr. Mouralové, Mrázikovi,
Ant. Novotnému, Pavlovi, Šimonkové,
Škrlantové, Šmidkemu, Uhrovi,
Zimákové, dr. Patschové, dr.
Frišovi, Synkové, dr. Burešovi,
Pšeničkovi, Machačové.
Posl. Mikuláš žádá o udělení
další zdravotní dovolené na dobu dvou
měsíců.
Poslanci Plecháč, Lad. Blaha Hajšman
žádají o udělení dovolené
do konce července 1949 z důvodu návštěvy
tříměsíčního běhu
ústřední politické školy KSČ.
Navrhuji udělení těchto dovolených.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť
zvedne ruku! (Děje se.)
To je většina. Dovolené se udělují.
Do dnešní schůze dostavil se posl. Antonín
Fridrich.
Protože předtím podle § 5 jedn. řádu
v kanceláři sněmovní podepsal slibovací
formuli, přistoupíme ke slibu podle § 42 ústavy
a § 5 jedn. řádu tím způsobem,
že přečtena bude ústavou předepsaná
formule slibovací, pan posl. Fridrich ke mně
přistoupí a vykoná slib podáním
ruky a slovem "slibuji".
Žádám o přečtení slibovací
formule a pana. posl. Fridricha žádám,
aby přistoupil ke mně vykonat slib.
Náměstek gen. tajemníka NS dr. Ramajzl
(čte): "Slibuji, že budu věren republice
Československé a jejímu lidově demokratickému
zřízení. Budu zachovávat její
zákony a svůj mandát vykonávat podle
nejlepšího vědomí a svědomí
k prospěchu lidu a státu."
Posl. Fridrich (podávaje předsedovi ruku):
Slibuji.
Předseda: Pan předseda vlády poslal
Národnímu shromáždění
republiky Československé dopis ze dne 6. dubna 1949,
v němž sděluje: "Dovoluji si oznámiti,
že president republiky rozhodnutím ze dne 5. dubna
1949 zprostil ministra financí dr. Jaromíra Dolanského
řízení ministerstva financí, jmenoval
jej předsedou Státního úřadu
plánovacího a pověřil jej řízením
tohoto úřadu. Zároveň jmenoval dosavadního
zástupce ministra financí Jaroslava Kabeše
ministrem a pověřil jej řízením
ministerstva financí". (Potlesk.)
Přistoupíme k prvnímu odstavci pořadu,
kterým je projev předsedy ústavně-právního
výboru posl. dr. Bartušky k výročí
Ústavy 9. května.
Žádám pana posl. dr. Bartušku,
aby se ujal slova.
Posl. dr. Bartuška: Pane předsedo Národního
shromáždění, páni poslanci, paní
poslankyně!
Uplynul rok od památného dne 9. května 1948,
kdy na pražském Hradě v historickém
Vladislavském sále schválilo Ústavodárné
Národní shromáždění Ústavu
9. května. Nová ústava zakotvila všechno
to, čeho náš lid po osvobození dosáhl.
Ústavodárné národní shromáždění
svým hlasováním zpečetilo tuto chartu
práv, která si vybojoval lid obou našich národů.
Historický význam tohoto slavnostního aktu
tkví právě v tom, že Ústavodárné
Národní shromáždění po
vítězném únoru 1948 - kdy jasnou a
nedvojsmyslnou řečí promluvil náš
lid, že napříště bude v této
zemí vůle lidu zákonem - schválilo
novou ústavu, která vzešla ze skutečné
vůle lidu a která i pro budoucnost dá průchod
vůli lidu.
K přijetí nové ústavy Ústavodárným
Národním shromážděním
došlo 9. května 1948. A tak prvé výročí
Ústavy 9. května - a stejně každé
další výročí - bude na věčné
časy splývat s památným datem, kdy
slavná sovětská armáda na rozkaz generalissima
Stalina osvobodila hlavní město republiky Prahu,
kdy se skončila druhá světová válka
v Evropě vítězstvím nad hitlerovským
Německem. Pan president republiky Klement Gottwald,
tehdy jako předseda vlády, dne 9. května
1948 v Ústavodárném Národním
shromáždění o tom řekl: "Je
hluboká vnitřní souvislost mezi tímto
velkým osvobozujícím činem sovětské
armády a naší novou ústavou. Bez vyhnání
cizáckých vetřelců sovětskou
armádou nebylo by nového národního
osvobození, nebylo by svobodné republiky. Bez osvobození
národního, bez zlomení pout německé
okupace nemohl by si náš lid vyrovnat své účty
s domácími pány a zrádci, nemohl by
se stát hospodářem ve vlastní zemí,
nemohl by si vybojovat a vybudovat republiku skutečně
novou, skutečně svou, republiku lidově demokratickou.
Prostě bez 9. května 1945 nebyl by 9. květen
1948, nebylo by nové ústavy, která zabezpečuje
lidu všechny vymožeností posledních tří
let."
K přijetí nové Ústavy 9. května
došlo po vítězství dělnické
třídy a pracujícího lidu v únoru
1948. Domácí a cizí zpátečníci
chtěli zmařit uskutečnění nové
ústavy. Proto okolo ústavy před únorem
a v únoru rozvinul se boj. Generální zpravodaj
ústavního výboru univ. prof. dr. Procházka,
přímý účastník dvouletých
zápasů o novou ústavu, o tom řekl
v ústavně-právním výboru:
"Do února byly náš ústavní
výbor i celé naše Národní shromáždění
rozpolceny na dvě skupiny, z nichž jedna chtěla
uskutečnit vůli lidu, zakotvit v ústavě
revoluční vymoženosti a učinit ji rámcem
dalšího vývoje k socialismu, druhá pak
všemožně mařila toto dílo a byla
by chtěla mít takovou ústavu, aby se stala
právním podkladem pro návrat k předmnichovským
poměrům, t. j. k neomezenému kapitalistickému
zřízení. Tento boj byl v naších
vnitřních poměrech v únoru 1948 definitivně
rozhodnut. Ale reakcionáři, kteří
se tolik vychloubali svou láskou k demokracii, se nepodřídili
této vůli lidu v únoru jasně projevené
a ve volbách 30. května potvrzené, nýbrž
se jeden po druhém vytráceli z republiky. Dnes sedí
naši odpůrci z bývalého ústavního
výboru a jejích vůdcové téměř
bez výjimky za hranicemi a pokračují v marném
boji - pokračují v něm pomluvou, vybízením
k sabotáži a k teroristickým aktům.
Boj o ústavu, která byla před rokem proti
jejich vůli uvedena v život a která se všestranně
provádí k blahu našeho lidu, proměnil
se u nich v boj proti samé existenci republiky, proti samostatnosti
a nezávislosti obou našich národů, tedy
ve zradu. Tito zrádci přešli plně do
tábora imperialismu a potvrdili tak dodatečně
- bylo-li o tom kde ještě pochybností - že
jejich boj proti nové ústavě byl jenom složkou
obecného boje o pokrok či reakci, věrnost
Sovětskému svazu či zradu na něm,
boj o to, máme-li jít ve svém vývoji
dále po cestě k socialismu, anebo po cestě
k novému Mnichovu."
Pracující lid dobře pochopil, že reakce
chce připravit lid o výsledky národní
a demokratické revoluce již tím, že chce
oddalovat nebo kazit uskutečnění nové
ústavy, která by byla zárukou těchto
vymožeností. Proto věc ústavy měla
a má nejširší ohlas mezi lidem. Proto
také věc uskutečnění ústavy
se stala jedním z bojových hesel února. Dělnická
třída a pracující lid Československa,
vedeny stranou komunistickou, rozdrtily v únoru 1948 možnost
provést restauraci kapitalismu vnitřními
silami reakce. Hlavní linií naší politiky
po únoru 1948 bylo upevnit, konsolidovat a zabezpečit
únorové vítězství. A tento
úkol - vedle mnoha dalších úspěchů
- už jsme splnili také vyhlášením
lidově demokratické ústavy, která
zaručuje, že napříště v
naší republice vůle lidu bude zákonem.
Jeden rok není příliš dlouhá
doba, avšak jak významných je těchto
365 dní pro lid našich národů, který
je naplnil mírovou budovatelskou prací, obnovou
a dalším rozvojem hospodářství,
kultury a vědy naší vlasti. Právě
minulý rok byl obrovským krokem vpřed na
cestě socialistické organisace hospodářství,
na cestě budování lidově demokratického
právního řádu, na cestě omezování
a zatlačování kapitalistických živlů,
na cestě výstavby socialistické společnosti.
Vždyť celé pracovní období Národního
shromáždění vyznačuje se postupným
a plánovitým rozvedením Ústavy 9.
května v dalších a dalších zákonech.
Tak Ústava 9. května, zákon zákonů,
stává se právním základem našeho
lidově demokratického režimu, základem
nového právního řádu a usnadňuje
přechod k vyšší společenské
formě, socialismu. Trvalo by přespříliš
dlouho, kdybych měl vypočítávat velké
legislativní práce k provedení Ústavy
9. května. Stačí, když si připomeneme,
že všechny tyto zákony zajišťují,
aby si lid svými zástupci nejen zákony dával,
nýbrž je také svými zástupci
vykonával a kontroloval, že tyto zákony formují
náš stát, aby v něm všechno hospodářství
sloužilo lidu, aby hospodářství bylo
vedeno tak, aby vzrůstal obecný blahobyt a aby byl
národní důchod spravedlivě rozdělován.
V lidové demokracii, jejíž podstatnou složkou
je nové hospodářské zřízení,
stát vystupuje od samého počátku jako
organisátor hospodářského a kulturního
života své země. A tak i právo mění
svou funkci, odhazuje svou úlohu konservativní,
stává se činitelem vývoje, pokroku
a budovatelského úsilí, zaměřuje
svou práci k převýchově mas všeho
pracujícího lidu. A tento fakt je nejlepším
důkazem skutečné a tvůrčí
síly lidové demokracie.
Ústava 9. května nezůstala na papíře,
ústava se provádí. Z celého tohoto
legislativního díla k provedení ústavy
je nutno zaměřit pozornost k dvěma velkým
legislativním pracím: ke krajskému zřízení
a k zlidovění soudnictví.
Soustava národních výborů je svou
podstatou opravdu nejlidovější organisací,
která zapojuje do stálého státního
zřízení celé statisícové
masy. Nejvýraznější změnou, která
definitivně ukončila trvání starých
organisačních útvarů správy,
je krajské zřízení. Územní
organisace okresů, instituce újezdních tajemníků,
soustředění výkonu jednotné
lidové státní moci v obcích, okresech
a krajích, decentralisace administrativy, likvidace zastaralé
instituce statutárních měst, celá
ta učleněná soustava orgánů
lidem volených, lidem kontrolovaných a lidu odpovědných,
proniknutá principem a duchem demokratického centralismu,
je lidu nejbližší způsob státního
zřízení. Francouzský král Ludvík
XIV. rád o sobě prohlašoval, že stát
je on sám. Dnes mohou všichni pracující
lidé Československa plným právem prohlásiti:
Stát jsme my všichni. Vždyť oni skutečně
jsou pány bohatství své země, hospodáři
svého státu, jim patří výkonná
a správní moc v celému rozsahu. Pan ministr
vnitra V. Nosek na slavnostní schůzi ústavně-právního
výboru NS správně řekl: "Opírajíce
se o Ústavu 9. května, vytvořili jsme a vytváříme
tak novou lidově demokratickou veřejnou správu,
novou v celé struktuře své organisace, novou
ve složení i rozmístění svých
kádrů, novou i v pracovních methodách.
Administrativu takovou, která dovede účinně
a rychle pomáhat likvidovat poslední zbytky vykořisťovatelské
soustavy kapitalistické a která napomůže
rychlému vývoji naší vlasti, společenské
soustavě, v níž již člověk
nebude vykořisťovat člověka, k socialismu."
Všude se uplatňuje vláda lidu, všechny
orgány našeho státu slouží lidu,
reakce ztrácí legální možnost
postavit část státních orgánů
proti lidové demokracii. A tak i justice byla vyrvána
z rukou reakce a tato důležitá část
státního ústrojí stala se součástí
lidově demokratického zřízení.
Dnes rozhoduje v soudnictví - stejně jako ve všech
oblastech státního zřízení
- vůle lidu. A tak zlidovění soudnictví
dovršuje výstavbu lidové státní
moci u nás, jak to prohlásil pan ministr spravedlnosti
dr. Čepička na slavnostní schůzi
ústavně-právního výboru k 1.
výročí Ústavy 9. května. A
pokračoval: "Nic neukazuje tak přesvědčivě
pronikavou změnu, kterou přinesla lidová
demokracie, jako právě to, že pracující
člověk se s hrdostí a plnou odpovědností
ujímá úřadu soudce. Pracující
lid pochopil, že nemůže vykonávat skutečně
všechnu politickou moc, jestliže se nebude podílet
také na soudní moci a jestliže soudy nebudou
pod jeho kontrolou."
Náš lid s opodstatněnou pýchou pohlíží
na jednoroční cestu boje a práce, kterou
urazil od schválení Ústavy 9. května.
Společnost, kterou podle nové ústavy budujeme,
nepozná krise, nezaměstnanosti ani zchudnutí
mas. Všem pracujícím lidem otevřela
se cesta k blahobytnému a kulturnímu životu.
Tendence vývoje našeho hospodářství
spočívá v tom, že po únoru zesílil
a stále sílí sektor socialistický,
sektor rozhodující pro další cestu k
socialismu. To zaručuje rychlý a neustálý
vzestup výrobních sil. V průmyslu i v zemědělství
se rozvíjí socialistické soutěžení,
vyšší forma boje za produktivitu práce.
Tak naše vlast sílí a buduje základy
pro další hmotný a kulturní rozvoj všeho
pracujícího lidu. Na poli mezinárodním
stojí Československo pevně ve světové
frontě míru, v jejímž čele kráčí
nepřemožitelný Sovětský svaz.
Ústava 9. května je proto záštitou budování,
pokroku, svobody, nezávislostí a míru naší
vlasti. Nikdy nezapomínejme, že jen díky bratrské
pomoci SSSR mohli jsme uskutečniti velké demokratické
změny a vtělit je v Ústavu 9. května
a tak bezpečně postavit náš stát
na cestu vývoje k socialismu.