Předseda dr John.
Místopředsedové Hodinová-Spurná,
Komzala, dr Polanský, dr Procházka,
Richter, Valo V. David, Žiak.
Zapisovatelé Čáp, dr Jelínek.
Členové vlády: předseda vlády
Zápotocký; náměstkové
předsedy vlády Široký, Fierlinger,
dr Ševčík; ministři dr Čepička,
dr Dolanský, Ďuriš, Erban,
dr Gregor, inž. Jankovcová, Kliment,
Kopecký, Krajčír, dr Nejedlý,
dr Neuman, Nosek, Petr, Plojhar, arm.
gen. Svoboda, inž. dr Šlechta, dr Šrobár.
Předseda Nejvyššího účetního
kontrolního úřadu dr Friedmann.
247 poslanců podle presenční listiny.
Z kanceláře NS: náměstek gen. tajemníka
NS dr Ramajzl.
Předseda (zvoní): Zahajuji 22. schůzi
Národního shromáždění.
Dovolenou podle § 1, odst. 4 jedn. řádu dal
jsem na dnešní schůzi posl. Horklové,
dr Roháľu-Iľkivovi, dr Šmídovi,
Vachovi, Kleštinskému, Bacílkovi,
Šalgovičovi, Šmidkemu, Ant. Pospíšilovi,
K. Klimentovi, Bínovi, Bašťovanskému,
Čaplovičovi, Jeleňovi, Harusovi,
Plechatému a dodatečně na schůze
dne 21. a 22. prosince 1948 posl. dr Vaškovi.
Posl. Janečková-Muríňová
žádá o udělení zdravotní
dovolené na dobu 4 týdnů. Lékařské
vysvědčení předložila.
Posl. Ant. Vlasák žádá o zdravotní
dovolenou na dobu 10 dnů. Lékařské
vysvědčení předložil.
Posl. dr Bartuška žádá o udělení
zdravotní dovolené na dobu od 3. do 31. ledna 1949.
Navrhuji udělení těchto dovolených.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť
zvedne ruku! (Děje se.)
To je většina; dovolené se udělují.
Klub poslanců komunistické strany Československa
oznámil přípisem ze dne 27. prosince 1948
dodatkem ke svému přípisu ze dne 4. prosince
1948, že posl. dr Bláha je členem předsednictva
klubu poslanců KSČ.
Ministerstvo vnitra sdělilo přípisem ze dne
24. prosince 1948 č. B-2313/23-22/12-48-1/4, že povolává
na uprázdněný poslanecký mandát
za resignovavšího posl. Vlacha posl. Jana Novotného.
Dále sdělilo ministerstvo vnitra přípisem
ze dne 27. prosince 1948 č. B-2313/23-27/12-1948-I/4, že
povolává na uprázdněny poslanecký
mandát za resignovavšího posl. dr Chytila posl.
Jarolíma Leichmana.
Do dnešní schůze se dostavili poslanci Jan
Novotný a Jarolím Leichman.
Protože před tím podle § 5 jednacího
řádu v kanceláři sněmovní
podepsali slibovací formuli, přistoupíme
ke slibu podle § 42 ústavy a § 5 jedn. řádu
tím způsobem, že přečtena bude
ústavou předepsaná formule slibovací,
poslanci Jan Novotný a Leichman ke mně
přistoupí a vykonají slib podáním
ruky a slovem "slibuji".
Žádám o přečtení slibovací
formule a posl. Novotného a Leichmana žádám,
aby přistoupili ke mně vykonat slib. (Poslanci
povstávají.).
Náměstek gen. tajemníka NS dr Ramajzl
(čte): "Slibuji, že budu věren
republice Československé a jejímu lidově
demokratickému zřízení. Budu zachovávat
její zákony a svůj mandát vykonávat
podle nejlepšího vědomí a svědomí
k prospěchu lidu a státu".
Posl. Jan Novotný (podávaje předsedovi
ruku): Slibuji.
Posl. Leichman (podávaje předsedovi ruku):
Slibuji. (Poslanci usedají.)
Předseda: Na blahopřání Národního
shromáždění odpověděl
pan president republiky Klement Gottwald toto (čte):
"Pane předsedo, paní místopředsedkyně,
páni místopředsedové Národního
shromáždění!
Děkuji Vám a Vaším jménem celému
předsednictvu i všem poslancům a poslankyním
Národního shromáždění
za vaše milá přání.
Dovolte, abych při této příležitosti
zdůraznil, že podobně jako vláda, jako
všechny orgány naší republiky, jako všechen
náš pracující lid můžete
i Vy, členové Národního shromáždění,
s pocitem zadostiučinění pohlédnout
zpět na práci, vykonanou v uplynulém roce.
Ústavodárnému Národnímu shromáždění
bude navždy patřit zásluha, že pochopilo
vůli pracujícího lidu, projevenou v rozhodujících
únorových dnech minulého roku, a umožnilo
klidný ústavní přechod do nových
poměrů. Očistilo se od těch, kteří
zklamali a zradili důvěru lidu, chtějíce
učinit z parlamentu výchozí posici pro útok
reakce proti lidově demokratickému zřízení.
Ústavodárné Národní shromáždění
se postavilo po únoru jednoznačně na platformu
obrozené Národní fronty, na stranu sjednoceného
lidu měst a venkova. Pomohlo pak urychleně vtělit
v zákony ty části vládního
programu, které byly vinou reakce zdrženy. Působnost
tohoto sboru vyvrcholila pak splněním jeho hlavního
úkolu, jednomyslným přijetím lidově
demokratické ústavy, která natrvalo zakotvila
revoluční vymoženosti pracujícího
lidu, jehož vůle se stala tak zákonem.
Vy členové nynějšího Národního
shromáždění byli jste zvoleni ve volbách
30. května 1948 jako skuteční poslanci lidu,
sjednoceného v obrozené Národní frontě,
jako představitelé a ztělesnění
svorné jednoty dělníků, rolníků
a ostatních pracujících naší
země. Vy se zbavujete všech nedostatků, nešvarů
a pozůstatků starého buržoasního
parlamentarismu. Stali jste se jednou z významných
záruk, že v této zemi jen a jen vůle
lidu, z něhož pochází všechna moc
v tomto státě, může být a bude
zákonem.
Tím nebývalou měrou stoupla dělnost
našeho lidového Národního shromáždění.
V krátké době 7 měsíců
projednali a schválili jste tolik nových zákonů
jako předešlé parlamenty za celé roky.
A přitom jakých zákonů! Chci vzpomenout
jenom těch nejvýznamnějších,
které vyorávají hlubokou brázdu v
celém našem životě. Včas, ale důkladně
jste projednali a schválili zákon o pětiletém
plánu, podle něhož budeme po dobu 5 let usměrňovat
veškeré své jednání a konání.
Projednali a schválili jste zákon o krajském
zřízení, o nějž opřeme
celou reorganisaci naší veřejné správy
na cestě jejího důsledného zlidovění.
Projednali a schválili jste zákon o reorganisaci
soudnictví, jeden z nejvýznamnějších
zákonů pří celkové přeměně
našeho právního řádu v duchu
lidové demokracie. Projednali a manifestačně
jste schválili zákon na ochranu naší
lidově demokratické republiky, jenž je povolán
chránit náš lidový stát a vymoženosti
lidu proti všem škůdcům, a v poslední
době vyslovili jste jednomyslný souhlas se spojeneckou
smlouvou, uzavřenou s lidovou republikou Rumunskou, čímž
jste umožnili dále upevnit mezinárodní
postavení, bezpečnost a mír našeho státu.
Nastupující rok 1949 chystá i pro Vás,
Národní shromáždění, nové
nad jiné významné a odpovědné
úkoly. Z dlouhé řady těchto úkolů
připomínám, že Vás čeká
práce na provedení Ústavy 9. května,
uzákonění norem, zajišťujících
plnění naší pětiletky, projednání
řady kodifikačních zákonů a
další práce na přeměně
právního řádu podle principů
lidové demokracie, kromě zákonů spadajících
do běžné legislativy a upravujících
zákonné podmínky socialistické přestavby
našeho státu.
Dovolte, abych vyjádřil své pevné
přesvědčení, že při této
své práci budete mít vždy před
očima zájmy lidu, národa a státu;
že budete vždy věrnými tlumočníky
vůle, zájmů a potřeb těch,
kteří vás poctili svou důvěrou
- širokých vrstev pracujících, neboť
právě Vy, zástupcové lidu, kteří
přicházíte denně do styku s občanstvem,
musíte pozorně naslouchat jeho hlasu, učit
se z jeho velkých zkušeností a vtělovat
je do zákonů. Věřím, že
ani na chvíli neztratíte přitom z dohledu
cíl, který všichni sledujeme - socialismus.
Láska a úcta lidu bude Vám za to odměnou.
V této vysoké státní práci
přeji vám všem, předsednictvu a členům
našeho nového, skutečně lidového
Národního shromáždění
plného úspěchu a zdaru." (Hlučný
potlesk.)
Předseda (zvoní): Přistoupíme
k projednávání pořadu, na němž
je
Výklad ministra financí dr Dolanského
o vládním návrhu zákona, kterým
se stanoví státní rozpočet republiky
Československé na rok 1949 (rozpočtový
zákon) - (tisk 202).
Prosím pana ministra, aby se ujal slova.
Ministr financí dr Dolanský (uvítán
potleskem a povstáním): Paní a pánové!
Dovolte, abych slavnému Národnímu shromáždění
předložil vládní návrh státního
rozpočtu na rok 1949, který je čtvrtým
rozpočtem osvobozené republiky a zároveň
rozpočtem prvního roku naší pětiletky.
Důvody toho, že tak činím tentokrát
později - v prvních dnech lednových, místo
v podzimních měsících, jak bývalo
tradicí - spočívají v tom, že
v té míře, jak se náš lidově
demokratický rozpočet přibližuje svou
funkcí, vnitřním obsahem i formou rozpočtu
socialistickému, který je, jak známo, rozhodující
složkou finančního plánu celého
hospodářství, žádá si
přirozeně stále přesnějších,
hlubších a novějších dat. Bude
tedy i v příštích letech nutno vždy
vyčkat s jeho konečnou úpravou, až dojdou
data nejméně za třetí čtvrtletí
předcházejícího roku. Tím se
rozpočtové provisorium patrně stane nevyhnutelným
každoročním zařízením,
nikoli ke škodě, nýbrž ku prospěchu
našeho hospodářství. Nebude to ani naše
československá ojedinělá zvláštnost
rozpočtování. Také jiné státy
postupují již delší dobu pravidelně
tímto způsobem. Je tomu tak na př. i ve SSSR,
kde socialistické plánování, včetně
plánování finančního, je na
nejvyšším stupni.
Státní rozpočet je za každého
režimu určitým odrazem národního
hospodářství a zrcadlí se v něm
více nebo méně hospodářská
i politická stavba a situace státu. Již o našem
loňském rozpočtu jsem řekl, že
"nemá a nemůže ještě mít
zcela onu funkci, jakou má rozpočet socialismu.
Jak co do formy, struktury i vnitřní náplně
jsou v něm ještě silné prvky a hlediska
starého systému kapitalistického, jak ani
jinak nemůže býti při existenci poměrně
silných zbytků kapitalismu a jeho ideologie. Ale
přes to slouží tento rozpočet jako rozpočet
lidové demokracie zájmům lidu. A do té
míry, jak je režim lidové demokracie přechodem
k socialismu, nejsou arci ani v rozpočtu prvky nové
ještě úplně vyvinuty".
Rozpočet, který vám dnes, paní a pánové,
předkládám, se vyznačuje ještě
v mnohém týmiž rysy jako jeho loňský
předchůdce. Únorové události
však - podobně jako ve všech ostatních
oblastech našeho národního a státního
života - změnily svými důsledky velmi
podstatně i charakter našeho státního
rozpočtu. Když jsem vám zde na podzim předloňského
roku předkládal rozpočet na rok 1948, netušil
jistě nikdo z nás, že se budou události
vyvíjet tak rychle a že za rok budeme tak daleko na
své cestě k socialismu. Tehdy jsme si nedovedli
představiti ani to, že již náš rozpočet
prvního roku pětiletého plánu bude
kvalitativně něco nového, tak, jako i naše
politická a hospodářská situace po
únoru představuje novou etapu na naší
cestě k socialismu.
Bude dobře, paní a pánové, jestliže
si tu dnes k osvětlení nového charakteru
našeho státního rozpočtu uvědomíme
aspoň v hlavních rysech zásadní analysu
změn, jež přinesl únor, a rozbor dnešní
naší situace politické i hospodářské
tak, jak je provedl ve své velké řeči
na posledním zasedání ÚV KSČ
president republiky Klement Gottwald. Z tohoto rozboru
pak vycházejíce snáze pochopíme hospodářsko-politickou
základnu i bezprostřední problematiku našeho
rozpočtu.
"V květnu 1945 nastoupili jsme novou cestu výstavby
Československé republiky jakožto republiky
lidově demokratické", praví president
Gottwald. "Od května do února byla naše
cesta velmi složitá. Nevykazovala také vždy
a všude jasné positivní výsledky bez
kazů a nedostatků... Únor však potvrdil
správnost celé naší politiky od května
1945. Podle výsledků se soudí na správnost
díla..."
A únor potvrdil správnost naší politiky
i na poli národního hospodářství
a financí. I tu byla cesta nemálo složitá,
plná zákrutů a nezasvěceným
často nepochopitelných kompromisů. A praví-li
Klement Gottwald na adresu netrpělivých -
kteří se domnívali, že to, co jsme udělali
v únoru 1948, jsme měli dělat již v
květnu 1945 - že nám všem bylo potřebí
projít touto tříletou školou, kde jsme
se musili naučit únorovým úkolům,
a že tato doba byla nezbytná i k tomu, aby se podařilo
odhalit a isolovat reakci - pak tato Gottwaldova poučení
platí v plném rozsahu i na našem poli.
Tak na př. od okamžiku, kdy jsme dvouletkou přistoupili
u nás k plánovanému hospodářství,
bylo jasno, že nutno koncentrovat a specialisovat naše
peněžnictví, že za systému plánovaného
hospodářství nutno i organisaci bank podřídit
tomuto systému. V exposé k loňskému
rozpočtu nemohl jsem neříci, že "plánování
znamená jednotu, přehled, kontrolu jednotnou a soustředěnou
při dostatečné pružnosti a optimálním
výkonu, a tu vidím, že by nám stačila
pro kryt a kontrolu všech našich úvěrů
národního podnikání banka jediná...
Ostatně věřím, že se i tam dostaneme".
Jakkoli byla to věc jasná a samozřejmá,
nemohli jsme se s našimi předúnorovými
partnery nijak dohodnout, neboť jim nešlo nikterak o
vzestup našeho plánovaného hospodářství,
ani o zdravou jeho organisaci, nýbrž právě
naopak dělali vše, aby tento radostný vývin
socialismu brzdili. Stejně neúspěšná
byla i naše jednání o jednu pojišťovnu,
o zřízení investiční banky,
o zjednodušení našeho lidového peněžnictví,
o nezbytných předpokladech pro hospodaření
podle rozpočtu v našich průmyslových
závodech a pro kontrolu korunou a p. - Po mnoho drahocenných
měsíců jsme se marně namáhali
dohodnout v předúnorové Národní
frontě všechna tato pro plánované hospodářství
nezbytná opatření, která se stala
pod pojmem "kytice jedenácti osnov" známým
okřídleným úslovím odborných
a politických kruhů.
A přece tento promarněný čas nebyl
zcela marný. Umožnil nám, abychom ještě
hlouběji vnikli do problematiky finančního
plánování; dal nám dost času
k tomu, abychom pochopili jeho souvislost s průmyslovým
budováním a zejména jeho hlubší
smysl politický. Za tu dobu bojů a šarvátek
měli jsme dost času a příležitosti
k tomu, abychom pochopili, že boj o finanční
plán a jeho nezbytný předpoklad, průmyslové
hospodaření podle rozpočtu, jsou jednou z
forem třídního boje v zespolečenštěném
sektoru. Za tu dobu jsme dokonaleji pochopili, že zhospodárnění
výroby, zvýšení jejích zisků,
zvyšování produktivity práce, mobilisace
vnitropodnikových reserv, zavedení podnikového
početnictví, hospodaření podle rozpočtu,
finanční plánování, kontrola
korunou - jedním slovem zavedení pořádku
v socialistickém sektoru našeho hospodářství
- že toto vše dohromady nám přivodí
zvýšení akumulace finančních
zdrojů, nutných pro uskutečnění
plánovaných investic a tím pro konsolidaci
a výstavbu našeho lidově demokratického
hospodářství. Teprve v průběhu
těchto učebních let jsme se správně
naučili hodnotit politický smysl hospodaření
podle rozpočtu a finančního plánování
v souvislosti s výstavbou socialismu u nás a se
zajištěním svobody a nezávislosti země.
Pravda, těmto zásadám socialistického
plánování učí nás ve
svém díle největší theoretik
plánování, J. V. Stalin, avšak bylo
k plnému toho pochopení zapotřebí
i zkušeností a hledání vlastního.
A jestliže sami jsme se s námahou musili dostat na
kloub těmto základním postulátům
plánovaného hospodářství, pak
o to důležitější bylo i to, že
jsme musili o poznané pravdě přesvědčit
i ostatní. A tak sami se učíce, přesvědčovali
jsme i ostatní o správnosti této nastoupené
cesty. Vždyť plán, paní a pánové,
jako ekonomický zákon socialismu, způsob
jako poznaná nutnost, kterou vědomě aplikujeme
a využíváme v praxi socialistického
budování - na rozdíl od ekonomických
zákonů kapitalismu, jež působí
jako živelná nevyhnutelnost. Dnes není již
o těchto věcech sporu mezi našimi odborníky,
ani finančními, ani průmyslovými.
A projevy presidenta Gottwalda a generálního
tajemníka KSČ Rudolfa Slánského
na posledním zasedání ÚV KSČ
učinily tyto myšlenky majetkem celé dělnické
třídy a všech pracujících.