Zpravodajka posl. Zimáková: Paní a
pánové!
Svou zprávu o osnově zákona o komunálních
podnicích, která vzhledem ne snad k míře
závažnosti tohoto zákona, nýbrž
vzhledem k počtu námi v tomto týdnu již
projednaných zákonů chce být a bude
stručná, bych pro přehlednost ráda
rozdělila na zodpovědění zhruba pěti
otázek: 1. Proč má býti vydán
tento zákon, 2. jaká jsou jeho hlavní ustanovení,
3. jaké možnosti skýtá, 4. čeho
bude třeba k jeho provedení a doplnění,
5. jaký vyvozuji celkový závěr.
K otázce prvé, která má osvětliti,
proč má býti přijat tento zákon:
Při provádění znárodňovacích
zákonů a dekretů, které tvoří
jeden ze základních rysů naší
lidově demokratické cesty k socialismu, se ukázalo,
že bude třeba vyjasnit otázku, co se má
stát se znárodněnými podniky, které
pro svůj malý rozsah a případně
jenom místní význam nepřicházejí
v úvahu pro začlenění do národních
podniků. V mnohých případech - zvláště
pokud šlo o nerentabilní podniky se zastaralým
zařízením - byly tyto podniky uzavřeny,
ale v mnohých jiných případech jsou
obsaženy velmi výhodné možnosti pro zabezpečení
a zlepšení hospodářské základny
svazků lidové správy, pro vytvoření
nových pracovních příležitostí
a využití pracovních reserv. Pro využití
těchto možností je ovšem třeba
vytvořit určitá vodítka a to byl první
důvod pro vypracování této osnovy.
Snad stejně závažným důvodem
byla nutnost, vytvořit pro dosavadní podnikání
svazků lidové správy novou, pružnou
základnu v obchodním duchu a oddělit hospodářskou
činnost národních výborů od
jejich činnosti administrativní.
K otázce druhé, která má vytyčit
hlavní ustanovení tohoto zákona: Komunální
podniky se vytvářejí jako samostatné
právnické osoby z přidělených
částí znárodněného majetku,
z přiděleného majetku konfiskovaného
a z dosavadního podnikového majetku svazků
lidové správy. Osnova počítá
i se zřizováním dalších takovýchto
komunálních podniků. Správa je poměrně
samostatná a dává správci jmenovanému
národním výborem - po příp.
představenstvu - nejen značnou pravomoc, ale samozřejmě
i zodpovědnost. Provedení příslušných
ustanovení jistě značně pomůže
naším snahám po odbyrokratisování
veřejného života.
Zákon dále dává v § 11 možnost
snížiti závazky přejímaných
majetkových podstat, aby se jejich převzetí
nestalo pro národní výbory místo pomocí
- břemenem, a poskytuje komunálním podnikům
v § 31 i různé úlevy daňové
a poplatkové. Na rozdíl od národních
podniků vyžaduje tento zákon pro provoz komunálních
podniků patřičný živnostenský
list a zajišťuje tím m. j. i určitý
centrální přehled a dirigování,
které podle statutu komunálních podniků
má být doplněno odborným dozorem ústředních,
po příp. oblastních orgánů,
zřízených podle předpisů o
znárodnění. Nejvyšším dohlédacím
úřadem bude ministerstvo vnitra, které k
podpoře této činnosti zřídí
poradní sbor. § 29 tu mluví na př. výslovně
o pomoci ministerstva vnitra při zřizování
komunálních podniků, zvláště
v hospodářsky slabých krajích. Za
přidělenou majetkovou podstatu je komunální
podnik povinen zaplatiti podle § 19 určitou protihodnotu.
Jinak celkově lze ještě říci,
že v duchu ústavy 9. května jsou komunální
podniky podle této osnovy obdobou podniků národních
a že podnikání komunální bude
představovat doplněk národních podniků
tam, kde se jeví účelnější
takováto místní správa. Jde tedy v
podstatě o veřejné podnikání
tak jako u národních podniků s decentralisovanou
správou pod řízením národních
výborů místo pod přímým
státním řízením.
K otázce třetí, která má naznačit
možnosti, vyplývající z tohoto zákona:
Mnohým svazkům lidové správy se uskutečněním
tohoto zákona dostane náhrady za nejvýnosnější
části jejich dosavadního podnikového
jmění, kterých pozbyly na př. v důsledku
znárodnění elektráren a plynáren.
Obzvláštní význam má však
tato osnova pro zvelebení hospodářsky slabých
oblastí, kde bude znamenat nejen přímý
přínos obcím, okresům a krajům
ale velmi mnoho také pro jejich zaměstnanost a tím
i pro životní úroveň jejich rodin. Vítáme
tedy osnovu velice i s hlediska mobilisace skrytých pracovních
reserv a vůbec s hlediska rychlejšího růstu
našeho národního blahobytu, poněvadž
nám jistě pomůže rozmnožit příklady
zdravé a blahodárné iniciativy v obcích
i okresech, jichž by bylo lze již dnes uvésti
mnoho.
K otázce čtvrté, která chce upozornit,
čeho je ještě hlavně třeba k
provedení a doplnění tohoto zákona:
Tato osnova obsahuje pouze rámcová ustanovení,
zrovna tak jako zákony o znárodnění
a národních podnicích, a předpokládá
proto provedení celé řady podrobností
vládním nařízením resp. i dalšími
zákony. Jde tu zejména o vydání statutu
komunálních podniků, zákona o rozhodčích
soudech atd. Bez nich by zákon, který máme
dnes přijmout, byl neúplný a těžko
v praxi použivatelný, takže je třeba položiti
obzvláštní důraz na požadavek,
aby všechna další opatření, která
tento zákon výslovně vyžaduje, byla
provedena co nejrychleji, úplně a za spolupráce
příslušných odborníků
i z praktického života.
K otázce páté, která se pokusí
vyvodit hlavní závěry: Tak jako u ostatních
zákonů, bude i u tohoto zákona záležeti
na tom, jak bude uváděn do života. Vzhledem
k převládajícímu charakteru rámcovitosti
tohoto zákona bude na tom ale u tohoto zákona záležet
v obzvláštní míře. Měl
by tedy právě tento zákon býti nám,
voleným zástupcům lidu, zvláštním
popudem k tomu, abychom se snažili najíti cestu, která
by nám dovolila zákony nejen tvořit v parlamentě,
ale spolupracovat již při počátku jejich
zrodu a kontrolovat také jejich provádění,
resp. jak se v praxi projevují a jak je lid přijímá.
Celkově však možno říci, že
tento zákon bude pro nás znamenat nesporně
značný přínos, a proto v souhlase
s usnesením hospodářského výboru
navrhuji váženému Národnímu shromáždění
jeho přijetí se všemi navrženými
změnami a doplňky. (Potlesk.)
Místopředsedkyně Hodinová-Spurná:
Za výbor ústavně-právní je
zpravodajem p. posl. Myška. Prosím, aby se
ujal slova.
Zpravodaj posl. Myška: Paní místopředsedkyně,
paní a pánové, slavná sněmovno!
Nová ústava republiky, přijatá Ústavodárným
národním shromážděním
9. května 1948 jako základna budování
nového, lepšího sociálního a
hospodářského zřízení
našeho státu, obsahuje jen základní
zásady, jimiž má býti řízeno
budování, ale k provádění jednotlivých
úkolů je třeba dalších prováděcích
zákonných předpisů. Ústava
předpokládá také úplné
přebudování veřejně správy,
jejímž nositelem se stává lid a jeho
orgány - národní výbory. Ústava
sama vedle úkolů čistě správních
předpokládá, že národní
výbory zúčastní se také hospodářského
života republiky, a proto na různých místech
vymezuje základní směrnice pro tento obor
jejich činnosti, na př. §§ 125, 133, 146,
151, 152, abych uvedl aspoň ty nejpodstatnější.
Hospodářské podnikání svazků
lidové správy dosud nebylo řízeno
jednotně a obce, okresy i země měly své
vlastní hospodářské podniky, které
byly spravovány podle různých předpisů,
někde úspěšně, někde méně
úspěšně, protože zde nebylo jednotných
směrnic, jednotných předpisů pro účelné
budování, správu i kontrolu těchto
podniků. Slouží proto vládě ke
cti, že jako jednu z prvních osnov k provádění
nové ústavy předložila vládní
návrh zákona o komunálních podnicích.
Osnova, o které dnes sněmovna jedná, provádí
již značnou část zásad naší
ústavy a vychází ze správného
poznání, že základem spořádané
obce i každého svazku lidové správy
jest spořádané jeho hospodářství.
Svazkům lidové správy bude umožněno
podle tohoto zákona nejen zakládati vhodné
a potřebné podniky, ale také je udržovati
a řádně spravovati podle obecných
zásad řádného podnikání.
Je samozřejmé, že poslání těchto
podniků bude odlišné od starého podnikání
výdělečného a ziskového, neboť
posláním komunálních podniků
je především sloužiti obecným a
prospěšným zájmům příslušníků
toho kterého svazku lidově správy i řešiti
obecně prospěšné zájmy celku
samého; moment výdělečný může
hráti jen vedlejší roli. Výtěžek
a zisk, jako při každém veřejně
prospěšném podnikání, musí
ustupovati do pozadí, neboť při komunálním
podnikání musí vždy převažovati
zásada služby veřejnosti. Ta se projeví
právě tím, že umožní občanům
bráti účast na obecně prospěšných
zařízeních, která by jinak musela
býti hrazena veřejnými dávkami, a
že bude možno právě prostřednictvím
komunálních podniků obstarati ony služby
a předměty denní potřeby, k jejichž
obstarání by nestačil jednotlivec nebo které
nemůže obstarati národní podnik. Nebudou
tedy přebírati komunální podniky takové
činnosti, které jsou dobře obstarávány
jinými podniky, ať už národními
či družstevními nebo i jednotlivci, a komunálními
podniky nebude tedy ohrožena výdělečná
činnost, která je ústavou zaručena
(§§ 146, 151, 158 ústavy republiky Československé
z 9. května 1948).
Komunální podniky, podrobené bezprostřednímu
dozoru lidu v národních výborech, budou zajisté
hospodařiti dobře a řádně a
budou tak určitým korektivem a doplňkem podnikání
národního a věřím, že
mnohde budou tomuto podnikání předcházeti
i dobrým příkladem. Bezprostřední
kontrola lidu, prováděná národními
výbory, je toho zárukou. Odborně hospodářské
vedení těchto podniků je pak zabezpečeno
tím, že podniky ty se oddělují od vlastní
správní činnosti a na všech bude hospodařeno
podle obecných zásad podnikání.
Pokud se týká konstrukce zákona samého
a jeho hospodářské náplně,
promluvil o tom již zpravodaj výboru hospodářského.
Chtěl bych jen znovu podotknouti právě s
hlediska výboru ústavně-právního,
že projednávaným zákonem v žádném
případě nemá býti řešena
otázka všeobecného finančního
hospodaření svazků lidové správy,
aby mohly plniti všechny úkoly veřejné
správy. Komunální podniky, nejsouce vedeny
zásadou zisku, mohou přispívati finančnímu
hospodaření svazků jen jaksi dodatkově
a byl by proto omyl, kdyby se snad čekalo, že komunální
podniky mají opatřiti svazkům lidové
správy zdroj příjmů i do budoucna.
Je nutné, aby hlavním zdrojem jejich příjmů
byly dávky veřejné, neboť svazky lidové
správy jsou dnes plně a bezprostředně
nositeli správy veřejné a provádějí
jí. Jak již řečeno, tato stránka
finančního hospodaření svazků
lidové správy bude řešena jinými
zákonnými předpisy.
Osnova zákona byla podrobně projednána ve
sněmovních výborech a byly v ní provedeny
některé úpravy, které nakonec projednal
výbor ústavně-právní, který
rovněž přičinil některé
změny. Tak zvláště z iniciativy výboru
hospodářského byl změněn původní
§ 7, odst. 1, a to tak, aby byla jasněji vyjádřena
pravomoc i mez kompetence dohlédacích národních
výborů. V podobném smyslu bylo nutno provésti
změny i v jiných paragrafech, jako v §§
8, 9, 11, 16, 17, 20, 24, 25, 27 a dalších. §
8. odst. 1 byl nově upraven a druhá věta
tohoto odstavce, která zcela zbytečně uváděla,
co má býti v zakládací listině
uvedeno jako počáteční majetková
podstata, byla škrtnuta celá. v § 10, o němž
zvláště jednal také výbor právní,
nebyla provedena žádná zvláštní
změna a přes určité pochybnosti bylo
pak usneseno schváliti znění vládního
návrhu s vědomím, že tamtéž
citovaný zákon č. 185 z roku 1947 o mimořádné
jednorázové dávce je již nyní
novelisován a že tudíž § 10 osnovy
se vztahuje i na tuto novelu. Zvláště jasnější
formulace byla pak provedena v paragrafech jednajících
o ustanovení a odvolávání správců
a o zrušení komunálního podniku.
Zcela nově byl formulován § 31 osnovy, jednající
o ustanoveních daňových a poplatkových:
"§ 31. - Ustanovení daňová a poplatková.
(1) Právní jednání, písemnosti,
podání k zápisu do veřejných
knih a rejstříků a úřední
úkony, potřebné k provedení tohoto
zákona nebo vyvlastňovacího řízení,
jsou osvobozeny od daní, poplatků, dávek
za úřední úkony ve věcech správních
a obecní dávky z přírůstku
hodnoty nemovitostí. Toto osvobození se netýká
provozní činnosti komunálních podniků,
obchodů v době likvidace a provádění
likvidace podle § 27.
(2) Výtěžky (důchody), které
byly ze znárodněného majetku, přenechaného
komunálnímu podniku, dosaženy až do dne
jeho převzetí komunálním podnikem,
jsou součástí základu pro vyměření
daně důchodové, všeobecné i zvláštní
daně výdělkové a daně rentové
posledního vlastníka podniku.
(3) Znárodněný majetek, přenechaný
komunálnímu podniku, má v oboru daně
z obratu a cenových vyrovnávacích částek
postavení poplatníka daně z obratu až
do dne jeho převzetí komunálním podnikem."
(Předsednictví se ujal předseda dr. John.)
Za § 32 osnovy byl vsunut nový § 33 o přechodných
ustanoveních, který zní:
"§ 33 - Přechodné ustanovení.
Dokud nepočnou působit krajské národní
výbory, vykonávají jejich funkcí jako
národních výborů dohlédacích
zemské národní výbory, na Slovensku
pověřenectvo vnitra. Do téže doby mohou
být komunální podniky zřizovány
též jako podniky zemí."
§ 33 osnovy byl přečíslován na
§ 34. Přesné znění jednotlivých
změn je patrno ze zprávy výboru, která
byla všem poslancům již rozdána.
Výbor ústavně-právní projednal
osnovu také s hlediska naší nové ústavy
a shledal, že osnova plně odpovídá jejím
předpisům a na některých místech
osnovy výslovně to zdůraznil uvedením
příslušných ustanovení ústavy
z 9. května. Veškeré změny v osnově
provedené byly v ústavně-právním
výboru jednomyslně schváleny a proto dovoluji
si doporučiti slavné sněmovně, aby
osnovu přijala v úpravě, jak jest uvedena
ve zprávě výborové tisk 87.
Předseda: Zpravodajem za výbor rozpočtový
je posl. Sajal. Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. Sajal: Paní a pánové!
Předložený vládní návrh
uskutečňuje ustanovení ústavy, že
v našem hospodářství budeme míti
kromě velkých národních podniků
také menší podniky komunální
místního významu. S komunálními
podniky mají naše obce a ostatní organisace
lidové správy značné zkušenosti.
Podniky byly vcelku vedeny dobře a prosperovaly. Zvláště
některé obory hospodářské jsou
vhodné pro podnikání našich komun.
Vládní návrh dává možnosti,
aby obce nabývaly podniků znárodněných
nebo konfiskovaných a také v budoucnu je zakládaly.
Osnova určuje, že správní činnost
obcí bude oddělena od činnosti hospodářské
a jmění podnikové pak bude odděleno
od ostatního majetku obce. Napříště
mají býti komunální podniky samostatnými
právnickými jednotkami. Osnova je rámcovou
normou; její podrobnosti budou upraveny vládním
nařízením.
S dosavadními zvyklostmi a normami pro správu komunálních
podniků nelze nadále vystačiti. Rozhodování
bylo těžkopádné, vedeno jenom místními
hledisky, a také odborné vedení nebylo zajištěno.
To se zákonem odstraní. Protože podniky budou
samostatnými právními jednotkami, nebude
lidová správa ručit za závazky těchto
podniků. Budou hospodařit na vlastní odpovědnost,
pod odborným dohledem národních výborů
a ústředních ředitelství národních
podniků.
Protože osnova předpokládá, že
pro správu a řízení podniků
budou vydány ještě další směrnice
vlád. nařízeními, chtěl bych
upozornit na to, že žádný hospodářský
podnik nesmí býti příliš spoután
mnohými předpisy a množstvím dozorčích
orgánů. Soukromokapitalistický systém,
i když škodlivý společnosti, měl
určité osvědčené zásady.
Odpovědnost spočívala na vedoucích
podniku, ať to byl majitel nebo ředitel. Měli
vždy možnost okamžitě rozhodovat a byli
vystaveni ostré soutěži cenové i jakostní.
To nutilo každého vedoucího k tomu, aby výrobní
náklady byly nižší než u konkurence
a jakost výrobků nebo služby nejméně
stejně dobrá.
Přál bych si, aby to, co podnikům přinášelo
pružnost a výkonnost, zachoval též socialistický
systém hospodářský.
Je nutno vřele poděkovat předsedovi vlády
a Ústřední radě odborů, že
dovedli přímo a tvrdě poukázat na
nedostatky v našem hospodářství, na
velkou absenci, na výrobu zmetků a nízký
výkon v některých závodech a úřadech.
Bylo by nemístné tento zjev zevšeobecňovat,
neboť máme závody a úřady vzorně
vedené a s výkonem vyšším, než
tomu bylo dříve. Musíme však lepší
výkon a lepší práci požadovat všude,
neboť je naší povinností hospodařiti
lépe, než hospodařili soukromí podnikatelé.
Nedostatky nelze však pouze odhalovat, nýbrž
je nutno vyvodit z nich také správné, i když
tvrdé závěry. Nestačí zjistit,
že ta a ta továrna vyrábí zmetky, že
také nedosahuje předválečné
výkonnosti a výrobky se jí vracejí,
ale je nutno objektivně zjistit příčiny,
napravit nedostatky, bezohledně je potírat a vinníky
trestat. Náš pracující lid vcelku pracuje
rád a výkonně. Vidí-li však,
že se pachatel netrestá, podlehne také demoralisaci.
Každý pracovník od nejmenšího do
nejvyššího si musí býti vědom
své zodpovědnosti. Vedoucí v závodech,
ať jsou to úkoláři, mistři nebo
ředitelé, musejí být pečlivě
vybíráni a míti velkou autoritu. Je nezdravým
zjevem, když se dílovedoucí nebo ředitel
bojí uplatnit zdravé zásady podnikové
správy jenom proto, aby neztratil místo a "nerozlil
si ocet" u zaměstnanců. V tomto směru
je zapotřebí, abychom si vzali vzor z method a zkušeností
Sovětského svazu. Národní podniky
jsou majetkem celého národa a nikoli pouze zaměstnanců,
kteří tam pracují. Musíme proto všichni
usilovat, aby podniky dobře prosperovaly, neboť jedině
prosperitou můžeme dojít k zamýšlenému
cíli, to jest ke zvýšení životní
úrovně pracujícího lidu a zabezpečení
státu.
V těchto dnech volá jedna z krajských odborových
rad po odstranění zbytečných náměstků
ředitelů, kteří byli ustanovováni
z politických důvodů. Je to zjev potěšitelný,
který však musíme rozšířiti
na celé hospodářství a stanovit si
přísnou zásadu: Co nejvíce pracovníků
v provozu a co nejméně v administrativě.
Zajisté že bez správních a technických
úředníků nemůže podnik
žít, ale spěje k záhubě tam,
kde je nepoměr mezi silami produktivními a správními.
Režie podniků i veřejné správy
musí se snížit na míru, která
je nezbytně nutná.
Při té příležitosti chci se také
zmíniti o zbytku soukromého podnikání,
kterým jsou naše živnosti, ať je to řemeslo,
obchod, hostinství nebo spedice. Při plánování
stojí dosud naše ústřední plánovací
komise trochu bezradně a snad i nevšímavě
vůči tomuto sektoru. Jsme povinní i mezi
těmito posledními soukromými podnikateli
uplatňovat socialistické zásady a snažiti
se o podstatnou změnu v organisaci jejich práce.
Při dnešním přesunu mocenských
postavení ve státě je to nejen uskutečnitelné,
ale nejvýše nutné z důvodů hospodářských
i politických.
Hnací silou této skupiny nesmí býti
jedině zisk, nýbrž mravnější
motiv, a to je služba veřejnosti a státu. Bylo
by smutné, kdyby živnostníci v lidové
demokracii nezměnili nic na svých soukromých
podnikatelských principech a pracovali pouze pro sebe a
nikoli v prvé řadě pro společnost.
Zachování dřívějšího
způsobu živnostenského podnikání
probouzí mezi pracujícím lidem odpor a není
v souladu s dnešním režimem.
Abychom změnili mentalitu a ideologii středostavovství,
musíme se snažit o změnu materiálních
podmínek. Toto naše úsilí vyžaduje
veliké práce, která je však bezpodmínečně
nutná. Je nutno si uvědomit, že živnostenský
sektor ještě dnes zaměstnává
asi 1,100.000 pracovníků. Je to tedy velká
část našich pracujících, kterou
nemůžeme nechat nepovšimnutu, po příp.
její pracovní schopnosti využívat jen
částečně. Je nutno rovněž
je zařadit do celostátního hospodářského
plánu ku prospěchu národa.
Těchto několik poznámek považoval jsem
za vhodné přičinit k navrhované osnově.
Osnova o komunálních podnicích je pouze rámec;
životní náplň dají tomuto rámci
teprve vládní směrnice a praxe. Zásady
v osnově vytyčené jsou správné
a jménem rozpočtového výboru doporučuji
sněmovně, aby vládní osnovu přijala.
(Potlesk.)
Předseda (zvoní): Ke slovu není
nikdo přihlášen, rozprava odpadá.
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodajka posl. Zimáková: Jsou. Prosím
o opravu těchto tiskových chyb: v § 31, odst.
1, v 6. řádku místo slova "právních"
má být "správních". V §
10, odst. 1, 6. řádka zdola místo "ministr
financí" správně "ministerstvo
financí".
Předseda: Přistoupíme k hlasování.
Osnova má 5 oddílů, nadpisy oddílů,
34 paragrafů, nadpisy paragrafů, nadpis zákona
a úvodní formuli.
Poněvadž není pozměňovacích
návrhů, dám o celé osnově hlasovati
najednou podle zprávy výborové s opravami
tiskových chyb, jak je uvedla pí zpravodajka Zimáková.
(Námitky nebyly.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest
s jejími 5 oddíly, nadpisy oddílů,
34 paragrafy, nadpisy paragrafů, nadpisem zákona
a úvodní formulí podle zprávy výborové,
nechť zvedne ruku! (Děje se.)
To je většina. Tím Národní shromáždění
přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy
výborové.
Tím je vyřízen 6. odstavec pořadu.
Nyní budeme projednávati sedmý odstavec pořadu,
jímž jest
7. Zpráva výborů soc.-politického
a zdravotnického a ústavně-právního
o vládním návrhu zákona (tisk 58),
kterým se mění dekret president republiky
o všeobecné pracovní povinnosti (tisk 65).
Zpravodajem za výbor soc.-politický a zdravotnický
je posl. Vojanec Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. Vojanec: Paní a pánové,
slavné Národní shromáždění!
Vládní návrh zákona, kterým
se mění dekret presidenta republiky o všeobecné
pracovní povinnosti, tisky 58 a 65, je snad nejstručnější
zákonnou osnovou, kterou v těchto dnech Národní
shromáždění projednává.
Osnova má pouze dva články, ale přes
tuto stručnost je to osnova velmi důležitá
a pro náš hospodářský život
velmi významná. Usnadňuje a zjednodušuje
přidělování pracovních sil
zkráceným řízením, prodlužuje
dobu přidělení na práci na dvojnásobek
doby, stanovené původním § 4 dekretu
presidenta republiky čís. 88/1945.
Je třeba upozorniti na to, že se toto opatření
dělá především ke splnění
naléhavých úkolů dvouletého
hospodářského plánu, nač dosavadní
ustanovení dekretu 88/45 prostě nestačila.
Jde zde hlavně o poměry v našem zemědělství,
kde stále se projevuje veliký a tísnivý
nedostatek pracovních sil, takže všechny špičkové
práce musejí být vykonávány
brigádami. Z uvedených důvodů je proto
tato osnova nanejvýš naléhavá, nutná
a potřebná a vláda pochopitelně také
z těchto důvodů měla oprávněnou
snahu, aby tato osnova byla schválena ještě
před parlamentními prázdninami. Kdyby k tomu
nedošlo, znamenalo by to určitě značný
úbytek pracovních sil v zemědělství,
které tam byly v době po účinnosti
dekretu č. 88/45 přiděleny, poněvadž
na podzim u mnoha z nich projde doba, na kterou mohly býti
podle ustanovení dosavadního § 4 dekretu 88/45
do zemědělství přiděleny. Z
toho důvodu je parlament v zájmu dvouletého
hospodářského plánu zavázán
tuto osnovu přijmouti a doporučuji proto, aby tato
osnova, kterou projednal soc.-politický a zdravotnický
výbor Národního shromáždění
ve schůzi dne 16. července 1948, byla podle návrhu
tohoto výboru přijata beze změny.
Předseda: Zpravodajem za výbor ústavně-právní
je p. posl. Ivo Skála. Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. Ivo Skála: Slavné Národní
shromáždění, paní a pánové!
Vládní návrh zákona tisk 58 mění
některá ustanovení dekretu presidenta republiky
ze dne 1. října 1945, č. 88 Sb., o všeobecné
pracovní povinnosti. Tento dekret zavedl obecnou pracovní
povinnost pro muže do 55 let a pro ženy do 45 let. Úřady
provádějící pracovní politiku
zabezpečují tak prioritně provádění
důležitých hospodářských
úkolů a mohou přiděliti práce
schopné osoby na místa, kde jejich třeba,
obzvláště do zemědělství.
Ustanovení § 4, odst. 1, tohoto dekretu se však
ukázala v denní praxi nepružnými: brzdila
rychlé provádění předpisů
o přidělení k práci a byla proto nyní
vypuštěna.
Podle § 4, odst. 2 dosavadního znění
dekretu č. 88/45 Sb. bylo možno přiděliti
určitou osobu do jiného zaměstnání,
hospodářsky důležitějšího,
na rok a tato doba se mohla v případě nutnosti
prodloužiti pouze jednou, a to o 6 měsíců.
Vládní návrh mění toto ustanovení
v tom smyslu, že je možno přiděliti do
určitého zaměstnání opět
pouze na rok, avšak tato doba může býti
prodloužena dvakrát, a to vždy o rok.
Ústavně-právní výbor projednal
vládní návrh zákona tisk 58 ve své
schůzi dne 16. července 1948, připojuje se
ke zprávě výboru soc.- politického
a zdravotnického a doporučuje slavnému Národnímu
shromáždění tuto osnovu k přijetí.
Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen,
rozprava odpadá.
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodaj posl. Vojanec: Nejsou.
Zpravodaj posl. Ivo Skála: Nikoli.
Předseda: Přistoupíme k hlasování.
Osnova má 2 články, nadpis a úvodní
formuli.
Poněvadž není pozměňovacích
návrhů, dám o celé osnově hlasovati
najednou podle zprávy výborové. (Námitky
nebyly.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest
s jejími 2 články, nadpisem a úvodní
formulí podle zprávy výborové, nechť
zvedne ruku! (Děje se.)
To je většina. Tím Národní shromáždění
přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy
výborové.
Tím je vyřízen 7. odstavec pořadu.
Přistoupíme nyní k projednávání
osmého odstavce pořadu, jímž je
8. Zpráva výboru ústavně-právního
k vládnímu návrhu zákona (tisk 59)
o úpravě některých poměrů
na ochranu veřejných zájmů (tisk 85).